Otevření nové budovy Národního muzea v Praze
Před 125 lety, v květnu 1891, zažila Praha dvě významné události: 15. 5. 1891 byla zahájena Jubilejní výstava v Praze a dne 18. 5. 1891 došlo k otevření právě dokončené budovy dnešního Národního muzea v horní části Václavského náměstí. Tehdy tato instituce nesla jiný název než dnes: Museum Království českého. Tak to hlásá dodnes nápis na budově.
Toto muzeum bylo založeno dne 15. 4. 1818 z iniciativy skupiny šlechticů v čele s hrabětem Kašparem ze Šternberka (1761-1838), botanikem a paleontologem světového významu. Tento ústav byl zprvu aristokratický a jazykově převážně německý. Teprve po vzniku muzejního časopisu (1827) a po založení „Matice české“ (1831) se postupně proměnil v nejvýznamnější středisko české obrozenecké kultury.
Muzejní sbírky zpočátku, v letech 1821-1846, sídlily v budově Šternberského paláce na Hradčanském náměstí. V následujícím období (1846-1890) se sídlo přestěhovalo do Nostického paláce na Příkopech, na jehož místě později vyrostla budova Živnostenské banky. Potřetí se muzeum stěhovalo (1891) do nově postavené novorenesanční budovy na Václavském náměstí, kde sídlí dodnes. Během prvního století existence změnilo dvakrát svůj název: zprvu se jmenovalo Vlastenecké museum v Čechách (1818-1854) a později Museum Království českého (1854-1919).
Národní muzeum (NM) v Praze prochází neustálým vývojem i v posledních letech. V r. 2006 se jeho součástí stala budova bývalého Federálního shromáždění (předtím tu sídlila redakce rozhlasové stanice Svobodná Evropa). Od 8. 7. 2011 prochází hlavní budova NM na Václavském náměstí rekonstrukcí, jež má trvat do roku 2018, kdy dojde k jejímu znovuotevření. Datum je symbolické: v r. 2018 uplyne 200 let od založení tohoto muzea.
Jak již bylo uvedeno, prvním stálým sídlem „Vlasteneckého musea v Čechách“ (Vaterländisches Museum) byl Šternberský palác na Hradčanech. V r. 1840 historik F. Palacký zpracoval návrh na vybudování nové stavby muzea na dnešním Smetanově nábřeží v Praze. Podle Palackého představ měla budova muzea zahrnovat jak výstavní sály, tak i knihovnu a archiv, jakož i prostory pro sbírky grafiky, lapidárium i depozitáře. K realizaci tohoto návrhu nakonec nedošlo a muzeum se v r. 1846 přestěhovalo do Nostického paláce na Příkopech.
Kromě výstavby Národního divadla na nábřeží Vltavy se v Praze nezapomínalo ani na novou, reprezentativní budovu muzea. Pražská městská rada věnovala v r. 1876 pro zamýšlenou stavbu pozemek o rozloze 13 598 m2 v horní části Václavského náměstí, v místech zbourané Koňské brány. Dne 15. 11. 1883 byl vypsán konkurs na novou stavbu muzea. Soutěžní porota, které předsedal architekt J. Hlávka, vybrala v r. 1884 z 27 návrhů ten, jehož autorem byl profesor architektury na české technice J. Schulz (1840-1917).
Tento nejznámější architekt české novorenesance měl v té době za sebou již řadu významných staveb – v Praze i jinde. V letech 1876-1884 spolupracoval s J. Zítkem na návrhu budovy Rudolfina, v letech 1881-1883 prováděl rekonstrukci a dostavbu Národního divadla po požáru ze srpna 1881. K jeho největším projektům patřila stavba nové budovy Národního muzea v Praze (1884-1891), na niž později navázal obdobný projekt Umělecko-průmyslového muzea – naproti budovy Rudolfina (1897-1901). Své stěžejní dílo, Národní muzeum, postavil J. Schulz podle vzoru vídeňských muzeí a pařížského Louvru – jako reprezentační národní monument.
Schulzův návrh na novou budovu Národní muzea nejen zaujal, ale nakonec i zvítězil proto, že autor projektu svou stavbu obohatil o slavnostní Panteon (= síň se sochami zasloužilých mužů českého národa) o celkové rozloze 400 m2. Stavební povolení bylo místodržitelstvím vydáno dne 27. 6. 1885 a již 20. 7. 1885 byla stavba zahájena.
Její postup byl ve srovnání s hlemýždím tempem budování Národního divadla obdivuhodný: koncem r. 1885 byl dokončen suterén, v r. 1886 dosahovala stavba již ke korunní římse a v r. 1887 byla dokončena i stavba střechy. O rok později (1888) bylo téměř hotovo: dokončena byla hlavní kupole i schodiště a mohlo začít rozmisťování soch. K úplnému dokončení stavby došlo v březnu 1891 a slavnostní otevření se uskutečnilo dne 18. 5. 1891.
Celkové náklady na vybudování Národního muzea v Praze činily asi 2 miliony zlatých na vlastní stavbu a 400 000 zlatých na mobiliář. Vybavení sálů vitrínami se protáhlo do r. 1901, výzdoba byla dokončena až v r. 1903. Naproti tomu fontána před vstupním schodištěm patří k nejstarším součástem stavby – pochází z r. 1892. Známá jezdecká socha sv. Václava od J. V. Myslbeka měla původně stát na rampě muzea, nikoli tam, kde byla později, v letech 1912-1913, instalována.
Na malířské a sochařské výzdobě NM se tehdy podílela řada umělců tzv. generace Národního divadla: A. Wagner, J. Mauder, B. Schnirch, L. Schwanthaler, A. Popp, J. Mařák, B. Dvořák, F. Ženíšek, V. Brožík, V. Hynais, J. V. Myslbek, J. Štursa aj. Nejen obě světové války, nýbrž i vývoj po r. 1949, kdy se Národní muzeum stalo majetkem státu, docházelo k mocenským zásahům do umělecké výzdoby muzea. Po 1. světové válce byly odstraněny busty císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty z Pantheonu; za 2. světové války bylo zkonfiskováno 10 bronzových soch (po válce byly vráceny zpět). Další sochy byly odstraněny po r. 1948 z podnětu komunistického ministra Z. Nejedlého.
Budově muzea se nevyhýbaly ani válečné události: 7. 5. 1945 byl bombou zničen střední trakt budovy NM. K poškození fasády pak došlo v srpnu 1968 v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy. Pokus o opravu střelbou sovětských vojáků poškozené fasády se v letech 1970-72 příliš nezdařil. Na dalším ničení budovy se podepsalo jak budování tzv. Severojižní magistrály, tak i výstavba pražského metra (trasa C a A). Postupné chátrání budovy NM si vyžádalo celkovou rekonstrukci, jež má být dokončena v r. 2018.
V prostoru před rampou NM se dne 16. 1. 1969 pokusil o sebeupálení student J. Palach. V místech rampy pak v lednu a v únoru 1969 drželi „hladovku“ někteří studenti. Byl mezi nimi i J. Zajíc z Vítkova na Opavsku, který se 25. 2. 1969 upálil v domě na Václavském náměstí čp. 39. Na počest obou těchto studentů vytvořil sochař O. Zoubek pomník, umístěný na chodníku před rampou muzea, který připomíná jejich památku. Týž autor sňal posmrtnou masku J. Palachovi a její bronzový odlitek umístil na fasádu budovy Filozofické fakulty UK, kde Palach před svou smrtí studoval.
15. 5. 2016
PhDr. Rostislav Janošík
Seznam vyobrazení:
1. Budova Národního muzea v Praze okolo roku 1891.
2. Pomník studentů Palacha a Zajíce poblíž Národního muzea od sochaře O. Zoubka.
Komentáře
Přehled komentářů
Požár národního muzea: „Hoří, má panenko. To se tam bude dobře krást!“ - Všechno vytopeno, elektrika nesvítí, je zhasnuto, bohatá tombola bude lákat…- Slovan 12. 2. 2016 - požár národního muzea¨- http://video.idnes.cz/?idvideo=V160212_045411_zpravodaj_mku, http://video.idnes.cz/?idvideo=V160212_045950_zpravodaj_mku - http://video.idnes.cz/?idvideo=V160212_134848_prahah_krr - Ivana Rašková, Praha -Pátek, 12. února 2016, 06:45:32 +6 :“ Mám vůbec obavy o naše Národní muzeum. Jak dopadá vše, co je u nás v rukou té nenárodní kliky, k níž tento ředitel patří, vidíme na všech stranách. Jsou to lidé, kteří nemají k našim národním památkám jiný vztah, než jak z jejich činností sát pro sebe peníze. Jak to, že celý rok po zavření muzea, měl ředitel hlavní zájem do něj natahat nějaké zahraniční filmaře, kteří, pochybuji že citelně, se tam zabydleli k nějakým filmovým natáčením. Jeho výmluva, že nebyl ještě vybrán dodavatel na provedení prací na rekonstrukci divadla, je jako vše od takových struktur, zcela zcestná. Jak si mohl dovolit zavřít muzeum, když neměl již připraveného dodavatele. To si snad měl nejdříve dodavatelské firmy zajistit, a pak teprve muzeum zavřít, a aktivně v co nejkratší době dát provést rekonstrukci?- Na Václavské náměstí se krátce po půl druhé ráno sjeli všichni hasiči, kteří v Praze sloužili. Celkem tam zasahovalo na 150 hasičů z dvanácti profesionálních a osmi dobrovolných jednotek. „Po lešení a žebřících jsou natažené vodní proudy. Ze střechy se ozývá zvuk motorových pil,“ líčil přímo z místa reportér iDNES.cz. Nad muzeem létal i policejní vrtulník. VIDEO: Termokamera natočila požár střechy Národního muzea - Ve 3:25 hasiči oznámili, že mají požár pod kontrolou. Rozebrali střešní krytinu a hledali ohniska požáru. Podle mluvčí pražských hasičů Pavlíny Adamcové hořela střecha a podkroví pravého křídla muzea, oheň zachvátil plochu o přibližné rozloze 200 metrů čtverečních. Neorenesanční budova z roku 1891 právě prochází rekonstrukcí, znovu se má otevřít až v říjnu 2018. Muzejní exponáty uvnitř v této době nejsou. VIDEO: Denní světlo odhalilo škody po požáru Národního muzea- Muzeum je kvůli rekonstrukci prázdné, sbírkám nic nehrozí (žádné už nejsou, vše už je z velké části v Izraeli a USA i Německu a zejména v Anglii! U Židů!“„Je to trochu štěstí v neštěstí, protože kdyby se to stalo před několika lety, byl by to o hodně větší problém,“ řekl ředitel muzea Michal Lukeš.- Požár muzea si vyžádal mimořádné nasazení-Škody nakonec nebyly tak velké, jak se zpočátku zdálo. „Hořelo podstřeší, které tak jako tak musí projít rekonstrukcí. Ani voda hasičů nenadělala v historických sálech větší škody. A to včetně maleb,“ řekl po prohlídce historické budovy ministr kultury Daniel Herman. Mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová později doplnila, že požár způsobil předběžnou škodu ve výši zhruba deset milionů korun. Ředitel muzea Lukeš pro iDNES.cz připustil, že požár mohl souviset s probíhajícími opravami. „Zřejmé je, že požár vznikl v podstřeší historické budovy směrem do Čelakovského sadů. Pravděpodobně souvisí se stavební činností a pravděpodobně s elektroinstalací, ale to jsou jen spekulace,“ řekl Lukeš. Mossad je výborný, ba nejlepší: nikdo nic nevyšetřil, nevyšetří a nebude vyšetřovat! Milošek Zemanovic s Ovčáčkem to zařídí – jestli ještě Karlova koruna není jen z cetek Bižuterii Jablonec? A bylo na Becherovku! Židé to samozřejmě nezapálili, to jsou pomluvy! Proč by asi? Ať žije Putin a jeho izraelský partner!
Dokument z požáru Národního muzea v Praze z února 2016 je zatím tajný? I pro Svobodné noviny? (1)
(fotograf z Hrusic a Kocourkova, 17. 5. 2016 22:11)(1) Jsem jedním z těch, co si přivstali a vydali se podívat, zda by nešel nafotit a natočit dokument ne „Hoří má panenko!“, ale panenko a panáčkové, shořelo nám Národní muzeum. Ne úplně, hodně zbylo, Zdi určitě! Hovořil jsem na místě dokonce s panem ředitelem Lukešem. Když jsem fotil zásah hasičů, tak chrabrý "hasič" kropil. A kropil. A kropil. Jenže na zemi a křoví za budou směrem k Vinohradské ulici. Tak jsem tak nějak nechtě natočil močího do křoví.Trapas? Když to trvalo tak 5 minut -chudák asi měl problémy ve svých cca třiceti letech s prostatou- vyndal policejní placlu, chtěl mi rozbít ústa i foťák.Placku, že je speciální ochranka či ochranná služba a že volá Policii ČR a že foťák zabavuje. Dýchl na mne závan 50.tých let a a poslední kopání dokopávající zdechlé kobyly která prý 1989 zdechla pod soudruhy vedoucími vše jako JZD/ prto nepamětníky Jednotné zemědělské družstvo......). Ovšem požár zdokumentovali hasiči na svém webu: www.hzscr.cz/clanek/pozar-strechy-narodniho-muzea.aspx" - "Požár střechy Národního muzea - 12. 2. 2016 - 1:31, Praha 2, Václavské náměstí : Jednotky HZS Praha ze stanic 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10 a SDH Březiněves, Dolní Měcholupy, Dubeč, Horní Měcholupy, Kolovraty, Kunratice, Lipence, Řepy, Satalice byly vyslány k požáru v budově Národního muzea. Příslušníci jednotek na místě zjistili, že se jedná o požár střechy a podkrovní části na ploše cca 200 m2. Požár lokalizovali čtyřmi C proudy vody vedenými po lešení vně budovy." Ale! Desítky výborných fotografií mají k dispozici Svobodné noviny, ovšem je tlak umlčet veřejnost, co zjistila k příčinám vypálení Muzea a zničení zbytku, toho co zbylo proudy vody.... jiný hasičský zdroj uvádí : "www.pozary.cz/clanek/129824-k-pozaru-narodniho-muzea-zamirili-hasici-z-cele-prahy-vyhlasen-byl-nejvyssi-stupen-pozarniho-poplachu/" - K požáru Národního muzea zamířili hasiči z celé Prahy, vyhlášen byl nejvyšší stupeň požárního poplachu 12.02.2016 01:32, 12.02.2016 10:32 -Zásahy | Hlavní město Praha: Jednotky HZS Praha ze stanic 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10 a SDH Březiněves, Dolní Měcholupy, Dubeč, Horní Měcholupy, Kolovraty, Kunratice, Lipence, Řepy, Satalice, Běchovice byly vyslány k požáru v budově Národního muzea. Příslušníci jednotek na místě zjistili, že se jedná o požár střechy a podkrovní části na ploše přibližně 200 m2. Požár lokalizovali čtyřmi C proudy vody vedenými po lešení vně budovy. Celá budova je prázdná a probíhá zde generální rekonstrukce. (???-? - moje poznámka klíč k věci!) Rychlým hasebním zásahem se šíření požáru podařilo poměrně rychle zastavit. Zplodin hoření se nadýchal pracovník ostrahy a ZZS ho odvezla k ošetření do nemocnice. Národní muzeum je největším muzeem České republiky. Je ústředním státním muzeem s funkcí sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou. Počátky Národního muzea byly, podobně jako tomu bylo jinde v Evropě, spjaty s dary velkých soukromých sbírek, především sbírek přírodovědeckých, které byly v majetku aristokratů žijících v Čechách. Skupina osvícenských šlechticů – a zejména hrabě Kašpar Maria Sternberg (1761–1838), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie – se také postavila do čela přípravných prací k založení muzea. 15. dubna 1818 podepsala provolání o založení muzea a svou podporou dosáhla toho, že se roku 1820 dostalo novému ústavu potvrzení vídeňské vlády a panovníka. V současnosti probíhá rozsáhlá rekonstrukce budovy, která by měla být dokončena a znovuoteřena ke 200. výročí založení Národního muzea roku 2018.
Dokument z požáru Národního muzea v Praze z února 2016 je zatím tajný? I pro Svobodné noviny? (2)
(fotograf z Hrusic a Kocourkova, 17. 5. 2016 22:10)(2) 12.02.2016 08:45- Na místě začalo šetření příčiny vzniku požáru za účasti hasičských i policejních vyšetřovatelů. Nechybí zástupci firem, které provádějí rekonstrukci. Požár Národního muzea pravděpodobně zapříčinila závada na elektroinstalaci, hasičům se podařilo uchránit nevyčíslitelné hodnoty.Za hlavní město bych chtěl poděkovat především hasičům, ale i ostatním složkám integrovaného záchranného systému a všem zúčastněným za včasný a precizní zásah, který zabránil větším škodám na rekonstruované budově Národního muzea i dalšímu ohrožení města a obyvatel. Celý systém zajišťující bezpečnost města v krizových situacích znovu prokázal své kvality a akceschopnost a lidé, kteří dnes v noci dělali svou práci, mají naši úctu a vděčnost, - řekl náměstek primátorky hl. m. Prahy Petr Dolínek. obrázek je: Published on Feb 11, 2016 -požár Národního muzea v Praze 1.část -Požár Národního muzea v Praze 12.2. 2016: Na místě zasahovalo 17 hasických jednotek z Prahy + vrtulník LS PČR www.youtube.com/watch?v=aY2QaOw5OA4 - a Požár Národního muzea v Praze 2.část /www.youtube.com/watch?v=o4XAdrXr0-A - A nyní milá redakce, proč mlčíte o přičinách tohoto požáru, zapříčiněného honbou za obřími zakázkami firem typu Metrostavu a jejich obřích tunelů - zejména finančícch (jen když to sype...)?„ a zcela jistě to nezapálili „ufoni“ natož mimozemšťané a ani vesmír – meteorit, kometa či spadlé UFO! Pro ty inteligentnější otázku „kdo a proč to zapálil, (tedy i kdy, jak a tak dále...)! A Pojišťováci: „Škoda Národního muzea byla stanovena na 10 milionů - Škoda Národního muzea byla stanovena na 10 milionů 18.2.2016 Škody - Škodu na střešní konstrukci Národního muzea odhadli likvidátoři pojišťovny Generali na 10 milionů korun. Shodli se tak na odhadu hasičů z minulého týdne. Příčina vzniku požáru se stále vyšetřuje. Škodu na střešní konstrukci Národního muzea odhadli likvidátoři pojišťovny Generali na 10 milionů korun. Shodli se tak na odhadu hasičů z minulého týdne. Příčina vzniku požáru se stále vyšetřuje. Likvidátoři k odhadu škod využili průmyslového dronu s kamerou, kterým mohli prozkoumat rozsah požáru z bezpečného místa. Na základě záběrů a průzkumu postižených míst nakonec likvidátoři stanovily výši škod na 10 milionů korun. Celá budova Národního muzea je pojištěna na jednu miliardu a náhrada škody tak půjde odtud. Čtěte také: Požár Národního muzea zničil 200 metrů čtverečních střechy - Budova je v současné době v rekonstrukci a veškeré exponáty byly již před delší dobou přesunuty. I díky tomu nedošlo ke škodám vyšším. Škody způsobené požárem však nebudou mít podle ředitele muzea vliv na termín dokončení rekonstrukce této historické budovy. Požár vypukl v noci na pátek 12. února a na místo bylo povoláno 150 hasičů, kteří při zásahu zastavili provoz na pražské magistrále. Oheň poškodil 200 metrů čtverečních střechy a 70 metrů půdních prostor. Historické malby v interiérech nejvyššího patra zachránila od proudů vody hydroizolace.“ Hm! Opravdu?
Požár národního muzea: „Hoří, má panenko. To se tam bude dobře krást!“ - Všechno vytopeno, elektrika nesvítí, je zhasnuto
(Slovan a Ivana Rašková, Praha 12. 2. 2016 07:18 , 18. 5. 2016 15:58)