Svobodné noviny na internetu

Namísto politické debaty jen obyčejné plácání?

23. 9. 2021

Jakube, tentokrát to za moc nestálo!

Stalo se mi to v poslední době již poněkolikáté. Jen co jsem někoho pochválil, vzápětí si to dotyčný člověk pokazil a choval se ještě hůř než předtím. Tentokrát se mi to podařilo v případě moderátora J. Železného. Zatímco jeho moderování debaty z Pardubického kraje bylo skvělé (17. 9. 2021), dnešní debata s kandidáty z Olomouckého kraje, vysílaná z Ostravy, dopadla zatím nejhůř ze všech odvysílaných na ČT24. Byla to bída, jakou jsem již dlouho nezažil. Tu ovšem nezavinil moderátor, ale naprosto zoufalá úroveň pozvaných lídrů. Málem to vypadalo tak, jako by ty lidi sbírali někde po hospodách a sváželi je rovnou před televizní kameru.

Zkrátka: nepřipravenost některých hostů byla tak velká, že to bilo přímo do očí. Ze všech nejhorší byli zástupci SPD, ČSSD a koalice Pirátů a STAN. Naopak nejlepší byl lídr Přísahy, který hovořil kultivovaně a choval se příkladně slušně – na rozdíl od některých jiných debatujících hostů. Nejsolidnější výkon a přehled o problematice předvedl bývalý olomoucký hejtman L. Okleštěk (ANO 2011). Tématem debaty byla oblast školství. Kompetentní tam nebyl nikdo, ale nejlépe hovořil již zmíněný zástupce Přísahy. Naprosté pitomosti tam naopak plácal R. Fiala (SPD), který místy nebyl schopen dát kloudnou větu dohromady. Dělalo to na mě dojem, že právě vyšel z hospody a měl v hlavě pořádně vymeteno.

─────

jurecka-m.--kdu-csl.jpg

Nejen hloupost, ale i nevzdělanost a pologramotnost

Mimořádně úsměvné bylo rovněž vystoupení traktoristy z Rokytnice u Přerova M. Jurečky, který vloni na podzim chtěl být hejtmanem Olomouckého kraje. Letos je mnohem skromnější. Bude rád, když se stane opět poslancem. Vidím to tak: 50 na 50, spíše však na nulu. Je doopravdy komické, když se tam o školství vykecává někdo, kdo má problémy s tím, aby dal dohromady větu, v níž nebude alespoň jedna pravopisná chyba. Jurečka patří po této stránce vůbec k nejhorším politikům. Navíc trpí nutkavou potřebou pořád se k něčemu vyjadřovat na sociálních sítích ‒ samozřejmě s pravopisnými chybami. Paní učitelka, která ho ten pravopis měla naučit, by se měla stydět za to, že odvedla tak nekvalitní práci.

Co se týká pravopisu, Jurečka není jediný politik, který zakopává o jeho neznalost. Horší však je, že i přes svůj hendikep si veřejně dělá legraci z druhých lidí. Konkrétně se jednalo o nevhodné vyjádření na adresu premiéra A. Babiše, který je Slovák a o jehož neúspěších na poli českého jazyka ví každý z nás. Babiš je aspoň natolik soudný – na rozdíl od pologramotného Jurečky ‒, že se ke svým neznalostem sebekriticky hlásí a omlouvá se za ně. To je chlapský postoj – na rozdíl od uštěpačných a poťouchlých poznámek zmíněného lidoveckého nevychovance Jurečky. Paní učitelka ho nenaučila českému pravopisu a jeho rodiče zase slušnému chování. To je minimálně na trojku z mravů.

Jsem rád, že mezi debatujícími hosty se našel aspoň jeden chlap., který se proti zesměšňování A. Babiše ozval. Byl to L. Okleštěk z Babišova hnutí/strany ANO 2011. Je až nepochopitelné, že někdo, kdo seděl tři roky ve vládě s A. Babišem, poté, kdy tato vláda skončila a kdy nové vládní křeslo nebylo dotyčnému politikovi nabídnuto, po několika letech začne pomlouvat svého bývalého kolegu. To se ve slušné společnosti věru nedělá – v jeho nepřítomnosti, když se nemůže bránit.

Jurečka se v minulosti proslavil tím, že v Poslanecké sněmovně od řečnického pultíku mnoho minut předčítal z knihy „slepého trafikanta“, který dělal Babišovi náměstka na Ministerstvu financí. V této knize byly zachyceny údajné vulgarismy, kterými Babiš častoval své podřízené. Nedivme se proto, že poslanci pak nemají čas projednat okolo 500 zákonů, což se jim povedlo v tomto funkčním období. Jak by to mohli stihnout, když se zabývají takovými pitomostmi?

─────

Sprosťáctvím se volby nevyhrávají!

Předseda KDU-ČSL M. Jurečka je naprosto tragický případ mladého, leč nevzdělaného a pologramotného muže, který se omylem dostal do politiky, ale domnívá se, že v ní má trvale zajištěno své místo. Jsem toho názoru, že tomu tak není a že se za pár dní dožije velkého rozčarování. Divil bych se, kdyby takového hulváta někdo volil. Proč by to dělal? Být na jeho místě, zalezl bych někam do kouta a trpělivě bych čekal, až domluví ti starší, zkušenější a vzdělanější lidé. Teprve pak přijde řada na něj. Je pravděpodobné, že bude muset čekat dlouho.

Jestliže je někdo hloupý a navíc pologramotný, měl by si dávat dobrý pozor na to, aby poučoval druhé. Nejdříve se musí sám něco naučit. V případě tohoto politika bude stačit ten pravopis a pak slušné chování. Proto si neumím představit, že by někdo M. Jurečkovi nabízel post ministra. Nejspíš špatně slyšel a jednalo se o úplně jinou osobu. Ostatně – čekat, že by M. Zeman jmenoval tohoto lidovce ministrem, to je jako ze světa sci-fi. Něco takového se sotva stane, protože právě pan prezident kdysi prohlásil, že Jurečku považuje za nejhloupějšího českého politika.

Nějaké ministerské místo by se přece jenom mohlo najít: třeba na Ministerstvu pro zbytečné záležitosti. Tam by si mohl M. Jurečka vzít jako svou náměstkyni M. Pekarovou-Adamovou, která má rovněž problémy s pravopisem. Na tomto ministerstvu to jistě nikomu vadit nebude. Hlavně že budou všichni spokojení, jak se jim ta „Změna“ podařila.

Jsem přesvědčen o tom, že po zhlédnutí této debaty tentokrát ani J. Železný nebude mít pocit dobře odvedené práce. Pozvaní hosté mu to pokazili. Ale to nejspíš on sám ovlivnit nemohl. Máme totiž jen takové politiky, jaké „vygenerují“ politické strany. Kde nic není, tam ani čert nebere!

22. 9. 2021

‒ RJ ‒

─────

P. S.

Jurečkův nepovedený exkurs do historie

¨Kdesi jsem se dočetl o tom, že předseda KDU-ČSL M. Jurečka má rád historii. Fajn. To je dobrá zpráva – vedle těch špatných o tomto politikovi. Ostatně – zálibu v historii měl kdejaký politik: u nás i ve světě. Většinou se jednalo o vějičku, na kterou dotyčný chtěl nalákat nové voliče nebo si udržet přízeň veřejnosti, aby se mohlo říkat: „Podívejte se, jaký je to vlastenec a znalec dějin!“ Opak býval obvykle pravdou. Obávám se, že v případě M. Jurečky tomu nebude jinak.

Já sám jsem psal několikrát o Jurečkových pokusech připomínat si určité události nebo kapitoly z našich dějin. Dopadlo to většinou tak, jako v případě J. Bartoška (KDU-ČSL), který přizvání putinovského Ruska k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany přirovnal k tzv. zvacímu dopisu z roku 1968. Jen neuvedl kterého, protože ty byly celkem tři a měly různý počet signatářů. Když politici nevědí o historii vůbec nic, nebo tak málo, jak to předvedl právě J. Bartošek, měli by raději mlčet a nefušovat do řemesla profesionálním historikům.

V televizní debatě, kterou moderoval další milovník historie (to nemyslím jako ironii, ale konstatuji to jako holý fakt, který dokonce kvituji s povděkem), redaktor J. Železný, neopomněl M. Jurečka připomenout jméno někdejšího předsedy Československé strany lidové (ČSL) z období První republiky (1918-1938) a poválečné Třetí republiky (1945-48) – Msgre Jana Šrámka (1870-1956). V této souvislosti zdůraznil roli katolické tělovýchovné organizace „Orel“, sesterské organizace „Sokola“.

Byla to skvělá příležitost, jak alespoň několika větami pohovořit o tom, že členové „Orla“ bezprostředně po Únoru 1948 aktivně vystoupili proti nastupující komunistické totalitě. Ze 120 tisíc účastníků orelské pouti na Svatý Hostýn (srpen 1948), které přijel osobně pozdravit samotný olomoucký arcibiskup J. K. Matocha (1888-1961), se mnozí stali prvními oběťmi politické a soudní perzekuce ze strany nového režimu, a to již na podzim 1948.

Vedle římskokatolických kněží to byli rovněž členové a funkcionáři ČSL nebo „Orla“, kdo následně končili v nechvalně známé věznici v Uherském Hradišti. V ní tehdy působil i obávaný vyšetřovatel Státní bezpečnosti (StB) Alois Grebeníček (1922-2003), otec pozdějšího předsedy KSČM M. Grebeníčka. Mezi prvními oběťmi týrání elektrickým proudem se již na přelomu let 1948/49 ocitl i Dr. Vojtěch Jandečka (1914-1973), člen ČSL a činovník „Orla“, který byl zaměstnán jako úředník na předsednictvu vlády (u J. Šrámka). Již v prosinci 1948 se pak konal jeden z prvních „monstrprocesů“ s církevními představiteli a věřícími. K 10 letům vězení byl tenkrát odsouzen vizovický farář A. Huvar (1922-2009); spolu s ním bylo souzeno dalších 45 osob. Vyšetřovatelem tohoto případu byl již zmíněný A. Grebeníček.

J. Šrámek byl sice zakladatelem ČSL a jejím dlouholetým předsedou, avšak ani on nepatřil k nejsvětlejším postavám této strany. Kvůli „vstřícnosti“ si ho za války vybral jako předsedu londýnské exilové vlády prezident E. Beneš. A protože Šrámek příliš nevadil ani komunistům (podobně jako „kryptokomunista“ a dobrovolný „sovětizátor“ Beneš), bylo s ním po Únoru 1948 zacházeno docela mírně, a to i poté, kdy se i s dalším lidoveckým ministrem F. Hálou (1893-1952) pokusil o emigraci na Západ. Ani jeden z této dvojice neskončil na popravišti nebo ve vězení, nýbrž „jen“ v doživotní internaci. To kněží z „případu Babice“ dopadli hůř: tři z nich byli 3. 8. 1951 popraveni v jihlavské věznici.

Když se zmiňujeme o J. Šrámkovi, který jako kněz aktivně působil v politice (jednalo se o klasický „střet zájmů“), měli bychom vzpomenout ještě jiného aktivního politika z řad římskokatolických kněží – olomouckého arcibiskupa A. C. Stojana (1851-1923). Po Únoru 1948, který de facto ukončil činnost původní, demokratické ČSL, došlo jak k redukci členské základny této strany, tak i k personálnímu „nepřátelskému převzetí“ ze strany prokomunistických kolaborantů typu ThDr. Josefa Plojhara (1902-1981).

Bylo by historicky nesprávné a zároveň nespravedlivé, kdybychom jeho jméno zamlčeli. Všichni tři předsedové ČSL po Únoru 1948 (A. Petr, J. Plojhar, R. Petera) sehráli svou nezáviděníhodnou roli při pokračující existenci této strany, a to až do roku 1989. ČSS a ČSL v letech 1948-1989 sloužily představitelům komunistické moci jako názorný příklad toho, že poúnorový režim v ČSR, označovaný jako „lidová demokracie“, není totalitní, nýbrž pluralitní, třebaže strany, sdružené v „Národní frontě“, se musely bezvýhradně podřizovat ideologickému diktátu KSČ.

Až bude M. Jurečka zase někdy příště „zabrušovat“ do našich novodobých dějin (také v této televizní debatě hovořil o nutnosti redukce dějepisného učiva, co se týká pravěku, starověku a středověku, a naopak posílení časové dotace pro období moderních dějin), měl by si troufnout jít ve svém výkladu víc „do hloubky“. V jeho případě se jedná výhradně o klouzání po povrchu.

Důvod je nasnadě: on sám o tom nejspíš neví vůbec nic, nebo jen velice málo. O tom jsme se mohli již mnohokrát v minulosti přesvědčit, a to z jeho vystoupení v PS i v médiích. To, co zatím M. Jurečka předvádí, je jen obyčejné plácání a mlácení prázdné slámy. Podobných „plácalů“ a „mlatců“ je naše politika plná. Proto se obávám, že v tomto směru se nic nezmění ani po podzimních volbách. Zkrátka: nejsou lidi: hlavně ti slušní a kvalitní.

23. 9. 2021

‒ RJ ‒

─────

Odkaz na články o M. Jurečkovi:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2021/---pasacek-vepru----si-nabehl-na-vidle-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2019/petkrat-z-tehoz----soudku---.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2019/kterak-lidovci-a-socialiste-kolaborovali-s-ksc--1.-cast-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-3-2021/kdyby----pasacek-vepru----nerikal-blbosti---.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2021/jurecka-----nejzbytecnejsi-zjev-na-politicke-scene-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-3-2021/strezme-se-sprostaku-a-hlupaku-v-politice-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-11-2020/vesnicky-hlupak-m.-jurecka-udal-sam-sebe-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-4-2019/sjezd-petiprocentni-kdu-csl--dalsi-nevolitelna-strana.html