Svobodné noviny na internetu

Již jednou jsem o tom psal a teď to jen zopakuji: taková koncentrace pitomců na jeden metr čtvereční, jaká je k vidění v Poslanecké sněmovně (a rovněž v Senátu PČR), se jen tak v nějakém civilizovaném státě nenajde. Aspoň v něčem jsme světoví! Dnes nás o tom znovu přesvědčila ta tlupa nadstandardně placených vyžírek, které se roztahují ve Sněmovní ulici č. 4 na Malé Straně v Praze. Kdybychom žili v trochu jiné zemi, než jakou představuje ta naše ustrašená společnost, která se ještě nevzpamatovala z pandemie „koronaviru“, vzali by občané klacky a hole a šli by ty líné a neschopné politiky vypráskat z jejich poslaneckých a senátorských lavic.

O čtvrté pražské defenestraci se zatím stále jen mluví, ale není nikdo, kdo by ji uskutečnil. Z Čechů se stal národ „sralbotků“, kteří by nebyli schopni uhájit ani dveře vlastního bytu před případnými nájezdníky. Je proto jen otázkou času, kdy takový národ zanikne a kdy bude podmaněn etnikem silnějším a výbojnějším. To hrozilo nejen v minulosti, nýbrž i dnes.

V letošním roce, kdy se zmítáme nejen v hluboké krizi zdravotní, ale i začínají krizi ekonomické, rozjíždí se nám tu pomalu, ale spolehlivě také krize politicko-morální. Jejím nepřehlédnutelným symptomem je „válka“ mezi mocí soudní, zákonodárnou a výkonnou. Momentálně si soudci hrají na ty silnější, než dostanou od někoho výchovný pohlavek. (Chybí nám skutečná osobnost, nezpochybnitelná autorita, která by toho byla schopna. Všichni vrcholní politici jsou nedůvěryhodní.) Vybalancovat vztah mezi těmito třemi pilíři demokratické moci, to bude úkol číslo jedna pro politickou garnituru, jež vzejde z podzimních parlamentních voleb.

Jisté je jedno: současný stav je dlouhodobě neudržitelný a musí být řešen dohodou vrcholných představitelů těchto tří mocenských pilířů. Nebude-li dohoda možná, skončí to buď pouličními nepokoji a smetením současného režimu, který se za třicet let od Listopadu 1989 již přežil a není schopen se reformovat, nebo nastolením režimu nového. Zatím není jasné, kdo by jej instaloval, protože všechny ozbrojené složky (armáda, policie) jsou v rozvratu a nebyly by schopny zpacifikovat nespokojené obyvatelstvo.

Lidové nepokoje, srovnatelné s tím, co dnes vidíme v Bělorusku, by zákonitě vedly k pádu současného režimu v řádu několika hodin. (Všechny politické struktury jsou nastaveny pro „dobré počasí“, nikoli pro poměry směřující k politickému převratu.) Naštěstí jsou Češi líní a nechce se jim řešit to, zač jsou placeni politici. A ti zase nejsou schopni dosáhnout dohody, protože již stojí každý proti každému. Nacházíme se aktuálně pár hodin od oné pověstné bitvy u Lipan, jak o ní nedávno v PS hovořil L. Zaorálek. To nebyla žádná nadsázka, nýbrž docela realistické zhodnocení daného stavu.

Proč o tom všem píšu, když je na první pohled zřejmé, že nikdo nechce situaci řešit? Vyřeší ji buď voliči na podzim u volebních uren, a to tím, že nedají svůj hlas žádné ze současných parlamentních stran, anebo se budou muset zástupci politických stran a hnutí dohodnout se skřípěním zubů mezi sebou. Pokud k dohodě nedojde, máme nakročeno k občanské válce. (Ta už ve skutečnosti probíhá: zatím beze zbraní v médiích. Brzy se přelije do ulic a na náměstí našich měst. Doba po podzimních volbách může být velmi dramatická.)

Co mne vede k těmto závěrům? Stačí se totiž podívat na to, co se odehrává v Poslanecké sněmovně a v jejím okolí. Naposledy se na Malostranském náměstí demonstrovalo v den, kdy se 11. 7. 2018 v PS hlasovalo o důvěře pro druhou Babišovu vládu. Dnes, 9. 6. 2021, se tam sešli zástupci a sympatizanti iniciativy „Chcípl pes“ a spolu s nimi poslanec L. Volný, který odmítá nosit roušku, ale i covid pas a jakákoliv omezení, týkající se volného cestování po Evropě. Pro průměrného Čecha je důležité, aby mohl cestovat k moři do Chorvatska. Kdo mu to umožní, to bude příští volební vítěz. Opozice zatím dělá všechno pro to, aby se lidi k tomu moři nedostali.

Ve stejnou dobu v PS dnes došlo paradoxně ke zcela nepochopitelné události. Nejenže bylo zablokováno projednávání Babišova střetu zájmů ze strany ANO 2011 a KSČM, ale tzv. opozice se postarala o neprojednávání otázky covid pasu. Na jedné straně titíž lidé řvou, že vláda omezuje volný pohyb obyvatelstva, na straně druhé, když to má být umožněno, jsou proti tomuto celoevropskému opatření. Nota bene v den, kdy Evropský parlament (EP) tuto normu schválil. To není jen nepochopitelná shoda náhod, nýbrž jasná politická sabotáž, z níž by měly být vyvozeny co nejpřísnější závěry.

Řešení je jediné: Poslaneckou sněmovnu (PS) rozpustit a okamžitě uspořádat volby. Lidi stejně nikam nebudou moci vycestovat, a proto je jedno, kdy k těmto volbám dojde. V každém případě to nezůstane bez následků na výsledek těchto voleb. Tzv. opozice, která neumí nic jiného než házet klacky pod nohy vládě a problematizovat všechno, co souvisí s řešením pandemické krize, bude ve volbách zcela vymazána. Jenom blázen by tyto šílence a sabotéry volil! Aspoň v něčem budeme mít jasno: než takovou opozici v demokratické republice, to raději návrat k monarchii v čele s „osvíceným“ panovníkem. Problémem zase bude, kde ho vzít a neukrást někomu jinému.

Znovu se potvrdilo, že daleko víc než o skutečné řešení naší svízelné situace tady některým politikům „opozice“ jde o to, aby to „nešlo“ a abychom se nehnuli z místa ani o milimetr. Jsme na tom hůř, než byli komunisté na konci roku 1989. Také tento náš režim se ocitl na konci své cesty. (Jen ti zoufalci, kteří se prezentují jako tzv. opozice, to jaksi nechtějí vzít na vědomí.) Rozdíl je pouze v tom, že nemáme nikoho, kdo by tu moc, ležící na zemi, zvedl a začal vládnout. Dlouhodobá anarchie by zákonitě vedla k občanské válce. Nestraším. Pouze varuji před tím, co by mohlo nastat, nedostanou-li politici rozum a nezačnou-li se chovat normálně.

Vážení zákonodárci, sbalte si svá fidlátka a táhněte ke všem čertům! Už vás tady nechceme! Parazitovali jste z peněz daňových poplatníků dost dlouho. Teď se jděte živit poctivou prací, budete-li toho schopni!

9. 6. 2021

‒ RJ ‒