Svobodné noviny na internetu

Již delší dobu to vidí každý, kdo to vidět chce. Dvojnásobný premiér ČR A. Babiš, který si svou instalaci do funkce doslova vyvzdoroval na nemocném prezidentu republiky M. Zemanovi, má z ostudy kabát. Kam se hne, všude jsou mu v patách demonstranti. Připomínají mu jak jeho předlistopadovou komunistickou a estébáckou minulost, tak i neradostnou a kriminálem hrozící současnost. S tím se dá stěží žít v klidu a tvářit se, že je všechno v pořádku.

Poté, kdy byl vypískán na zahájení Všesokolského sletu v Praze (5. 7. 2018) a zesměšněn během Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech (6. 7. 2018), zažil A. Babiš vpravdě „brutální“ veřejné odmítnutí ze strany občanů hlavního města u příležitosti pietního aktu na počest obětí sovětské vojenské invaze z 21. 8. 1968 u budovy Českého (dříve Československého) rozhlasu na Vinohradské třídě.

Kvůli pískotu a výkřikům protestujících si předlistopadový člen KSČ a agent StB A. Babiš nemohl ani vychutnat projev, jehož text mu kdosi ze zaměstnanců Úřadu vlády napsal. Z jeho hlavy to určitě nebylo a ani použitá slovní zásoba nebyla „babišovská“ – jen to šišlání a husákovské blekotání ano.

Kdyby přítomní občané poslouchali lépe (to by ovšem nemohli pískat a křičet svá hesla), možná by zjistili, že s historickou událostí, kvůli níž se před rozhlasem sešli, zmíněný Babišův projev mnoho společného neměl. Vlastně vůbec nic. Byla to jen nudná probruselská a proatlantická „agitka“, aby se premiér zalíbil „spojencům“. Těm stále ještě oficiálním, i když je každému jasné, že s takovou minulostí, jakou Babiš disponuje, má „tajné“ spojence spíše na Východě než na Západě.

Inu, politická schizofrenie není u nás v posledních měsících jen záležitostí M. Zemana, nýbrž se šíří jako nebezpečný virus, napadající všechny vrcholné politiky – napříč politickým spektrem. Nikdo není ušetřen. Je to jako s kůrovcem: Dělat se s tím nedá nic. Musí se pouze čekat, zda se příroda (nebo politická scéna) vzpamatuje, či je odsouzena k zániku.

Nedávno prožíval trapné chvilky během zahájení výstavy „Země živitelka“ v Českých Budějovicích také prezident republiky M. Zeman. A aby toho nebylo málo, obořili se prý na něho dne 3. 9. 2018 i někteří rodiče prvňáčků ze ZŠ T. G. Masaryka v Praze 6. Zeman se totiž na této ZŠ ocitl nedopatřením. Spletl si prý tuto budovu s hostincem U Kaštanu, kde byla před 140 lety, 7. 4. 1878, založena předchůdkyně dnes umírající ČSSD, někdejší Zemanovy „rodné strany“. Jako už mnohokrát: Zeman přišel opět s křížkem po funuse a toto slavné jubileum „prošvihl“.

Příslovečná smůla se i nadále nepřestala lepit na paty premiéru Babišovi. Nejnověji se o tom mohl přesvědčit v Berlíně, kam přijel dne 5. 9. 2018 navštívit německou kancléřku A. Merkelovou. Když byl letos v červnu podruhé ve Francii, aby se předvedl před E. Macronem, jak dobře „válí“ francouzsky, nasprejovali zlomyslní odpůrci A. Babiše na závodní dráhu „Tour de France“ tento nápis: „Babiš = StB“. V Berlíně ho zase další nespokojenci přivítali českými i anglickými hesly: „Babiš do vazby“, „Hanba“, „Babiš, hanba Evropy“, „Babiš je zloděj“ a „Babiš je lhář“. Co tomu říkala jeho německá kolegyně, to jsme se z našeho tisku nedozvěděli.

Poté, kdy v předchozím týdnu absolvoval neúspěšnou návštěvu v Itálii a na Maltě, odjede, zdá se, premiér A. Babiš s nepořízenou i z Německa. Asi i tam kroutili hlavou nad tím, že on, imigrant ze Slovenska, tak sveřepě brojí proti migraci. Buď je to nedostatek přirozené inteligence, nebo začátek vážné duševní choroby. Měli by si ho vzít do parády odborníci na psychologii a psychiatrii, aby se něco nezanedbalo.

Vždyť v Německu, ale i v Bruselu se dobře ví, že Babišova protiimigrační „rétorika“ je jen předvolební trik, sloužící výhradně k udržení voličské podpory pro ANO 2011. Babiš ve skutečnosti migranty potřebuje pro své firmy doma i v zahraničí. To jen u nás ze sebe dělá největšího „bojovníka proti migraci“. (Stačil tímto způsobem „vykrást“ volební programy většiny politických stran – včetně SPD.) A „kobliháři“ mu to stále ještě baští. Asi jim ty koblihy zachutnaly…

Zkrátka: nedůvěryhodný dotační podvodník A. Babiš, který lobbuje na jednáních EU za další zvyšování evropských i domácích dotací pro své firmy, lže jak doma, tak i v institucích EU. A protože má lež krátké nohy, je pouze otázkou času, kdy na to politici z Bruselu, ale i důvěřiví voliči doma přijdou a Babišovi to spočítají. Možná dojde i na facky a výchovné pohlavky.

Když se tak dívám na všechny ty zoufalé pokusy českého premiéra ze Slovenska o veřejná vystoupení i o politická jednání s evropskými státníky, nemám z toho nejlepší pocit. Že by právě touto izolacionistickou politickou chtěl dostat „Česko“ zpátky na špici Evropy a světa? Jak by to chtěl udělat? To se mi jeví jako naprostá utopie. V porovnání s tím je Čapkova hra „RUR“ docela „realistická“.

Neumím si představit, že by politik, čelný činitel státu EU, který jezdí po Evropě, anebo objíždí naše regiony, mohl zůstat v čele státu, když ho většina občanů nechce. Nikdo je totiž k něčemu takovému nepřinutí. Jak dlouho hodlá Babiš čelit veřejným protestům občanů? Opravdu se domnívá, že s něčím takovým se dá vládnout celé čtyři roky? To je naprosto absurdní! Ani hroší kůže, kterou si denně navléká pod slušivý oblek, ho před pokračující ostudou neuchrání.

V naší polistopadové historii jsme dosud neměli žádného politika, který by byl tak soustavně odmítán veřejností, že mu to fakticky znemožňuje vládnutí. Dokonce ani komunističtí mocipáni, kteří rovněž nebyli oblíbení, nemuseli zažívat takový politický cirkus, jaký neustále provází A. Babiše. Řešení je jediné: okamžitá rezignace a jmenování nové vlády – bez Babiše.

Situace je o to nepříjemnější, že Babišovo politické uskupení (ani hnutí, ani strana) „ANO 2011“ stojí před klíčovými, podzimními volbami. Právě tyto volby do obecních a městských zastupitelstev rozhodnou o tom, zda se Babiš se svou sektou „Svědků Babišových“ v politice udrží, či nikoli. Křečovitá snaha zůstat v čele „ANO 2011“ za každou cenu se ukázala být jako kontraproduktivní.

Zbývá se ptát: Jak dlouho chce Babiš toto nedůstojné politické divadlo s veřejností hrát? Opravdu si myslí, že s něčím takovým se dá trvale vládnout? A jak dlouho? Že by až do svatého Dyndy?

Obávám se, že trpělivost českých voličů (včetně těch Babišových) je u konce. Již brzy, a to 5. a 6. 10. 2018, se slovenský imigrant A. Babiš, který se nedopatřením dostal až na post českého premiéra, přesvědčí o tom, že Čechy si za koblihu ani za plný talíř guláše nekoupí.

Být na Babišově místě, začal bych urychleně hledat zadní vrátka, kudy se dá se zdravou kůží nenápadně vytratit z české politiky. Nejlépe někam hodně daleko. Bude-li mít štěstí, jeho náhlého „zmizení“ si nevšimnou ani občané ČR, ani jeho pomýlení voliči.

Těm možná dají náhradní koblihu zástupci jiných politických stran. Určitě o tuto dobrotu nepřijdou. Babišem se totiž inspirovali další čeští politici a rozhodli se, že v rámci předvolební kampaně budou také oni osobně rozdávat koblihy a další laskominy. Prý se už konečně všichni budeme mít líp.

Takže: Šťastnou cestu na Slovensko, milý Andy! Sorry jako…

5. 9. 2018

‒ RJ ‒