Půlmaraton – František Růžička
Již popáté se letos na začátku června běžel Českobudějovický Mattoni 1/2Maraton. Lze říci ‒ za neuvěřitelného počtu startujících, kterých se ke startu v 19 hodin na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. postavilo 3400. Podvečerní klima bylo přímo ideální. Trať proti loňskému roku lépe volena tak, že se čekal útok na magickou hranici jedné hodiny. Rekord v čase 59:49 byl v roce 2012 současně dvacátým nejrychlejším časem na světě. Tehdy se zde poprvé běželo 9. Června. Vítězem se stal Geoffrey Mutai z Keni, který byl i letos horkým favoritem.
Již v 17 hodin odstartoval DM rodinný běh. Titulárním partnerem celé akce byla společnost Mattoni. 550 účastníků běželo v týmových a štafetových bězích. Již za předchozí kladné hodnocení byla udělena zlatá známka jako ocenění IAAF. Mezi doprovodné akce patřil zmíněný DM rodinný běh, Running Expo, Maraton Music Festival. Startující závodníci nejsou ničím omezeni, existuje ČMK – Český maratonský klub. Každý ze startujících dostává startovací balíček: je zajištěno zboží a služby pro běžce, veškerá zdravotní a organizační opatření.
Na jihočeskou metropoli pomalu padal večerní soumrak. Poslední běžci dobíhali se značným zpožděním za tmy před 22. hodinou. Na prvních šesti místech skončili běžci z Keni, na sedmém Brazilec, na osmém Japonec. Nejlepší z našich byl Jiří Homoláč na 13. místě, Míč na 18. a českobudějovický Frelich na 23. místě (TJ Sokol CB).
Vítězem se stal Barselius Kipyego (č. 2) v čase 01:00:30, druhý Henry Rutto Kiplagat (č. 3) se ztrátou 22 sec, třetí Goeffrey Kimutai Koech (č. 42) v čase 01:02:29. Jako nejrychlejší žena doběhla Ashere Bekereova z Etiopie v traťovém rekordu 1:10:40. Druhá Cheberová a třetí Jebetová, obě z Keni.
V čase 02:00:00 doběhla jako 1321 Jitka Brůžková z Hospicu Prachatice. V čase 2:59:15 běžec č. 2075 Karel Sobota na 2204. místě. Další běžci již nebyli měřeni. I tak jim všem patří poděkování za odvahu vydat se na tak dlouhou trať. Řada z nich běžela jen z hecu, bez jakékoliv speciální přípravy. Možná že to bylo i rizikové počínání vůči vlastnímu zdraví. Máte-li zájem, můžete celý rok poctivě trénovat.
Trénovalo i sedm odvážlivců, kteří oblékli dres Českého rozhlasu a mohou se pochlubit, že doběhli. Nejlepší z nich Petr v čase 01:40:09 a nejslabší Alena v čase 02:45:25. Jak vidno - není nutné zvítězit.
Nelze ale zůstat jen u kladného hodnocení. Vzhledem k uzavřenému vnitřnímu městu někteří občané řešili svízelnou situaci, jak se dostat na nádraží při odjezdu na dovolenou. MHD prostě nejezdila. Špatné bylo i to, že měly problémy i sanitní vozy. Například zaparkovaný sanitní vůz v Nerudově ulici najednou spustil sirénu a řidič se snažil odjet. Mladé dívenky jako organizátorky jej však na trať nepustily. Řidič se moc nerozmýšlel, vzal to přes trávu, přes chodník a vykolíkovanou trasu netrasu (přestože byla zcela volná a běžci ještě nebyli ani za rohem) „valil“ směrem k případu. Jinak na tom nebyl ani sanitní vůz, zaparkovaný v Puklicově ulici u IGY. Ten to měl složitější, neboť již probíhali opozdilí běžci. I ten to nakonec vzal přes dělicí ostrůvek a po vykolíkované Pražské ujížděl k případu.
Takže organizátoři mají jistě také co trénovat a zajišťovat optimálnější spojení pro zdravotnické zázemí.
František Růžička (Hlas svědomí)
Na čele černí běžci na 2 km
První žena
Českobudějovičtí Frélichové
S nákladem na zádech
Budoucí vítěz
Homoláč, náš nejlepší