Stane se z PS hokynářství politických „kramářů“?
Motto: „Politik musí míti politické přesvědčení.“ (T. G. Masaryk)
Právě se nacházíme uprostřed „okurkové sezóny“, která oproti jiným letům není ani trochu typická. Teploty nic moc a vidina spokojené rodinné dovolené ve vyhlášených turistických destinacích v nedohlednu. Znovu se zvedá vlna nákazy „koronavirem“, s níž si ani odborníci na hygienu a epidemiologii, ani politici nevědí rady. Rýsuje se repríza zmatků a přehmatů z jarních měsíců letošního roku. Češi se opět nic nenaučili, nic nepochopili a nepřipravili se na další krizové scénáře. Spoléhají-li se ateisté na jakési řízení Boží, nemůže to dopadnout dobře. Číhošťský zázrak se odehrál před 71 lety. Čekat na další by bylo totéž jako vyhlížet Godota.
Navzdory tomu všemu se zdá, že je u nás stále ještě dost jedinců, dokonce v samotném vedení státu, kterým tento neutěšený stav vrásky na čele nedělá, i když by tomu tak mělo být. Paní premiérová Babišová se již pár dní opaluje na pláži v Chorvatsku, kdežto její muž má zase zaplacenou dovolenou na Krétě, kam se hodlá v dohledné době přesunout i se svou dcerou. Zkrátka: léto pro prominenty, jak má být. Pouze pro obyčejné občany, tzv. plebs, platí, že dovolenou mají trávit v tuzemsku, aby prý podpořili český turismus. Však ona si s tím už ta naše „chudoba u PC“ nějak poradí.
Bohužel – situace je mnohem horší, než se na první pohled zdá. Jsou totiž u nás jedinci (někdo by řekl „vykukové“, ale já je označuji za „vyčůránky“), kteří málo přemýšlejí, ale o to víc jsou aktivní. Však to všichni známe: nejhorší sortou lidí jsou údajně přičinliví a iniciativní hlupáci. Máme jich v naší zemi dostatečnou zásobu, například v Poslanecké sněmovně, ba i v samotné vládě.
A právě tyto osoby se obvykle za jakékoliv situace, dokonce i v té naší momentální mizérii, snaží vytěžit pro sebe (a své blízké) maximum. Když nic jiného, aspoň si trochu „načechrat“ vlastní ego a poškádlit závistivce ve svém okolí. I tady ovšem platí ono známé rčení o tom, že největším zadostiučiněním podvodníků bývá: podvést jiného podvodníka. Máme jich u nás tolik, že bychom se nedopočítali…
Jak se právě dočítám na internetu (Aktuálně.cz, 26. 7. 2020,7:00), hodlá prý předseda Poslanecké sněmovny (PS) R. Vondráček nabízet v rámci propagace činnosti tohoto zákonodárného sboru med vlastní výroby. Má již vymyšlený (a jistě i řádně zaregistrovaný) obchodní název tohoto produktu: „Parlamed“ (= med z parlamentu).
Tento med se má údajně prodávat v jakémsi obchůdku na Malostranském náměstí – kousek od budov, jež využívá PS jako kanceláře poslanců a další provozní prostory. Teď by to ještě chtělo nějakou reklamu. Co kdyby se toho ujal známý televizní moderátor D. Takáč, který tak rád „tajtrlíkuje“ na Malostranském náměstí, kam si zve k improvizovaným besedám své hosty do tzv. venkovního studia ČT24?
Dotyčný obchůdek bude někde poblíž, a tak není problém na něj ukázat prstem a posílat tam natěšené Pražany i návštěvníky hlavního města. Otevírat obchod se suvenýry (a medem) v době, kdy jiné provozovny budou „zavírat krám“, je sice poněkud zpozdilé, ale u nás, bohužel, všechno trvá příliš dlouho. S „koronavirem“ taky nikdo nepočítal – a jakou paseku nadělal!
Abych byl úplně korektní, musím doplnit, že ona avizovaná produkce medu má být zastřešena osobou jakési chovatelky včel – Vondráčkovy kamarádky z Kroměříže. („Republiku kamarádů“ jsme tady měli již za „panování“ V. Havla, takže nic nového pod sluncem, vážení přátelé! Pokud se to někomu nelíbí, ať si trhne nohou nebo raději oběma rukama i nohama.)
Ze současného předsedy PS R. Vondráčka se prý v Praze stal amatérský včelař. No – je to lepší, než kdyby se z něho stal profesionální gigolo. Zřejmě má málo práce, a tak se potřebuje nějak zabavit po tu dobu, kdy netancuje na předsednické lavici v PS, nebo kdy neukazuje prostředníček svým poslaneckým kolegům, aby jim dal najevo, že jsou „jedničky“ a že na ně nikdo nemá.
Zkrátka: on sám se na tom „podnikání“ bude podílet jako „včelař-melouchář“, který si buď potřebuje trochu zvednout sebevědomí, nebo naopak si ke svému „nízkému“ platu přivydělat nějakou tu korunku. Inu, každá „kačka“ se bude hodit, až ten současný „cirkus“ ve Sněmovní ulici skončí.
─────
Čtenáři mých článků dobře vědí, že R. Vondráčka nemusím a že žádný jeho „přešlap“ nenechám jen tak bez odezvy. Zachovám se konzistentně i tentokrát. Proto musím konstatovat následující:
Měli jsme v naší politice v posledních letech (od voleb 2017) nejrůznější pitomce, ale to, čím nás, občany a voliče, ohlupuje „včelař“ z Kroměříže, R. Vondráček, přesáhlo již všechny únosné meze. (Jednoho „Včelaře“, který se příjmením jmenoval také Kotas, jsme měli jako kandidáta na prezidenta republiky. Doufám, že „včelař“ Vondráček nebude kráčet v jeho stopách.)
Opravdu si tento údajný advokát, který toho o právu mnoho neví, jak nás opakovaně přesvědčil v přímém televizním vysílání z PS (musela mu „radit“ i jinak kontroverzní profesorka z plzeňských práv H. Válková a v rozpacích z toho byli i jiní poslanci-právníci), myslí, že mu občané zbaští všechny výmysly, jimiž je soustavně „krmí“?
Kdybychom žili ve skutečně demokratickém státě, nikoli v tom našem polodemokratickém Babišistánu, v němž čas od času přebírá moc vnitrácko-hygienická „junta“, která si říká buď „Krizový štáb“, nebo „Chytrá karanténa“, byl by jakýsi R. Vondráček již dávno ze své funkce vyhnán a poslán k lopatě. Já sám bych ho nechal pracovat u výrobního pásu nějaké továrny s třísměnným provozem – za minimální mzdu. Aby poznal, zač je toho „dělnický loket“.
Na otázku, položenou v titulku tohoto článku, proto odpovídám: Doufám, že občané této země nedopustí, aby se náš zákonodárný sbor stal pelechem všelijakých vykuků, vyčůránků a pletichářů. I když připouštím, že pokušení jistých politiků zneužívat moc a možnosti, které jim vláda slabého a bezradného premiéra ze Slovenska nabízí, je veliké. A pochopitelně – u těchto bezskrupulózních jedinců vždy platilo a stále ještě platí, že s jídlem roste chuť. Apetit některých nesoudných a nestydatých osob (i osůbek) bývá občas veliký, převeliký…
[Byli jsme na tom v minulosti občas hůř než dnes. To, když nám vládl z Hnězdna polský kníže Boleslav Chrabrý (†1025), nebo z Berlína „Veliký Áda“ či z Moskvy slovanský „pobratim“ Leonid Iljič. (Zastupoval tehdy jiného „Iljiče“, který od r. 1924 odpočívá v mauzoleu na Rudém náměstí.)]
Je tomu již několik let, co jeden novinářský „bezmozek“ a „vlezdoprdelka“ označil R. Vondráčka, tehdy ještě vycházející hvězdičku Babišovy politické pěchoty (než ho zastínil Babišův „Ken“ z ministerstva zdravotnictví), za „mladého Masaryka“. Nikoli „Honzu“ Masaryka, který skákal z okna Černínského paláce tak nešťastně, že se při tom zabil, ale naštěstí ještě stačil za sebou zavřít okno koupelny, odkud svůj sebevražedný skok uskutečnil, nýbrž samotného „tatíčka TGM“.
Jsem skálopevně přesvědčen o tom, že kdyby náš první československý prezident viděl, co R. Vondráček stačil napáchat v naší politice, vzal by do ruky některý z výrobků, jež sám jako vyučený kovář vlastníma rukama zhotovil, např. motyku nebo pohrabáč, a pořádně by tohoto politického komedianta „majznul“, až by se mu zatmělo před očima. A pak by ho řezal a řezal, co by se do něj vešlo…
─────
Na nápad s prodejem „parlamentního“ medu, o němž R. Vondráček fantazíruje již delší dobu, ale zatím to nikdo nebral vážně, zvláště ne v době „koronaviru“ a krátce před volbami, jež podobné neosobnosti, jako je právě předseda PS, nemilosrdně „vymetou“ z politiky, upozornil novinář ze serveru „Aktuálně.cz“ R. Bartoníček, který už taky neví, jaké straně má „podkuřovat“. Dříve fandil tzv. opozici, ale protože se vesměs jedná o pětiprocentní strany s nejistou budoucností, zkouší to teď u ČSSD a ANO 2011. Zkrátka: ani novináři nemají svůj chlebíček jistý.
Kdyby dotyčný Bartoníčkův článek vyšel dne 1.dubna, řekl bych si: Fajn, je to dobrý aprílový vtip. A to by bylo asi tak všechno. Ale protože k tomu došlo uprostřed ne příliš horkého léta, v době, kdy „koronavirus“ začíná opět zvedat hlavu, nelze to při nejlepší vůli považovat za běžný produkt „okurkové sezóny“. Například já už mám svou letošní várku okurek nakladaček zavařenou, a proto na další od Bartoníčka zvědavý nejsem.
Potvrdilo se to, co již mnozí čtenáři našich internetových médií dávno vědí: Bartoníček je ještě horší Bakalův novinářský poskok než Babišova „podržtaška“ v čele PS – R. Vondráček. Kdyby byl Babiš co k čemu, dávno by se tohoto neschopného a skandály „ověšeného“ rádoby politika z Kroměříže zbavil.
Ano, je tomu bohužel doopravdy tak: Žijeme v zemi samých politických poskoků, podržtašek, „onucí“ i všehoschopných prospěchářů bez morálky a bez páteře. Jak dlouho chce náš národ s něčím takovým obstát uprostřed civilizované Evropy? Bude to aspoň „do švestek“?
Když jsem v roce 2017 v jednom ze svých článků prorokoval nově zvolenému předsedovi ČSSD B. Sobotkovi, že bude v čele strany pouze „do švestek“, špatně jsem to odhadl. Sobotka padl mnohem dřív, než švestky vůbec stačily dozrát. S Babišem a Vondráčkem by to mohlo dopadnout stejně. V politice je totiž ošidné cokoliv plánovat, natož na něco spoléhat. Člověk pak aspoň není ničím překvapen.
Jistě se shodnu s některými kritiky naší vnitropolitické scény v tom, že R. Vondráček a jemu podobní političtí „kramáři“ do parlamentu (nota bene do jeho čela) nepatří. A nemají co pohledávat ani ve slušné, demokratické společnosti, chceme-li si zachovat, jako svébytný národ, jemuž nediktuje jeho politiku čínská ani ruská ambasáda, alespoň poslední zbytky soudnosti a cti. (À propos: o lidské cti a pokoře psala ve svém posledním dopise před popravou JUDr. M. Horáková. Většina dnešních politiků vůbec netuší, co slova „čest“ a „pokora“ znamenají. Jsou to pro ně pouze slovní „slupky“ bez obsahu.)
A ještě něco: Premiér ze sousedního státu A. Babiš je ještě slabším politikem než S. Gross s P. Nečasem dohromady. Daleko horší je to ovšem s Babišem jako předsedou politické strany, která se omylem vydává za „hnutí“. Ale protože Babiš politice vůbec nerozumí a ocitl se v ní vlastně omylem, nedopatřením, neví, že se Vondráčka měl již dávno zbavit, protože politickému uskupení ANO 2011 pouze škodí a ve vedení PS nemá potřebnou autoritu. Už ani ty Babišovy „ovce“ ho tam neposlouchají.
Myslím si, že je nejvyšší čas důrazně se ozvat a zvolat: A dost! Vondráčku, styď se! Jistě se za tebe stydí také dva známí obyvatelé Kroměříže – bývalý ministr národní obrany A. Čepička (s vyženěnou dcerou Martou) a předlistopadový ministr kultury M. Klusák (spolu s tchánem – gen. L. Svobodou, okolo něhož je momentálně velké dusno v Radě ČT). Možná se na tebe s opovržením dívají také další političky z Kroměříže: „alpská lyžařka“ Š. Jelínková (KDU-ČSL) a „zachránkyně syrských sirotků“ – europoslankyně M. Šojdrová (KDU-ČSL).
─────
Co tedy konstatovat na závěr článku o smutném počínání našich vrcholných politiků, kteří si zvykli na pohodlný život z peněz daňových poplatníků?
Nastal čas, aby byl ten obskurní politický spolek v čele s včelařem-melouchářem R. Vondráčkem, který se nazývá Poslanecká sněmovna, rozpuštěn (a vypuštěn). Kdybychom měli českého O. Cromwella, byl by již dávno tento špatně pracující zákonodárný sbor rozehnán a někteří jeho členové by právem skončili na popravišti nebo ve vězení. To jen my si tady hrajeme na demokraty a humanisty.
S naší svobodou a demokracií jsme za těch třicet polistopadových let příliš daleko nepokročili. Nemůžeme se po tak dlouhé době již vymlouvat na minulý režim ani na komunisty. Že jsme na tom tak bídně, je především naší „zásluhou“. Dobře nám tak!
P. S.
Nejen betlémský kazatel M. J. Hus (†1415), jenž tvrdě pranýřoval „kramaření“ s odpustky, ale i první československý premiér JUDr. K. Kramář (1860-1937) by ty dnešní politické „kramáře“ hnal tak, že by nestačili utíkat. Národně demokratický politik K. Kramář, byl ještě příkladný vlastenec a muž pevných mravních zásad. Ti dnešní „politikáři", kteří si jen na politiku hrají, patří k tomu nejhoršímu „odpadu“ společnosti. Nikoli náhodou politici skončili na poslední příčce všech profesí: i ta uklízečka je na tom líp. Každý slušný a čestný člověk se dnes politikům vyhýbá a štítí se jich, aby se neušpinil a nenakazil tím jejich virem lenosti, nenažranosti a až chorobné domýšlivosti. Hanba jim!
26. 7. 2020
‒ RJ ‒