Biskup odchází… – František Růžička
Plzeňský diecézní biskup Mons. Ing. František Radkovský po dovršení svého kanonického věku 75 let podal v říjnu 2014 do rukou papeže Františka rezignaci na svůj úřad.
Podívejme se zpětně na jeho kněžskou cestu a připomeňme některé myšlenky, které prostřednictvím tisku sdělil nejen svým ovečkám v diecézi. Narodil se v roce 1939 v Třešti na Jihlavsku, odmaturoval na JSŠ v Telči. Po vystudování Matematicko-fyzikální fakulty UK nastoupil (1966) do kněžského semináře a studoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal v červnu 1970. Jako kaplan působil v Mariánských Lázních, jako duchovní správce ve Františkových Lázních. V březnu 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem aggarským a světícím biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa kardinála Tomáška. Jeho heslem bylo: „Uvěřili jsme v lásku.“ Prvním plzeňským biskupem byl jmenován v květnu 1993.
● V rozhovoru před vánočními svátky uvedl, že to jsou svátky obdarování, neboť Bůh přišel mezi lidi a tím nás všechny obdaroval. Proto bychom i my měli obdarovávat druhé. A to nikoliv dárky, ale sami být dárkem pro druhého. Dávat radost, pokoj, odpuštění a usmíření.
● K době polistopadové uvedl, že společnost se změnila nejen k lepšímu, ale také k horšímu. Dnes lidé mají, co dříve neměli, ale nejsou tím šťastnější. Lidé jsou nasyceni a chtějí zase další změnu, a to i v oblasti spirituální. Doba komunismu přetnula kontinuitu skutečně křesťanské příslušnosti. A tak lidé zase hledají, například východní náboženství, New Age a podobně.
● Křesťanství je však nutné, vždyť Evropa je kulturní fenomén a je na křesťanství postavena. Je to jednotící prvek, ve kterém jsme vyrůstali. Pokud tento základ ztrácíme, ztrácí se tím i jednota.
● Úkol církve je stále stejný. Vést k dobrému vztahu mezi lidmi a vztahu k Bohu. Jasně o tom mluvil papež Benedikt XVI. Pokud jde o sféru politiky, pak koalice jistě mají svůj význam. Je však potřebné, aby to vedlo k dialogu, k vytváření lepšího prostředí, a hledat cesty ke shodě.
● Pokud jde o restituce, jsou součástí postupné odluky církve od státu. Získali jsme finanční prostředky, ale tím i značně velké starosti a odpovědnosti. Musíme hledat lidi pro správu majetku, nakoupili jsme nějaké domy, ale to představuje náklady na opravy a na vyrovnané hospodaření. Tto dost nevydělá. Zredukoval se počet obsazených far, nejsou tam lidé, nemůže tam být ani kněz. Bylo nutné upravit i důchody již penzionovaných kněží.
● Diecéze měla dříve 320 farností, v současné době jen 69. Přesto nám do vyrovnaného hospodaření chybí dva, tři miliony. Rozhodně mělo k vyrovnání se státem dojít hned po listopadu. Snahy byly, ale hlasování neprošlo dokonce jen o několik slovenských hlasů.
● Další problematický dopad bude mít změna systému rozdělování dotací na sociální služby. Tyto finance rozdělují kraje a jde u nich o konflikt zájmů. Nejdříve uspokojí vlastní zařízení, a když zbude, tak soukromým a církevním institucím. To se týká především charity. Tam je hospodaření na hranicích možností. Kostely a další církevní památky jsou vraceny v neutěšeném stavu a my nemáme dostatečné krytí na nutné opravy. Pokud by pan ministr seškrtal rozpočet na školství, nejsme schopni školy provozovat.
V době, kdy otec biskup své rozhovory poskytoval, ještě nevěděl a snad ani nemohl tušit, kdo bude jeho nástupcem. V dubnu 2016 byl novým biskupem jmenován Mons. Tomáš Holub, dosavadní mluvčí ČBK.
František Růžička, České Budějovice
Otec biskup Radkovský při bohoslužbě v Jáchymově
Pietní akt Jáchymovské peklo
Slavnostní bohoslužba v klášteře Teplá
Beseda s příslušníky KPV
