Piráti, nepokazte si to!
Proces integrace naší pravo-levé „opozice“ zdárně pokračuje. Měsíc před podzimními krajskými a senátními volbami se však začíná situace poněkud komplikovat. Největší problémy momentálně řeší někdejší bašta naší polistopadové pseudopravice – ODS.
Jak se zdá, po pádu Nečasovy vlády a po „ozdravné“ kúře, kterou této straně naordinoval „fialový“ profesůrek z Brna, jenž si již mnoho let hraje na teoretického politologa, ale ohrožení demokracie v podobě Babišova údajného hnutí/strany „ANO 2011“ jako na slovo vzatý odborník nebyl schopen rozpoznat, se tu objevila recidiva dávné choroby této „ptákostrany“.
Není to žádný „ptačí mor“ ani „chřipka“, nýbrž docela obyčejná korupce. Okolo brněnského „dona Pabla“ Blažka a jeho politické chráněnkyně M. Vaňkové, zatímní primátorky města Brna, míří „resuscitovaná“ ODS znovu směrem k propadlišti dějin.
Už to vypadalo, že se tato strana „vybabrala“ z těch nekonečných Klauso-Topolánko-Nečasových malérů – a ono zase nic. Jako na potvoru pár týdnů před volbami. Že by za tím vším byla nová „Kubiceho“ zpráva, mající za úkol poškodit již téměř zotavenou stranu, která by to vládnutí po Babišovi mohla převzít. Kdoví?
Situace je mimořádně nepřehledná a mlčení okolo brněnských politiků jak z ANO 2011, tak i z ODS, nevěští nic dobrého. Nejdříve „Stoka“ a teď jakási korupční aféra s městskými byty. Co můžeme čekat do třetice? Chybí už jen „obchod s bílým masem“.
Vždyť i jinak klidná a rozumně uvažující „Myrka Zděšená“ pochopila, že to s její rodnou stranou musí být vážné. Proto se dala do holportu s opovrhovaným M. Kalouskem, naším známým „Kostějem Nesmrtelným“ české politické scény. Nedávno spolu pokřtili nejnovější knihu politologa B. Doležala, která pojednává o dvou fenoménech „neonormalizačního“ režimu v ČR: o babišismu a buranokracii.
V těchto dnech, navzdory „okurkové sezóně, se pomalu začíná rozbíhat předvolební kampaň většiny politických stran a hnutí. Zkrátka: všichni chtějí uspět, ale netuší, že se to může podařit jen někomu. Z politických stran jsou na tom nejlépe Piráti, přesněji: členové České pirátské strany, jak zní celý název jejich politického uskupení. Psal jsem o nich již mnohokrát a téměř pokaždé jen v dobrém: jsou mladí a teprve se v politice „zaučují“.
Dnes jsou již mnohem lepší, než byli na samém začátku, když po říjnových volbách 2017 do Poslanecké sněmovny (PS) poprvé přišli. Mají za sebou již pár „kauz“. Jedná se vesměs o úsměvná zaškobrtnutí, která se mladým lidem snadněji prominou než „starým kozákům“ nebo politickým dinosaurům, kteří se přisáli na „cecík“ státní pokladny a nechce jim od koryt pryč.
Co se týká účinkování Pirátů v době „koronavirové krize“, mám pro ně jen samou chválu. Nezaháleli a poměrně hodně pracovali – také ve ztížených podmínkách: s rouškami i bez nich. Nešlo tam totiž o jen to, komu manželka ušila roušku slušivější a z lepšího materiálu, ale o skutečnou, reálnou politickou práci. Především o přípravu a schvalování rozpočtu na rok 2021 a také o protikonavirová opatření a řešení jejich dopadu na činnost firem i život našich občanů.
Jestli někdo z politiků složil úspěšně „maturitu“ z koronaviru, byli to právě poslanci a další politici Pirátů. Bojovalo se totiž nejen na půdě PS, ale ve všech regionech, ve městech i v obcích po celé republice. Možná právě proto si Piráti zvolili jako možného koaličního partnera STAN, politickou formaci, jež má k životu „tam úplně dole“ nejblíž.
Jako obzvláště statečný bojovník s „koronavirem“ na plénu i ve výborech PS se ukázal být poslanec Mikuláš Ferjenčík, jakož i jeho sestra Olga Richterová. Ta musela dokonce čelit nevybíravým osobním útokům ze strany některých politiků, ale i řadových občanů, jimž se nelíbí počínání našich dosud politicky ne zcela vyhraněných Pirátů.
Troufnu si říci, že po „koronavirovém“ angažmá je již jasné, že Piráti budou představovat spolehlivý základ naší „nové levice“. Ta postupně nahradí onu levici populistickou (ANO 2011), ale také její papalášské soukmenovkyně (ČSSD, KSČM). A protože zároveň žijeme v éře „fake news“ a hybridní války, vedené z Ruska a z Číny vůči našemu státu i celé Evropě, případ O. Richterové do toho všeho zapadá jako chybějící kamínek do mozaiky.
Kdyby ten dnešní „cvrkot“ ve Sněmovně i mimo ni sledoval T. G. Masaryk, jistě i on by ocenil výkony, jaké Piráti podávají. Vždyť on sám působil řadu let v parlamentu a s prosazováním zákonů měl své zkušenosti. Už ho slyším, jak říká: „Tož, chlapci (a děvče Richterová), děláte to dobře! Mám z vás upřímnou radost. Hlavně musíte vydržet. Budu se na vás dívat z támhle toho obláčku nahoře, jak si povedete v příštích letech…“ Nebo si myslíte, že by to neřekl?
Stále se totiž potvrzuje stará známá pravda: úspěch a čistý štít se v Čechách neodpouští, ale tvrdě trestá. Na rozdíl od lhářů, podvodníků a zlodějů, které naše justice není schopna pohnat k odpovědnosti, a proto se pokrytecky tváří, že je vlastně všechno v nejlepším pořádku. (Nejvyšší státní zástupce P. Zeman i jeho podřízená L. Bradáčová jsou toho nejlepším důkazem. Ať žije náš fiktivní, neexistující právní stát! O, my se máme!)
Pirátům vzkazuji toto: nepodléhejte iluzím, ale naopak usilovně pracujte dál, abyste naši těžce zkoušenou zemi vyvedli ze současného marasmu, který tady za 30 polistopadových let stačili vyprodukovat nejrůznější „borci“ z tradičních stran – a po roce 2010 také z těch tzv. protestních či nesystémových uskupení, pro něž se vžilo označení „politické projekty“. Až se začne uklízet ten náš politický Augiášův chlév, to bude lopota a smrad.
Jsem mile překvapen poměrně svižným tempem, jakým probíhají koaliční „námluvy“ (možná už v této chvíli je „ruka v rukávě“) mezi Českou pirátskou stranou a hnutím Starostové a nezávislí. Ivan Bartoš i Vít Rakušan jsou ještě mladí, nepříliš okoukaní a zatím ještě nezkompromitovaní „kluci“. (Vypůjčil jsem si oblíbené oslovení J. Faltýnka, jednoho z těch, kteří mají problémy s vyšetřováním brněnských kauz.)
Neudělají-li Piráti žádnou nepředvídatelnou chybu, mohla by předvolební integrace dopadnout slibně. V příští vládě (po volbách 2021), kterou budou tvořit „ANO 2011“ (bez Babiše a jím přímo řízených „loutek“) a Piráti, budou dozajista přínosem i Starostové.
Jaký bude další osud ODS, to je velká neznámá. Výsledek této strany (s přívěskem TOP 09 a KDU-ČSL nebo bez něho) tipuji na 7-10 procent. Pro „opozici“, v níž se ODS ocitne, to bude i tak vcelku slušný výsledek. Všechny ostatní strany, ony „pětiprocentní“, po těchto volbách zmizí v propadlišti dějin. Co s nimi? Jen by překážely. Bez nich se bude vládnout přehledněji a lépe.
Na rodící se koalici se STAN mně vadí pouze jediná věc: zasahování (vypadá to jako „komandování“ zpoza opony) ze strany „politické mrtvoly“ ‒ bývalého předsedy P. Gazdíka. Podobný problém mají lidovci: Pokaždé, když se u nich vyskytnou nějaké těžkosti, ejhle, na scéně se zjeví (jako „deus ex machina“) téměř „na smrt nemocný“ P. Bělobrádek. Zřejmě dodnes „nevydýchal“ skutečnost, že již předsedou není. Byl tak „provařený“, že by jím už stejně nemohl být.
Starostové a nezávislí (STAN) by se měli zbavit svých vysloužilých harcovníků, pro něž používám označení „zasmrádlí“ politici. V tomto případě se jedná hlavně o P. Gazdíka, ale možná i o další politické dinosaury, kteří se „zakopali“ ve svých pozicích a nechtějí uvolnit místo těm mladším a schopnějším členům, kteří by byli ochotni je nahradit.
STAN by se měl urychleně zbavit jak trapného a užvaněného „alpského lyžaře“ P. Gazdíka, tak i veledůležitého politického „turisty“ F. Lukla, předsedy Svazu měst a obcí, který byl dokonce nasazen do čela kandidátky na jižní Moravě. Je to fatální politická chyba, jež se tomuto uskupení krutě vymstí a odebere mu hezkých pár procentních bodů. Ale i tady platí: „Kdo chce kam, pomozme mu tam!“
Ono to totiž dnes žádné terno není – přijít někam po Gazdíkovi nebo jiném „trafikantovi“, který pro občany a své voliče již dlouho nedělá nic: pouze za to bere nehorázné prachy. Všechny politické strany tento ozdravný proces, spočívající v generační obměně, potřebují. Bez toho by náš politický život dávno zmrtvěl.
Vážení přátele Piráti, přeji vám hodně štěstí do další politické práce! Chce to jediné: nezpychnout, nezblbnout, neusnout na vavřínech, zbytečně nepanikařit, ale hlavně: uchovat si zdravý rozum a schopnost správného vnímání reality okolo sebe. S tím se dá projít jak životem, tak i celým světem. Bez toho nelze uspět v ničem.
„Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte!“ Tato slova doprovázela Žižkovy bojovníky během slavné bitvy na Vítkově před 600 lety (14. 7. 1420). A k tomu šéf Pirátů I. Bartoš dodává: „Budoucnost řešíme teď!“
Ano, s tím lze bezvýhradně souhlasit. Nemůžeme přece čekat, až se někteří lidé u nás vyspinkají do růžova a pak usoudí, že by stálo za to něco podniknout. Těmto opozdilcům obvykle ujede i ten úplně poslední vlak.
To se momentálně děje u některých politických stran, jejichž přední představitelé raději odjeli do teplých krajin, aby nemuseli spolu s „chudobou u PC“ řešit problémy naší každodennosti. Oni přece na to mají, a proto si trochu toho odpočinku a slunečních paprsků zaslouží.
Piráti, nenechte se těmito lenochy a opozdilci stáhnout na politické a lidské dno! Vám patří budoucnost v této zemi! Nepokazte si to!
P. S.
A protože jako bývalý učitel vím, že ve škole se má nejen kárat, ale také chválit, musím tu převahu kladného hodnocení něčím vyvážit. Proto jsem se rozhodl pokárat takto na dálku poslance Jakuba Michálka za to, že se před televizními kamerami ukazuje ve společnosti s nedávno tak kritizovanou profesorkou z plzeňských práv H. Válkovou. Jedná se ženu, političku, ale i právničku, která nedávno přestála obrovskou aféru kvůli spoluautorství odborného článku s bývalým komunistickým prokurátorem JUDr. J. Urválkem. Nelze přece jedním dechem někoho za tento profesní a lidský „přešlap“ na jedné straně kritizovat a vzápětí se s ním „kamarádit“, jako by o nic nešlo. Politik by měl mít nejen politické přesvědčení, ale musí být rovněž morální autoritou. Bez toho bychom se brzy zařadili na úroveň zvířat.
13. 8. 2020
‒ RJ ‒
