Jihočeské slavnosti – František Růžička
Jižní Čechy jsou bezesporu velice navštěvovanou lokalitou, a to nejen pro své kouzlo s překrásnou a zachovalou přírodou, můžeme klidně napsat i čistotou, rovněž pro množství lákavých historických a turistických památek, ale také kulturně společenských akcí značného věhlasu.
Můžeme začít třeba u „Jihočeských slavností vina“ v březnu a skončit mezinárodním historickým festivalem „Táborská setkání“ v září. Mezi tím ale žádná oddechovka. Připomeňme: Táborský festival vína, Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově, Slavnosti solné Zlaté stezky v Prachaticích, Folková růže v Jindřichově Hradci, Rybářské slavnosti v Třeboni, Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích… Jsou zde i jiná, menší místa s bohatým programem, která nelze opomenout. Například Holašovice (slavnosti Keltů), Křemežský víkend (veletrh pro venkov), Čimelice (prodejní výstava květin), Mirotice (loutkové slavnosti) a mnohé další.
Jak jinak – zcela záměrně jsem si na konec nechal město historických památek a přírodních krás s již tradiční oslavou pod názvem „Dotkni se Písku“. Je to pochopitelné. Jsou místa, k nimž se člověk vždy znovu a znovu rád vrací. Královské město Písek je jedním z nich, zejména pro studenty, kteří zde prožili část svého krásného i rozverného mládí. Poklady dávno zašlých věků jsou tak úzce protkány stále živými vzpomínkami a propojeny do okamžiků současných, byť třeba ne už tak radostných.
Právě proto se k těm radostným prožitkům musíme sami znovu přibližovat a vyhledávat je. Činí tak se svou pravidelností všichni ti, kteří se zde setkávají při nejrůznějších akcích. Připomeňme si některé:
● Duhové divadlo – Celostátní přehlídka divadelních představení waldorfských škol v prostorách Divadla Fráni Šrámka, Divadla Pod čarou, sálech Kulturního domu, v kavárně Vykulená sova.
● Studentky a studenti Obchodní akademie (tehdy VHŠ, kdy studentů bylo zanedbatelně) s připomínkou maturit v roce 1960 a dnes dožití kulaté „75“ v Kozlovně U Plechandy. Radostně se potkávají a zdraví s průmyslováky, lesáky, zdravotnicemi. Ti z „gymplu“ tehdy nenavštěvovali „reálku“, ale jedenáctiletku.
Červnová městská slavnost „Dotkni se Písku“ opět probíhala po tři dny s velice pestrým programem.
Pátek: Zahájení, vystoupení žáků, divadelní a taneční představení, pohybové pásmo, mažoretky, koncert Marka Ztraceného, příjezd Marie Terezie, barokní ohňostroj, videomapping, večerní koncert Václava Neckáře, dobové hry a soutěže, historický průvod městem, noční lampionový průvod a na závěr ohňová show.
Sobota: Další divadelní a hudební vystoupení, Písecký komorní orchestr, koncert Anety Langerové, program na všech scénách – Velké náměstí, Palackého sady, Pod Hradem, Divadlo Pod čarou, Letní kino, hudba k tanci i poslechu. S dechovkou Josef Zíma a také Yveta Simonová.
Neděle: Procesí k Mariánskému sloupu na Alšově náměstí s obrazem Panny Marie pod baldachýnem a modlitbou za město, jako připomínka na 1. únor roku 1743, kdy město postihla velká povodeň. Od roku 1744 se slavilo vždy v neděli po 8. červnu. Průvod do děkanského kostela a společné slavení mše svaté. Zpěv a hra na dobové nástroje souboru Ritornello.
Kdo to opět nestihl, může se už těšit na příští rok. A nezapomeňte, že s předstihem vždy probíhá umělecká tvorba „Pískoviště s Cipískem, Mankou a loupežníkem z lesa Řáholce“!
František Růžička (Hlas svědomí)
CiPískoviště
Studentských "75"
Kozlovna na nábřeží