Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nic není náhoda – František Růžička

6. 5. 2015

Možná že mi to někdo vyčte, i já si to uvědomuji, že dosti často používám výše uvedené úsloví „nic není náhoda“. Použiji toho i pro dnešní krátké, leč osudové zamyšlení.

Ve své stati „Přežijeme?“ ze dne 28. 4. její autor Ing. Vladimír Veselý zcela nepokrytě nastínil otázku osudu dalšího bytí člověka na této Modré planetě. Na planetě Zemi, která se stejně nepokrytě, ale dosud bez dostatečné odezvy, brání tomu, jak ji její uživatel, člověk, vede do stále tíživější situace, a dá se říci, přímo ke katastrofické odezvě, snad i neodvratitelné záhubě.

Zcela nevědomky jsem se zapojil do jakéhosi protestního řetězce svým článkem „Matka Země“, ve kterém jsem chtěl připomenout postoje a činy člověka, který se tomuto neblahému osudu snažil vzepřít, a dělal vše pro to, aby nastíněné katastrofické události neměly možnost vůbec vznikat.

A je tady třetí varování: NEPÁL na konci dubna LP 2015. Na počátku letošního roku jsem prohlížel různé nabídky a zvažoval, kam bych se ještě za přijatelných cenových podmínek, na sklonku svého života rád podíval. Zaujala mne nabídka jedné zprostředkovatelské kanceláře s nabídkou cesty do Nepálu. Jelikož se nejednalo o žádnou vysokohorskou turistiku, zvažoval jsem dva možné termíny. Jarní od 21. 4. do 28. 4. a podzimní od 13.11. do 20.11. Podle podaných informací let do Káthmándú trvá přibližně 10 hodin, spojení přes Istanbul s leteckou společností Turkish Airlines.

O Nepálu beze zbytku platí slogan, ostatně jako o mnoha dalších zemích. „Once is never enough“ – jednou není dosti. Budete se tam chtít vracet. Mnozí o tom rozprávějí, ale vyprávějte mi o tom, který z českých důchodců má dostatek finančních prostředků na to, aby si zaplatil cestu kolem světa a potom se každý rok vracel na to nejkrásnější místo. (Stejně je to nejkrásnější tady u nás na Malši pod svatým Jánem). Nepál je stát, kam se dneska vydávají tisíce turistů, aby se pokochali pohledem nebo i výšlapem na vrcholky tamních velehor. Země plná paradoxů, byť stále pod indickým vlivem, země nejvyšších hor, ale i džunglí v nížinách. Především pak země plná přátelských a zajímavých lidí, kde je možné neustále něco objevovat.

Udělejte si se mnou malé zasnění. Po mezipřistání v Istanbulu přistáváme na Tribunvanově mezinárodním letišti v Káthmándú. Ovane nás horký vzduch (začátkem května stabilní teplota okolo 30 st. C), letištním busem k příletovému terminálu. Odtud taxíkem (nebo smluvně zajištěnou dopravou) po přeplněných silnicích, bez označených ulic, bez čísel na domech, podle místních dopravních předpisů (platí zvyková práva) do místa ubytování. Poučení: nezapomenout název hotelu. Čtvrť Thamel, kde se nachází většina hotelů je obrovská spleť úzkých uliček, obchůdků se suvenýry, sportovními potřebami, restauracemi, spoustou toulavých psů i domů na spadnutí. Chcete-li nakupovat, pak platí: smlouvat, smlouvat, smlouvat. Dál už můžeme jen objevovat…

Ptáte se, v čem nebyla, či byla ta náhoda? Nesmějte se. Bolela mne noha. Distorze nártu po předchozích turistických toulkách a námahách. Mocný ochránce Archanděl Rafael se postaral, abych jarní termín odřekl. Pak přišla zpráva o ničivém zemětřesení, které Federativní demokratickou republiku Nepál (27,8 mil. obyvatel, 147 181 km čtverečních) v sobotu 25. dubna postihlo (otřesy o síle 7,8 st.). Nejhorší katastrofa od roku 1934, kdy při zemětřesení přišlo o život 8,5 tis. obyvatel. Počet současných obětí již přesahuje 5 tisíc a další stále přibývají, došlo k postižení i na zasněžených stráních velehor. Ekonomové sdělili, že Nepál čeká boj o přežití.

Cestovní agentury již dnes uvádějí, že turistika je pro Nepál jedním z hlavních zdrojů příjmů a zaměstnáním pro velký počet obyvatel. Proto, pokud chceme této zemi a jejím lidem nějak pomoci, neměli bychom do ní přestat jezdit. Samozřejmě za situace, kdy to bude vhodné pro obě strany. Dále se uvádí: Káthmándú– bylo zničeno méně než 1 % budov. Památky UNESCO i přes poškození je vhodné i nadále navštěvovat, neboť jsou značně rozsáhlé. Pokhara – poškození budov je výrazně menší, objekty zde jsou novější a stavěné klasickou technologií: beton a železo. Infrastruktura – největší problém bude s hlavní silnicí mezi Káthmándú a Pokharou, neboť je hlavní dopravní tepnou a byla na mnoha místech poškozena.

  1. 5. 2015

František Růžička, České Budějovice

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář