Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pane Havlíčku, pozor na přeběhlíky a renegáty!

16. 7. 2023

Jako většina našich občanů sleduji i já občas zveřejňované výzkumy volebních preferencí. Z nich je zřejmé, že po prezidentských volbách z ledna 2023 politické uskupení poraženého kandidáta A. Babiše neustále posiluje. Podle agentury Kantar (pro Českou televizi) za měsíc květen 2023 získalo ANO 2011 celkem 33,5 procenta.

Nejsilnější strana vládní koalice, ODS, má 17 %, kdežto dva „přívěsky“ (TOP 09, KDU-ČSL) jsou již delší dobu pod pěti procenty. Rovněž STAN padá k pětiprocentní hranici (6,5 %). Pouze Piráti (11,5 %) by se teoreticky mohli udržet jako samostatná strana, pokud najdou odvahu kandidovat. (Kromě Prahy mají pramalou šanci na úspěch; v tom se jejich situace podobá straně TOP 09, která má rovněž silnou voličskou základnu v Praze.)

Trvalý vzestup ANO 2011 přirozeně vyvolává v řadách politiků této strany velká očekávání. Kdesi jsem dokonce zaslechl názor, že by při pokračujícím trendu mohla tato strana atakovat padesátiprocentní hranici. Severokorejský scénář sice zatím nehrozí, ale podobně se před devadesáti lety „dařilo“ i Hitlerově NSDAP. Vzpomínky na vládu jedné strany (např. KSČ před rokem 1989) by měly korigovat chování našich natěšených politiků. Vždycky je lepší sestavovat koalici z úspěšných stran, než si hrát na „neomezeného vítěze“.

Nerad to konstatuji, ale musím. Po prezidentských volbách ANO 2011 propadlo iluzi, že teď už bude všechno dobré a žádné nebezpečí nehrozí. Tak tomu ale v demokracii nikdy není: Nebezpečí hrozí vždy, zejména ve chvílích, kdy na ně nikdo nemyslí. Když slunce pálí nejvíc, měl by se mít člověk (a samozřejmě i politik) na pozoru. Tehdy hrozí karambol nebo aspoň velké rozkymácení dosud klidně plujícího plavidla. Také „Titanic“ jménem ANO 2011 může narazit na ledovou kru a jít ke dnu, i když s tím dnes nikdo nepočítá.

akce-nespokojenych-obcanu.jpg

ANO 2011 pod vedením sněmovních představitelů (A. Schillerová, K. Havlíček) nabylo mylného dojmu, že toto uskupení je stále ještě nejsilnější opoziční formací, kterou nelze jen tak snadno přehlížet. Vládní koalice to už pochopila, třebaže jí trvalo velmi dlouho, než na tuto prostou pravdu přišla. Škoda, že „politolog“ P. Fiala na to své kolegy neupozornil. Bez opozice si totiž nelze „hrát“ na fungující demokracii. Byla by to „demokracie“ hodně zmrzačená, skákající o jedné noze.

Momentálně se rozhoduje o tom, zda Fialova „partička“ ten svůj pokus s „ozdravným balíčkem“ přežije, či nikoliv. Dokonce už i renomovaní ekonomové pochybují o úspěchu toho, co Z. Stanjura předkládá, a navrhuji „do toho hodit vidle“ a začít znovu – od nuly. Bylo by to rozumné, leč při složení Fialovy vlády nerealistické.

Když sleduji to, co ANO 2011 předvádí, mívám občas pocit, že se některým politikům Babišova „ovčince“ zatočila hlava a že začínají ztrácet kontakt s realitou. Posilování preferencí nic neznamená: pouze to, že „fialovci“ mají svých problémů víc než dost. Den ode dne tím ztrácejí čas a hlavně důvěru veřejnosti. Až se to přehoupne přes polovinu, začne velký „mazec“. Nejistota na straně Fialovy vlády je veliká. Pokud by se ukázalo, že celý ten „balíček“ je jen „Potěmkinova vesnice“, znamenalo by to brzký konec této vlády.

S tím samozřejmě souvisí to, co v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny avizoval K. Havlíček: Roste počet těch, kteří by byli ochotni spolupracovat s opozicí (nikoli s SPD). Po schválení česko-americké smlouvy je ANO 2011 vnímáno jako méně „toxické“ než Okamurova strana. Situace, o níž K. Havlíček hovoří, připomíná to, co jsem již před více než dvěma lety kritizoval u Pirátů. Ti měli rovněž dojem, že všichni by rádi spolupracovali s tímto novým uskupením, o němž tehdy nikdo nic nevěděl, protože zatím nic nepředvedlo – kromě „vězeňského autobusu“. Dnes už víme, jak na tom tito političtí zoufalci jsou.

Situací u Pirátů jsem se tehdy zabýval v článku s titulkem Pozor na politické „dezertéry“! (SN č. 4/2021, vloženo 27. 4. 2021, ZDE). Čas ukázal, že všechna varování, která jsem tehdy adresoval stranickému vedení této málo zkušené strany, se téměř do puntíku potvrdila, a to nejen „kroužkování“ ze strany koaliční strany STAN. (Velmi se v tom angažoval poslanec a pozdější americký stážista J. Farský.)

Piráti po parlamentních volbách zapomněli na svá předsevzetí a dali přednost „korytům“. Chvástají se tím, že jsou „jedinou stranou bez korupce“, avšak zapomínají na to, že jejich dosazení náměstkové na ministerstvech jsou jen jednou z podob této korupce, dokonce státem „posvěcené“. (Všechny mé výhrady vůči politice Pirátů a vyslovená varování jsou obsaženy v článcích, na něž je uveden odkaz za tímto textem.)

Vraťme se však k osobě K. Havlíčka. Článek, který mne zaujal, má tento titulek: Žádný rozpad. Máme velké ambice, spolupráci naznačují i lidé z pětikoalice, říká Havlíček (Hospodářské noviny, 11. 7. 2023, 9:10).

Kdo pozorně sledoval, co se v ANO 2011 v posledních měsících dělo, tomu ten titulek vysvětlovat nemusím. Babišovu uskupení skutečně někteří lidé (a také politologové) předpovídali minimálně rozpad, ne-li rovnou zánik. Ani komunální volby na podzim loňského roku, ani prezidentské volby v lednu 2023, v nichž A. Babiš soupeřil s gen. P. Pavlem, neznamenaly výrazný neúspěch Babišova hnutí/strany ANO 2011. Půl druhého roku od parlamentních voleb 2021 narůstá nespokojenost občanů (včetně těch, kteří Fialovu koalici volili) s těmi, kdo Babišovo uskupení tehdy jen o pár tisíc hlasů porazili. Bylo to hodně „vyrovnané“.

Dnes se situace obrací v neprospěch „fialovců“. Pokud by dovládli do konce volebního období, mohou si být jisti tím, že je znovu nikdo volit nebude. „Vymazání“ z politické mapy hrozí i samotné ODS. Za této situace je proto logické, že již v předstihu se někteří „realisté“ začínají poohlížet po možných příštích politických partnerech. Tito lidé si neuvědomují ovšem jednu věc: může se stát, že o spolupráci s nimi nikdo nebude stát. Vřele jim proto doporučuji: Ignorujte „packaly“ z Fialovy koalice, kteří nás zatáhli do toho marasmu, v němž se momentálně brodíme.

Případná spolupráce s „toxickou“ Fialovou koalicí by znamenala pokračování stagnace a dalšího „nerozvoje“. Potřebujeme se nikoli „proškrtat k prosperitě“, jak už nám to jednou předvedli Nečas s Kalouskem před rokem 2013, nýbrž „nabrat dech a nastartovat prosperitu“ tím, že se bude investovat. Opakování Kalouskových „receptů“ k žádné „zářné budoucnosti“ nepovede. Byla by to opět jen ztráta času a peněz.

Doporučuji K. Havlíčkovi, aby si pozorně přečetl onen článek, v němž jsem kritizoval Piráty za jejich politickou neprozřetelnost a naivitu. Vývoj potvrdil, že jsem měl pravdu. Totéž nebezpečí nyní hrozí Babišovu uskupení ANO 2011. Nevyloučil bych dokonce ani to, že se jedná o dobře nalíčenou „past“ ze strany Fialovy koalice. Ta už teď bude pouze ztrácet a pomalu mizet v propadlišti dějin – bez vyhlídky, že by se to mohlo v budoucnosti „otočit“. To už nehrozí. Celá Fialova koalice (včetně Pirátů a STAN) skončí po příštích volbách (předčasných nebo řádných) mimo Sněmovnu. Všechny tyto strany čeká osud ČSSD a KSČM, které se rovněž nebyly ochotny poučit ze svých chyb.

Vrátím se ještě k titulku tohoto článku, v němž upozorňuji na nebezpečí, které „babišovcům“ hrozí od politických přeběhlíků a renegátů. U těch „přeběhlíků“ je to vcelku jasné: vždyť ANO 2011 má ve svých řadách desítky, možná stovky, bývalých členů ODS nebo ČSSD. A řada z nich byla předtím, za minulého režimu, členy KSČ. Zavírat oči před těmito skutečnostmi by bylo pro politickou stranu smrtící. „Politických turistů“ je v naší politice tolik (= jedním z nich je i P. Nacher), že bychom jimi mohli vydláždit Václavák. To není žádné přehnané tvrzení, nýbrž prostý fakt. Od vedoucích představitelů politické strany se tudíž očekává, že si s tím poradí.

Co se týká „renegátů“, s těmi bývaly problémy v minulosti ve většině politických stran. Stačí připomenout některé osoby z dějin KSČ nebo KSSS. Svoji zkušenost s těmito odpadlíky mají i současné politické strany – včetně ANO 2011. Tady musím připomenout případ docela nedávný: dvojice ostravských politiků, I. Vondrák a T. Macura, svým okázalým ignorováním volby stranického kandidáta (= A. Babiše) se měli pouze stát nástrojem k rozbití strany. To se nakonec nepodařilo a vedlo to k personálním změnám v Ostravě. Ti zákulisní hráči, kteří počítali s tím, že se ANO 2011 rozpadne, kalkulovali s tím, že s částí těchto „odpadlíků“ by mohli vytvořit případnou koalici po dalších volbách. Že to nevyšlo, je velká prohra těchto intrikánů.

S ohledem na tuto aktuální zkušenost, kterou někteří Ostraváci ještě „nevydýchali“, by si vedení ANO 2011 mělo dávat velký pozor na jakékoliv „podkuřování“ a zákulisní dojednávání případné politické spolupráce. Na tu bude dost času až po volbách. Ve skutečně demokratické společnosti se neuzavírají koalice před volbami, jak to předvedli „fialovci“ v r. 2021, nýbrž až po řádných volbách. Pozor na to, pane Havlíčku i paní Schillerová!

Já osobně považuji za velkou hrozbu pro budoucnost této strany ochotné „vyjednavače“ typu P. Nachera, který se „kamarádí“ s kdekým z koaličních politiků. Nejenže si s nimi tyká (např. s E. Decroix z ODS), ale možná za zády stranického vedení i smlouvá o možných nabídkách spolupráce. Tyto lidi bych ze strany okamžitě vyloučil nebo je „upozadil“, protože představují smrtelné nebezpečí pro stranu tak politicky nevyhraněnou a neschopnou se bránit, jako je právě ANO 2011. Pokud někdo ze současných politiků koalice bude mít zájem o spolupráci s ANO 2011 – jako předpokládaným vítězem příštích voleb –, proti tomu nelze nic namítat. Na to bude dost času až po volbách.

A ještě něco: Pro každou stranu je životně důležité, aby její politika byla realistická, otevřená a transparentní, bez zákulisních dohod a s trvalou veřejnou kontrolou občanů. Politik musí respektovat předvolební sliby a chovat se předvídatelně. Jen tak si může získat důvěru voličů.

ANO 2011 má za sebou již jedenáct let existence a před sebou jistě ještě mnoho roků dalších. Má tudíž před sebou ještě dlouhou cestu, aby se mohla stát stranou skutečně demokratickou. K tomu nestačí pouze sedět ve Sněmovně, ale je třeba také jít mezi voliče. Většina dnešních stran to již nedělá a přímý kontakt s voliči nahrazuje pobytem před televizními kamerami. Je třeba politiku vrátit tam, kde kdysi byla. Bez voličů a pravidelného kontaktu s nimi to nepůjde.

12. 7. 2023

‒ RJ ‒

 

Odkaz na články o „Pirátech“:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-4-2021/pozor-na-politicke----dezertery----.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-3-2021/piratum-prestala-vadit-ods-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2021/piratum-a-ods-hrozi----vykrouzkovani----.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2020/pirati--nepokazte-si-to-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2020/piratum-hrozi-odliv-volicu-.html

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář