Svobodné noviny na internetu

Koaliční poslanci a poslankyně, styďte se!

Za pár dnů půjdeme k evropským volbám. Třebaže se jedná o jiný typ agendy, než o jaký se povede politický souboj v senátních a krajských volbách letos na podzim, neměli bychom zapomínat na to, že problémy našeho státu jsou pořád stejné.  Bohužel – i nabídka politiků pro všechny tyto volby je víceméně podobná. Stalo se totiž u nás zvykem, že někteří lidé kandidují v každých volbách a pouze zkoušejí štěstí jako v loterii. Možná právě k nim patří momentální favoritka „dozimetrického“ uskupení STAN – Danuše Nerudová.

Prosazovat tuto „tragédku“ do funkce eurokomisařky, to vyžaduje doopravdy notnou dávku drzosti v kombinaci se ztrátou soudnosti. O nic lepší ovšem není ani návrh některých politiků ODS, aby tímto eurokomisařem byla „závětrná elektrárna“ ze Slovenska – bývalý bankéř J. Síkela, kterého do funkce ministra průmyslu a obchodu navrhl vesnický „podučitel“ ze Suché Lozi P. Gazdík.

Hlavním problémem naší politiky minimálně za poslední desetiletí je vyprázdněnost politických stran: absence jakéhokoliv programu a nedostatek autentických osobností. Ničím z toho naše politické subjekty nedisponují. Jejich „soutěž“ se smrskla na pouhé přetahování se o koryta. V politice se tvrdě a bezohledně prosazuje zásada, která tady straší již mnoho desítek let: Drzé čelo lepší nežli poplužní dvůr.

Čím arogantněji a neomaleněji se dotyčný politik chová, o to větší šanci na zvolení má. Kam se poděly ideály, které jsme spojovali s politickou změnou na konci roku 1989? Vládu jedné strany (= KSČ) jsme přece před 34 lety chtěli nahradit „soutěží demokratických politických stran“! Soutěží o program, jenž přinese lepší život našim občanů, ale i o důstojné zástupce lidu, kteří tento program budou uskutečňovat.

Za těch 34 let to všechno zmizelo jako pára nad hrncem. Vzal to čas. Nic z toho dnes nemáme. Naše předvolební kampaně nejsou o programech a o snaze pozvednout tuto zemi na vyšší úroveň, ale o tom, kdo přechytračí politického soupeře, kdo vylije na jeho hlavu víc kbelíků špíny, případně (v rámci koalice SPOLU) kdo bude úspěšnější v „kroužkování“.

V této souvislosti jen nesměle připomenu, co nám na začátku svého premiérování sliboval P. Fiala: prý chce vrátit ČR mezi deset nejvyspělejších zemí světa! Kdeže loňské sněhy jsou, vážení přátelé? Tato vláda chce již jen dokončit svůj mandát a nepokračovat v dalším ožebračování občanů. Nadrobila si toho víc, než sama stačí sníst. Voliči jí to dají „vyžrat“ až do dna ve všech letošních volbách i v příštím roce u těch parlamentních. Pětikoaliční politici mohou na nějaký úspěch zapomenout. Žádné světlé zítřky je již nečekají. Jedině tak výprask u voleb a pak vyhnání z politiky – na věčné časy a nikdy jinak.

Když se zamyslíme nad tím, v čem spočívá příčina neúspěchu Fialovy koalice, nemusíme kvůli tomu zaměstnávat žádné agentury pro výzkum veřejného mínění. Vidí to přece každý, kdo to vidět chce: Do politiky se po posledních parlamentních volbách na podzim 2021 dostala ta nejhorší sebranka, jakou si lze představit. Osoby, které svými zadky zahřívají sedačky v Poslanecké sněmovně (PS), představují ten nejhorší „materiál“, jaký jsme tady měli od r. 1989.

Tito jedinci tam jsou nikoli kvůli plnění jakéhosi volebního programu (Fialova koalice nikdy žádný neměla a nemá), ale kvůli osobnímu prospěchu. A hlavně kvůli tomu „balíku“ peněz, který za svou nekvalitní práci tyto osoby dostávají. Nejsou to jen lajdáci, ale především lidé špatného charakteru, kteří se neštítí jakékoli špatnosti. Abych byl spravedlivý: Netýká se to úplně všech, ale většiny z nich. Uvedu dva příklady z poslední doby, které to názorně dokumentují.

První případ prokazatelné zbabělosti a pokrytectví se odehrál dne 29. 9. 2023, kdy poslanci vládní koalice odmítli zařadit na program řádné schůze PS hlasování o usnesení, jímž by poslanci odsoudili incident, který se odehrál v kanadském parlamentu. Ten vzdal úctu bývalému ukrajinskému nacistovi, příslušníkovi SS. Pro tento návrh hlasovalo pouhých 64 poslanců, kdežto většina ze 157 přítomných zákonodárců, tedy 72, hlasovala proti zařazení tohoto bodu do programu schůze. Zbytek byl omluven nebo se zdržel hlasování.

Poslanci Fialovy koalice tehdy žalostně selhali a potvrdili, že s demokracií nemají nic společného. Dokázali nám všem, že nehájí zájmy občanů tohoto státu, nýbrž pouze dřepí v lavicích PS a berou za své posluhování cizím zájmům nadstandardní plat. Na celé věci bylo nejsmutnější to, že proti odsouzení dotyčného ukrajinského nacisty se postavili i poslanci s právnickým vzděláním. Neodsoudit výstřelky nacistů, byť by k nim došlo kdekoliv na světě, se rovná souhlasu s jejich nepřijatelným chováním. Všude jinde by tyto politiky hnali svinským krokem, že by nestačili utíkat. U nás se tváříme, že je všechno v nejlepším pořádku. Až tak daleko jsme to dopracovali s tou naší „demokracií“, tatíčku TGM!

Ano, odtud vede přímá cesta k atentátu na R. Fica. Vyvolávání a síření nenávisti ve společnosti a tolerování jakýchkoli špatností mají vždy za následek právě tyto konce. Slováci se o tom mohli přesvědčit na vlastní kůži. Jen my se chováme, jako by se nás to netýkalo.

O této trapné záležitosti viz následující článek (jeho součástí jsou i výsledky onoho hlasování):

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2023/temer-polovina-poslancu----fandi----prislusnikum-ss--.html

─────

Tak by se „starší“ bratr k tomu mladšímu chovat neměl!

Na druhý případ upozornil ve své řeči na 14. schůzi Poslanecké sněmovny dne 28. 5. 2024 předseda SPD T. Okamura. V závěru svého vystoupení uvedl toto:

„Sněmovna minulý týden v úterý (21. 5. 2024) odmítla hlasy poslanců pětikoalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN, podpořit návrh usnesení hnutí SPD odsuzující atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. Poslanci pětikoalice dokonce odmítli umožnit o tomto usnesení hlasovat. Přičemž žádný jiný alternativní návrh než návrh SPD tady od nikoho nezazněl. Přitom Národní rada Slovenské republiky, tedy slovenský parlament, minulý týden hlasy všech přítomných 130 poslanců, tedy koalice i opozice, podobné usnesení, odsuzující atentát, přijala.

V usnesení přijatém slovenským parlamentem – a znovu říkám, hlasovala pro to koalice i opozice – slovenský parlament vyzval politické strany, politická hnutí, média a nevládní organizace, aby nešířily nenávist vůči demokraticky zvoleným politikům.

Z tohoto chování poslanců české vládní koalice je jasně patrné, kdo a které politické síly v naší společnosti šíří nenávist, kdo ji rozděluje a rozeštvává, kdo eskaluje napětí a kdo má naopak zájem na uklidnění situace a na svobodné a kultivované celospolečenské diskusi a na otevřené soutěži politických stran, programů a názorů. Chování politiků Fialovy vládní koalice v této [situaci] považujeme za hanebné a zároveň i urážlivé vůči Slovenské republice, její vládě, jejím občanům. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)“

(Stenozáznam PS, 28. 5. 2024)

─────

Druhý případ ostentativního nezájmu o to, jak se má politik chovat, předvedli naši poslanci vládní koalice dne 21. 5. 2024, týden před vystoupením T. Okamury. Bylo to během procedury schvalování programu jednání PS. V něm často zaniká ta podstata, o níž se pak hlasuje. Je to dáno tím, že opoziční poslanci s „přednostním právem“ se snaží hovořit o věcech, které nakonec do programu zařazeny nejsou. Když se pak o tom po skončení oněch sáhodlouhých projevů hlasuje, většina přítomných poslanců si už nepamatuje, o co šlo. Zvedají ruku (nebo naopak) podle doporučení šéfa poslaneckého klubu, aniž by o tom přemýšleli.

Na rozdíl od prvního případu tentokrát většina z poslanců dobře věděla, co se „situací na Slovensku“, o níž se hlasovalo, rozumí. Byl tím myšlen atentát (naštěstí nezdařený) na předsedu vlády sousedního státu, Roberta Fica, k němuž došlo dne 15. 5. 2024 v Handlové na středním Slovensku. O tom, jak naši poslanci a poslankyně vládních stran a hnutí hlasovali, nejlépe svědčí počítačová sjetina, na niž je na konci tohoto článku uveden odkaz.

Poučná je již statistika o tomto hlasování. Z ní vyplývá, že na rozdíl od hlasování z 26. 9. 2023 jen minimum poslanců hlasovalo „proti“. Daleko víc bylo těch, kteří se raději „zdrželi hlasování“, aby neumožnili schválení příslušného návrhu koalice. Ke cti parlamentní opozice budiž uvedeno, že tentokrát velká část poslanců uskupení ANO 2011 hlasovala „pro“. O hlasování poslanců SPD nebylo v tomto směru pochybností.

─────

Výsledky hlasování č. 11 o situaci na Slovensku na 103. schůzi PS dne 21. 5. 2024:

ANO 2011 ‒ ano (pro): 56, ne: 0, nepřihlášen: 2, zdržel se: 3, omluven: 10;

ODS ‒ ano: 0, ne (proti): 6, nepřihlášen: 2, zdržel se: 19, omluven: 7;

PIRÁTI ‒ ano: 0, ne: 0, nepřihlášen: 0, zdržel se: 3, omluven: 1;

KDU-ČSL ‒ ano: 0, ne: 2, nepřihlášen: 0, zdržel se: 18, omluven: 3;

STAN ‒ ano: 0, ne: 0, nepřihlášen: 0, zdržel se: 24, omluven: 9;

SPD ‒ ano (pro): 17, ne: 0, nepřihlášen: 1, zdržel se: 0, omluven: 2;

TOP 09 ‒ ano: 0, ne: 0, nepřihlášen: 0, zdržel se: 13, omluven: 1;

Nezařazení ‒ ano: 0, ne: 0, nepřihlášen: 0, zdržel se: 1, omluven: 0.

Celkový výsledek hlasování: ano: 73, ne: 8, nepřihlášen: 5, zdržel se: 81, omluven: 33.

─────

Kdo hlasoval PROTI návrhu, kterým bylo usnesení, odsuzující atentát na R. Fica?

Bylo to pouze 8 poslanců a poslankyň. Konkrétně se jedná o tyto osoby:

ODS: Jan Bauer, Jan Bureš, Jiří Havránek, Jan Hofmann, Pavel Staněk a Vít Vomáčka;

KDU-ČSL: Šimon Heller a Marek Výborný.

Tentokrát zvolila Fialova koalice „rafinovanější“ způsob, jak „zpohlavkovat“ svého mladšího bratra na Slovensku. Rozhodla se zvolit variantu „zdržel se hlasování“. Vypadá to líp, i když výsledek je stejný. Díky těmto hlasům lze dosáhnout toho, že návrh neprojde. To se také stalo v tomto případě.

Za vyslovené „politikaření“ je pak nutno označit kategorii: „nepřihlásil se k hlasování“. To je taková oblíbená „finta“ některých poslanců, kteří sice ve sněmovním sále sedí, ale k hlasování se úmyslně nepřihlásí, aby to vypadalo, že tam momentálně nejsou. Jedná se o obyčejné pokrytectví. Tentokrát se to týkalo pěti poslanců a poslankyň: Kláry Dostálové (ANO 2011), Jiřího Maška (ANO 2011), Stanislava Blahy (ODS), Karla Krejzy (ODS) a Radovana Vícha (SPD).

─────

Hlasování se zdrželo těchto 81 poslanců a poslankyň:

ANO 2011: Andrej Babiš, Jana Mračková-Vildumetzová a Helena Válková;

ODS: Ivan Adamec, Jana Bačíková, Martin Baxa, Petr Beitl, Marek Benda, Petr Bendl, Jana Černochová, Eva Decroix, Petr Fiala, Petr Fifka, Karel Haas, Jakub Janda, Václav Král, Martin Major, Vojtěch Munzar, Jan Skopeček, Libor Turek, Renáta Zajíčková a Pavel Žáček;

PIRÁTI: Klára Kocmanová, Jakub Michálek a Olga Richterová;

KDU-ČSL: Jan Bartošek, Romana Bělohlávková, Ondřej Benešík, Aleš Dufek, Pavla Golasowská, Jiří Horák, Marie Jílková. Marian Jurečka, Vít Kaňkovský, Michael Kohajda, Jiří Navrátil, Nina Nováková, Hayato Okamura, Tom Philipp, David Šimek, Róbert Teleky, Antonín Tesařík a Miroslav Zborovský;

STAN: Vladimír Balaš, Jan Berki, Josef Cogan, Tomáš Dubský, Jiří Hájek, Martin Hájek, Jana Krutáková, Jan Kuchař, Petr Letocha, Jarmila Levko, Petr Liška, Ondřej Lochman, Tomáš Müller, Hana Naiclerová, Eliška Olšáková, Milada Opltová, Pavla Pivoňka-Vaňková, Petra Quittová, Vít Rakušan, Michael Rataj, Michaela Šebelová, Lukáš Vlček, Milada Voborská a Viktor Vojtko;

TOP 09: Ondřej Matěj Havel, Jan Jakob, Pavel Klíma, Ondřej Kolář, Michal Kučera, Helena Langšádlová, Miloš Nový, Martina Ochodnická, Markéta Pekarová-Adamová, Jiří Slavík, Vlastimil Válek, Michal Zuna a Marek Ženíšek;

NEZAŘAZENÍ: Ivo Vondrák.

Volby se nezadržitelně blíží, a proto je užitečné zapamatovat si jména těch politických subjektů i jejich poslanců a poslankyň, kteří se zpronevěřili svému slibu a hlasují jak v rozporu s přáním voličů, tak i proti zdravému rozumu. Není lepšího důkazu o zbabělosti a pokrytectví těchto „politiků“, jak dokazuje právě ono druhé hlasování z 21. 5. 2024. Moje rada voličům zní: Tato nemravná individua příště nevolit! Již nikdy a nikam!

5. 6. 2024

‒ RJ ‒

─────

Odkaz na hlasování o Slovensku 21. 5. 2024 (103. schůze, 11. hlasování):

https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=82954