Taus – Marie Skoupá (Hlas svědomí)
„Žádnej neví, co je to TAUS. Taus je to německy, Domažlice česky…“ Toto středověké město, nacházející se nedaleko západní hranice, bylo v průběhu třicetileté války několikrát dobyto. Na začátku války se přidalo ke stavovskému povstání. Proto generál Baltasar de Marradas město v roce 1620 dobyl. Další tragédií byly útoky švédských vojsk ve 30. a 40. letech 17. století. V roce 1634 vzali město útokem Banérovi vojáci a zapálili množství domů. V kostele Všech svatých se nachází náhrobní kámen primase města Pavla Felixe ze Stříbra, kterého drancující Švédové téhož roku zavraždili.
Připomeňme si jen stručně historii tohoto třicetiletého konfliktu. Ve skutečnosti se nejednalo o jednu, nýbrž hned několik válek. Náboženské a teritoriální napětí rostlo v Evropě již několik desetiletí před jejím vypuknutím. Počátek nakonec vyvolala pražská defenestrace v květnu 1618… Došlo k válce česko-falcké, na kterou navázala válka dánská. Nesmazatelně se však zapsala hlavně válka švédská mezi roky 1630-35. Za závěr konfliktu je považována válka švédsko-francouzská.
S průběhem jednotlivých fází války se střídala také její regionální dějiště. Některé oblasti Evropy tak zůstaly od válečného běsnění zcela ušetřeny, zatímco jiné byly opakovaně pustošeny. Po dlouhém vyjednávání uzavřely roku 1648 zúčastněné strany tzv. vestfálský mír, ačkoliv se jednalo o pouhou dohodu o příměří. Ke skutečnému uzavření míru došlo až v následujících letech v průběhu Norimberského kongresu.
S připomínkou 400 let od vypuknutí tři desetiletí trvající války uveďme Všerubský průsmyk, který je bránou do západních Čech. Mezi Horní Falcí a západními Čechami tímto strategickým průsmykem, ležícím ve výšce 510 m. n. m., roku 1639 mašírovala vojska Johana Banéra. Z hraničního opevnění, které se nedochovalo, švédskou armádu ostřelovalo dělostřelectvo. Jeho vojáci zde prošli znovu v únoru 1641, jedna část pochodovala na Kladruby a Stříbro, druhá zaútočila na Klatovy a Sušici. U Všerub vypálili obec Prapořiště. (Údaje: Po stopách třicetileté války)
Stručným dějinným přehledem připomeňme, že nejstarší zprávy o trhové osadě, ležící na významné obchodní stezce z Čech do Řezna, se objevují v roce 993. Nedaleko této osady kolem roku 1265 založil Přemysl Otakar II. opevněné královské město Domažlice. Ve 14. století se staly oblíbenou zastávkou krále Jana Lucemburského při jeho diplomatických výpravách do zahraničí. V roce 1431 zahnalo husitské vojsko výpravu 5. křížové výpravy od Domažlic do Bavor… V průběhu 19. století město prochází nejvýraznějšími změnami. Byly zbourány hradby, vznikaly silnice, železnice a objevily se první továrny. Po ničivém požáru v roce 1822 nastal čilý stavební ruch, který vtiskl městu novou podobu. Dvě světové války minulého století se ho výrazně nedotkly. Město bylo osvobozeno 5. 5. 1945 americkými jednotkami. Po komunistickém převratu v roce 1948 se staly hraničním městem na okraji neprůchodné železné opony… Naštěstí dodnes se zde uchovaly bohaté folklórní tradice.
Mezi významné památky města patří:
● Radnice: V letech 1891-93 byla na místech staré radnice vystavěna novorenesanční budova. Dnes budovu využívá Městský úřad, v interiéru najdeme mnoho okázale působících prostor s bohatou štukovou výzdobou.
● Kašna: Dříve na náměstí stávaly tři. V roce 2005 byla v prostoru před kostelem vystavěna kopie, která zde stávala v letech 1885-1939. Další menší kašna se nachází u Muzea J. Jindřicha.
● Brána a opevnění: Výstavba hradeb probíhala současně se založením města. Středověká hradba o síle přes 2 metry dosahovala výšky až 8 metrů. Od poloviny 17. století docházelo k postupné likvidaci. Dřívější Pražská brána svou podobu získala v roce 1905. Nad portálem je městský znak.
● Náměstí: Charakteristicky podlouhlé náměstí je lemováno domy s podloubím. Památková rezervace zde byla vyhlášena v roce 1975 a zahrnuje na 200 historických domů. Do živé tradice patří pochůzky ponocného, kterého v historickém kostýmu s halapartnou, lucernou, troubou můžeme vidět a slyšet i dnes v letních měsících.
● Šikmá věž: Dominantou náměstí je věž ojedinělého válcového tvaru. Sloužila jako hláska a stávala osamoceně, časem splynula s kostelem. Z věžního ochozu mohl pověžný, který zde bydlel, přehlédnout celé město i okolí. Sledován byl také pohyb nepřátel a případné požáry. Na věži jsou umístěny zvony: Zikmund, Marie a malý zvonek Advent. Věž je 56 m vysoká, má 194 schodů a od své osy je vychýlená o 59 cm.
Domažlickým kostelům bude věnována samostatná stať.
Mezi další kulturní místa patří:
● Muzeum Chodska: Od svého založení v roce 1883 je umístěno v klášteře, později na nové radnici. V Chodském hradu bylo slavnostně otevřeno 6. dubna 1931.
● Muzeum Jindřicha Jindřicha: Nachází se pod Dolejší městskou branou v parčíku, kde dříve stával špitální kostel sv. Antonína Paduánského, který byl v roce 1911 zbořen. Na jaře 2016 byla otevřena nová expozice, která představuje národopisnou sbírku J. Jindřicha, podmalby na skle, chodské kroje, keramiku, nábytek… V přízemí je umístěna Galerie bratří Špillarů.
● Pivovar Domažlice: Město po svém založení získalo od panovníka množství privilegií. Právo várečné však je historickými prameny potvrzeno až v roce 1288. Ve druhé polovině 19. století byl postaven moderní pivovar, kde se poslední várka piva uvařila v roce 1996. Pak byl provoz uzavřen a část areálu zbořena. Na základě architektonické soutěže na rekonstrukci historického komplexu začala první etapa rekonstrukce v roce 2015. Celkem bylo podáno 23 návrhů. V zadání byl záměr získat zázemí pro minipivovar, pivovarské muzeum, expozici věnovanou sklářství, galerii, knihovnu, restauraci a malý společenský sál.
Tak zajeďte také na žejdlík dobře oroseného!
Marie Skoupá (Hlas svědomí)
Šikmá věž, v pravo radnice
