Svobodné noviny na internetu

Při přípravě článku k 70. výročí popravy P. Jana Buly jsem narazil na zajímavý dobový dokument, který se týká města a bývalého okresu Dačice. Odtud pochází jeden z největších politických demagogů mezi současnými poslanci – místopředseda Poslanecké sněmovny a I. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Tento počínající padesátník, který se skoro deset let živí z peněz daňových poplatníků jako „politik“ (je to velmi troufalé označení pro někoho, kdo by se jen stěží uživil tím, pro co získal vysokoškolskou kvalifikaci), patří dnes k nejzvučnějším „hlásným troubám“ Fialova „slepence“. Jmenovaný je navíc postižen slepotou a hluchotou ve vztahu k minulosti „rodné“ strany – KDU-ČSL, dříve ČSL (= Československá strana lidová).

Kolaborantská partaj lidovců před rokem 1989 ochotně spolupracovala s totalitně vládnoucími komunisty. Proto rovněž členové ČSL nesou spoluzodpovědnost za smrt 248 obětí politických soudních procesů, jež skončily popravou těchto protikomunistických odbojářů na šibenici. Mezi nimi byli i tři římskokatoličtí kněží, odsouzení a popravení za údajnou protistátní činnost v rámci tzv. Případu Babice (V. Drbola, F. Pařil, J. Bula) v letech 1951-1952.

Pro vykonstruované soudní procesy s tzv. třídními nepřáteli v letech 1948-1953 (= období „rudého teroru“) byly příznačné rezoluce a další písemná vyjádření, v nichž tehdejší pracující (na pokyn stranických orgánů), ale i další skupiny obyvatelstva, žádali trest smrti pro ty spoluobčany, které komunistický režim ve své ideové zaslepenosti označil za „třídní nepřátele“. Přesně podle hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám.“ Tito lidé pak končili na popravišti nebo na dlouhá léta ve vězení.

Sedmdesát let od tragických událostí z počátku padesátých let 20. století se atmosféra třídní nenávisti a politické manipulace vrátila – zadními vrátky. Již od roku 2020 se „zásluhou“ České televize začala u nás šířit nikým nevyžádaná propaganda.  Ta se na nás valí ze sdělovacích prostředků, tištěných i elektronických, doslova od rána do půlnoci.

Fialova vláda tomu všemu ještě nasadila „korunu“: přesně v den komunistického převratu z roku 1948, 25. 2. 2022, zavedla u nás cenzuru, a to tím, že byly svévolně, protiprávně a v rozporu s platnou ústavou zablokovány politicky nepohodlné weby. K dovršení všeho pak samotná vláda vyzvala občany ČR, aby udávali („nahlašovali“) ty své spoluobčany, kteří mají jiný názor než vládnoucí establishment.

Jedná se o totální selhání „demokracie“, které otevírá cestu k fašistické diktatuře.  Takto totalitářsky se začali chovat „demokratičtí“ politici z Fialova „slepence“, kteří sami sebe pasovali do role hlasatelů „jediné správné pravdy“!

Do předních řad těchto politicky a lidsky zbloudilých jedinců, jimž se zatočila hlava z právě nabyté moci, se zařadil i lidovec J. Bartošek. Právě jemu bych rád připomněl, jak smýšleli před 70 lety jeho spoluobčané z Dačic. Doufám, že ho to přiměje k zamyšlení nad tím, co dělal a dělá špatně. Na nápravu je už v jeho věku pozdě. Bude stačit, když se chytí za nos a zmizí natrvalo z politiky. Doporučuji mu, aby si každý den ráno preventivně nafackoval a teprve pak šel mezi lidi.

─────

Katoličtí duchovní odsuzují babické vrahy

Římskokatoličtí duchovní dačického okresu se sešli na okresní konferenci v Dačicích. Výsledkem konference byla tato resoluce:

„Odsuzujeme se vší rozhodností hanebný zločin, kterého se dopustila skupina teroristů a vrahů v Babicích, zvláště pak zrádnou činnost dvou římskokatolických kněží, Františka Pařila, faráře v Horním Újezdě, a Václava Drboly, administrátora v Babicích, jejichž zvrhlý čin byl spravedlivě a po zásluze Státním soudem v Jihlavě odsouzen. Jejich činnost poškodila nejen stát, který buduje nový, sociálně spravedlivý řád a tím šťastnější život svých občanů, ale i církev, což nás nejvíce jako kněze bolí.

Souhlasíme se spravedlivým rozsudkem a prohlašujeme, že se něčeho podobného budeme vždy varovat, nebudeme zakrývat nikoho, kdo by takovou činnost prováděl, a s veškerým úsilím se budeme věnovat vlastnímu náboženskému a mravnímu poslání, abychom tak očistili pohanu, která tímto činem byla na kněžstvo uvalena."

(Dokument byl zveřejněn v publikaci: Babice, nakl. Svoboda, Praha 1951, str. 154.)

─────

Co by měl lidovec J. Bartošek vědět o „Případu Babice“?

Především to, že farář (= administrátor) P. Václav DRBOLA (1912-1951) se narodil ve Starovičkách u Brna. Na kněze byl vysvěcen dne 5. 7. 1938. Pak působil ve Slavkově u Brna, v Čučicích u Náměště nad Oslavou a v Bučovicích u Brna. Do Babic byl přeložen teprve v únoru 1950. V období po r. 1945 byl činný také v Československé straně lidové (ČSL): v r. 1946 zastával funkci místopředsedy bučovické organizace strany, v r. 1947 pak zastupoval lidovce ve finančním výboru MNV (= Místní národní výbor) v Bučovicích. Byl rovněž členem výboru „Charity“ v Bučovicích, místopředsedou bučovického okrsku „Orla“ a též „Vyškovské orelské župy“. Angažoval se také ve „Spolku katolických tovaryšů“, kterému krátkou dobu i předsedal. Po Únoru 1948 byla činnost těchto katolických organizací zastavena. P. V. Drbola nepokračoval po komunistickém převratu ani ve svém členství v ČSL. (V čele „obrozené lidové strany“ byl zpočátku A. Petr a po něm J. Plojhar.) Do farnosti Babice přišel P. V. Drbola v únoru 1950, kdy nahradil P. A. Poláčka, jehož v lednu 1950 zatkla StB a poslala ho do vyšetřovací vazby. V březnu 1950 byl tento farář odsouzen na 20 let do vězení – jako odpůrce komunistického režimu. Perzekuci se po Únoru 1948 vyhnul i Poláčkův předchůdce, P. J. Hladík, za Druhé světové války protinacistický odbojář, který se nechal na vlastní žádost přeložit do Blanska. Rovněž on byl místním komunistů z Babic politicky nepohodlný, protože kvůli své statečnosti disponoval neotřesitelnou autoritou. – Stejně tak popravený sedlák Antonín PLICHTA starší (1894-1951) se za války zapojil do protinacistické odbojové činnosti v organizaci „Lenka-jih“. Po válce za to obdržel vyznamenání „Za chrabrost“. Stal se zakladatelem místní organizace ČSL v Šebkovicích a zastupoval tuto stranu v ONV v Moravských Budějovicích. Ani jeho místní členové KSČ z Babic neměli rádi, a proto usilovali o jeho zatčení a následnou popravu.

Není nad to, když víme, s kým máme tu čest. To platí jak o účastnících „kauzy Babice“, tak i o dnešním vedení KDU-ČSL, strany, jež dlouhá desetiletí kolaborovala se „zločinnou a zavrženíhodnou“ KSČ.

26. 5. 2022

‒ RJ ‒