Jdi na obsah Jdi na menu
 


Via mala – Doc. Dr. Marie Řehořková

12. 11. 2015

Strom roste od kořene, přítomnost z minulosti. Zlo včerejška košatí ve zlu dneška a dobro minulého dne v dobru dne dnešního. Tak, jako poznáme strom po ovoci, poznáme i minulost v plodech dnešních dnů. Každá revoluce začíná tím, že chce potřít zločin. Místo toho mu však začne vládnout. Marxismus vyrůstal z revolucí a válek, nic jiného také otec marxismu, Karel Marx, neuznával. Z celých francouzských dějin ho zaujala jen ona „velká“ revoluce, v níž přišel o život i velký chemik Antoine Laurent de Lavoisier (1743-1794), od něhož máme zákon o zachování energie, ono „nic se neztrácí, nic se netvoří, vše se proměňuje“.

Není náhodou, že se marxismus zrodil v militaristickém Prusku a vyzrával v Paříži, v Bruselu a v Londýně. Albert Schweitzer při zkoumání krize světové kultury dochází ve 20. letech dvacátého století k závěru, že se stále zmenšuje počet těch lidí, kteří jsou existenčně nezávislí, a tudíž svobodní. Říká: „Vznikající nesvoboda je stupňována tím, že se výdělečná činnost soustřeďuje do velkých aglomerací, a tak je stále více lidí odtrháváno od živné půdy, od vlastního domu a od přírody. Paradoxní výrok, že se ztrátou vlastní půdy a vlastního obydlí začíná pro člověka abnormální život, obsahuje až příliš mnoho pravdy.“

„Pokud jde o nesvobodu a vnitřní nesoustředěnost a neucelenost, vyvinuly se životní podmínky nejpříhodněji pro obyvatele velkoměst. To jsou proto také nejvíce ohroženi,“ říká Schweitzer. Jsou ohroženi ztrátou skutečného lidství, které prýští z používání vlastního rozumu, z rozvoje pozitivního citu a z vůle k dobru. Schweitzerova slova mají své kořeny v době, která předcházela jeho současnosti, neboť přítomnost vždy vyrůstá z minulosti. Války a revoluce měly vždy své opěrné body ve velkých městech. Husitská revoluce v Praze, nizozemská v Utrechtu a Amsterodamu, anglická v Londýně, francouzská v Paříži, čínská v pobřežních městech Číny, VŘSR v Petrohradě a ta naše poslední, „SAMETOVÁ“, opět v Praze.

Revolucemi a válkami ohrožené kultuře vyhlašuje boj uprostřed 19. století marxismus. Vyhlašuje boj všem formám kultury materiální i duchovní, neboť obě stránky kultury patří k sobě, tvoří jednotu. Bez víry v Boha by nebylo katedrál. Marxismus vyhlašuje boj především náboženství, této nejstarší formě kultury, což dokládají všechny kultury na naší planetě. Kultura Inků a Aztéků, stejně jako kultura čínská, indická, řecká, římská i kultury na území Afriky a Austrálie.

Marxismus nechápe nic z pozitivního působení náboženství, vidí jen jeho zneužití proti zájmům člověka. Odsuzuje je jako opium lidstva. Zneužití je ovšem možné u všech projevů lidské činnosti, u všech forem kultury, nejen u náboženství. Dvacáté století je dokladem zneužívání umění, vědy, techniky, dokonce i sportu v neprospěch života. Atomové, vodíkové, chemické zbraně nikdo nechápe jako prospěšné člověku a jeho bezpečnému žití. O zneužití umění, médií, ekonomiky, měnového systému, genetiky už tak jednoznačné mínění nepanuje. A právě této nejednotnosti názorů na zneužívání dalších forem kultury plně využívá psychologická válka. Dnes je již totální, neboť zahrnuje do svého arzenálu všechny prostředky, jimiž disponuje současná kultura, aby jimi právě tuto kulturu zničila.

Marxismus by se nemohl uchytit ve zdravé společnosti, nerozrušené revolucemi a válkami. Zdravá společnost, podobně jako zdravý jedinec, odolává nákaze. Je schopna poradit si s jevy, které ji rozrušují. Nejde jen o živelní pohromy, ale i o to, co svou činností způsobí nevhodný člověk u moci. Slabá stránka lidské povahy je znovu a znovu příčinou dalekosáhlých společenských pohrom. Dějiny lidstva to vyjevují dosti zřetelně. Proto „ústava sama o sobě nenese vinu na neštěstí státu,“ říká Wieland ke konci 18. století. „Monarchie ani demokracie nenesou vinu na smutném stavu ve Francii, ale hluboká zkaženost mravů.“ A tato zkaženost mravů byla u těch, kteří měli moc, světskou i církevní. Vždyť absolutní vláda moudrého jedince může být požehnáním. I to dostatečně dokládá historie lidstva. A naopak: pohromou může být vláda lidu, demokracie, neboť mravně rozložená společnost nemůže mít dobrou vládu, byť demokratickou. Ze špatné mouky neupečeme dobrý chléb a ze špatné vody neuvaříme dobrou polévku.

Nejen odtržení člověka od přírody, ale i vytržení člověka z jeho vlastní kultury je pro něho velkým nebezpečím. Jde o nebezpečí dvojím směrem: jednak takovíto vykořenění lidé ubližují druhým, protože jim nerozumí, jednak ubližují sami sobě, svému lidství. Stávají se bezcitnými, krutými či bláhovými, neboť nechápou podstatu života. Chápat za podstatu žití na této planetě moc nad druhými a jejich majetkem, je vskutku scestné. Je to odklon od pravého lidství, které spočívá v harmonii mezi rozumem, pozitivním citem a vůlí k dobru.

Uveďme si jako příklad takovéto degenerace v kulturně cizím prostředí poslední, mandžuskou, dynastii v Číně. Mandžuové ovládli Čínu v 17. Století a vládli zde až do toku 1912, do vítězství čínské revoluce, z níž vzešla Sunjatsenova republika. Kultura Číňanů byla vyšší než kultura Mandžuů. První panovníci z dynastie Mandžuů se této vyšší kultuře přizpůsobili: císařové Kchang-si (1661-1722) a Čchien-lung (1735-1795) přijali čínský způsob myšlení, čínskou filozofii a pochopili životní způsob lidu, jemuž vládli. Stali se Číňanům požehnáním, jako nejlepší panovníci jejich krve a kultury. Následující 19. Století je však vzorným příkladem degenerace panského národa a vládnoucí mandžuské kasty v cizím, čínském prostředí.

Mandžuové nepracovali, bavili se. I jejich zábavy měly dekadentní tendenci. Největší vášní bavících se Mandžuů ke konci století byly zápasy cvrčků. Vedle opia, dováženého do Číny dlouhou dobu Východoindickou společností, založenou roku 1600 v Amsterodamu, to byla zábava nejzáhubnější. Za klícky pro cvrčky často utratili celé rodové jmění. Byli také vášnivými milovníky divadla. Pro tuto iluzi si mandžuští šlechtici vydržovali celé skupiny herců a krátce před revolucí podlehli i mánii přestrojování. Mandžuští princové, přestrojení za žebráky, se toulali po krčkách a čajovnách „čínského města“, žebrali, kradli, vyhledávali spory a rvačky. Vtip byl v tom, nedat se chytit policií, která by je ovšem pustila. V těchto posledních, předrevolučních zábavách se Mandžuové jako by cvičili v roli žebráků, jimiž se opravdu po revoluci stali, protože neuměli pracovat.

Takováto zdegenerovaná, parazitující vládnoucí vrstva nebyla schopna čelit následkům hladomoru po živelných pohromách, po dlouhotrvajícím suchu či naopak záplavách, jež o pradávna čínské vnitrozemí sužovaly. Nebyla schopna se ubránit ani útoku cizinců, Evropanů, od pobřeží. Právě zde, na pobřeží, vzniká to cizí, nesourodé, co později ohrozilo celou Čínu. Tzv. Přímořská Čína byla z kulturního hlediska pásmem nikoho. Vedle Evropanů zde žili Arménci, bagdádští Židé, Peršané, Indové, Anámci a Číňané ze všech koutů Číny.  Číňané bez příbuzenských pout, bez předků, bez kořenů. Právě tady, v „Přímořské Číně, se tvoří v 19. století buržoazie a proletariát bez národa, bez domova, bez závazků. Lidé jsou tu jako kupa písku – zbaveni vlastní kultury.

Tato koncentrace života na pobřeží, k níž v 19. století dochází, byla nejzhoubnějším faktem v dějinách Číny za posledních 150 let. Byl to zvrat celého předchozího vývoje Číny: vývoje kulturního, sociálního. Byl to zcela pokřivený růst něčeho, co rostlo úplně jinak plných 3000 let. A není divu, že právě zde zapustil kořeny marxismus, snící o člověku bez kořenů, bez prostředků, který se chtěl stát stavebním kamenem celosvětové říše. Zde jedinec přestal být osobností s duchovním rozměrem.

Poslední italský diplomat u čínského dvora, Carlo Sforza, nám vykreslil plastický obraz „čínského Marxe“ – Dr. Sunjatsena (1866-1925). Sforza o něm mluví jako o člověku zmateného myšlení, čemuž odpovídá i jeho učení. Říká, že „Sunovy knihy jsou nezáživnou směsí nejrozmanitějších západních idejí (Sun byl bilingvista) a čínských předsudků“. Sunovy tři miny, zásady, „jakýsi komunistický manifest pro Čínu“, hodnotí Sforza takto:

„Základna třetího minu je v evropských, současně uznávaných doktrínách nacionálních. Druhá zásada pochází z americké a francouzské revoluce a třetí zásada je pojítkem s komunisty.“

Je nutno „bohužel“ konstatovat, že Čína podlehla tomu nejpochybnějšímu ze Západu, a to proto, že byla vnitřně oslabena špatnou, zdegenerovanou vládou posledních Mandžuů. Totéž lze ovšem říci i o rozpadu velkých evropských monarchií: byly vnitřně oslabeny špatnou vládou zdemoralizované světské i církevní hierarchie.

Marxismus působil a působí všude tam, kde se společnost rozkládá, není zdravá. Je to přirozené. Iluze nahrazuje víru, naději a lásku, jež je atributem společenského pořádku. Zdravý stav společnosti s sebou přináší stabilitu, nemocný stav neklid, rozvrat. Principem přestavby světa a člověka v něm je pro marxismus třídní boj, nenávist člověka k člověku, tedy destrukce osobnosti i společnosti.

Marxismus je vysoce nekulturní, protispolečenský, protilidský. Nebo člověk je utvořen tak, že potřebuje lásku, pravý opak nenávisti. Láska otce a matky, svého nejbližšího okolí, později pak i pozitivní vztah širšího společenství, uznání vlastní práce a vlastní hodnoty. Ve stáří pak úctu za dobře vykonanou práci a dobře prožitý život. Toto vše marxismus člověku bere. Nabízí iluzi o rovnosti všech lidí na pudovém základě.

Marxismus mohl dočasně napomoci pouze etnickým menšinám, jež jsou samy o sobě dokladem svébytnosti kultur. Tyto minority, nepřizpůsobené majoritám, v nichž žijí, se podobají popínavým rostlinám. Nemohou žít bez opory, a přece často svou vlastní oporu hubí. Pro ně znamenal marxismus vskutku dobrodiní, i když dočasné, nebo zlo nemůže trvale plnit roli dobra. Je pouze smutnou pravdou, že větší zlo oslabí zlo menší, podobně jako v případě žlučníkové koliky, kdy člověk zapomíná na rýmu.

Marxismus není mrtev. Je projevem destrukce lidského myšlení a cítění, a ta je vázána na podmínky doby. Proto také můžeme zřetelně sledovat několik fází jeho řešení. První fáze zahrnuje přibližně období od poloviny 19. století do druhého desetiletí 20. století. Jde o vznik marxismu a jeho propagaci v rámci sociálně demokratických a anarchistických idejí. Důležitou roli sehrává 1. a 2. Internacionála a sociálně demokratický tisk. Druhá fáze je ohraničena I. světovou válkou a osmdesátými léty 20. století. V tomto zhruba sedmdesátiletém období šlo o realizaci diktatur proletariátu na straně jedné a o liberalismus na straně druhé, s jednotným cílem: zmaterializovat člověka, zbavit ho duchovního rozměru a uzpůsobit ho k ovládání zvnějšku.

Třetí fáze marxismu je naše současnost. Jde o vytvoření velkých, nadnárodních konglomerátů, k čemuž má posloužit migrace z jihu na sever a z východu na západ ve smyslu Tocquevillovy vize o budoucím charakteru jednotné, centralizované moci.

Charles Alexis Henri Clée de Tocqueville (1805-1859) píše roku 1856: „Druh útlaku, jímž budou ohroženy demokratické národy, se nebude podobat ničemu, co mu ve světě předcházelo. Stará slova, despotismus a tyranie, nevyhovují. Vidím nesčetný dav lidí podobných a stejných, kteří se točí bez oddychu kolem sebe samých, aby si obstarali malé a všední potěšení, jimiž by naplnili své duše. Každý se chová jako cizí k osudu ostatních. Jeho děti a jeho nejbližší přátelé tvoří pro něho celý lidský prostor. Je vedle svých spoluobčanů, ale nevidí je. Dotýká se jich, ale necítí je. Zůstává pouze v sově samém a existuje pouze pro sebe. Zůstává-li mu ještě rodina, nemá už vlast. Nad ním se zvedá obrovská ochranná moc, která jediná si bere na starost zajištění jeho požitků a dozor nad jeho životem. Tato moc je absolutní, jde do detailů a postupuje podle pravidel, předvídavá a mírná. Podobala by se otcovské moci, kdyby měla jako ona za svůj účel připravit lidi na dospělost. Ale snaží se naopak držet je neodvolatelně v dětství. Má ráda, když se občané baví, jen aby nemysleli na nic jiného, než jak se bavit. Ochotně pracuje v tomto směru pro jejich blaho, ale chce v tom být jediným činitelem a jediným rozhodčím.“

Není bez zajímavosti srovnat tuto vizi francouzského právníka, politika a historika se současností našeho světa. Zábava, bezpracné zisky, uvolnění pudů: to vše nasvědčuje tomu, že se v mnohém naplňuje. Zdravý rozum nám však říká, že jde o vybočení z vesmírného pořádku, kde vše má svůj účel a řád. Den střídá noc, zimu jaro. Tak jako nelze uvěznit čtvero ročních období do jara, byť by si to mnozí přáli, nelze ani zabrzdit vyzrávání lidské osobnosti, Zbavili bychom člověka toho nejcennějšího: vyzrání k moudrosti. Právě na tomto vyzrávání k moudrosti stojí celá světová kultura. Buddha, Konfucius, Platon, Ježíš staví na zdokonalování lidské podstaty. Via mala, cesta zla, se pokouší o destrukci této světové kultury.

Doc. Dr. Marie Řehořková

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Skutečný studentský 17. listopad na Albertově bude v neděli 22. listopadu(3)

(pba, ČTK, 19. 11. 2015, 19. 11. 2015 11:12)

Zamezení přístupu studentům odsoudil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Naplňuje mě to hořkostí. Je to špatně a to, k čemu došlo, se nesmí opakovat,“ řekl Zima. Ovčáčkovo vyjádření pak v Karolinu označil za lež. Podobně jako Zima se vyjádřil i rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. „Je to naschvál. Příznivci pana prezidenta a pana Konvičky se chtěli pomstít za loňskou demonstraci, která byla proti prezidentovi,“ poznamenal Bek. Podle děkana Přírodovědecké fakulty UK ztratili studenti i učitelé svobodu
Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu, uvedl v prohlášení na webu děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš. Policie byla ochotna do střeženého prostoru vpustit jen několik z nich, to ale studenti odmítli. Podle děkana Přírodovědecké fakulty, která sídlí na Albertově, bylo se studenty zacházeno „jako s vetřelci“. „Argument, že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti pana prezidenta na akci pořádané jeho příznivci je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky,“ uvedl.
Protestují nejen studenti Přírodovědecké, ale také Filozofické fakulty
Kriticky se k úterním událostem vyjádřili také studenti Přírodovědecké fakulty. Ani oni nesouhlasí s argumentem, že k pamětní desce nesměli kvůli bezpečnosti. „Šlo by možná pochopit, kdyby byl prostor zcela uzavřen po celou dobu návštěvy hostů vyžadujících speciální ochranu. Upozorňujeme však, že nedlouho poté, co bylo studentům zabráněno ve vstupu k památníku, se prostor otevřel pro skupinky příznivců pana prezidenta,“ uvedli. S „policejní blokádou“ pamětní desky připomínající studentské hnutí nesouhlasí ani členové Studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Ostře protestujeme proti snaze zneužít studentskou symboliku pro potřeby specifické politické reprezentace a neshledáváme ji jako legitimní důvod k záboru místa tohoto typu,“ uvedli. Apelovali také, aby si akademická obec nenechala vzít 17. listopad „politickými populisty pohybujícími se na hraně extremismu“. Premiéra situace mrzí, někteří politici ji odsoudili

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po incidentu uvedl, že ho událost mrzí, policie prý ale musí udržovat bezpečnost. „Nechceme, aby docházelo k násilným střetům mezi příznivci jednotlivých názorů,“ reagoval na zastavení studentů. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš byl ve svém vyjádření konkrétnější. „Myslím si, že policisté byli měli používat selský rozum,“ řekl České televizi. „Musím s politováním konstatovat, že v listopadu 89 studenti na Albertov mohli. Hanba,“ konstatoval na Twitteru europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, napsal na svůj Twitter: „Nepustit 17. listopadu studenty na Albertov, protože tam za dvě hodiny bude prezident Zeman, je nehoráznost.“
Předseda ODS Petr Fiala, který je bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně, považuje postup za zneuctění památky listopadových událostí. „Nevpustit studenty zapálit svíčky k pamětní desce je dalším pošlapáním listopadu 89. Pokud to pořadatelé nevědí, tak mj. slavíme svobodu,“ hodnotil opatření ve svém twitterovém příspěvku. Loni na Albertově házeli na prezidenta jeho odpůrci vejce
Loni prezidenta Zemana na Albertově vypískali jeho odpůrci a házeli po něm vejce. Letos se na místě konala akce na podporu prezidenta, k níž se připojil Blok proti islámu. Zeman tak měl na Albertově vstřícné publikum. Podpořit ho přišlo několik tisíc lidí. Kromě Zemana na akci vystoupili i další řečníci včetně předsedy Bloku proti islámu Martina Konvičky nebo předsedy strany Úsvit - Národní koalice Miroslava Lidinského. Autor pba zdroj: ČTK

Skutečný studentský 17. listopad na Albertově bude v neděli 22. listopadu(2)

(pba, ČTK, 19. 11. 2015 11:05)

Skutečný studentský 17. listopad na Albertově bude v neděli 22. listopadu
Včera 18.11.2015-Studenti, kterým se nelíbí, že na výročí listopadových událostí roku 1989 a 1939 nemohli přijít k pamětní desce na Albertově, chtějí tuto neděli 22. listopadu uspořádat skutečnou oslavu 17. listopadu. Organizátoři akce reagují na to, že v den oslav 17. listopadu ochranka studenty k pamětní desce nepustila. Na Albertově totiž o několik hodin později začínalo shromáždění příznivců prezidenta Miloše Zemana. Podle studentů je takový postup neospravedlnitelný.....„Není náhoda, že se pan prezident dostal do konfliktu s celou akademickou obcí,“ komentoval vztah Miloše Zemana politolog Daniel Kroupa. „Prezident se totiž snaží být mluvčím lidí, kteří více než své názory, prezentují své předsudky.“.....„Jakožto studenti a občané svoláváme na den 22. 11. 2015 v 15 hodin k albertovskému pomníku pietní akci, kterou chceme dát prostor k náležitému uctění tohoto státního i světového svátku,“ uvedli iniciátoři akce Tomáš Navrátil, Tereza Kuglerová a Daniel Ort.
Organizátoři ve svém prohlášení na Facebooku připomínají, že 17. listopadu se vzpomíná na násilné potlačení poklidné studentské demonstrace a následnou perzekuci studentů nacisty v roce 1939 a události, které v roce 1989 vedly k sametové revoluci. „O dalších 26 let později byla shromážděným na pražském Albertově svoboda upřena, když jim bylo zabráněno vyjádřit úctu hodnotám a odvaze minulých generací studentů u památníku zmíněných událostí,“ popisují studenti svou motivaci. „Tuto skutečnost shledáváme politováníhodnou a neospravedlnitelnou,“ uvedli. Studenti, kteří akci svolávají, netvoří žádnou formální skupinu. „Sešli jsme se vlastně dosti náhodně, různé fakulty, obory,“ uvedla Tereza Kuglerová.
Postup vůči studentům kritizují rektoři i někteří politiciProti tomu, že ochranka v úterý dopoledne zastavila studenty, kteří chtěli zapálit svíčku u pamětní desky na Albertově, se ohradili i někteří čeští rektoři a několik politiků.

Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka studenti mohli přijít na Albertov jindy než v době, kdy se blížil prezidentův projev. Studenti prý mohli „položit kytičku na Albertově kdykoliv mimo předem ohlášené shromáždění“. „Takto jde jen a jen o pokus o mediální zviditelnění, průhlednou propagandistickou akci ku laskavému pošimrání antizemanovského mediálního mainstreamu. Nic více," uvedl Ovčáček na svém Facebooku.
pba zdroj: ČTK

Studenti i učitelé ztratili letos na Albertově svobodu-prostor byl prošpikován policií a členy ochranky

(ČTK,Tomáš Zima, Mikuláš Bek, Bohuslav Gaš, 19. 11. 2015 10:49)

Děkan: Studenti i učitelé ztratili letos na Albertově svobodu-Praha - Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu, uvedl v prohlášení na webu děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš. Reagoval tak na skutečnost, že policie v úterý nepustila studenty k pamětní desce kvůli chystané akci Bloku proti islámu za účasti prezidenta Miloše Zemana. Pro příští rok tomu chtějí studenti předejít tím, že si prostor na Albertově rezervují pro sebe. Řekl to předseda Studentské komory Rady vysokých škol Hynek Roubík.
Studenti si chtěli Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva tradičně připomenout u studentské pamětní desky. Krátce před polednem k ní ale nebyli vpuštěni, protože o několik hodin později měl na místo dorazit prezident. Policie byla ochotna do střeženého prostoru vpustit jen několik z nich, to ale studenti odmítli. Podle děkana Přírodovědecké fakulty, která sídlí na Albertově, bylo se studenty zacházeno „jako s vetřelci". „Argument, že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti pana prezidenta na akci pořádané jeho příznivci je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky," uvedl.
Předseda Studentské komory Rady vysokých škol se společně s několika studenty k pamětní desce dostal v jiné skupině kolem 11.00. „Dlouho jsem neměl tahle nepříjemný pocit jako tam," komentoval atmosféru na místě, kde už v té sobě byli těžkooděnci. Až později se dozvěděl, že dalším studentům už byl přístup zapovězen. „Jsem tím hrozně zklamaný. Až mě znechutilo, že na Mezinárodní den studentstva nebylo lidem umožněno uctít předchozí generace," řekl.
Vzhledem k tomu, že se mělo jednat pouze o pietní akci, žádné problémy studenti neočekávali. Pro příští rok tomu chtějí předejít. Chtějí na Albertov nahlásit vlastní akci, což mohou udělat nejdříve šest měsíců předem.
„Počítáme s tou lhůtou. Hned první možný den si tohle místo zarezervujeme. Chceme to udělat hned v první minutě toho dne, aby nás nikdo nepředběhl," řekl Roubík. Prezident Zeman na závěr svého projevu na shromáždění Bloku proti islámu uvedl, že se s jeho účastníky za rok opět setká. Místo nespecifikoval.
Kriticky se k úterním událostem vyjádřili také studenti Přírodovědecké fakulty. Ani oni nesouhlasí s argumentem, že k pamětní desce nesměli kvůli bezpečnosti. „Šlo by možná pochopit, kdyby byl prostor zcela uzavřen po celou dobu návštěvy hostů vyžadujících speciální ochranu. Upozorňujeme však, že nedlouho poté, co bylo studentům zabráněno ve vstupu k památníku, se prostor otevřel pro skupinky příznivců pana prezidenta," uvedli. S „policejní blokádou" pamětní desky připomínající studentské hnutí nesouhlasí ani členové Studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Ostře protestujeme proti snaze zneužít studentskou symboliku pro potřeby specifické politické reprezentace a neshledáváme ji jako legitimní důvod k záboru místa tohoto typu," uvedli. Apelovali také, aby si akademická obec nenechala vzít 17. listopad „politickými populisty pohybujícími se na hraně extremismu".
Na neděli 22. listopadu studenti svolali akci „Skutečná oslava 17. listopadu na Albertově", která začne v 15 hodin. Na sociální síti Facebook se k ní od úterka virtuálně připojily skoro 4000 lidí.
Hned v úterý postup policie kritizovala řada politiků i rektoři Univerzity Karlovy Tomáš Zima a Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. „Naplňuje mě to hořkostí. Je to špatně a to, k čemu dnes došlo, se nesmí opakovat," řekl Zima. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka studenti mohli přijít na Albertov jindy než v době, kdy se blížil prezidentův projev.
Autor: ČTK

Strašidla a pověsti Malé Strany - skrytá fakta o Ovčáčkovi a Zemanovi:Malostranský rarach (Nerudova ulice)

(Filip Jan Zvolský, 19. 11. 2015 1:04)

Filip Jan Zvolský: Strašidla a pověsti Malé Strany –
Malostranský rarach (Nerudova ulice)
V Nerudově ulici si dávejte pozor na škodolibého raracha. To se totiž jednou vdově Karafiátové narodil synek dva roky po manželově smrti, a tak se říkalo, že má to dítě se samotným rarachem. Tomu nasvědčovala i nezkrotnost dítěte. Nic mu nebylo svaté, včetně sukní jeptišek a pánů farářů. Jednou mu však spadla na hlavu taška a milý rarach se dodnes zjevuje, aby pokračoval v tom, co dělal za života. Vždy provede nějakou nekalost a poté s chechotem zmizí. Skáče pod auta, jeptiškám nadzvedává roucho a vzhledem ke způsobu svého úmrtí rád po lidech hází tašky. Vyprázdněné tašky a kapsy na něj však nesvádějte. Na to tu nejsou strašidla, ale postrachy v podobě kapsářů. Rarach je jedno z mála strašidel, které si ve strašení libuje a nechce být vysvobozeno. - co na Bible, biblisté a Jehova a sám Zeman?
Také Bible je hutnou alchymickou sbírkou, kde je alegorií a symbolismu víc než pravdivě vylíčených událostí. Tři mudrci navštěvující nově narozeného Krále v jeskyni, kde je znamením zářící hvězda, je jedno z takových podobenství. Samotný kříž je jedním z velkých tajemství. Některé symboly křesťanství jsou běžně známé. Holubice například zobrazuje Ducha. Proto při křtu Jan polévá Ježíše vodou vycházející z holubice, nebo jinde holubice sestupuje na křtěného z nebe. Podobně při biřmování. Ten samý obřad bývá zpodobněn zlatým pohárem, zářícím paprsky, v němž je svítící slunce. Hluboce symbolické je známé znázornění Krista jako Beránka sedícího na skále, z níž vytéká pramen vody. Neobstojí tu legendární vyprávění o žíznivém papeži, jemuž se zjevil beránek a dovedl ho k prameni vody, kde usedl. Stejně jako v příběhu Argonautů plavících se za zlatým rounem, i tady se pod dějem příběhu skrývá alchymická skutečnost vyjádřená v jinotaji. Pramen vody, kterou beránek otevřel kopýtkem, nedává skutečnou vodu, ale vodu Živou. Beránek vždy drží v nožkách bílý prapor s křížem.
Na místě, které je někdy označováno za duchovní centrum české země – Staré Boleslavi (na snímku) – se nachází poutní chrám Panny Marie, který by navštěvníkovi poskytl mnohé hádanky. Hned u vchodu je na oltářním obraze namalována Panna Marie s Ježíškem, ovšem je toho tu více. Maria s dítětem září zlatým světlem a nohou stojí na kouli představující Zemi a zároveň stojí na hadu, který kouli obepíná. Při pozornějším pohledu lze rozeznat, že je na kouli pod Mariinou nohou ještě poloprůsvitný ležící půlměsíc. Nevidíme snad symbol Merkura? Proč Maria na obrazech stojí na stříbrném půlměsíci, jestliže jeho významem není Luna alchymistů, tedy stříbro? Dodejme, že kolem hlavy obvykle mívá 12 hvězd, stejných jako má má ve znaku Evropská unie.
Kromě jiných je zajímavá ještě vitrážová malba okna nad oltářem, kde je opět Maria s Ježíškem obklopená paprsky, nyní však v oválném tvaru navrchu uzavřeném svatojánskou mušlí. Z mušle nahoře vyrůstá srdce a z něj ještě výše květina. Celý obraz září paprsky. Všimněte si, že kombinace mušle, srdce, květina se opakuje ještě několikrát. Proč? Jedno je jisté: Lilie zde plní tu samou funkci jako královská koruna.
A nakonec Bůh Otec, namalovaný jako – trojúhelník, nebo přesněji jako dva protínající se trojúhelníky, tvořící Davidovu hvězdu, jak je tomu na malbě na stropě. Odkud se tato symbolika vzala? Příliš mnoho nám uniká, když se zabýváme světskými věcmi a zapomínáme na odkaz dávného vědění, jehož počátky jsou v nedohlednu. Naši předci nám zanechali poselství o naší současnosti, kterou už tehdy předvídali. Nejčastějšími zanechanými náměty jsou témata Posledního soudu a Zmrtvýchvstání, jako kdyby to pro nás bylo nejaktuálnější. Otevřeme tedy už oči a prozkoumáme opět všechny malby, fresky, sochy, a zaposloucháme se do jejich příběhů a jazyku chrámů a katedrál?
Bc. Ladislav Zelinka, spiritualista a badatel České exopolitiky


Prolhaný Ovčáček se Zemanem staví i 17.11.2015 cestu zlu! Co na to klasici:

(Václav Chyský , 19. 11. 2015 0:47)

Žijeme ve zvláštní době, kdy mladí i staří jsou vychovávaní ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem a bláznem. (Platon: 427 – 347 př. n. l.) Lháři obvykle nevěříme, ani když mluví pravdu (Marcus Tullius Cicero, 106 -43..př.n. l. ,O věštění)
Lež je psychologický a sociologický, snad každodenní úkaz. Údajně umožnuje snadnější řešení životních problémů, přináší domnělé a skutečné výhody v složitých sociálních situacích, ulehčuje společenskou koexistenci a v neposlední řadě se užívá ke zvýšení vlastní prestiže. Podmínkou úspěšné lži je lhářova dobrá paměť, která ho chrání před prořeknutím, protože lež má většinou kratší nohy, než reálné a pravdivé hodnocení skutečnosti. Jedině autisté prý nejsou schopni lži, protože jim chybí cit pro sociální soužití. Klamání, kamufláž, mimikry, lest, šalba, přetvářka, matení, mlžení, triky, zatloukání a podrazy jsou rozličné strategické kategorie, vzniklé na základě biologické evoluce živočišného boje o život, u nižších živočichů spočívající na instinktu, u vyšších primátů včetně člověka na rozmyslu. Maskování a kamufláž jsou klíčem k přežití, a proto též speciálními obory vojenské vědy. Subtilní jazyková diferenciace pojmů pro různé typy klamů svědčí o významu kamufláže v biologii, v lidském konání a tudíž i v politice. Chameleon je kultovní ikona lhářů.
Lež je fenomén univerzální, prolínající všechny kultury. O tom, jak mystifikace intenzivně zasahuje do kultury, svědčí množství citátů významných osobností, počínaje antikou a konče přítomností. Jen pod jedním heslem jsem jich našel v internetu 1220. A těch článků věnovaných lži jsou v internetu desítky.
Snad nejznámější výrok o lži pochází od nacistického ministra propagandy Josefa Goebbelse: “Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.” Filtrované informace používané komunistickou propagandou, skvěle vystižené v románu 1984 George Orwella jako praktiky Ministerstva pravdy, jsou úspěšně vyzkoušenou mocenskou metodou, používanou pro zvládnutí mas.
A. P. Čechov se vyjádřil, že „Hniloba sžírá trávu, rez železo a lež duši.“ Adolf Hitler byl opačného mínění, protože „Vítěze se nikdo neptá, zda má pravdu.” Karel Čapek byl přesvědčen o tom, že „Království lhářství není tam, kde se lže, ale kde se lhářství akceptuje.” I Friedrich Nietzsche odmítal lháře slovy: „Ne to, že jsi mne oklamal, ale to, že ti už nevěřím, mnou otřáslo“.
Přeneseno na českou aktuální povolební politickou frašku, bylo otřesné bezostyšné lhaní .....Miloše Zemana. ....

Centrální nervový systém, umožnující myšlení, není u člověka uložen v koleně. Určitou výjimku v přírodě tvoří kobylka zelená (Tettigonia viridissima), u níž je sluchové ústrojí (u savců součást centrálního nervového systému) uloženo v holeni prvního ze tří párů nohou, takže se o tomto hmyzu může tvrdit, že jeho reakce jsou do jisté míry závislé na funkci kolena. Myslím, že tato závislost u pana prezidenta nehrozí.

Tak jako Karel Čapek nechci žít v království lhářství, ve kterém se akceptují mlžení a lež.

Diskuze: Je Zeman s pochlebníky řízen rádiem "HAARP"?

(Student z Albertova, 18. 11. 2015 12:20)

To je téma, kde se fakticky moc toho ještě neví. Ale je to tak důležité znát alespoň něco! Tedy jen malou zmínku: má-li kdo zájem, prosím může podrobněji studovat. Vše v přírodě okolo nás je o frekvencích. Zvuk je frekvence, světlo i rádiové signály. Prostě každá věc má svou vlastní frekvenci, jak banální poznatek! K pochopení malý školní příklad s deskou s pružinami: když máme různou délku a rozkmitáme je, začne resonance mezi nimi.
Je to stejné, když naladíme v rádiu, že vysílač rozhlasové stanice s frekvencí, řekněme 100MHz, ladicí obvody na stejné frekvenci způsobí rezonanci a naladění mezi vaším rádiem a vysílačem. Další způsob, jak se pochopit toto, je jít na dětské hřiště, sednou si na houpačku, která je naprosto klidná. Pro velké výkyvy potřeba přidat malé množství energie, Takže si maličko přidáte výkon, pouze malou sílu - pokaždé, v rytmu. Třeba to můžete to udělat když se pohybujete pohybuje dopředu. Tedy tak jste našli vlastní frekvenci. Při přidávání malé síly na stejné frekvenci, energie přidáte a dostanete větší a větší rychlosti, a energi a lze říci, že jste oscilující. Můžete přidat pouze maličko síly přesně v pravý čas, a tak dostanete velkou rychlost! A všichni víme, jak to chodí, když to přežečnete!
Mnozí jste slyšeli o Nikolu Teslovi, géniu, který žil na počátku tohoto století. Udělal pokus na stavbě s oscilátorem. Našel přirozenou frekvence pilíře, fluktuace se staly větší a větší, že lidé, kteří pracovali na výškách poznali vibrace a mysleli si, že je zemětřesení! To znamená, že vše má vlastní frekvence - jak budovy a mosty má svou vlastní frekvenci, tak různé vrstvy v zemské kůře má svou vlastní frekvenci (který se používá při použití typu radaru co vidí, co se skrývá pod povrchem). Země má také vlastní frekvenci. To bylo něco, Tesla si uvědomil, a proto prohlásil, že dokázal rozdělit zemi na dvě části.
Mysl má také různé frekvence, když jste uvolnění jste v kmitočtovém rozsahu 8-13Hz, jste naštvaní / zdůraznil bych - lži kolem 25 Hz, a budete-li spát jste pod 4Hz .....
Teslovy práce byly zlepšeny mnoho let po jeho smrti. Vyústily v technologii, která se nazývá HAARP a EISCAT-radar. Pokud si myslíte, že ionosféra je jako síť z kytarových strun, které mohou vibrovat a HAARP antény předávajících mikrovlny up "tahu" na těchto řetězců, je to dobrý model. Pokud se vám zdá přirozené frekvence "otočit" na struny se stejnou frekvencí, takže můžete dosáhnout mnoho různých efektů změnou frekvence, sílu, směru, atd. (nevím, jestli to vysvětluje technologii v přesně pravém způsobem, ale jsou některé odkazy, které vám mohou pomoci pochopit, HAARP a EISCAT je dobře dvě různé technologie, ale používá stejný princip ...)
Nad obzor radaru, s využitím ionosféry jako "zrcadlo"
- Manipulace lidí
- Manipulace počasí / např. tryskové proudění, což způsobuje déšť / sucho / extrémy
- Způsobují zemětřesení?
- Komunikace s ponorkami
- Nepřiměřené poruchy komunikace přes širokou oblast
- Radar pro ropný průzkum
A co jsme viděli od Haarpu v Praze 17.11.2015 ? Aroganci šílených politiků, výsměch obětem 17.11. 1939 a zejména 17.11. 1989, žvásty policejních figurek, politiků, neslýchanou brutalitu policie u sídla vlády, která smýkala s odpůrci státní sprostoty ČR obličejem o vozovku:
Karel Kryl: ..."už zase ryjeme držkou v zemi a - držky na Albertově i jinde se nám smějí a k tomu nám hrají z HAARPu "osudovou" - hymnu EU?


mladé dívky odváženy do Izraele na prostituci z donucenÍ

(lada zelinka, 17. 11. 2015 22:04)

Political scientist, writer and independent researcher. Graduated in Economics in Prague, in the field of political science, diplomacy. He became interested in how the world functions and and what is really happing in this world when he first read about UFOs in 2008. Since then he started to ask and seriously investigate this phenomena and finally this year 2009 he moved into the exopolitics. He formed together with Karel Rasin the Czech Exopolitical group and being at the very beginning, we have many plans how to make the ET question more known in our country ahead of us. In July 2009 he participated in first European Exopolitics summit in Barcelona as a free-lance journalist where he met with the eminent worldwide exopolitics representativs
In 2014 he defended his college diploma thesis: „Exopolitics and the problem of security in the 21st century.“ The main areas of interest: Changes in society, politics, international relations and diplomacy. Objectives: World Peace, Disarmament. He is also the author of the book: EXOPOLITIKA: Mimozemské civilizace a náboženství. Kontaktéři. Vesmírná diplomacie. (Astrolife, 2015). (Exopolitics: Extraterrestrial civilization and the religion. The Contactees, Cosmic diplomacy). ladislavzelinka@seznam.cz

Z doslechu se říká, že dle jejich pohledu na věc jádro veškeré masové smrti a destrukce přinejmenším za posledních 500 let má svůj původ až v Římské říši a starověké Babylónii – a nyní se odráží v rámci politiky vnucované Americe světovými sionisty a Mezinárodním sionistickým zločinným syndikátem, jenž je nepochybně největším světovým organizovaným zločinným syndikátem vůbec. Tento zločinný syndikát (IZCS) se specializuje na nezákonné drogy a kšeftování se zbraněmi, praní špinavých peněz, velké korporační finanční a průmyslové podvody, nezákonný obchod se sexem či sexuální otroctví (zejména ve Východní Evropě a na Ukrajině jsou mladé dívky odváženy do Izraele na prostituci z donucení), nezákonný obchod s dětmi za účelem pedofilních aktivit, americkou pornografii a masivní kompromitování ku získání a držení kontroly nad vysokými politiky, vládními činiteli, armádou a důstojníky rozvědky. Světoví sionisté a Mezinárodní sionistický zločinný syndikát je založen na prastaré filosofii “Kultu smrti“, “Money-Magick” (rychlé nabytí prosperity pomocí magie) a “black arts” (umění a věda vyzvědět informace bez souhlasu), které se datují až do období Babylónu.

Pařížské útoky naplánoval Mossad! -By Times of Israel staff -

(Jiří X. Doležal, 17. 11. 2015 20:30)

17. listopadu 2015 • 08:00 - www.reflex.cz - Palestinský oficiální list al-Hayat al-Jadida obvinil ze zrežírování pařížských útoků izraelskou tajnou službu.
Op-ed in official PA daily: Israel carried out Paris attacks
Al-Hayat al-Jadida opinion piece claims Mossad orchestrated the massacres to scupper EU plans to label settlement goods - By Times of Israel staff November 15, 2015, 10:21 pm "The wise and correct thing is to look for who benefits,” the op-ed continues. “In short: They need to search the last place reached by the octopus arms of the Mossad… It is clear that its ‘Mossad’ will burn Beirut and Paris in order to achieve [Prime Minister Benjamin] Netanyahu’s goals. He, who challenged the master of the White House, hides in his soul enough evil to burn the world. ”At least 132 people were killed in Paris in the coordinated attacks last Friday, the worst in France in decades.
French officials said at least eight terrorists were involved in the attacks, six of whom blew themselves up, one who was shot by police, and one who was still at large Sunday and considered armed and dangerous.
The Islamic State terror group claimed responsibility for the attacks."........

z projevu 17.11.2015: ....."A nenechme se manipulovat!"......

(Sobotka, premiér, 17. 11. 2015 14:31)

....S nebývale velkou migrační vlnou k nám do Evropy přichází stín války, jakou si naprostá většina naší společnosti pamatuje už jen z vyprávění. Znovu posloucháme příběhy lidí, kteří ztratili domov, přišli o naději na důstojný život ve své rodné zemi, ztratili příbuzné a většinu svého majetku. Na tyto příběhy musíme reagovat soucitem, solidaritou, ale také rozumem, už jenom kvůli respektu k vlastním dějinám.
S migrační vlnou ale přichází také strach řady našich občanů, na němž parazitují populisté a všichni ti, kdo politicky žijí ze šíření nesnášenlivosti a nenávisti. Jako stoupenci demokracie nesmíme tyto každodenní obavy lidí bagatelizovat. Musíme je vnímat a odpovídat na ně reálným a pragmatickým řešením současné krize. Společným řešením, protože žádný evropský stát ji nemůže vyřešit izolovaně.
Řešením je ukončení migračního chaosu, obnovení fungujících vnějších hranic Evropské unie a mírová stabilizace regionů v její bezprostřední blízkosti. Evropa v tomto směru potřebuje mnohem více rozhodnosti. A také upřímnosti, pokud jde o pojmenování problémů, jež přinesla často nezvládnutá integrace minulých vln přistěhovalců z muslimského prostředí do většinové evropské společnosti.
Příčinou dnešní migrační krize jsou především válkami destabilizované a rozpadlé státy, ve kterých jejich občané ztratili životní perspektivu. Chceme-li tuto krizi řešit, našim prvořadým úkolem je nastolení míru ve státech jako je Sýrie, Libye a Irák, a jejich hospodářská a sociální obnova.
Letošní dvojí brutální útok náboženských fanatiků v Paříži nám znovu připomněl, jak nebezpečným fenoménem 21. století je terorismus. Demokracie musí v konfrontaci s bezohledným násilím prokázat svoji sílu a sjednocená Evropa je povinna garantovat svým občanům bezpečí a mír. Nesmíme se nechat zastrašit, musíme trvat na našich demokratických a liberálních hodnotách, včetně rovnosti a tolerance. Porážka teroristů z Islámského státu musí být prioritou celého mezinárodního společenství.

A nenechme se manipulovat. Ačkoliv nedávné teroristické útoky v Paříži proběhly v době migrační krize, je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí, šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky.
Jsem přesvědčen o tom, že demokracii a právní stát je nutno permanentně a odvážně hájit a bránit. Tak, jak to činili naši předci v listopadu 1939. Stejně jako nespornou hodnotu našeho členství v Evropské unii, kam jsme se mohli vrátit díky listopadu 1989. Jakýkoliv autoritářský režim, jakákoliv izolace naší země mimo EU by totiž byly proti bytostným zájmům našeho národa. Znamenaly by hospodářský i sociální úpadek a zcela jistě i demontáž dnešní svobody a občanských práv.
Odmítám, abychom dvacet šest let po Sametové revoluci ztratili odvahu být demokraty. Strach a panika nesmí ovládnout naši mysl a naše srdce.
Děkuji vám všem, kteří jste si dnes našli čas na připomenutí sedmnáctého listopadu. Věřím, že stejně jako já jste hrdí na jeho odkaz i na hodnoty, které symbolizuje.

Sametová revoluce podle Babiše nesplnila všechna očekávání.

(reporteři bez hraNIC-PAŘÍŽ-Praha, 17. 11. 2015 11:42)

Sametová revoluce podle Babiše nesplnila všechna očekávání.
Dnes 8:00 aktualizováno dnes 11:07 ANO: všechno jim nevyšlo více Miroslav Dolejší, kterého Havel a spol, chtěli ukamenovat, označili za fašitu, extremistu a kdovíco ještě za poctivou knihu:
Analýza 17.11. 1989 - měl pravdu a už potrefené husy kejhají, my nic, my muzikanti a Babiš, že už není co krást a našvaní islámci že mají asi 10 milionů kalašniků a dost munice k nim, co jim dal zejména taťka Jelcin pro čečenskou a i jugoslávksou válku za svobodnou Evropu, havlárnu, co nám svět závidí i "svobodné Kosovo". Více události v Příži 7.1 a 13.11.2015:
kde
žádné bláboly Petra Pitharta, stavějící se do role jediného a prvního spravedlivého jako pohádkáře pro slaboduché a postižené ztrátou paměti, jak to bylo doopravdy: "Taky si to říkám, přece po třetí republice, která končila v roce 1948, přišla čtvrtá republika, která trvala do roku 1989 a teď vlastně žijeme v páté republice... Na rozdíl od Francouzů si své republiky nepočítáme, jako kdyby ta mlha nám vyhovovala.
Jistě. O silném vlivu druhé republiky a protektorátu na poválečné poměry začal psát koncem šedesátých let Jan Tesař a pak dlouho nic. Nedávno vyšla kniha Víta Smetany a jeho kolegů Květnové volby 1946 - volby osudové?, která se k této nepřiznávané setrvačnosti vrací. Všimněme si ostatně už doby, kdy končí první republika: ještě po 15. březnu 1939 se lidé scházeli a sepisovali různé programy, sám jsem jich napočítal asi dvacet, od úplně krajní levice až po krajní pravici, ale po válce se nikdo nechtěl vracet ke svobodné soutěži politických stran, tedy k liberální demokracii.
Ty kritické projevy vůči parlamentní demokracii vrcholily ale už před tím, právě za takzvané druhé republiky v období od 1. října 1938 do 14. března 1939…
Všechno se házelo na hlavu Beneše. Ten se pak vyrovnával s otřesem z Mnichova mimo jiné vymýšlením takzvaného stranotvorného principu, který hodlal vtělit do ústavy, což by bylo jen jinak protidemokratické, než když se v Čechách – „vzájemně“ – povolily jen čtyři strany. Když předem stanovíte, že strany budou jen dvě nebo tři, ale třeba i čtyři, a když chcete takové pravidlo učinit základem politického systému, tak už jste vedle, protože někdo by pak přece musel rozhodnout, které strany stranotvorné jsou a které nejsou, což přece demokraticky udělat v demokracii nejde. - Když to všechno berete již od druhé republiky a protektorátu, máte pravdu, ale hledat začátky je vždycky svůdné a nemá to pak konce.
Osobně si myslím, že nebylo od začátku samostatného státu všechno ztraceno, že léta 1926 až 1929 byla v našich dějinách nadějná, tehdy byly ve vládě tři německé strany, byli tam slovenští katolíci - luďáci, všecko vypadalo na to, že počáteční problémy s odstředivými silami jsme překonali, slavilo se Svatováclavské milénium, všichni se nakonec shodli, že to bude státní svátek - a už za pár dnů přišel krach na burze v New Yorku a od té doby nám to šlo všechno přes hlavu. To, co z toho počalo, světová hospodářská krize, předání moci Hitlerovi…, nic z toho už nemůžeme brát na sebe.
Ale zkusme se vrátit ještě víc do historie, přece ty kořeny musí být starší.

Dobrá, mohl bych jít do doby obnovení parlamentarismu v Rakousku vyhlášením centralistické ústavy v roce 1861, připomenout, že politické stranictví u nás začíná tak, že vznikne roku 1848 jen jedna, a sice Národní strana, .... Ale to taky připomíná paralelu první republiky: tehdy to byla léta 1926 až 1929 a pak 1992 až 1998…

Petr Pithart o listopadu 1989: Nešlo o revoluci, ale o vyjednané předání moci

(pohádkář z CH77 JUDr. Petr Pithart, 17. 11. 2015 11:28)

16. 11. 16:00 - Tak pozor, já byl snad první, který právě s tou revolučností listopadu 1989 polemizoval. Už někdy v polovině ledna 1990, kdy jsem byl takzvaným představitelem Občanského fóra, jsem si vzal v televizi slovo na téma kolektivní vina a paušální čistky. V závěru jsem řekl, že ať si dál myslí kdo chce, co chce, ale že to, co jsme zažili, žádná revoluce nebyla: bylo to vyjednané předání moci. Zdůraznil jsem to proto, že jsem si byl jist, že jinak lidé budou čekat rychlé zázraky a uvěří, že po revoluci bude brzy všechno úplně jinak. Tím jsem chtěl vlastně říci, že se toho zase až tak moc nezměnilo a že to bude hodně dlouho trvat, než se něco opravdu důkladně změní.
Za to mi všichni nadávali, protože sametová revoluce byl posvátný emblém s paradoxem – revoluce a ještě sametová - , nádhera, ale já jsem od začátku věděl, že v tom, co bude následovat, bude víc kontinuity, než bychom chtěli. Že budeme chtě nechtě závislí na cestě, po které jsme šli do té doby. Jsem tedy poslední, komu je to třeba vysvětlovat, ale nikdo to tehdy ani dnes nechce slyšet. Jsme víc, než je libo, závislí na lidských vztazích, tak jak se ustálily v době normalizace. To je velmi nepříjemné téma, proto je pořád více či méně vytěsňované.- Myslíte tím, že lidé berou zlodějnu jako normální stav, protože byli zvyklí si říkat: stát okrádá nás, my můžeme zase okrádat stát, a část z nich to dnes nevyčítá ani Davidu Rathovi…

Samozřejmě. Podívejte se na dva dnešní nejúspěšnější podnikatele: Tomana a Karla, které vyznamenal Miloš Zeman na Hradě. Typické příklady, jak ti, co byli šikulové, nebo dokonce grázlové za normalizace, uspěli obdobnými metodami i teď. Hlavně však měli privilegované informace a známosti. Jak jim tohle chcete konfiskovat? Jistě aspoň je nemusíte vyznamenávat. Připomeňme, co napsal časopis Respekt: Ludvík Karl zbohatl na otrokářské práci vězňů a o bývalém místopředsedovi vlády Miroslavu Tomanovi moc nevím…
Václav Havel, Ivan Rajmont, já a na druhé straně představitelé vlády ČSR František Pitra, místopředseda Miroslav Toman a Josef Mečl jsme 5. prosince 1989 vyjednávali o způsobu podání demise té vlády, ale protože Pitra byl dost vystrašený, řídil to skoro šestihodinové jednání Toman. Mám ho v živé paměti: byl to silný hráč, bojoval za pokud možno zachování statu quo. František Pitra se totiž bál, protože byl jediný, který to, co se tehdy stalo na Národní třídě, v televizi obhajoval, proto měl strach, že to odskáče. Prezident vyznamenal zdatné lidi normalizace. Toman byl hráčem sil, proti kterým stálo Občanské fórum. Nenapadlo nás ho za to ztrestat - ale vyznamenat ho za úspěchy, kterých dosáhl díky svým předlistopadovým funkcím?
Že šikulové se prosadí za každého režimu, to jim nemůžeme vyčítat, vyčítat se dá jen prezidentovi, že nedokáže rozlišovat mezi skutečnými podnikateli a těmi, kteří svůj dnešní úspěch postavili na vztazích v šedé zóně. Jste ale právník, proto se zeptám: Myslíte, kdyby privatizaci předcházela zásadní transformace legislativy, že by to tu dnes vypadalo lépe? A bylo to vůbec možné?
Je samozřejmě absurdní si představovat, že jsme měli mít nejdříve hotový třeba obchodní a občanský zákoník, soustavu obchodních soudů, a teprve potom začít s transformací. A když se mluví o tom, že chyběly rámce a instituce, tak se myslí některé specifické instituty, bez kterých to jinak než s fauly opravdu nešlo. Od takového roku 1994 tu chyběla a chtěla chybět zmíněná již Komise pro cenné papíry (kontrola kapitálového trhu), což je v Americe instituce s obrovskou autoritou, snad hned vedle Nejvyššího soudu. Tu nakonec vytvořila až Tošovského vláda v roce 1998!
nazory.aktualne.cz/rozhovory/petr-pithart-o-listopadu-1989-neslo-o-revoluci-ale-o-vyjedna.....

Mezi lidmi sílí pocit, že se věci neubírají tím směrem, jaký jsme měli v listopadujsme volali po změ

(Ivan Jefremov, 16. 11. 2015 23:16)

Dělám trochu pořádek v papírech a tak jsem narazil na svůj text pocházející ze samého počátku 90. let. Tehdy jej v novinách Občanského fóra neotiskli a decentně mi přitom naznačili, že tak to přece vůbec není. Dnes se víc než kdy jindy ukazuje, že přesně tak to je. Až z toho mrazí, protože text současně i naznačuje, že jestli se nebudeme hodně snažit, tak hned tak líp nebude. Mezi lidmi sílí pocit, že se věci neubírají tím směrem, jaký jsme měli v listopadových ulicích na mysli, když jsme volali po změnách. V rozhodujících článcích moci jsou stále lidé pochybné minulosti a nejasných cílů, zákonodárné sbory se zabývají nepodstatnostmi a i to málo potřebných opatření, které se podaří prosadit, se v praxi obrací ve svůj opak. Ti, kdo se měli dobře za totality, mají se nyní ještě lépe, ti kdo se měli špatně, mají se ještě hůře. Vina je kladena (nikoliv neprávem) starým strukturám, temným silám, totalitní demoralizaci a dalším bubákům přespříliš sametové revoluce... V této souvislosti není bez zajímavosti, že ruský spisovatel, vědec a myslitel Ivan Jefremov formuloval už před mnoha lety v poněkud odlišných podmínkách zákon, který jakoby mluvil přímo k naší současnosti. Nazval jej (patrně pod vlivem staroindické filosofie, ze které často čerpal) zákonem Ahrimanovy střely. Spočívá v tom, že při špatně uspořádané společnosti (lze jej však aplikovat i na ekologii a další složité systémy) se všechny akce - i dobře myšlené - mění v omyly, zmar a neúspěch. Za určitým bodem devastace u jakýkoliv zásah vede jen k dalšímu zhoršení. Ahrimanova střela likviduje vše, co vybočuje z průměru; v případě deklasované a demoralizované společnosti (nebo zdevastované přírody) tedy ničí vše, co se nad průměr vyvišuje, co směřuje k více žádoucímu uspořádání. Sebeušlechtileji myšlené iniciativy a skutky nakonec stejně vedou jen k dalšímu rozmnožení zla. "Ahrimanova střela šílela, odstraňovala z cesty slušné a čestné lidi, rozmnožovala řady padouchů...," říká Jefremov ve svém sci-fi románu Hodina býka. Nezní to moc optimisticky. Komunista Jefremov byl jedním z těch, kdo se dlouho pokoušeli zobrazit společnost takovou, jaká by měla být, takovou, ve které by se mohl člověk plně rozvíjet ke schopnostem, jež dnes jen tušíme, kde by nebyl každodenně ubíjen a ohlupován. Román Hodina býka, v němž formuluje zákona Ahrimanovy střely, ale už je jiný: vyjadřuje deziluzi, srážku ideálu s realitou - a není nejspíš náhodou, že vyšel dva roku po sovětské invazi do Československa. Jefremov v románu konfrontuje svou vysněnou ideální společnost s civilizací, kterou z pochopitelných důvodů umístil na vzdálenou planetu, která se však nápadně podobá tomu, v čem museli a musí žít milióny obyvatel východní Evropy. Zejména čtenáři v SSSR rychle poznali o čem je řeč - a v tom patrně také tkvěl úspěch románu, jehož styl je pro našeho čtenáře poněkud hůře stravitelný. "Ahrimanova střela šílela..."

Jefremov současně tvrdí, že evoluce života překonala Ahrimanovu střelu jen díky obrovskému časovému úseku, který měla k dispozici. Lidé však tolik času nemají. Vyplývá z toho, že skutečné změny k lepšímu nelze provádět unáhleně, bez rozmyslu, naslepo. Společnost se nemění revolucemi, ale výchovou lidí, výběrem, vytvářením obranných mechanismů proti působení starého zla. Veškerá opatření musí být promýšlena na mnoho kroků dopředu. Improvizace a hra naslepo vede jen k dalším propadům - navzdory vyhlašovaným cílům.

Nejen, že to zní logicky, ale patrně nejsem sám,komu to mnohé připomíná. Jestli zákon Ahrimanovy střely platí, tak máme před sebou mnohem delší a těžší cestu, než si většina z nás teď umí představit. Ne jen nějaké "utahování opasků" a "národní oběti", ale především nesmírné intelektuální úsilí. Pochod, na kterém budou velké porážky a jen malá vítězství - ale pokud jich bude dost, snad se nakonec pohneme dopředu. Všechny snahy tuhle cestu ulehčit nebo zkrátit povedou vždy jen k tomu, že se budeme znovu a znovu ocitat na jejím počátky - nebo ještě níž.

Siegfried Däberitz z vedení Pegidy na úvod vyzval k minutě ticha za oběti útoků v Paříži!

(Pegida, 16. 11. 2015 22:45)

16.11.2015 20:30 Až 12 tisíc lidí se v pondělí shromáždilo v Drážďanech na demonstraci hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) zaměřené proti přijímání uprchlíků. Jejich počet proti minulému týdnu vzrostl asi o polovinu, informovala služba Durchgezählt, která se specializuje na odhady počtu lidí na veřejných shromážděních. Řečníci na demonstraci dávali příchod uprchlíků do souvislosti s atentáty v Paříži a požadovali omezení imigrace. Analytici už před zahájením akce očekávali, že se Pegida pokusí atentátů využít k posílení své obliby a k vyvolávání nálad proti běžencům. Siegfried Däberitz z vedení Pegidy na úvod vyzval k minutě ticha za oběti útoků v Paříži, za oběti havárie ruského letadla na Sinaji a "za všechny ostatní oběti islamistického násilí ve světě". Atentáty ve francouzské metropoli následně označil za přímý důsledek toho, že země přijímá běžence, a prohlásil, že mezi lidmi přicházejícími do Evropy jsou desítky tisíc teroristů. Podle německých politologů je zvýšení účasti na demonstraci přímý důsledek pátečního teroristického útoku v Paříži.Mluvčí na demonstraci požadovali úplné uzavření německých hranic a trvalý dohled nad všemi imigranty. "Správnou imigrační politiku nyní v Evropě vykonávají Polsko, Česko a Slovensko, protože odmítají uprchlíky přijímat," řekl Däberitz. Německá vláda se podle něj svým přístupem k běžencům rozhodla pro "etnickou sebevraždu národa".

Pod křídly andělů

(Zora Moulisová , 16. 11. 2015 22:37)

737 252 417 zora.moulisova@gmail.com
Anděl pro podnikání
30 × 40 cm 3000 Kč / 135 € - Se svými anděly jsem ve stálém kontaktu. Dělím se s nimi o radost z úspěchů, žádám je o podporu a pomoc, když ji potřebuji. Někdy ke mně mluví sami a sdělují mi informace, které potřebuji pro pochopení toho, co prožívám, jindy jim kladu konkrétní otázky. Když jsem si zapisovala jejich poselství, často mne přepadaly pochybnosti, zda si nevymýšlím. Když se texty začaly rýmovat, získala jsem jistotu, že se mnou opravdu komunikují. Dovolte, abych se s vámi o některá poselství podělila.
" Uvedl, že Mossad mu hradil všechny výlohy. ‚Agent‘ pak hovořil o tom, že k němu přišel důstojník Mossadu, který se mu představil jako Miro a navrhl mu špionážní práci v srdci samotného Islámského státu v Sýrii. Musalem měl shromažďovat informace o IS, například o místech, kde jsou uskladněny zbraně, sledovat Palestince, kteří se přihlásili do řad IS a dodat obecně zprávy o činnosti IS. ‚Agent‘ uvedl, že prodělal výcvik ve výcvikovém středisku v Anatot ve Východním Jeruzalémě. Tam se prý učil sebeovládání, jak vydržet výslechy, jak vyzvědět od lidí informace. Tvrdil, že se také učil zacházet se zbraněmi a že působil jako tajný spolupracovník bezpečnostních složek a přispěl k zatčení obchodníků se zbraněmi, pomáhal při pátrání po hledaných teroristech a nelegálně proniknuvších Palestinců na izraelské území. (Trochu mnoho na 19 letého mladíka! – D.M.). Podle jeho slov s pomocí převaděče přešel turecko-syrskou hranici a měl nařízeno nekontaktovat své řídící pracovníky z Mossadu do doby, než se vrátí zpět do Izraele. Musalem též uvedl, že ačkoli prodělal výcvik, nepodařilo se mu úspěšně završit svou misi, neboť měl dojem, že ho IS odhalil. „Spojil jsem se s rodiči a ti mi přikázali, abych se okamžitě vrátil domů, ale bylo již pozdě“, uvedl Musalem. ‚Agent‘ během interwiev hovořil též o svém zatčení IS. „Převáželi mě z vězení do vězení, až jsem se zlomil a přiznal se, že jsem agentem izraelského Mossadu, který byl infiltrován do IS.“ "

a kdo je víc?

(Jsem vyvolená!, 16. 11. 2015 22:32)

Jsem prorok, jsem vyvolený

Řešit vaše problémy mám seshora povolený

Vyplač se mi na rameni, sestro má

Nejsi sama, kdo mi věří, nejsi jediná

Mossad a jeho herci v Paříži 13.11. 2015?

(Pařížanka, 16. 11. 2015 22:27)

A je to tady. Další „teroristické útoky“ v centru multikulti Paříže. A máme tady opět mediální masáže a zlé teroristy. Ten poslední na redakci zvráceného magazínu Charlie Hebdo zřejmě nebyly příliš přesvědčivý, protože za pár měsíců už si na něj nikdo nevzpomněl. Jakékoliv násilí je samozřejmě hrozné, ale i zde se nabízí jasné vodítko, kdo zatím vším stojí. Mně osobně stačila fraška s pasem, který se našel u roztrhaného těla atentátníka. Ano, velmi nápadně to připomíná reality show z 11. září, ale i z útoků na Charlie Hebdo, kde byl také nalezen v autě útočníků.

Přidávám svou reakci na fb: Já se na ty herce prostě nemůžu dívat, jasně je to hrozná věc, ale prosím vás, nehledejte za tim migranty nebo nějakou umělou organizaci, co založil CIA/Mossad. Jsou to jen loutky v mnohem větší hře a nenávist fakt není řešení na nic. Tohle je, stejně jako Charlie Hebdo, organizovaná akce tajných služeb a její cíl je určitě víceúrovňový. Ale papat ty žvásty z médií, to je opravdu žumpa. ISIS poráží díky RF už i Assadova armáda, vytřískat tuhle verbež žoldáků bylo pro RF otázkou týdnů. Je to hra mocných zvrácených lidí, ale především chtějí, aby jsme se nenáviděli mezi sebou- vytvořit chaos, aby mohli nastolit ten jejich vysnění nový světový pořádek..
False flag v multikulturní problémové části Paříže se zřejmě dobře hodí. Je to mlýn na vodu všem extrémistům, kteří by nejraději vyhladili všechny muslimy z povrchu světa. Zároveň to poslouží jako dobrá záminka pro další intervenci do Sýrie, kde se situace začínala po dlouhé době vyjasňovat díky legitimnímu zásahu Ruska. Bylo to Rusko, které možná díky své vojenské síle rozdmýchalo hněv mocenských struktur, stojící za ISIS a dalšími teroristickými skupinami. Nyní se bude vlna nenávisti přenášet nikoliv do nejvyšších politických pater, ale k loutkám a k nám samotným. Doufejme, že si dokážeme udržet potřebný nadhled a poučíme se z chyb minulosti. Nenávist nikdy nebyla řešením a nikdy nebude....Radost vkládaná do každé práce, krása objevovaná v každém okamžiku, pomáhá lépe a snadněji žít život na Zemi. S radostí se člověk lépe cítí, má více chuti do tvoření a podle síly radostiroste také jeho síla v konání.Pokud člověk s pílí, pracovitostí, klidnou myslí tvoří je dílo dokonalé a radostně unaven ulehá k odpočinku po prožitém dni. Člověk sám sobě je tvůrcem života, jak ho prožije, které z vlastností jež mu byly dány rozvíjí. Jen on podle své vlastní vůle řídí chod svého života a pomocné síly se k němu přidávají podle toho, pro co se rozhodne a jaké jsou jeho úmysly. Tam , kde převládá radost v tvoření. Kde místo má láska, přání dobra a pomoci jsou síly nápomocny .Společně s člověkem jdou ruku v ruce a pomáhají vnést do jeho tvoření, co v mysli a duši sám člověk nosí.Pomáhají mu rozsévat radost,dobro, lásku, pomoc

16.listopad 2015 - 16:05: Zlé strašidlo pro Brusel: Vystoupí Finsko z eurozóny?

( Paavo Väyrynen,Evropský poslanec-yle.fi, 16. 11. 2015 17:07)

Zlé strašidlo pro Brusel: Vystoupí Finsko z eurozóny?
Strašidlo evropského rozkladu má několik podob. Nyní se například otázkou vystoupení z eurozóny mohou blízké budoucnosti zabývat finští poslanci.
16.listopad 2015 - 16:05
V pondělí 16. listopadu totiž získal dokument, který požaduje vystoupení Finska z eurozóny, potřebný počet hlasů pro projednání v Parlamentu. Občanskou iniciativu podpořilo 50 tisíc lidí.
Autoři dokumentu navrhují uspořádat odpovídající referendum a vrátit se ke staré měně - finské marce. Evropský poslanec Paavo Väyrynen se domnívá, že finští občané nemají dostatek informací o negativních důsledcích členství v eurozóně, píše YLE.
Zatím Evropskou unii nadále vydírá britský premiér David Cameron. Minulý týden zahájil politik oficiální kampaň za změnu podmínek členství své země v Evropské unii. Šéf britské vlády poslal s podmínkami dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi.
Ačkoliv není Spojené království součástí Schengenské dohody a eurozóny, Cameron opakovaně uvedl, že vliv Bruselu na Londýn je nadměrný a země by neměla záviset na evropských úřednících.
(kou, prvnizpravy.cz, yle.fi, foto: arch.)

Stav našeho životního prostředí ani po 25 letech není v pořádku, byť si to veřejnost myslí.

(prof.Bedřich Moldan, exministr životního prostřed, 16. 11. 2015 16:46)

Stav našeho životního prostředí ani po 25 letech není v pořádku, byť si to veřejnost myslí.
Katastrofální stav životního prostředí patřil k základním rysům totalitního režimu. Nejhůře zasaženými oblastmi byla všechna velká města v čele s Prahou aOstravou a předevšímúzemí pánevních okresů v severočeském hnědouhelném revíru. Zde se velmi často vyskytovaly smogové situace, kdy při teplotních inverzích kombinace mlhy a jedovatých zplodin chrlených komíny elektráren a továren dusila celý kraj. Koncentrace oxidu siřičitého dosahovala mnohdy dvaceti- až padesátinásobků hygienických norem.
Časté dusivé smogy se objevovaly prakticky ve všech velkýchměstech a průmyslových oblastech Československa, a tak není divu, že byli lidé vůči otázkám životního prostředí velmi citliví. V jednom z prvních průzkumů veřejného mínění z ledna 1990 se ukázalo, že lidé považovali radikální zlepšení ekologické situace za vůbec nejnaléhavější úkol pro vládu, dokonce ještě před jinými nutnými změnami včetně potřeby radikální přestavby ekonomiky.
Všeobecná nálada se úspěšně promítla do široké podpory všech potřebných opatření. Parlamentem hladce prošly zákony, kterými byla zahájena účinná ochrana přírody a ostatních složek životního prostředí. Byly zřízeny důležité instituce včetně Inspekce a Státního fondu životního prostředí. Zároveň se podařilo postupně mobilizovat stále větší objemy finančních zdrojů. Například ČEZ pod tehdejším osvíceným vedením investoval v průběhu 90. let více než 40 miliard korun do odsiřovacích a dalších potřebných zařízení. Výdaje z veřejných a soukromých zdrojů (byly přibližně půl na půl) dosáhly na konci 90. let objemu přes 2,5 procenta HDP, což je přímo světový rekord nebo je mu blízko. Rychlý nástup účinných opatření byl umožněn i systematickou přípravou v rámci Ekologické sekce, která sdružovala odborníky a promýšlela veškeré potřebné kroky k ozdravění prostředí dávno před Listopadem.
....Průzkumy veřejného mínění v poslední době systematicky ukazují, že lidé jsou s životním prostředím, zejména ve svém bezprostředním okolí, v zásadě spokojeni. Vláda se dokázala o situaci postarat, fungují městské a jiné samosprávy, v zásadě je vše v pořádku. Lidé – jak velký rozdíl proti období před Listopadem! – v zásadě soudí, že stav životního prostředí je u nás na takové úrovni, že už víceméně není třeba nic vážného řešit, naopak musíme rychle pokračovat v ekonomickém rozvoji, abychom konečně dostali svou životní úroveň na kýženou úroveň Západu. V životním prostředí tam už v zásadě jsme a „přehnané“ snahy o radikálnější ochranu jsou vnímány jako kontraproduktivní. Ochránci životního prostředí občas dostávají nálepku ekoteroristů, zejména když brání třeba některým trasám dálnic. Že nejde o žádné teroristické akce nebo že se za ochranu prostředí schovávají často zcela jiné zájmy, už se obvykle nevnímá.
Principiální diskuse chybí.....Například v otázce změny klimatu a chápání jejích člověkem vyvolaných příčin patří Česká republika mezi velmi zaostalé země.
....
Bedřich Moldan, exministr životního prostředí a člen TOP 09

15. listopadu 2015 v 15:14 -Juncker: EU nesmí kvůli útokům v Paříži odmítat migranty -

(Jean-Claude Juncker-předseda Evropské komise , 16. 11. 2015 12:57)

Jean-Claude Juncker : EU nesmí kvůli útokům v Paříži odmítat migranty.
Evropská unie by podle šéfa Evropské komise neměla kvůli útokům v Paříži měnit svůj přístup k řešení migrační krize. Jean-Claude Juncker to řekl po schůzce zemí G20 v turecké Antalyi. Země osmadvacítky by podle něj neměly začít odmítat uprchlíky. Juncker upozornil, že pachatele útoků v Paříži nejde srovnávat s běženci. „Neměli bychom směšovat různé skupiny lidí, kteří do Evropy přicházejí. Ten, kdo je zodpovědný za atentáty v Paříži se nedá srovnávat se skutečnými uprchlíky, s lidmi na útěku a žadateli o azyl. Byl to zločinec, a ne uprchlík ani někdo hledající azyl.“

„Chtěl bych vyzvat ty, kteří by chtěli něco měnit na strategii řešení migrace, kterou jsme přijali, aby k tomu přistupovali se vší vážností a nepodléhali zjednodušeným reakcím.“



15. listopadu 2015 v 21:11 -Izraelské tajné služby předaly Francii citlivé informace k pátečním útokům

(Štěpán Macháček - zpravodaj ČRo, 16. 11. 2015 12:49)

www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_themeline/2785
Izraelské tajné služby předaly Francii citlivé informace k pátečním útokům 15. listopadu 2015 v 21:11 Hradby Starého Města v Jeruzalémě jsou nasvíceny v barvách francouzské trikolory
Izrael poskytl Francii zpravodajské informace k pátečním útokům v Paříži. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tajné služby židovského státu údajně disponují informacemi o pachatelích. Citlivé údaje můžou pocházet z izraelského monitorování ozbrojených skupin v Sýrii a Iráku.
Podle izraelského ministra zpravodajství Jisraela Kace můžou informace zabránit dalším plánovaným útokům.
"Není to poprvé, kdy Izrael své zpravodajské informace za takovýchto okolností předává. Někdy je to před hrozícími útoky, jindy během nich nebo po nich. Děláme to ve prospěch služeb a vlád, jejichž boj proti terorismu chceme posílit," řekl ministr.
Izraelská televize Channel 2 uvedla, že zpravodajci židovského státu informace o přípravě útoků v Paříži neměli. Tajné služby teď ale údajně vidí jasnou operační spojitost mezi pařížskou akcí, čtvrtečními útoky v Bejrútu a výbuchem ruského letadla nad Sinají před dvěma týdny.
Související weby: ÚTOKY V PAŘÍŽI
www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_themeline/2785
Francouzská policie zná identitu tří atentátníků, pátrá po uprchlém
Stavridis: Do bojů proti IS by se mohlo zapojit NATO a vyslat i pozemní síly
Juncker: EU nesmí kvůli útokům v Paříži odmítat migranty. Sobotka nesouhlasí
Egypťané jsou v odmítnutí pařížských atentátů jednotní, odsoudilo je i Muslimské bratrstvo
Autor: Štěpán Macháček