Svobodné noviny na internetu

Přiznám se, že jen málokdy mě na zpravodajských webech zaujme nějaká informace z naší politiky. Je to všechno na jedno brdo. Styl psaní velké části našich novinářů je jedna nekonečná bída: jazykovou úrovní počínaje (včetně pravopisných chyb), přes kostrbatý styl vyjadřování s chudičkou slovní zásobou až po téměř nulovou informační hodnotu těchto textů. Snaha vylepšit tuto „bídu“ dnes tak oblíbenou „korektností“ nebo „vyvážeností“ se jeví být k ničemu, nepodaří-li se autorovi dosáhnout toho, aby jeho text oslovil čtenáře. Je to totiž v žurnalistice to nejdůležitější.

To, co se odehrává v těchto dnech, pár týdnů před volbami, okolo kandidátek různých stran a hnutí (je to jako „přes kopírák“), mně připomnělo jednu pravidelně se opakující scénku ze starých „sámošek“, předchůdkyň dnešních supermarketů, z doby před „sametovou revolucí“ 1989. Dějová linka této scénky byla následující:

Pracovnice dotyčného obchodu, která měla na starosti doplňování (dosypávání) pečiva do prodejních pultů, pokaždé přinesla přepravku s „čerstvým“ (nebo nejnověji přivezeným) pečivem a tu vysypala na zbytek původních housek nebo rohlíků, které tam zůstaly od poslední „várky“. (Tato operace se opakovala několikrát za den.) Následoval stále stejný „rituál“: zmíněná pracovnice pak holýma rukama (bez rukavic, na něž jsme si díky „koronaviru“ zvykli) prohrábla celou hromadu pečiva (odspodu nahoru) a promíchala staré housky/rohlíky s těmi nově přinesenými. Pokud jste se zrovna v tu chvíli nenacházeli poblíž, asi by vás ani nenapadlo, že staré housky/rohlíky se rázem ocitly vedle těch relativně nejčerstvějších.

Výše popsaný postup, při němž se na hygienu v potravinářských obchodech moc nedbalo, patřil v těch časech k běžné praxi, nad níž se téměř nikdo nepozastavoval. Tak se stávalo, že zákazník většinou až doma zjistil, že SPOLU s nedávno upečenými houskami/rohlíky si přinesl i nějakou tu napůl tvrdou nebo „gumovou“. I tato skutečnost obvykle závisela na tom, jak dlouho se tam ono pečivo povalovalo, než se ocitlo nahoře s tím „čerstvým“.

─────

Tento příklad jsem nezvolil náhodou. Podobně je totiž tomu i s kandidáty „zbrusu novými“ a těmi, které často označuji za „zasmrádlé“ nebo „recyklované“ politiky. Jedním z těchto úplně nových kandidátů, které se koalice SPOLU rozhodla použít k nalákání nic netušících voličů, aby za ně „fikaně“ ukryla pár těch „zasmrádlých“ dárečků, o které nikdo nestojí, protože se stačili již dostatečně zdiskreditovat, aby je nikdo nevolil, je i Pavel SVOBODA, který kandiduje v Pardubickém kraji jako nezávislý nominant ODS.

S jeho jménem jsem se až dosud nesetkal, i když Pavlů Svobodů je u nás jako polního kvítí. O tomto držiteli poměrně běžného jména a příjmení jsem se dozvěděl teprve po přečtení rozhovoru s tímto kandidátem v „Krajských listech“ (6. 8. 2021). Z něho jsem dospěl k poznání o tom, že máme zřejmě o jednoho hodně naivního kandidáta na poslance víc. Oceňuji nicméně alespoň fakt, že i on je milovníkem Bachovy varhanní hudby ‒ podobně jako já.

Z rozhovoru jsem se o lídrovi koalice SPOLU v Pardubickém kraji dozvěděl, že je nejen dobrým manažerem, ale že se dobře orientuje i v tom, co trápí občany tohoto regionu. Co se týká P. Svobody, tomu bych dal svůj hlas bez váhání, protože mě přesvědčil svou přímočarostí, nezáludností, upřímností a neokázalostí. Je to pravý opak toho, co celé čtyři roky předváděl v Poslanecké sněmovně (PS) M. Výborný (KDU-ČSL), jehož si lidovci prosadili jako volební „trojku“ na společnou kandidátku s ODS a TOP 09.

Třebaže bych to rád udělal, svůj hlas nakonec sympatickému hudebníku P. Svobodovi dát nemohu. Důvod je prostý: hned „za bukem“ totiž číhá „recyklovaný černoprdelník“ M. Výborný a jemu podobní političtí komedianti. Za dobu svého vysedávání v PS se totiž z M. Výborného stal odpudivý, bezskrupulózní kariérista, který se dostatečně znemožnil tím, jak se choval a čím hrozil pro případ, že by to lidé, jako on, vzali u nás po volbách do ruky. Bylo by to skoro stejné jako komunistická totalita – jen v jiné barvě a s orientací na jinou velmoc. Zkrátka: netolerance a šíření zášti a nenávisti se „černoprdelníkům“ zažraly natolik pod kůži, že se díky tomu jejich politici stali nevolitelnými. Spolehlivě dokážou odradit kohokoliv.

S většinou názorů, které P. Svoboda ve zmíněném rozhovoru prezentoval, souhlasím. Například s tím, že Pardubice mají v rámci našeho státu skvělou polohu. Ta krajské město předurčuje k tomu, aby se z něj stalo významné regionální centrum do budoucna. Aby k tomu mohlo dojít, je nutno vybudovat dálnici D35.

─────

Podzimní parlamentní volby nebudou jen o programech politických stran, ale i o kvalitách nabízených kandidátů. Mé námitky nejsou proto namířeny proti varhaníkům ani proti varhanám. Barokní skladby považuji vůbec za nejhezčí z oblasti vážné hudby. Raději si poslechnu varhanní koncert než kvákání M. Výborného v PS. Vadí mi pouze to, že SPOLU s tímto varhaníkem je nám podstrkováno „zasmrádlé“ zboží v podobě „recyklovaného“ M. Výborného z Heřmanova Městce. Nová Sněmovna se bez něho dozajista obejde. Ať se vrátí ke své původní, učitelské profesi! Tam bude užitečnější než v Praze.

Sledoval jsem dne 17. 9. 2021 večer (ČT24, 20:00) předvolební debatu sedmi lídrů politických stran z Pardubického kraje. Nezávislý kandidát koalice SPOLU P. Svoboda v tomto názorovém klání doslova „exceloval“: mluvil jasně, srozumitelně, nepotřeboval se dívat do „taháků“, které mu připravili jiní. Reagoval pohotově i na dodatečné, improvizované dotazy. Přesně tak má vypadat lídr, který to má v hlavě srovnáno. Svoboda převyšoval všechny okolo sebe jak svou tělesnou výškou, tak i svým rozhledem a celkovým nasazením. Jeho vystupování bylo spontánní, přirozené a nenucené. Nechal za sebou i zkušeného politika a diplomata J. Baštu, který kandiduje za SPD.

Jediné, co P. Svobodovi musím vytknout, je jeho přílišná aktivita a až přehnaný „tah na branku“. Měl by zvolnit tempo. Není nutné vystřílet všechny náboje hned na začátku volebního boje.  V případě tohoto varhaníka mi dokonce nevadila ani jeho pleš, kterou u jiných osob kritizuji. Proto doufám, že se do PS dostane, aby do tohoto zapáchajícího politického rybníka konečně přiteklo trochu čerstvé vody.

P. Svoboda je přesto tak trochu jiný „exemplář“ než ti dva plešouni z Pardubického kraje, kteří dosud dřepěli v PS a chtěli by tam dřepět dál: M. Výborný (KDU-ČSL) a M. Kolovratník (ANO 2011). Oba jsou to nadmíru sebevědomí, ba oprsklí a arogantní, „světáci“, kteří, jak se zdá, snědli všechnu moudrost světa, ale nebyli za to ještě náležitě oceněni a odměněni.

A ještě jedno varování pro zatím úspěšného lídra P. Svobodu: Dávejte si pozor na ty „zasmrádlé“ politiky, kteří by se rádi po Vašich zádech znovu vydrápali ke korytům a k plným žlabům! Jsou to „nenažranci“ a „bezočivci“. Teď jsou ještě potichu, ale jakmile se tam dostanou zpátky, zle se Vám odmění. Vděk od těchto lidí nečekejte! Jinak to totiž ani nedovedou.

Ze všech odvysílaných televizních debat před parlamentními volbami byla ta z Pardubického kraje zatím nejlepší. Musím za to ocenit i moderátora J. Železného, který podal profesionální výkon, jímž zastínil své ostatní kolegy.

Vážení voliči z Pardubického kraje! Dejte svůj hlas P. Svobodovi z koalice SPOLU, ale současně nevolte kandidáty KDU-ČSL, zejména politického komedianta M. Výborného, který se před dvěma lety zaklínal tím, jak se chce starat o své tři osiřelé děti. Vždyť to všichni známe: řeč se mluví, voda teče…

17. 9. 2021

‒ RJ ‒