Svobodné noviny na internetu

Politické „perpetuum mobile“ přestává fungovat?

Kdo sleduje naši politickou scénu vždycky jen pár dní před volbami a po nich už zase ne, ten si možná ani nevšiml jednoho jevu, který se pravidelně vyskytuje od Aše až po Jablunkov (zdravím prof. J. Drahoše!). Naši politici se totiž věnují svéráznému „sportu“: neustále někam kandidují – od obecních zastupitelstev až po Poslaneckou sněmovnu či Senát. Když mají štěstí, ještě v době, kdy jim „dobíhá“ jeden mandát, v jiných volbách již získávají další.

Z hlediska čistě právního by taková duplicita neměla být možná. Vyřešen je zatím pouze souběh funkce poslance a senátora: novou volbou zaniká dosavadní mandát dotyčného politika. Tento legislativní „guláš“ by měl být co nejdříve vyřešen. Nestačí totiž morální apely na ty poslance, kteří jsou současně i primátory velkých měst či dokonce krajskými hejtmany. Plnohodnotně lze vykonávat pouze jednu funkci. Není možné sedět na několika židlích zároveň. Jde samozřejmě o peníze, kterých mají naši politici pořád málo, a proto si potřebuji „přivydělávat“, kde se dá, že ano?

Ale protože k úpravě této právní „džungle“ se zatím nikdo nechystá (každá koruna se hodí, zvláště v časech „koronaviru“), stáváme se pravidelně svědky toho, že rok co rok čteme stále stejná jména na kandidátkách většiny politických stran (a hnutí). Nejnověji například poslanci KSČM P. Kováčik, délesloužící „vysedávač“ ve Sněmovní ulici čp. 4 a M. Vostrá, předsedkyně rozpočtového výboru PS, kandidují letos na podzim do Senátu.

A podobně i poslankyně M. Němcová (ODS), které její rodná strana měla dávno přidělit inventární číslo (coby kusu stranického nábytku), kandiduje tamtéž – dokonce v „prestižním“ obvodu Prahy 1, ačkoliv pochází z Vysočiny. Proč ne? Žijeme přece v zemi neomezených možností!

Ve výčtu stejně nepostradatelných politických figurek bych mohl libovolně pokračovat dál. Všichni tito politici se totiž řídí heslem: „Štěstí si občas sedne i na vola.“ Proto je třeba ho neustále pokoušet. To by v tom byl čert, aby to jednou nevyšlo! Politika je něco jako droga: Kdo ji okusí, ten už se toho prokletí nezbaví a není mu pomoci. Kdo neváhá riskovat na tobogánu, musí počítat s tím, že si občas může natlouci nos, případně dopadnout mnohem hůř. Zkrátka: Štěstí přeje odvážlivcům. Výhodu mají ti, kteří jsou připraveni včas.

Je zřejmé, že těmito zásadami se řídí také „náčelníci“ z KDU-ČSL. Jmenovitě jeden z těch poslanců, kteří se opakovaně nechávají napsat na libovolnou kandidátku za tuto stranu – lhostejno, kam to bude. Jedním z těchto „zasmrádlých“ politiků KDU-ČSL je i poslanec O. Benešík ze Strání, který naposledy kandidoval v květnu 2019 do Evropského parlamentu, a to z 5. místa. Lidovci tehdy získali jen dva mandáty (M. Šojdrová, T. Zdechovský). Kandidátku KDU-ČSL v obci Strání volilo pouhých 250 lidí z více než 3 500 obyvatel této vesnice. Z toho vcelku jasně vyplývá, že ani „rodná“ obec jmenovaného poslance příliš nepodporuje. To se pak těžko někam kandiduje, že ano? Ostatně – v komunálních volbách v r. 2018 uspěl ve Strání za KDU-ČSL „nestraník“ M. Flekač, jenž se následně stal uvolněným (= placeným) místostarostou obce.

Zdá se, že nejen poslanci O. Benešíkovi, ale i vedení KDU-ČSL chybí jakákoli zpětná vazba, aby dokázali správně vyhodnotit své volební šance. Jestliže dotyčný politik neumí přesvědčit ani „sousedy“ ve své vesnici, že on je ten správný kandidát, jak by chtěl uspět někde jinde, kde ho vůbec neznají? Zdá se, že tímto problémem se naši politici vůbec netrápí a řeší to jinak. V případě politické „veteránky“ (= na odpis) M. Němcové raději odstoupí kvalitní, bezproblémový kandidát, který dosud v politice nebyl – historik a nakladatel J. Padevět. Škoda ho: byl by mnohem lepším politikem než M. Němcová, která již nemá co nabídnout – kromě jalového řečnění a teatrálních gest.

Ale protože i tato politička (bez vysoké školy – nějak se nám to rozmohlo: J. Hamáček, J. Čunek, zesnulý J. Kubera, M. Štěch, P. Dolínek aj.) nemá dost soudnosti, nutí jiné kandidáty ke zbytečným gestům slušnosti, ohleduplnosti a galantnosti. (V tomto případě to vůbec nebylo nutné.) Lépe by bylo, kdyby M. Němcová odešla do politického důchodu a starala se o vnoučata. Bývaly doby, kdy jsem tuto političku chválil. Dávno, dávno tomu. Po přečtení několika jejích článků v internetovém deníku „Forum24“ z poslední doby jsem dospěl k závěru, že je nejvyšší čas k jejímu odchodu z politiky. V tomto případě je již pět minut po dvanácté.

●●●

„Recyklovaní“ kandidáti volby nevyhrávají

Protože letošní předvolební čas trávím ve Zlínském kraji, odkud pocházím a kam se celý život vracím, je logické, že mě zajímá, kdo kandiduje do krajských zastupitelstev i do Senátu. Po pročtení všech kandidátních listin jsem dospěl k závěru, že vážnými soupeři mohou být pouze ty strany (a hnutí), jež jsou schopny zaplnit všech padesát kolonek příslušného seznamu kandidátů. V tomto případě jsou to pouze tyto strany: ANO 2011, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. Ostatní jsou v nevýhodě, třebaže mají řadu kvalitních kandidátů, ale není jich padesát.

O ta čísla ve skutečnosti nejde. Ta pouze signalizují voličům, že tato strana má vybudovanou strukturu. (Horko těžko to udělala v posledních letech „nejmladší“ z těchto již etablovaných stran – ANO 2011. Navzdory tomu, že zlínský primátor J. Korec po letech vystřídal ve funkci bývalého ředitele zlínské nemocnice M. Adámka, pocházejícího ze Vsetína.)

Dal jsem si tu práci a poctivě jsem si vypsal jen trochu známější kandidáty pro krajské volby. Musím nicméně konstatovat, že v naprosté většině se jedná o málo známé osoby, byť jsou to starostové měst a obcí. Zkrátka: nejsou lidi, a to jak v nejvyšších patrech politiky (nikdo slušný se nechce politikou „ušpinit“), ale ani na úrovni krajů a „komunálu“. Všechny naše politické strany (a hnutí) se potýkají aktuálně s problémem personální „pouště“ a programové „bídy“. S tím se dlouhodobě uspět nedá. Také ve Zlínském kraji totiž kandiduje v podstatě každý, kdo má ruce a nohy, případně „díru do zadku“. Hlavu už k tomu většinou nepotřebuje – ta je navíc jako bonus.

Aby to nevypadalo tak, že O. Benešíkovi, jenž zastával v letech 2016-2020 post zastupitele Zlínského kraje za KDU-ČSL, jeho dnešní funkci nepřeji, musím konstatovat, že tato strana zařadila na svou krajskou kandidátku své členy podle jejich dosavadního místa ve stávajícím zastupitelstvu. Na 1. místě je hejtman J. Čunek ze Vsetína, kdežto 2. příčku obsadil dosavadní starosta Starého Města u Uh. Hradiště J. Bazala (kandiduje rovněž do Senátu). Až na 5. místě je dosavadní radní pro sociální oblast M. Blahová ze Zlína. Na 7. místo byl zařazen náměstek hejtmana P. Botek z Ostrožské Nové Vsi, jenž má na starosti nepopulární a problematickou oblast dopravy v tomto kraji. (Kromě zamýšleného projektu nové krajské nemocnice byla právě doprava nejčastějším předmětem kritiky jak opozičních politiků, tak i občanů.) Z 8. místa kandiduje radní pro kulturu M. Kašný ze Zlína a na 9. místě je senátorka, 1. místopředsedkyně KDU-ČSL a předsedkyně krajského výboru této strany – Š. Jelínková z Bystřice pod Hostýnem. Teprve z 12. příčky kandiduje do nového krajského zastupitelstva poslanec O. Benešík ze Strání.

Zda se tomuto politikovi podaří znovu uspět, není jisté ani vzhledem k jeho nedořešené trestní kauze, ale ani kvůli klesající oblibě této strany u voličů. Na vině je zmatečná a nekoncepční politika současného vedení této strany v čele s málo zkušeným, leč nepoučitelným M. Jurečkou. Dnes je již jasné, že od delegátů nedávného sjezdu strany bylo krajně nezodpovědné, že do čela strany neprosadili staršího, zkušeného a zodpovědného politika. KDU-ČSL opakovaně doplácí na výstřelky Bělobrádkovy „partičky“, která se rekrutuje z morálně nekvalitních jedinců, kteří pocházejí z generace „Husákových dětí“: tu já osobně považuji za ten nejhorší „odpad“ naší politiky.

Nerad bych se o tomto beznadějně provařeném politikovi morálně pokleslé úrovně, O. Benešíkovi ze Strání, rozepisoval. Psal jsem o něm i o jeho „partičce“ spolupachatelů nejrůznějších lumpáren již dost. Možná víc, než je zdrávo – i na naše poměry. Stačí si projít starší čísla i celé ročníky SN. „Husarský“ kousek s vymyšleným 700. výročím obce Strání a s evropskými dotacemi pro tuto pohraniční vesnici je dostatečně znám v celém Zlínském kraji, ba i u našich protinožců, ale i jinde ve světě, kde má toto nezávislé periodikum své pravidelné čtenáře mezi krajany. Zkrátka: ostuda celosvětová, abych tak řekl. Ještě za sto let se o tom bude vědět.

Na ostatních místech krajské kandidátky KDU-ČSL jsou vesměs málo známí komunální politici, kteří byli zvolení do funkcí starostů teprve v posledních letech. K těm známějším patří pouze starosta Vsetína J. Růžička (13. místo), starosta Uh. Brodu F. Kubáník (14. místo), exposlanec L. Hovorka (22. místo), který od 14. 4. 2020 zastává funkci ředitele Městské nemocnice ve Vysokém nad Jizerou (proč právě tam, když mohl šéfovat nemocnici v Uh. Brodě, v jejímž čele předtím byl F. Kubáník?) a senátor a exstarosta Uh. Brodu P. Kunčar (50. místo). Umístění posledně jmenovaného politika KDU-ČSL považuji za pomstu Bělobrádkovy „partičky“, která sama úspěšná není – na rozdíl od P. Kunčara.

Připomenu čtenářům SN, že o P. Kunčarovi jsem v minulosti psal několikrát a vždy v pochvalném duchu. Vzhledem k tomu, že od roku 2013 navštěvuji Uh. Brod poměrně často, mohu potvrdit, že dnešního starostu F. Kubáníka není za co pochválit, a to na rozdíl od iniciativního a pracovitého P. Kunčara, za nímž je vidět kus poctivé práce komunálního politika. Je to vzácný příklad pro ostatní „stranické“ starosty.

Letos uplynulo pět let od tragické střelby ozbrojeného muže na hosty restaurace „Družba“ v Uh. Brodě (24. 2. 2015). Starosta P. Kunčar (KDU-ČSL) nejen zvládl složitou situaci, jaká ve městě tehdy zavládla, ale důstojně se vyrovnal i s otázkou pietního místa. „Památník“ na počest těchto obětí byl zvolen decentně, nedaleko rušné křižovatky u železniční trati, takže nepůsobí rušivě. (Díky neschopnosti Policie ČR se střelce nepodařilo zneškodnit. Zastřelil se sám poté, kdy zabil 8 nahodilých osob.) Onen „památník“ je skvělá tečka za zdařilou prací málo doceněného komunálního politika. Až delší časový odstup ukáže, že mé hodnocení nebylo nijak přehnané. Je to možná tím, že P. Kunčar je velmi nenápadný a skromný člověk, a to na rozdíl od příliš hlučného a arogantního tlučhuby J. Čunka, který se chová jako moravský „car“. Baťa by tohoto politického komedianta hnal sukovicí!

Co se týká ostatních politických stran (a hnutí), není u nich situace o moc lepší než u KDU-ČSL. Vypsal jsem si pouze pár jmen z kandidátky ČSSD. Tato strana, na rozdíl od celostátní politiky, by mohla v krajských volbách získat stejný počet hlasů jako v roce 2016 (= 12,46 %). ČSSD postavila na 1. místo své kandidátky bývalou europoslankyni O. Sehnalovou, která se neúspěšně několik let pokoušela prosadit novou legislativu proti dvojí kvalitě potravin. Daleko lépe by bylo, kdyby na jejím místě kandidovala T. Valentová-Nersesjan (2. místo). Umístění dalších kandidátů je očekávatelné: 3. místo zaujal exposlanec A. Seďa, 4. místo exposlanec P. Kořenek, 7. místo současná poslankyně A. Gajdůšková a 10. místo bývalý hejtman S. Mišák.

●●●

Od úspěchu k „úspěchu“, nebo úplně jinak?

Vzhledem k personální „nabídce“ KDU-ČSL pro krajské volby 2020 mají všechny ostatní strany mnohem větší šanci na úspěch i na lepší výsledky, než jakých dosáhly v roce 2016. Tehdy KDU-ČSL vyhrála a získala 22,97 % hlasů, ANO 2011 mělo 15,68 %, ČSSD 12,46 %, STAN 11,62%, KSČM 8,22 %, Svobodní a Soukromníci 7,88 %, ODS 6,39 %. SPD 5,31 %. Posílit by tentokrát mohla i ODS, která si posledních sedm let v politickém „očistci“ zčásti odpracovala, i když ne všude.

Co pravděpodobně většině čtenářů kandidátek uniklo, je fakt, že se na nich neobjevili ti zastupitelé, kteří seděli s hejtmanem v krajské radě (J. Pijáček – ODS), nebo kteří hlasovali pro jeho kontroverzní projekt nové zlínské nemocnice (S. Devátý – ODS, L. Vaculín – ČSSD). Obě strany bývalé „opoziční smlouvy“ z 90. let 20. století aspoň tímto způsobem potrestaly své „odbojníky“ a „neposluchy“.

Sleduji-li správně atmosféru ve Zlínském kraji podle reakcí politiků i občanů, nevyloučil bych tentokrát docela výrazné změny a posuny ve voličské náladě zdejšího obyvatelstva – samozřejmě za předpokladu, že k volbám půjdou. Vzhledem k začínající druhé vlně pandemie „koronaviru“ se dá předpokládat, že část voličské základny KDU-ČSL, ale i STAN a ANO 2011, jež se rekrutuje z řad seniorů, k volbám vůbec nepůjde, a to z důvodů zcela pochopitelných. Jedná se o ohroženou skupinu voličů, pro niž mudrlanti z vlády, ale i z opozice nedělají nic – kromě jalového žvanění. Situace se opakuje jako přes kopírák. Jsme tam, kde jsme již jednou byli. Očekávat za této situace nějakou změnu, by bylo naivní. Naopak bude hůř: i co se volebních výsledků týče.

Vzhledem, k tomu, že se dá předpokládat výrazné oslabení KDU-ČSL (již předvolební průzkumy signalizují pokles i 6-7 %) i u STAN, mohla by po volbách vzniknout „široká koalice“ ve složení: ANO 2011 (= vítěz voleb), ČSSD, ODS a „Svobodní a Soukromníci“. Klasickou opozici by měly tvořit KSČM a SPD, kdežto KDU-ČSL a STAN se stanou „truc opozicí“. Správně by měli zastupitelé těchto dvou stran sedět za trest v „oslovské“ lavici, aby si zopakovali volební „počty“ a „slušné mravy“.

Ptáte-li se, proč jsem tentokrát vzal na „milost“ již odepisované strany, ČSSD a ODS, odpověď možná překvapí. Není to žádná nostalgie po časech „opoziční smlouvy“. Zdá se, že v obou těchto stranách přece jen dříme to, co lze označit za „zdravé síly“. (Jiná je ovšem situace v nejvyšších patrech politiky, kde naopak obě tyto strany denně prokazují, že nejsou schopny „obrody“, a proto budou brzy končit. Jak J. Hamáček, tak i P. Fiala jsou nepoučitelní hlupáci, kteří si nezaslouží, aby v politice pokračovali.) Pokud to tyto volby potvrdí, mohly by se obě tyto strany alespoň na krajské úrovni odrazit od pomyslného dna. „Funus“ se bude konat pouze v Praze, kdežto na regionální a komunální úrovni budou ČSSD a ODS pokračovat v soutěži politických stran i nadále.

Kdo sleduje politické dění, tomu nemohlo uniknout, že obě jmenované strany prošly v uplynulých deseti letech složitým a nezáviděníhodným vývojem. Podaří-li se jim v krajských volbách napříč republikou uspět, mohlo by je to zachránit před definitivním pádem do propadliště dějin. To propadliště hrozí akorát neschopným „borcům“ z vedení obou stran. Po tom, co v posledních měsících předvádí obzvláště KDU-ČSL, jim to přeji. Může se stát, že se jim podaří z toho „futrálu“ vyskočit ven.

●●●

Čunkovo panoptikum ze zlínského „mrakodrapu“ končí?!

Ač to vypadá jako příběh ze světa sci-fi, zdá se, že konec „diktátorské“ vlády J. Čunka (KDU-ČSL) nad Zlínským krajem se blíží. Kdyby to viděl T. Baťa a další zasloužilé osobnosti Zlína, hnali by tohoto politického komedianta a jeho „kámoše“ M. Adámka zpátky do Vsetína a dalšího „kámoše“, vesnického učitýlka P. Gazdíka, který má problémy s pravopisem i se slušným chováním, zase do zapadlé pohraniční vísky zvané Suchá Loz. (Odborníci na jazykovědu, přesněji: onomastiku a toponomastiku, vědí, co nehezké sloveso „lozit“ ve východomoravském nářečí znamená. Název této vesnice, jak jej poprvé zaznamenala listina z r. 1261, vypovídá o tom, že ležela v nehostinném, těžko schůdném terénu pohraničního pralesa, který odděloval český a uherský stát.)

Za nebetyčnou drzost považuji Gazdíkovo prohlášení o tom, že chce být hejtmanem Zlínského kraje. Na to mu já odpovídám: Vrať se do Suché Lozi a už tam zůstaň, ty kašpare! Proto dám tomuto nesoudnému poslanci a místopředsedovi „regionální“ strany, zvané STAN, dobrou radu: Dojde-li k tomu vůbec někdy, pak teprve tehdy, až se v této funkci vystřídají skutečné osobnosti, které přinesly aspoň nějakou oběť v boji proti komunistickému režimu. Pokud je mi známo, P. Gazdík k nim nikdy nepatřil, protože pochází z generace „Husákových dětí“, která si zvykla přijít k hotovému a přiživovat se z peněz daňových poplatníků. Tomuto politickému parazitismu je třeba učinit ráznou přítrž.

Jak to ve skutečnosti je s Gazdíkovými poněkud neujasněnými názory na nedávnou minulost, nám tento politik názorně předvedl právě před rokem, když se zúčastnil pohřbu bolševického bosse F. Čuby, známého předsedy JZD Slušovice. Obdivovatel V. Havla, který dodnes rád vzpomíná na službu v Hradní stráži na Pražském hradě v časech Havlova prezidentování, zřejmě ani netuší, že to byl právě Havel, kdo se tak často a velmi zásadově vyjadřoval proti existenci „temných slušovických žilek“.

Gazdík tím jenom opakovaně prokázal, že je nevzdělaný vesnický „trouba“, který by se rád udržel v „klubu mocných a vlivných“. Bohužel – nemá na to! Doporučuji mu proto, aby si udělal „inventuru“ v té své popletené, vyplešatělé hlavě. Podobně jako J. Bartoškovi (KDU-ČSL) také jemu doporučuji, aby si koupil hlavu novou i se slušivou parukou. A k tomu i nový hlas, který se dá poslouchat.

●●●

Ivoš znovu? Repríza se bohužel nekoná!

Přiznám se, že když byl v r. 2016 zvolen v krajských volbách podnikatel a „mecenáš“, „moravský Babiš“ I. Valenta, očekával jsem, že se daleko výrazněji zapojí do politiky Zlínského kraje. Dodnes slyším výkřiky některých politiků KDU-ČSL (k nejhlasitějším „kritikům“ tehdy patřil dnešní vesnický podvodník ze Strání O. Benešík), že Valenta zbohatl z hazardu. Jako by byl jediný, kdo takto „profitoval“. V té době žádná z dnešních stran neútočila na hradního kancléře V. Mynáře: dva z dosud aktivních politiků (jeden z SPD, druhý z ČSSD), dokonce v rámci tzv. porcování medvěda prosadili přidělení dotace pro Mynářův penzion v Osvětimanech. Dnes tam jiní „borci“ posílají různé kontroly, aby Mynář dostával pokuty. Inu, svět politiky je doopravdy proměnlivý jako počasí.

Situace okolo „Ivoše“ mi připomněla obdobný stav naší politické scény z roku 1998 – po uzavření „opoziční smlouvy“, která tehdy pořádně zamíchala politickými kartami v celé zemi. Právě ve volbách v r. 1998 se do Senátu probojoval známý podnikatel z oblasti cestovního ruchu – V. Fischer. Také od něho se v té době očekávaly samé „velké“ činy. Bohužel – po čase nadšení opadlo a činy se nekonaly. Časem se o Fischerovi začalo mluvit v úplně jiných souvislostech. Nejprve začal krachovat, pak přišel o celou svou firmu kvůli insolvenci. Dodnes se soudí o zabavenou část majetku. Valentu zatím něco podobného nepostihlo, ale kdoví? Nikdy neříkej nikdy!

S odstupem těch několika let, kdy se I. Valenta pohybuje ve vysoké politice (je současně i senátorem za Zlínský kraj), se ani v tomto případě žádné výrazné politické úspěchy nedostavily. Zpočátku se zdálo, že právě Valenta by mohl výrazněji přispět k rozvoji Zlína. Zlín a Zlínský kraj dodnes marně čekají na svého „nového“ Baťu. Ani Babiš se jím nestal, i když před volbami 2017 objížděl republiku se svou knihou „O čem sním, když právě spím“.

Mezitím se pokusil Babišovi jeho roli „uloupit“ J. Čunek, který se na místo Babišovy vize o Česku v roce 2035 pokusil místnímu obyvatelstvu vnutit svou vizi nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Nový Baťa se nestane ani z Babiše, ani z Čunka, ani z vykutáleného vesnického učitýlka s minimální pedagogickou praxí ze Suché Lozi.  Kdyby se jednalo o domýšlivého komedianta v roli nového hejtmana, jednoho takového mají ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Jmenuje se J. Kubáník a roli „nového“ Bati by jistě sehrál na jedničku. (Že by to byl příbuzný lidoveckého starosty města Uh. Brod, kterého jeho rodiče potrestali tím, že mu dalo jméno Ferdinand?)

Zlínský kraj doopravdy potřebuje skutečné, autentické a morálně vyspělé osobnosti, jež by tento region pozvedly na vyšší úroveň, než na jaké se dnes nachází. Kraj J. A. Komenského a T. Bati si to zaslouží. Voliči, je to na vás! Volte zodpovědně, aby se nám J. Čunek, vyhozený dveřmi, nevrátil zpátky oknem! Když si všichni vezmeme na ty politické kašpary ze zlínského mrakodrapu sukovice, utečou raději sami, než aby riskovali pořádnou nakládačku. Ve vsetínské nemocnici by pak měli moc práce, aby dali Čunka i Adámka dohromady.

Čunku, vrať se do Vsetína! Tam ti bude líp! Čeká tě tam medvědice Máša, u níž máš „vroubek“ kvůli nemístnému žvanění v televizi, a také místní Romové (dříve Cikáni). Rovněž oni by s tebou rádi mluvili. Však ty jistě budeš vědět, o čem si chtějí pohovořit!

●●●

S J. Čunkem se přišli rozloučit také naši zvířecí kamarádi

Arogantní chování zlínského hejtmana J. Čunka (KDU-ČSL) krátce před podzimními volbami vyrušilo z letního klidu také naše zvířecí kamarády. Někteří z nich se rozčílili do té míry, že našeho potenciálního vítěze voleb počastovali nevybíravými výrazy. Posuďte sami:

Do kampaně proti zlínské nemocnici se zapojila i medvědice Máša, která dodnes Čunkovi nezapomněla, že naváděl v televizi myslivce, aby ji zastřelili. Ta se ze všech zvířecích kamarádů vymezila vůči Čunkovi naprosto nesmlouvavě. Vzkazuje mu toto: „Čunku, počkej, až tě potkám. Dostaneš po čuni! Za to, jaké kecy jsi o mně roznášel. Hybaj zpátky do Vsetína, ty jeden černoprdelnický prevíte!“

K tomuto zemitému, leč upřímně míněnému prohlášení úhlavní Čunkovy nepřítelkyně se připojují i klokani ze ZOO Lešná: „Hanba lidovcům!“ Hanba Čunkovi! Ať je všechny pohltí peklo!“

Se svou troškou do mlýna přicupital i náš redakční kamarád – klokan Vendelín. Také on je na Čunka krajně rozezlen: „Čunku, zmiz ze Zlína! Smrdíš tady už dost dlouho! Jdi otravovat zase do Vsetína! Romové z „čunkodomků“ se na tebe už těší. Prý dostaneš pořádnou nakládačku, šmejde jeden!“

Jak jsme se dozvěděli až po zaznamenání těchto reakcí našich zvířecích kamarádů, došlo prý v ZOO Lešná nedávno k zajímavému incidentu. Klokanovi Vendelínovi to prozradili jeho kolegové, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Čunek prý v létě navštívil zdejší ZOO a chtěl si pořídit „selfíčko“ (po vzoru Babiše) s jedním z tamějších pávů. Když byl zdvořile upozorněn zdejším personálem na to, že se zvířaty není fotografování dovoleno, opáčil prý Čunek něco v tomto smyslu: „Když se může fotit Schillerka (= ministryně financí A. Schillerová), proč bych nemohl i já?“ Teprve když Čunek zpozoroval, že se k němu nebezpečně blíží jeden z nosorožců, dostal strach a raději vzal nohy na ramena. Také tygři prý na něho cenili zuby. Jenom zdejší lev se spokojeně vyhříval na sluníčku. Nějaký Čunek ho vůbec nezajímal. Stačil by jeden skok a bylo by po Čunkovi…

Vážení čtenáři, jak jste se mohli sami přesvědčit, je letošní volební kampaň mimořádně vypjatá, ba místy dramatická! Facky zatím ještě nelétají, ale brzy budou. Možná dojde i na kopance do zadku. Být na Čunkově místě, měl bych ta svá fidlátka již sbalená a auto nastartované.

Čunku, sbohem! A už se nevracej! Nikdy!

11. 9. 2020

‒ RJ ‒

●●●

P. S.

Čunka chytá fantas: očekává prý 50 procent hlasů!

Pamatuji všechny volby od roku 1990 – ty víceméně svobodné. Některých předvolebních kampaní, hlavně v 90. letech 20. století, jsem se s tištěnými SN osobně účastnil. Proto leccos vím i o tom, jak se „dělá politika“. Moderátor V. Moravec není zdaleka jediný, kdo o tom něco ví. A protože zažívám již několikátou předvolební kampaň i ve Zlínském kraji, kde momentálně pobývám na chalupě ve Strání (k nelibosti poslance O. Benešíka a jeho „kámoše“ hejtmana J. Čunka), nemohu se se čtenáři SN nepodělit o zážitky z „přetahované“ politických stran o voliče.

Budu naprosto upřímný: volební boj zúčastněných stran a hnutí zdegeneroval natolik, že se některé strany, zejména KDU-ČSL a STAN, omezily výhradně na vylepování plakátů. V případě KDU-ČSL, která sama sebe mylně pasuje na volebního vítěze (byla by jím pouze při minimální volební účasti), se celá předvolební prezentace smrskla na autobusy ČSAD s podobiznou J. Čunka, jež jezdí po celém okrese Uherské Hradiště.

Oč nápaditější je senátor I. Valenta (Soukromníci), jehož plakát hlásá: „Ivoš znovu!“ Připomíná to Zemanův předvolební billboard s nápisem „Zeman znovu 2018“, kterým byla v lednu 2018 oblepena celá naše republika. Na něm byl usměvavý a dobře vypadající prezident M. Zeman, který se snažil nalákat voliče pro svou prezidentskou volbu tímto trikem: vyretušovanou barevnou fotografií starou několik let. O to větší byl pak šok při předvolebních besedách, kdy nemohoucí „trosku z Hradu“ museli podpírat (někdy i nosit) dva statní bodyguardi.

Zlínský hejtman J. Čunek se sice prohlašuje za vítěze voleb, přesto se, jak se zdá, nespoléhá ani na zmíněné autobusy, ani na vylepené plakáty, které jsem zaregistroval ve všech vesnicích, kterými jsem v posledním týdnu projížděl. Zvláště důchodci na vesnicích, pokud možno návštěvníci kostela, jsou onou voličskou základnou, na niž Čunek spoléhá. A nejen on, ale i další kandidáti lidovců. Jako zkušený politik (tím doopravdy je a ani já mu to neupírám, i když ho rád nemám a netajím se tím) ví, že nejspolehlivější předvolební agitací je osobní kontakt s voliči. Zvláště to platí o těch lidech, u nichž se dá předpokládat, že mu jako vždy dají svůj hlas. Tyto lidi stačí navštívit a říci jim: „Blíží se volby, přátelé! Jistě víte, koho máte volit!“ A oni samozřejmě vědí a nezklamou…

A tak se stalo, že J. Čunek v doprovodu O. Benešíka neponechal nic náhodě ani tentokrát. Dne 28. 8. 2020 dokonce navštívil obec Strání na Uherskobrodsku. Nenavštívili ovšem mě, protože dobře věděli, že bych jim neotevřel ani je nepřivítal chlebem a solí nebo štamprlí slivovice, ale zamířili si to k názorově spřízněné skupině zpěváků lidových písní, kteří se sešli na Zámečku ve Strání při tzv. Zámeckém zpívání. Tito milovníci folklóru jsou sice tak trochu staromilští, ale jako voliči KDU-ČSL spolehliví: nikdy nezklamou. Spokojen s nimi může být i zdejší farář S. Matyáš.

Jak známo, hejtman J. Čunek, který spojil svou politickou budoucnost s projektem nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, byl v posledních dnech doslova na roztrhání. V pátek 11. 9. 2020 si ze Zlínského kraje, kde předvolební kampaň běží na plné obrátky, „odskočil“ na pár hodin do Prahy, do stranického ústředí lidovců na Karlově náměstí, aby se prezentoval coby neohrožený vyzyvatel svých soupeřů v krajských volbách. Prohlásil totiž, že chce získat 50 procent hlasů (Novinky.cz, 11. 9. 2020). Jen zapomněl natěšeným novinářům, kteří byli svoláni na tiskový brífink do paláce „Charitas“, sdělit, jak toho chce dosáhnout a kde těch 50 procent voličů hodlá „vyčarovat“.

Podle atmosféry ve Zlínském kraji, kterou již několik týdnů pozorně sleduji, bude mít Čunek co dělat, aby přesáhl aspoň pět procent. Dnes už lidovce nevolí ani někdejší katolické voličstvo ze Zlínského kraje, které se spíš přiklání (s ohledem na seniorský věk) k Babišovu hnutí ANO 2011. Zatím politicky „neumazaní“ jsou pouze Piráti, kteří jsou na jedné straně tajuplní, na straně druhé málo zkušení. Zkrátka: „tabula rasa“ (něco jako nepopsaný list).

Zdá se, že se J. Čunek (spolu s O. Benešíkem) pohybují v jiných společenských kruzích než já, který je denně v kontaktu s obyčejnými spoluobčany. Politici jsou totiž natolik odtržení od reality, že většina z nich se bojí vystrčit nos z toho jejich poslaneckého „akvária“ nebo ze stranického sekretariátu. (Čunek z budovy č. 21 ve Zlíně.)

Když jsem si vzápětí přečetl reakce čtenářů pod převratným Čunkovým prohlášením pro sdělovací prostředky na internetu, bylo všechno rázem jasnější. Naši spoluobčané totiž nezapomněli na hejtmanovy politicko-kriminální „hříchy“, staré deset a více let, a vzpomněli si jak na úplatkářskou aféru ve Vsetíně, kvůli níž Čunkovi hrozilo vězení, tak i na úsměvné historky o dvou „občankách“ (= občanských průkazech) či o čerpání sociálních dávek. Od muže, jehož velkohubá prohlášení o tom, jak vyřešil otázku „nepřizpůsobivých“ (= Romů, na Zlínsku Cikánů), jsou to příběhy zcela neuvěřitelné. Zdá se, že i na východní Moravě mají lidé rádi podivné historky, které končí happy endem. (Vsetínsko vždy, i za minulého režimu, patřilo k nejzaostalejším regionům.)

Co na to všechno říci? Zdá se, že J. Čunek dostal horečku a mluví z cesty, když říká, že získá 50 procent hlasů ve volbách. Kde by je vzal? Ať si raději dá mokrý hadr na hlavu a jde si lehnout. Mohl by to být „koronavirus“. A na ten starší pánové v Čunkově věku často umírají. Juro, pozor na to! Hřbitovy jsou plné nenahraditelných osobností, které po smrti již nikoho zajímat nebudou.

12. 9. 2020

‒ RJ ‒