Svobodné noviny na internetu

O místopředsedovi Poslanecké sněmovny (PS) a I. místopředsedovi „mrtvé“ KDU-ČSL, která má jen 2 % preferencí, ale sebevědomí na rozdávání, Ing. Janu Bartoškovi, je všeobecně známo, že patří k nejhloupějším a nejošklivějším politikům jak v této prohnilé, kolaborantské partaji, tak i v rámci celé naší současné politické scény. Pro nejmladší čtenáře připomínám, že tato dnešní vládní a parlamentní „elita“ (spíše „jelita“) představuje 4. nebo 5. garnituru v našem dlouhodobém žebříčku politiků. Je to ten nejhorší „odpad“: lidský i politický.

Co se týká zmíněného politika, který se narodil v roce 1971, kdy jsem byl již ve třetím ročníku vysoké školy (= mohl by být teoreticky mým synem, ale já bych takového potomka nechtěl), zdá se, že stále ještě nepochopil prostou pravdu: KDU-ČSL, přesněji její předchůdkyně ČSL, kolaborovala v letech 1948-1989 s tehdy totalitně vládnoucí KSČ. Z logiky věci a vzato čistě podle zákona, podílela se tato strana na všech politických a dalších rozhodnutích, jakož i na všech spáchaných zločinech (včetně politických vražd M. Horákové, H. Píky a dalších 246 popravených osob), jež měl komunistický režim v Československu na svědomí.

Proto KDU-ČSL nemá morální nárok na to, aby se spolupodílela na budování naší nové, polistopadové přítomnosti. Jestliže její zástupci sedí v parlamentu a ve vládě, znamená to, že kdosi cosi popletl: nepochopil totiž základní pravidla politiky. Se zločinci minulého režimu nelze budovat režim nový. Pouze u nás to zřejmě není některých lidem jasné. Nejspíš by se měli vrátit zpátky do školy a absolvovat tam znovu učivo dějepisu. Podobných jedinců, jako je J. Bartošek (možná u něho není na vině jen nízké IQ, ale příčin může být mnoho), je v této straně víc. Chtělo by to školení o dějinách této strany. Pak by se snad v některých hlavách konečně rozsvítilo. Dosud tam panuje „temno“ jako ve stejnojmenném románu A. Jiráska.

KDU-ČSL, která se po podzimních volbách 2021 nacpala do Fialovy vlády, aniž měla v dispozici odborníky odpovídající úrovně, má zřejmě problematických jedinců víc než dost. Ani zdaleka to není jen J. Bartošek, z něhož vedení této strany chtělo udělat rovněž ministra, ale dodatečně se zjistilo, že nemá žádnou pořádnou kvalifikaci. Cosi sice vystudoval, ale nakonec šel dělat terapeuta. Proč asi?

Nedávno jsem kritizoval Bartoškovu kolegyni, senátorku J. Seitlovou, a to kvůli její promluvě k výročí popravy M. Horákové. Rovněž této „blondýně“ zřejmě nikdo nevysvětlil, v čem spočívala „specifická“ role ČSL v politickém systému Národní fronty. Je to jednoduché: kývat, kývat a kývat na všechno, co dělala KSČ. U vysokoškolsky vzdělané osoby, jako je J. Seitlová, je takové chování s podivem.

U J. Bartoška, zdá se, ani navštěvování vysoké školy nemělo žádný efekt. Ten totiž zmíněnou skutečnost nepochopil dodnes. Dokonce já sám jsem o tom opakovaně psal a uváděl jsem i jeho jméno: zřejmě neumí číst ani on, ani nikdo z jeho poslaneckého klubu. Anebo má tak silnou hroší kůži, že mu to nevadí. Naštěstí to vadí našim občanům a voličům této prapodivné strany, která se tváří, že je křesťanská, ale mohla by si klidně plácnout se samotným ďáblem.

Senátorku J. Seitlovou – na rozdíl od J. Bartoška – musím přesto pochválit. Zdá se, že po mé adresné kritice u ní došlo k „prozření“. Možná shlédla ze svých mocenských „výšin“ a uráčila se přečíst si moje články o tom, kterak její „rodná“ strana, ČSL, v letech 1948-1989 kolaborovala s KSČ, a šla do sebe. Potěšující je, že výsledek se přece jenom, byť s jistým zpožděním, dostavil: Seitlová se nejen postavila odmítavě k hlasování o kandidatuře R. Fremra do funkce nového ústavního soudce, ale dne 21. 8. 2023 se nezúčastnila ani onoho pietního shromáždění u budovy Českého rozhlasu na počest obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Inu, sebereflexe. Zato J. Bartošek tam byl – coby součást delegace PS. Nikdo z jeho kolegů-místopředsedů mu neřekl, že by tam neměl chodit, protože jeho strana, zatížená totalitní minulostí, je jednoduše „toxická“?

Proto mě překvapuje, že „komunikace“ v rámci KDU-ČSL (Jurečka to evidentně nezvládá, a proto by měl v čele strany skončit) je na tak bídné úrovni, že si jednotliví funkcionáři nejsou schopni předat ani tuto triviální informaci o totalitní minulosti ČSL, aby se zástupci této strany nemuseli zbytečně ztrapňovat na veřejnosti.

Pokud se J. Bartošek domnívá, že naši občané jsou stejně natvrdlí, jako on, mohu ho ujistit, že nejsou a že o totalitní minulosti KDU-ČSL ví v této zemi již kdekdo – jen ne lidovci. Dost možná se o tom dozvěděli i Bartoškovi spoluobčané z Dačic. Tomu by odpovídal i velice špatný výsledek pro tuto stranu v posledních komunálních volbách. Až se po Dačicích rozkřikne, jaký je J. Bartošek „natvrdlík“, nedostane tato strana už ani jeden hlas. Stačí si totiž přečíst, co si lidé myslí o J. Bartoškovi a co o něm píší na internetu. Pokud není „splachovací“, jistě to stačil zaregistrovat. Internet a sociální sítě jsou v dnešní složité době tím nejspolehlivějším barometrem nálad ve společnosti. Jen málokdo obstojí. O tomto lidoveckém „borci“ nepíšu poprvé a pár těch hodnocení od občanů jsem již ve svých článcích použil. Nebylo to hezké čtení. Za tu ostudu, která bude tohoto politika jednou provázet až do hrobu, to vysedávání v Poslanecké sněmovně doopravdy nestojí.

Totalitní minulost KDU-ČSL po letech okázalého ignorování tohoto problému začali konečně brát na vědomí i naši poslanci, alespoň někteří, kterým není jedno, v jakém stavu se naše země nachází a jaká budoucnost ji čeká. To samo o sobě je velice pozitivní zpráva, která vypovídá o tom, že s naší společností to není tak zlé, jak se někdy domníváme. Potvrzuje to mimo jiné nedávno podaný a PS projednaný návrh poslance MUDr. J. Maška (ANO 2011), který požadoval, aby i KDU-ČSL byla jmenovitě zahrnuta do výčtu těch subjektů, jejímž příslušníkům mají být napříště kráceny důchody kvůli jejich podílu na fungování totalitního režimu před rokem 1989. Že by ani o tomto projednávaném bodu místopředseda PS nic neslyšel? Tomu nemohu uvěřit ani náhodou.

Taktika „vymlčet“ nepohodlná fakta a skutečnosti, které se „Fialově partičce“ nehodí do krámu, je teď mezi našimi politiky v módě. Brzy tomu může být naopak. V dějinách to totiž bývá jako houpačce: jednou jsi dole, jednou nahoře. Chtělo by to, aby mu někdo z osob, kterým J. Bartošek důvěřuje, vysvětlil, jak to před rokem 1989 u nás fungovalo. On se sice narodil v r. 1971, ale zřejmě žil v nějaké jiné zemi než já.

Potřebné vysvětlení by mu mohla podat senátorka J. Seitlová. Ti ostatní „černoprdelníci“ jsou na tom, zdá se, stejně jako J. Bartošek: deficit inteligence je tam zřejmý. Přesto všechno si nemyslím, že I. místopředseda KDU-ČSL je doopravdy tak hloupý. Možná to jenom „hraje“, aby mezi kolegy vypadal jako „tvrďák“. Z lidského hlediska ho dokonce i chápu. Má strach, co se stane s jeho stranou a s ním osobně, až je voliči přestanou volit. Vždyť už dnes je KDU-ČSL beznadějně „mrtvá“ strana – na odpis. Nestojí ani za to, aby jí někdo uspořádal pohřeb: její „mrtvola“ půjde rovnou do kafilérie.

Bohužel – do tohoto „předsmrtného“ stavu, v němž se KDU-ČSL dnes nachází, přivedla tuto někdejší tradiční stranu v průběhu jednoho desetiletí ona tlupa politických kariéristů a vyžírek v čele s P. Bělobrádkem, M. Výborným, M. Jurečkou, J. Bartoškem, O. Benešíkem, T. Zdechovským, Š. Jelínkovou a dalšími „exoty“, kteří si falešně hrají na křesťany. Hanba by je měla fackovat, ale nefackuje. Zřejmě si chtějí ještě užít tu svou čtvrthodinku slávy před televizními kamerami, třebaže mají jen ona dvě procenta preferencí. Teď jim jedna agentura předpověděla čtyři procenta, ale to si zase musel někdo „vycucat“ z prstu. Každý, kdo chodí to této zemi, přece ví, že lidovce už nikdo nevolí. Možná ten průzkum dělali přímo v paláci Charitas. Pak by to dávalo smysl.

Abych to dovysvětlil: K napsání těchto kritických slov mě přiměl včerejší příspěvek J. Bartoška na jeho blogu pro server „Aktuálně.cz“ (23. 8. 2023, 16:13), který má tento zajímavý titulek: Ať Bůh dál zůstává s touto krajinou… modlím se s Martou!  Lidovec J. Bartošek se sice chce modlit se zpěvačkou Martou Kubišovou, ale já osobně pochybuji o tom, že by se ona chtěla modlit s ním. Tento politik má totiž velice špatnou pověst. Zkrátka: je osobou „toxickou“, stejně jako celá KDU-ČSL.

Svůj příspěvek pisatel označil za „sloupek“. Kdepak sloupek! To byl svého času specifický novinářský útvar, který zdařile pěstoval na stránkách prvorepublikových „Lidových novin“ spisovatel a novinář Karel Čapek. Sloupky a fejetony se postupně z naší žurnalistiky vytratily. To, co se dnes za ně vydává, jsou jen „nepodarky“ málo zkušených novinářů, kteří navíc zakopávají o českou gramatiku a pravopis. Jsou na tom podobně jako Fialova vláda i samotný J. Bartošek.

Jsem bytostně přesvědčen o tom, že naše legendární zpěvačka M. Kubišová by s J. Bartoškem sotva ztrácela čas: patří totiž do politického „suterénu“, k lidem, kteří se pohybují hluboko pod její úrovní. Proto se o vyjádření toho, co by mu možná paní Marta řekla, pokusím já sám: jako odpověď na všechny ty sprosťárny a „výblitky, které si tento namistrovaný „borec“ a samozvaný „inkvizitor“ z dvouprocentní strany dovolil psát pod moje články, zveřejněné na webu SN. Jednou to, až k tomu dozraje čas, uveřejním, aby občané a voliči věděli, komu dávali svůj hlas.

Tak tedy, Honzo Bartošku! Až se ta tvoje prohnilá partaj vypořádá se svou totalitní minulostí a až se omluví občanům za všechna ta svinstva, na nichž se v letech 1948-1989 podílela spolu s KSČ, pak si klidně přihřívej tu svou zkyslou stranickou polívčičku na lidech, kterým nikdy nebudeš sahat ani po podrážky bot. Do té doby seď poslušně v koutě a drž tu svou nevymáchanou hubu!

„Ať mír dál zůstává s touto krajinou…“

24. 8. 2023

‒ RJ ‒