Svobodné noviny na internetu

Sirky a zápalky – František Růžička

21. 8. 2017

Nebuďme malicherní a nehledejme v tom žádný rozdíl. Vždyť jsou obě rodu ženského. Nicméně pátrat po tom, jak přišly na svět, by nemuselo být zrovna nezajímavé. Historie zaznamenala, že k jejich vzniku došlo čirou náhodou při jednom z pokusů jistého anglického chemika, a to v roce 1827, když si umíchal kašičku z potaše (uhličitan draselný) a antimonu. Míchal, míchal, vytvořenou kuličkou na dřívku škrtl o podlahu a přivodil si ohníček. Bohužel, svůj objev si nenechal patentovat, a tak se později z prvních sirek radoval jiný podnikavec. Jeho sirky však zapáchaly a vytvářely malý ohňostroj. Proto přidal jistý francouzský chemik do směsi bílý fosfor. Jenže ten byl zase jedovatý, a tak občas směs z hlaviček posloužila i sebevrahům nebo travičům…

Touto stručnou informací navazuji na dřívější článek „Zápalkové nálepky se představují“ (SN č. 3/2017) o výstavě zápalkových nálepek v SVK České Budějovice. Vystavovatelem byl Jaromír Jindra, bývalý novinář, spisovatel a především sběratel těchto nálepek a zapálený filumenista, který kromě této zábavy aktivně podporuje tuto zábavu mezi dalšími nadšenci a vydává pro ně i informační zpravodaj. Filumenistická knihovnička má dnes téměř šedesát svazků. V současné době vychází historická studie o starých českých sirkárnách, soupis klasických zápalkových nálepek od vzniku českého sirkařství v roce 1839.

Jak sám uvedl, nálepek už má něco kolem 120 tisíc. A to z celého světa. Svému koníčku se věnuje od svého dětství, kdy první krabičky nacházel volně se povalující na ulici. Tehdy jej upoutaly především pestré obrázky tehdejších sérii – ryby, ptáci, hrady a zámky apod. Jeho sbírka obsahuje i různé unikáty. Největší zahraniční sbírkou jsou nálepky z bývalého Sovětského svazu a návazností na soudobé Rusko. Má jednu z nejucelenějších sbírek dárkových sérií v republice, které se v obchodech prodávaly v balení po 16 malých a jedné velké krabičky. Od roku 1947 jich vyšlo téměř pět set. Zajímavá je především nultá série, což je Moskva z roku 1947.

Nejvíce si Jaromír cení staré nálepky ze sirkáren v Klatovech, Vimperku nebo z první sušické sirkárny, stejně tak rozsáhlé sbírky ze tří budějovických sirkáren. V jedné z původních budov (dnes ul. Boženy Němcové) jsem se v odložené veteši pod střechou pokusil ještě něco objevit. Bezúspěšně, již bylo vymeteno. Sbírku československých nálepek už náruživý sběratel uzavřel. Jednak z toho důvodu, že současné náměty na krabičkách nejsou nikterak zajímavé, ale především proto, že tyto zápalky již nejsou české, vyrábějí se v Polsku, Maďarsku nebo Indii.

Závěrem můžeme prozradit, že další výstava v jihočeské metropoli by se mohla uskutečnit zase v příštím roce. Netřeba zapírat, že v době, kdy mladá generace tráví většinu času u počítačů nebo jiných elektronických her, již sběratelství neláká. Další doplňující informace lze nalézt na webových stránkách.

František Růžička (Hlas svědomí)