Svobodné noviny na internetu

To, o čem budu psát, není primárně určeno jednomu hodně zbloudilému mladému muži, který se rozhodl vymáchat se v politických sra*kách, jež za posledních nejméně deset let stačili vyprodukovat lidovci pod vedením P. Bělobrádka, M. Výborného a M. Jurečky, nýbrž tento smradlavý „odkaz“ ještě dál rozmnožovat. V pozici zástupce strany, která se již dva roky dívá na pětiprocentní laťku, potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny (PS), zdola, je to chování nanejvýš nezodpovědné. Šimon Heller, nedávno zvolený do PS, jistě není tak hloupý, aby nevěděl, na jak tenkém ledě se hodlá pohybovat. Jen mě překvapuje, že tak činí coby otec čtyř dětí. Tím jim sotva zajistí klidnou a bezstarostnou budoucnost. Dokonce ani sobě ne.

Oč jde? Poté, kdy si splnil svůj sen o zbavení sovětské kosmonautky V. Těreškovové čestného občanství Českých Budějovic, rozhodl se tento politik tříprocentní KDU-ČSL vyslyšet „výzvu“ svých spolustraníků: navštívit 72. Sudetoněmecký den v bavorském Hofu. Dříve na tato setkání jezdili jiní jeho spolustraníci, aby se mohli tetelit blahem z blízkosti svého „přítele“ B. Posselta. Premiér P. Fiala, jenž rovněž patří k Posseltovým obdivovatelům, dosud nenašel odvahu tak učinit. Bylo by to v jeho vachrlaté pozici příliš nebezpečné, doslova smrtící. Proto tam koalice SPOLU vyslala naivního „černoprdelníka“ Š. Hellera. Jen by mě zajímalo, co mu za to slíbili.

O připravované návštěvě jsme se ze sdělovacích prostředků, jak se dalo čekat, nedozvěděli nic. Pochopitelně. Všichni ti „fialovci“ totiž mají strach, aby si tím nevykopali ještě hlubší jámu pro svůj budoucí politický hrob. Každému přece musí být jasné, že P. Fiala letos na podzim končí. Neřešením aktuálních problémů naší společnosti se dostal do tak nezáviděníhodné situace, že to nemůže politicky ustát. Jeho demise je jen otázkou týdnů, maximálně měsíců. Tak jednoduché to je, že by to mohl pochopit i středoškolský učitel Š. Heller.

Copak mu nebylo nápadné, že se za B. Posseltem nikdo jiný nechystá? To jen naši novináři neopatrně, v předstihu, „vyslepičili“ záměr Fialovy vlády uspořádat příští sněm Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách. Čeká se jen na to, které město (přesněji: jeho političtí představitelé) najde odvahu, aby takový sjezd uspořádalo. (V Praze by se sotva mohl konat, možná tak v Liberci nebo v Jablonci či v Karlsbadu.) Je to politická sebevražda. Navzdory tomu, že letos již uplynulo 77 let od konce Druhé světové války.

Pokud jste se domnívali, že by hlasatelem oné vstřícnosti vůči sudeťákům měli být spíše politici ODS nebo „knížecí“ strany TOP 09, pak budete jistě (podobně jako já) překvapeni tím, že se této nevděčné role ujali opět lidovci. No – ti doopravdy již nemají co ztratit. Je to „mrtvá“ strana, kterou nikdo litovat nebude, protože ji už nikdo nevolí. Litovat ji mohou snad jen členové, kteří stále ještě doufají, že se jedná o „katolickou“ stranu. To však již dávno neplatí. Pouze oni to nevědí, protože „zamrzli“ v minulosti a nestačili postřehnout společenské změny, k nimž u nás za posledních 32 let došlo. Toť celé!

Na návštěvě Š. Hellera není nic tak překvapivého ani zajímavého. Je to tuctová reakce příslušníka zbytečné strany, která stále ještě věří tomu, že by se drápkem mohla uchytit v záchranné síti naší politické scény. Ta síť je ovšem již hodně proděravělá, a proto jí zřejmě lidovci propadnou až na dno. Nepochybuji o tom, že Hellerovo „sebeobětování“ na tom nic nezmění. „Bartoškova sekretářka“ se i tentokrát musela se svým „statečným“ činem pochlubit na internetu sama. Nikdo jiný to za ni neudělal. Už to samo o sobě mělo Š. Hellera varovat před případnými následky tohoto zoufalého činu. Sudeťáci mají i po 77 letech tak špatné jméno, že každý trochu jen soudný občan dá od nich ruce pryč.

Lidovec Š. Heller se rozhodl pro svou „sebevražednou misi“ po zralé úvaze. Svědčí o tom text jeho příspěvku na blogu z 4. 6. 2022. Jen tak pro zajímavost: 4. 6. 1942 zemřel na následky vážných zranění z pokusu o atentát R. Heydrich. Že by o tom Š. Heller nevěděl a zvolil si toto datum zveřejnění svého příspěvku čistě náhodou? Nebo je to jen rafinovaný vzkaz „loutkovodičům“ z Bavorska?

Posuďte sami, s jakými ideovými východisky hodlá Š. Heller oslovit své sudeťácké „přátele“! Ve své příspěvku píše toto:

„… O víkendu se zúčastním 72. Sudetoněmeckého dne s názvem Dialog překonává hranice. Již dopředu mi řada lidí radila, ať si to rozmyslím, ať nejezdím, protože budu zbytečně terčem různých hejtrů a politických obchodníků se strachem.

[Musím autora upozornit na to, že tyto obavy nejsou neopodstatněné a že svým rozhodnutím pouze prokazuje svou lidskou i politickou nevyzrálost a naivitu. Nejde o žádné „obchodníky se strachem“, nýbrž o tragickou historickou zkušenost, která je v tomto případě nevykořenitelná. Kecy okolo toho jsou nadbytečným balastem.]

(…) Ale přijde mi hloupé neustále vzpomínat na chyby našich prapředků. Mnohem lepší je usilovat o vyvážené, kvalitní a oboustranně prospěšné vztahy. – Potomci sudetských Němců dnes už téměř bez výjimky netouží po návratu nějakých majetků. Naopak může být pro nás příležitostí to, že mají k našemu pohraničí vztah a často usilují i o obnovu některých kulturních památek. – Zodpovědný politik má dělat to, co je prospěšné pro zemi nebo region, který spravuje či zastupuje. V současné době mi přijde maximálně správné rozvíjet dobré vztahy se Sudetoněmeckým sdružením a využít je ve prospěch obnovy a rozkvětu našich pohraničních regionů. A proto jedu na letošní 72. Sudetoněmecký den.“ (Blog Š. Hellera, Aktuálně.cz, 4. 6. 2022, 10:00)

[Když je to s našimi vztahy vůči Německu tak skvělé, proč nepožádat kancléře O. Scholze o to, aby Německo začalo vyplácet našemu státu válečné reparace za škody způsobené v letech Druhé světové války? Udělali to již Poláci, náš nový spojenec v EU. Co brání našim politikům, aby učinili totéž? Nejspíš by si tím ohrozili apanáž, kterou za své „služby“ dostávají. Jiná odpověď mě nenapadá. Zdá se, že v atmosféře všeobecné, protiruské hysterie někteří naši i evropští politici nepostřehli, že Polsko je spojencem nikoli Německa, s nímž má stejně napjaté vztahy jako s Ruskem, nýbrž USA. To nijak neoslabuje výhrady EU vůči Polsku kvůli stavu právního státu v této zemi. Neměli bychom na to zapomínat! V tomto směru je na tom Polsko stejně jako Maďarsko.]

Na závěr položím Š. Hellerovi, tomuto politickému nešťastníkovi, několik otázek: Pročpak do Bavorska tentokrát nejede nikdo z vedení současné, beznadějně „prohnilé“ KDU-ČSL? Proč tam posílají nezkušeného, teprve nedávno zvoleného poslance? Je přece jasné, že po tomto extempore se nespíš nad neznámým politikem této zbytečné partaje „zavře voda“! A proč tam raději nejel samotný J. Bartošek, který si tak rád hraje na „odborníka“ (bez příslušného vzdělání) na obranu, bezpečnost a zahraniční politiku? Kdyby se Š. Heller nad tím vším pořádně zamyslel, musel by dospět ke stejným závěrům jako já.

4. 6. 2022

‒ RJ ‒

Vyobrazení: Bernd Posselt, „přítel“ lidovců a „kámoš“ P. Fialy.

 ─────

Odkaz na zveřejněné články o Š. Hellerovi:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2021/simone-hellere--prestan-blbnout-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2022/---bartoskova-sekretarka----si-to-vyridila-s-tereskovovou.html