Svobodné noviny na internetu

Motto: „Strana, která se bojí jít do voleb samostatně, není strana, ale parta lidí, kteří se bojí o koryta.“ (Čtenář J. K., Novinky.cz, 13. 4. 2023)

Stále platné heslo: „Kam vítr, tam plášť!“

Máme u nás poměrně hodně politických stran, které voliči nepotřebují, a tudíž je ani nevolí. Důvod je prostý: Sotva se jim podaří prodrat se k dobře placeným korytům, obratem zapomenou na své předvolební sliby. Další čtyři roky se pak jejich politici tváří, že nic neslíbili, a proto nebudou nic plnit. Nechtějí dělat nic kromě jediného: užívat si svého postavení a peněz, které díky důvěřivým voličům dostávají.

Momentálně žijeme v jakémsi mezidobí. Do řádných voleb je daleko a slabost současné opozice i rozpačité akce nespokojených občanů „na ulici“ zatím neohrožují pohodlné vládnutí těch Fialových „neumětelů“, kteří se omylem dostali v říjnu 2021 k moci. Pokud je někdo nevyhází z oken Strakovy akademie nebo z budovy Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici čp. 4 na Malé Straně, nemáme šanci na změnu. Obdoba Číhošťského zázraku se nekoná, a proto si „Fialový Péťa“ může dovolit odcestovat na dvoutýdenní výlet do Asie. Jako by nestačilo, že tam před nedávnem byla „pletařka svetrů“ – MPA. Však oni to daňoví poplatníci zaplatí!

A protože je vnitřní pnutí ve Fialově koalici veliké, začaly se některé strany zabývat svou budoucností, a to pro případ, že by Fialova vláda padla a byly vyhlášeny předčasné volby. Také nespokojenost prezidenta P. Pavla s neschopnou „brněnskou vládou učitelů“ narůstá. Každému, kdo něco ví o politice, musí být jasné, že do konce volebního období tento „cirkus“ vydržet nemůže. Až to skončí, všichni si oddechnou.

Mladá a málo zkušená redaktorka „Novinek.cz“ Dáša Šamanová otevřela na stránkách tohoto deníku téma, z jehož pojednání je zřejmé, že o „lidovcích“ toho příliš neví. Možná vůbec nic – kromě toho, co jí o sobě oni sami „nakukali“.  Tak to u mladých novinářů bývá. (Zkušenosti žádné, praxe nulová, leč sebevědomí obrovské. To jsou dnešní „pravdomluvní“ novináři, dobře proškolení akorát v tom, co je a co není „dezinformace“.) Jinak by toto téma raději neotevírala a tvářila by se, že je všechno v nejlepším pořádku. Článek má tento titulek: „Nejsme jen pro věřící. Lidovci chystají velké změny.“ (Novinky.cz, 13. 4. 2023, 13:56)

Na obdobné téma jsem se chystal napsat článek již dávno. Teď aspoň budu mít příležitost reagovat na to, co napsal někdo jiný. Přesněji: korigovat ty nepřesnosti a chybné informace. Aspoň nebudu vypadat jako nepřejícník, který již několik let prorokuje této straně zánik. K tomu tak jako tak dojde a žádné články na „Novinkách.cz“ na tom nic nezmění.

Znepokojení z pokračujícího propadu voličské podpory KDU-ČSL musí být veliké, ba paralyzující. Proto ty nejrůznější úvahy o tom, že je třeba „stranu otevřít“ novým členům i voličům. Proto všechny ty „laciné“ řeči o tom, že „lidovci“ vlastně ani nejsou žádnou „křesťanskou“ stranou.

Ano, dnes už doopravdy nejsou, jak potvrzuje podivné, nekřesťanské chování těch kariéristů okolo Jurečky, Bartoška, Výborného a nejnověji i Hladíka, který se „vybarvil“ tak rychle, že to nikdo nečekal. Tento bývalý „mladý lidovec“, jemuž táhne na čtyřicítku, patří momentálně k těm nejukřičenějším. Strach z případného konce politické kariéry musí být u těchto „hochů, co spolu mluví“, veliký, převeliký…

Když jsem si dnes onen článek slečny D. Šamanové přečetl, musel jsem se hodně smát. Také proto, že o této straně a její historii toho vím docela dost: Sleduji totiž zoufalé politické tanečky těchto politických vyžírek z generace „Husákových dětí“ již nejméně pět let. A pamatuji i časy, kdy lidovce vedl J. Lux. To byla úplně jiná „liga“, než můžeme vidět dnes. A samozřejmě pozorně sleduji i všechny ty „prů*ery“, které má tato partaj na svědomí. Před sebou má už jen neúprosně se blížící konec.

─────

Kariéristé z řad „mladých lidovců“ tuto zemi nezachrání!

Ocituji pár vět z dotyčného článku D. Šamanové a pokusím se jednotlivá tvrzení okomentovat a uvést je na pravou míru. Perex tohoto článku uvádí: „Zástupci KDU-ČSL chystají ve straně velké změny. Mezi těmi může být jak změna názvu nebo grafiky, tak i jiné fungování uvnitř strany a nová programová vize, zjistily Novinky. Konkrétní kroky představí zástupci na podzim na velké konferenci. Chtějí, aby byla strana modernější a zůstala relevantní i v roce 2030. Lidovci tak reagují na nepříznivé průzkumy a snaží se využít času, kdy nejsou žádné volby.“

Čte se to hezky, ale realita je úplně jiná. Politici lidovců zřejmě žijí ve zcela jiném světě než většina našich občanů. Tuto stranu totiž nikdo nepotřebuje. A jako nadbytečnou ji samozřejmě nikdo nevolí. Pokud ten lístek nějaká stará babička z pohraniční vísky na konci republiky do urny hodí, je to fakticky vyhozený hlas.

Z onoho novinového titulku, který zvolila D. Šamanová, je pravdivá pouze ta druhá část, v níž se hovoří o změnách. Tak trochu mi to připomnělo „přestavbu“ ve druhé polovině 80. let 20. století, kdy se naši komunisté rovněž pokoušeli zastavit čas. Uvěřili tomu, že tím odvrátí nevyhnutelný konec. Ten stejně přišel a žádná „přestavba“ na tom nedokázala nic změnit. Podobné to bude i s ohlašovanými změnami u lidovců.

Ani změna názvu, ani nová grafika nic nezmění na faktu, že tato strana nedokáže oslovit již žádnou skupinu voličstva: nejen toho katolického na vesnicích, ale vůbec žádného. Ani deset konferencí o jakési „vizi“ strany nemůže zabránit jejímu úpadku a blížícímu se konci. Ten jistě nebude okamžitý, ale pozvolný. Lidovci, pokud to sami „neodpískají“, ještě zůstanou nějakou dobu v krajské a komunální politice. V té celostátní již v této chvíli skončili, byť mají své poslance a senátory, dokonce i dva europoslance. Příští volby do europarlamentu ukáží, jak na tom tato strana je.

Podobnost mezi KDU-ČSL a ČSSD i KSČM je veliká. Mimo jiné se to projevuje tím, že všechny tyto strany podcenily signály o blížícím se konci – a nedělaly proti tomu nic. Lidovci se teď sice o něco pokoušejí, ale přichází to pozdě. Jestliže má tato strana reálně 2-3 procenta preferencí, čekat na to, že se stane zázrak, který ji polije „živou vodou“, je jako z říše pohádek. Nic takového se nestane. Lidovecký „Fénix“ z popela nevstane, jelikož je tato strana již nějakou dobu „mrtvá“. Pouze Jurečkovo vedení to zatím nestačilo zaregistrovat. Opojení mocí bývá vždy nebezpečné.

KDU-ČSL dnes kráčí ve šlépějích ČSSD a KSČM: ven z celostátní politiky a na periferii společnosti. Dělat se s tím nedá nic. Na místě M. Jurečky bych přesedl na traktor a netrápil se tím, jak „moderní bude KDU-ČSL“ v roce 2030. Zkrátka: v té době již nebude existovat!

O situaci ve straně vypovídá stanovisko místopředsedy KDU-ČSL a nového ministra životního prostředí P. Hladíka. Ten říká: „Chceme odstranit nálepky, které nám neustále spousta lidí dává. Že jsme stranou církevní, jen pro věřící nebo jen pro obyvatele menších obcí, že jsme stranou zkostnatělou. Nic z toho není pravda. Hrozně rád bych změnil feeling, nahlížení české společnosti na lidovce jako takové.“ A nyní přijde to nejpodstatnější: „Máme poměrně silnou generaci členů mezi 30. až 40. věkem, která má velkou touhu lidovou stranu posunout dál. Je to naše odpovědnost.“

Ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL P. Hladík tím ve skutečnosti odhalil své ledví. Ano, vyslovil velkou pravdu o dnešním stavu této strany. Já sám ji již několik let označuji za prohnilou, za stranu lhářů, podvodníků a křiváků. To je ta nejpřesnější charakteristika – vedle známého hesla, jímž se lidovci vždy řídili: „Kam vítr, tam plášť.“

Co se týká těch údajných „nálepek“: všechno je to totiž pravda. Kdyby nebylo voličů z religiózních moravských regionů, KDU-ČSL by již dávno v celostátní politice nebyla. Právě současné vedení musí děkovat všem těm obyvatelům z malých vísek, že je ještě někdo volí. Ve velkých městech už to taková sláva není, dokonce ani v Brně, kde hodlal právě P. Hladík dělat primátora. Bohužel – neuspěl, protože i tady považují voliči lidovce za stranu nedůvěryhodnou, a tudíž nevolitelnou.

Jediné, s čím mohu souhlasit, je Hladíkovo tvrzení o oné generaci mezi 30. a 40. rokem života, tedy známou generaci „Husákových dětí“, která si „zprivatizovala“ KDU-ČSL a již deset let okupuje místa ve vedení této strany. To je zároveň ta skutečná příčina toho, proč se strana nerozvíjí, ale stagnuje. Oněm „mladým lidovcům“ totiž nejde o nic jiného, než aby se měli dobře poté, kdy je voliči pustí ke „korytům“. Problém je, že je tam nikdo pustit nechce. Díky volebnímu podvodu se společnou kandidátkou koalice SPOLU se tam i lidovci dostali, ale to už se opakovat nebude. Žádný trik nelze použít dvakrát. Proto tolik nářků a obav o budoucnost. Být angažovaným a vlasti prospěšným občanem může být každý člověk jako nestraník. Nepotřebuje k tomu žádnou partajní legitimaci.

Ano, ta početná skupina (nehovořil bych o „generaci“, protože tak velkou základnu lidovci nemají) natěšených kariéristů, kterým kdosi slíbil dobře placená korýtka, by si ráda zařídila život na účet daňových poplatníků. Hladíkovi se to podařilo, ale u těch ostatních to už bude problém. Lidovce totiž nikdo nevolí a volit nebude. Po tom, co předvedli zástupci této strany ve Fialově vládě, si tím mohou být jisti. Lidovce už nikdo nikdy volit nebude! Nic na tom nezmění ani plánovaná ideová konference. (Podobné pořádali také naši komunisté před rokem 1989.)

„Touha posunout lidovou stranu dál“ – to je pouze zbožné přání těch, jimž kdosi cosi nasliboval, aniž si uvědomil, jaký je stav naší společnosti. Představa, že politika je jakési „perpetuum mobile“, je naprosto naivní. Bez zpětné vazby nelze aktivně politiku provozovat. Politika není „muzeum kuriozit“, nýbrž prostor pro střetávání idejí a politických vizí. Nic z toho nemůže existovat ve vzduchoprázdnu. Politická strana bez voličů, byť by měla desetitisíce členů, je předem odsouzena k nezdaru a k zániku. To je i případ KDU-ČSL.

Jak jsem již opakovaně uvedl v řadě svých starších článků, lidovcům se přihodila velice nepříjemná věc: postupem času poztráceli své tradiční voliče a nové se jim nepodařilo získat. Navíc si svépomocí „vytunelovali“ svůj vlastní politický program. Ten se snažili nahradit tématy, jimiž se zabývají i jiné politické strany. Problematika rodiny a oblast sociální či životního prostředí nepředstavují nosná témata programu strany, jež by měla politicky přežít. Tato levicová témata již dávno rozvíjejí jiné strany, např. Babišovo ANO 2011 nebo „Piráti“, předtím ČSSD a KSČM. Lidovce k tomu nikdo nepotřebuje. Proto mají tak malou podporu voličů.

Dnes tyto politiky naopak přestávají volit i ony babičky z vesniček v pohraničí. Po „zkrouhnutí“ valorizace je už nebudou volit ani důchodci. Fakticky to znamená konec této strany. To, co provedl M. Jurečka, je neodpustitelný podraz, který se už lidovcům nepodaří ničím odčinit. Jurečka nese politickou odpovědnost za „smrt“ KDU-ČSL. Je to podobný „hrobař strany“, jako byl svého času B. Sobotka, bývalý premiér a předseda ČSSD. Také konec KDU-ČSL bude stejný.

Uvažovat v této situaci o jakémsi „restartu“ či o „modernizaci“, to je doopravdy špatný vtip. Ještě nikomu se nepodařilo oživit „mrtvou“ stranu. Nepodaří se to ani těm natěšeným „mladým lidovcům“ okolo P. Hladíka. Užitek z těchto politických kariéristů není žádný. Ať jdou normálně někam pracovat a netěší se na „koryta“, která nikdy nebudou. Je to evidentní nesmysl. Hladík je posledním z politiků lidovců, kterým se podařilo – díky Jurečkově naléhání na slabého a zbabělého P. Fialu ‒ prodrat se do čela ministerstva, kam „tečou“ velké peníze z EU. Fialova vláda bude brzy končit a zbožná přání lidovců na tom nedokážou nic změnit.

─────

Trápit se tím, co bude v roce 2030, je zcela zbytečné…

V článku D. Šamanové dostal značný prostor i jakýsi Jan Šmídek, ředitel (po mém soudu) zcela zbytečného Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP). Tento pán by rád „nastavoval“ nové mechanismy fungování této strany. Je to obyčejná fantasmagorie. KDU-ČSL žádnou budoucnost nemá, a tudíž ani nový mechanismus fungování nepotřebuje. Na krajské či komunální úrovni si každý lidovecký politik bude muset vystačit s tím, co se sám naučil. K tomu žádné podobné instituty potřebovat nebude. Lidovci budou brzy bez peněz, takže nebudou mít ani na financování těchto zbytečných institucí. Osobně jsem zvědav na to, kdo z lidovců bude ochoten a schopen svou práci dělat zcela zdarma, až peníze na činnost strany nebudou.

Za pozornost stojí tento citát, který zaznamenala D. Šamanová z úst J. Šmídka: „Snažíme se o to, abychom i v roce 2030 byli na politické mapě a byli silná, sebevědomá strana, která stojí na křesťanských hodnotách a křesťansko-demokratických principech, a byli respektovaným partnerem pro ostatní.“  Tady platí totéž, co jsem napsal na margo Hladíkova vyjádření: Trápit se tím, co bude v roce 2030, je zcela zbytečné. KDU-ČSL v té době již existovat nebude. Toť vše.

Na druhé straně se plně ztotožňuji s tím, co řekl M. Jurečka. Je to realistický pohled, který se liší od toho Hladíkova i Šmídkova. Jurečka prohlásil: „Musíme si přiznat, že pro tradiční hodnotové strany dnes není jednoduchá doba.“ Pouze nesouhlasím s tím, že by snad lidovci patřili k těm „hodnotovým stranám“. Oni totiž veškeré hodnoty dávno poztráceli.  Tou základní hodnotou, kterou vyznávají, je tato: být za každého režimu (po každých volbách) „u koryta“.

Jeden z té Jurečkovy „partičky“, I. místopředseda KDU-ČSL a místopředseda PS J. Bartošek, se již těší na přejmenování této strany: „Mně to připadá sympatické. Vznikli jsme jako lidovci, jako Československá strana lidová.“ Možná je důvodem tohoto přejmenování Bartoškova vzpomínka na „úspěšnou“ spolupráci ČSL s KSČ před rokem 1989 v „Národní frontě“. Kdoví? O důvodech zamýšleného přejmenování Bartošek raději mlčí. Asi ví, proč tak činí.

Dvojnásobný místopředseda J. Bartošek nemá úplnou pravdu, nebo nečerpal z těch správných historických příruček. K ustavení „Křesťansko-sociální strany pro Čechy a Moravu“ došlo dne 9. 9. 1894 v Litomyšli. Tato strana zdaleka nesdružovala „lid“, ale představitele katolické buržoazie a maloburžoazie; v jejím čele stál římskokatolický kněz Jan Šrámek. Další stranu, vybudovanou na křesťanských základech (= „Katolickou stranu národní na Moravě“), založil dne 20. 5. 1896 olomoucký advokát Mořic Hruban. Strana opět sdružovala hlavně katolickou aristokracii a příslušníky buržoazie. Název „lidová“ měla ve svém označení naopak strana, za kterou kandidoval v r. 1907 ve volbách do rakouské Říšské rady T. G. Masaryk. Jmenovala se „Česká strana lidová (realistická)“ a sdružovala představitele inteligence; jejím tiskovým orgánem byl časopis „Čas“, redigovaný Masarykovým přítelem ‒ spisovatelem J. Herbenem. „Československá strana lidová“, na kterou navazuje dnešní KDU-ČSL, vznikla dne 26. 1. 1919 spojením dosavadních moravských katolických stran; jejím dlouholetým předsedou byl J. Šrámek (1870-1956).

─────

„Jste strana zlodějů a lhářů!“

A jaké jsou názory čtenářů na tento „modernizační“ projekt dnešních kormidelníků z KDU-ČSL? Posuďte sami!

● V. R.: „Socani obarvení dožluta, partaj, co je tady jenom pro rodinky a ostatní ji nezajímají. Hromada bigotních a homofobních jedinců v členské základně. Což by bylo dobře, protože tohle nemá v 21. století co pohledávat. A jejich přístup („Kam vítr, tam plášť“) jim neodpáře ani ten nejzdatnější marketér, který by zase chtěl voliče přesvědčovat, že bude líp.“ (Pro to, o čem čtenář píše, používám přiléhavé označení: „černoprdelnický humus“.)

● A. V.: „Církevní restituce jsou neodpáratelné a stáhnou KDU-ČSL do propasti politických dějin Česka.“

● N. H.: „Nejsme jen pro věřící. Víme. Čas od času jste i pro maséry.“

● J. K.: „Velká změna, která by možná pomohla, by bylo vyhodit Jurečku, Zdechovského a podobné panáky.“

● S. N.: „Černoprdelníci myslí, že změnou názvu oklamou voliče. Jurečka jim dá polibek smrti. Vsadím boty i kalhoty, že do voleb sami nepůjdou.“

● V. K.: „Strana, která se spojila do [koalice] SPOLU, nemá u mě šanci. KDU-ČSL je nejhorší strana – politická prostitutka. Nebýt Moravy, tak v PS nikdy nebude.“

● K. V.: „Pane Jurečka, hrubě se pletete. Lidé vás nebudou volit podle nového programu a podobných keců, ale podle toho, jak se ve vládě chováte. A podle toho, jak kašlete na lidi, vás lidi volit nechtějí a nebudou.“

● R. L.: „Lidovci rovná se kolaboranti! Po 48. roce přisluhoval straně a vládě! Strana, která chce být ve vládě za každou cenu! Strana, která taky každou vládu, ve které byla po roce [19]89 vždy rozvrátila!!! A teď s Jurečkou strana, která likviduje nejen důchodce, ale i všechny malé a střední rolníky, malé a střední podnikatele, tj. ty, které by měla zastupovat. Hanba straně lidové. Fuj!“

● M. M.: „Pokud tam bude Jurečka, tak se do parlamentu nedostanou. Doby, kdy byl předsedou pan Lux, se lidovcům nikdy nevrátí.“

● Y. B.: „Lidovcům od té doby, co zemřel jediný slušný a chytrý lidovec, pan Lux, nevěřím ani nos mezi očima.“

● Z. S.: „Za komunistů byla ČSL stranou na chválení komunistů. Za to, co předvádějí od listopadu [19]89, by se mohli přejmenovat na SPP (= Stranu politických prostitutek).“

● P. K.: „Pro lidovce bude nejlepší řešení, když se odporoučíte do historie.“

● J. Š.: „Oni už dávno nejsou pro nikoho, jen pro sebe, pakáž jedna.“

● V. T.: „Nač změna názvu. Je třeba změnit celé vedení v čele s Jurečkou.“

● L. D.: „Nejhorší je, že KDU-ČSL už není ani pro křesťany. Jurečka tu stranu úplně pohřbil.“

● J. C.: „Ty lumpárny vám nikdo neodpáře, [i] kdybyste se stokrát přejmenovali.“

● K. B.: „Nejlepší změnou by bylo prohlášení: Jsme banda zmetků a rozpouštíme se!“

● Y. B.: „Kdysi měli naši předkové přísloví: Volte voly, volte krávy, jen nevolte klerikály!“ (Proti jednomu z těch „klerikálů“, V. Povondrovi, kandidoval v r. 1907 T. G. Masaryk a zvítězil nad ním – v religiózním kraji! Co by asi říkal na Jurečkovy „černoprdelníky“?)

● Z. W.: „To nejsou lidovci, ale ďáblové!“

● I. S.: „Hlavně jste strana zlodějů a lhářů!“

14. 4. 2023

‒ RJ ‒