Svobodné noviny na internetu

Už jsme si zvykli na to, že k památce významných osobnosti našich dějin se občas přihlásí nějaký „trouba“, který o dotyčné osobě ani o době, v níž žila, neví vůbec nic. Když to udělá obyčejný návštěvník hospody 4. cenové skupiny, nedá se s tím nic dělat: pouze si koupit panáka rumu a zapít to půllitrem dobře vychlazeného piva. Udělá-li totéž nějaká veřejně činná osoba, například politik, pak už se jedná o docela vážnou věc.

Také v těchto dnech prožíváme zase jeden politický evergreen. Po cudném, několik dní trvajícím mlčení, se totiž rozhodli naši „opoždění“ politici, že by bylo záhodno pronést několik „moudrých“ slov na margo 70. výročí popravy M. Horákové. Na účast při různých pietních akcích si sice tito političtí komedianti a „vyžírky“ nenašli čas, a tak to chtějí aspoň dohnat tím, že si vylijí „srdce“ bulváru. Těm natvrdlým čtenářům, kteří si to přečtou, to bude stejně fuk, protože nikoho z nich volit nebudou. Hodí to zase Babišovi – jako posledně.

Jak se právě dočítám v bulvárním „Blesku“ (nikde jinde by to totiž nezveřejnili, protože by si museli zároveň nafackovat), k výročí M. Horákové se na sociálních sítích vyjádřili (s velkým zpožděním) také jistí, hodně problematičtí politici. Pominu-li, že k nim patří i J. Hamáček, který má v „pracovní náplni“ účast na takových veřejných akcích, pak stojí za pozornost dvě jména politiků, s nimiž bych si nesedl k jednomu stolu ani jim nepodal ruku: místopředsedy STAN P. Gazdíka a europoslance T. Zdechovského, známého skandalisty z KDU-ČSL, jehož jsem nedávno kritizoval za to, že nezná český pravopis. Další „génius“, kterého bych jako bývalý učitel češtiny nepustil k maturitě.

A cože to tito dva „slovutní“ politici z tzv. opozice napsali o M. Horákové? Posuďte sami. Gazdík na Twitteru píše: „Šla s hlavou vztyčenou Milada Horáková…[,] abychom my nezapomněli. Dnes ráno v 5:30 jsme ve Zlíně na zločinnost komunismu i její oběť… nezapomněli.“  Soudruh učitel z venkovské školy P. Gazdík v tom krátkém sdělení stačil udělat i pravopisnou chybu: zapomněl na interpunkční čárku před spojovacím výrazem „abychom“. Od učitele nicméně čekáme, že chyby dělat nebude…

Druhý opoziční politik, který trpí nutkavou potřebou (mělo by se to léčit!) neustále se k něčemu vyjadřovat a obtěžovat tím občany, které to stejně nezajímá, protože jím opovrhují, je současný europoslanec a místopředseda od lidovců – T. Zdechovský. Po mé kritice katastrofální úrovně písemného projevu si to zřejmě nechal někým zkontrolovat, takže tentokrát to má bez pravopisných chyb. Zřejmě tušil, že se o jeho sdělení dozvím, a proto byl mimořádně pečlivý.

Zdechovský k výročí M. Horákové píše toto: „Dnes je to 70 let od vraždy Milady Horákové. Přidávám se se vzpomínkou na ikonu, která nám připomíná, jak důležité jsou dnešní hodnoty. Nerelativizujme fakta. Případ Milady Horákové je ostudou českých dějin 20. století a je na nás uhlídat, aby se už nic takového nikdy [ne]opakovalo.“ Jedna chybička se tam přece jen vloudila – úplně na konci: jedná se „zesílený“ zápor. U osob, které se jinak chlubí tím, jak dobře znají cizí jazyky, je s podivem, že v češtině totéž nedokáží.

Zdá se, že ani tentokrát to T. Zdechovský jaksi nezvládl. Pravopisné chyby tam sice nemá, ale formulace „případ Milady Horákové je ostudou českých dějin 20. století“ mně jaksi nedává smysl. Mohu pana europoslance ujistit (jako historik se touto problematikou zabývám desítky let), že podobných případů zneužití justice komunisty byly tisíce: celkem 250 000 osob bylo v letech 1948-89 odsouzeno za tzv. protistátní činnost (včetně mě).

Co je na tom ostudného? A pro koho je to ostuda? Pro ten režim, nebo pro jeho oběti? Z té nešťastné formulace to totiž jasně nevyplývá. Jak se tedy zdá, ani tentokrát to europoslanec Tomáš Zdechovský nedomyslel. A když jsme u té relativizace: pro mě je zase největší ostudou naší současné politiky právě T. Zdechovský. Jistě tuší, proč tomu tak je.

A jaká je rada těmto výše zmíněným, nepříliš „bystrým“ politikům? Vážení pánové, nechte si své názory pro sebe! Nikdo na ně není zvědavý. Okamžik, kdy v politice skončíte, se nezadržitelně blíží. Už aby to bylo!

[À propos: M. Horáková nebyla „zavražděna“, nýbrž se stala obětí justičního zločinu, na jehož konci byl absolutní trest: oběšení na šibenici (jako ve středověku). Buďme přesní, korektní, a nehrajme si na „znalce“ tam, kde o tom víme úplný „prd“!]

Europoslanec T. Zdechovský údajně (podle tvrzení na Wikipedii) absolvoval studium na jakýchsi třech „vysokých“ školách. Podle toho, co předvádí, žádné skutečné vzdělání nemá. Bude-li chtít v životě ve svých 41 letech uspět, musí vystudovat nějakou skutečně kvalitní školu. Je však otázka, zda k tomu najde do konce života odvahu.

Až se začnou kontrolovat všechny diplomové práce našich politiků, bude u nás veselo. Pro občany tím svitne naděje, že se konečně některých zbytečných politických „vyžírek“ a „trafikantů“ zbaví. Bát se musí ti, kteří podváděli. Budou jich nepochybně tisíce. A o tom to je, soudruzi!

27. 6. 2020

‒ RJ ‒

P. S.

Právě v okamžiku, kdy dokončuji tento článek, promlouvá k nám z televizní obrazovky slovenská prezidentka Z. Čaputová. K těm několika větám, které na adresu M. Horákové pronesla, nelze nic dodat. Je to vynikající prezentace špičkové političky sousedního státu, jež dokáže ocenit kvality hrdinky našeho protinacistického a protikomunistického odboje. T. Zdechovský i P. Gazdík by si to měli pouštět pořád dokola, aby poznali, co to znamená, když se o někom řekne, že to má „v hlavě srovnáno“. Měli by si zajet do Bratislavy na doučování. Je však otázka, zda by tato politička s nimi ztrácela čas. Neztrácel bych ho ani já.

‒ RJ ‒