Svobodné noviny na internetu

Motto: „Potkají se tupec, hňup, blbec, buran, imbecil, smažka, tlustoprdka, pivovarská kobyla… To není začátek žádného vtipu. To je zasedání ukrajinské vlády České republiky.“ (Postřeh čtenáře z internetu, 1. 4. 2022, 8:05:25)

Nebojme se cenzury! To už tady přece bylo…

Navzdory vypnutí jistých, údajně „protistátních“, webů zůstává internet stále ještě prostorem pro uplatnění svobody slova. Naše zparchantělá „demokracie“ tyto nezákonné, protiústavní, cenzurní zásahy zatím přežila. Noví „Koniášové“ z morálně prohnilé generace „Husákových dětí“, kteří si z minulého režimu odnesli kromě té nejhorší komunistické výchovy také špatné vzdělání a nalomenou páteř, si neuvědomili, že jezuité, navzdory svému reakcionářství, byli na rozdíl od nich velice vzdělaní lidé.

„Fialovci“ jsou jen obyčejní nadutci, tupci, nevzdělanci a pologramoti. S tím se do historie sotva zapíší. Fiala netuší, že do dějin vstoupí jen jako zbytečný pseudohrdina, který údajně jel vlakem do Kyjeva (nebo snad do Kyjova?). Do „letopisů hanby“ bude zapsán jako velká černá „kaňka“, kterou ani zmizík nedokáže odstranit.

─────

Je „přegazdíkováno“! Chtělo by to změnu!

Již skoro týden se u nás nepíše o nikom jiném než o „zapomnětlivém“ ministru školství P. Gazdíkovi. Myslím si, že zapomnětlivost je tou nejmenší chybou tohoto politika ze „zasmrádlé“ formace STAN, která je ve skutečnosti „odpadem“ naší komunální politiky. Budu ještě kritičtější: je to „mršina“, kterou je třeba urychleně odklidit na skládku nebo rovnou do kafilérie.

K osobě „zapomnětlivého“ a celkově zmateného ministra P. Gazdíka si dovolím ocitovat jeden velmi zajímavý postřeh, který se objevil v diskusi na internetu. Jeho autorem je jistý Nikos Ardonis. Příspěvek uvádí toto: „Pane Gazdíku, když jste se vyslovil k tomu Vašemu střetu zájmů tak, že to byla Vaše blbost, tak jste vlastně připustil, že jste blb, protože logicky, pouze blb udělá blbost. Já, jakožto občan této země, si nepřeji mít na pozici ministra školství blba, a proto Vás vyzývám a žádám, abyste tuto funkci složil a našel si vhodnější místo, kde se s Vaší kvalifikací blba můžete lépe uplatnit a zamezíte škodám, které by pod Vaším vedením mohly být v tomto rezortu napáchány. Vaše formální omluva nemůže kompenzovat tak závažnou absenci kvalifikace pro pozici ministra školství.“ (Seznam Zprávy, 31. 3. 2022, 15:20)

Jak se zdá, to, co je jasné pisateli tohoto příspěvku a mně, není, bohužel, jasné voličům Fialova „slepence“, kterým je jedno, kdo se dostává do pozice ministrů. Tyto nezodpovědné voliče nezajímá, že nominanti politických stran nesplňují kvalifikační kritéria a někteří zápasí s českým pravopisem ‒ podobně jako P. Gazdík. Možná se spoléhají na to, že jejich sekretářka ty chyby opraví – a všeho bude v nejlepším pořádku. Jenže: tak to většinou nefunguje. Co když bude tato sekretářka stejně hloupá jako její šéf či šéfová? Kdo bude pak ty opravy dělat? A bude to dělat v rámci běžného pracovního úvazku na tom kterém ministerstvu, nebo bude nutno kvůli tomu přibrat nějaké externisty, kteří mají řádný pracovní poměr někde jinde?

Mám lepší řešení: Rozpusťme to Fialovo panoptikum ze Strakovy akademie a požádejme prezidenta republiky, aby jmenoval nějaký úřednický kabinet, který by se v roli krizových manažerů pustil do řešení problémů, s nimiž si Fialova vláda neví rady! Snižme počet ministrů na polovinu a osazenstvo těchto úřadů na třetinu – a hned bude dost peněz na všechny nečekané výdaje, které se ještě letos objeví. Něco budou stát ukrajinští přistěhovalci a pár milionů spolyká i české předsednictví EU, abychom nevypadali jako „chudí příbuzní“ vedle těch „grandů“ na západ od našich hranic, kteří si mohou dovolit rozhazovat plnými hrstmi.

─────

Od aféry k aféře, od skandálu ke skandálu…

Naše školství „přeskákalo“ za poslední desítky let již ledacos. V divokých „devadesátkách“ patřilo k oblíbeným kratochvílím žáků a studentů našich škol nahlašování „bomby“: někdy to bylo na telefon přímo do ředitelny příslušné školy, jindy dokonce na operační středisko Policie ČR. A protože řada ředitelů po opakovaných „bombách“ ztratila trpělivost, stávalo se nezřídka, že tuto informaci „zazdili“ a ve škole se učilo dál: bomba nebomba. Každý takový výjezd policistů se psem na vyhledávání výbušnin stál mnoho tisíc Kč, které zaplatili daňoví poplatníci, aniž se jich někdo ptal na to, zda s tím souhlasí.

Před začátkem nového milénia se novou módou stalo falšování vysvědčení, nejčastěji maturitního, ale i vysokoškolských diplomů. Padělatelé si za tímto účelem vypracovali vlastní „metodu“: naskenovali nějaké vysvědčení s vyplněným jménem a zapsanými známkami, následně jméno „vymazali“ a týmž druhem písma (fontem) napsali jméno nové. Takto se daly změnit i známky a datum vydání tohoto vysvědčení či diplomu. Nejdůležitější bylo jméno osoby, která si tento falzifikát objednala a zaplatila „keš“

Ve většině případů to prošlo bez povšimnutí, protože ředitelé škol, ale i šéfové personálních oddělení různých firem na tento druh podvodů nebyli zvyklí a zpočátku vůbec netušili, že se jedná o více či méně zdařilé padělky. Někde nechtěli ani vidět originál tohoto dokladu, nýbrž se spokojili s pouhou xerokopií nebo počítačovou sjetinou. Správně měly být tyto kopie notářsky ověřeny, ale kdo by se zabýval takovými podružnostmi, že ano? A tak se u nás rozběhla nebývale velká vlna falzifikátů. Přišlo se na to opět víceméně náhodou: někdo se v hospodě „prokecnul“ a následně začalo vyšetřování…

Tito padělatelé si totiž v honbě za snadným výdělkem neuvědomili jednu podstatnou skutečnost, která jim nakonec zlomila vaz: Netušili, že každé vysvědčení nebo diplom (podobně jako každá bankovka) má své evidenční číslo, pod nímž je zapsáno v pedagogické dokumentaci. Právě podle těchto čísel se dalo snadno ověřit, zda vysvědčení (diplom), znějící na určité jméno absolventa, bylo skutečně, „fyzicky“, vydáno.

Sám jsem to zažil někdy před rokem 2000, a to jako vedoucí pracovník školy, na níž jsem tehdy působil: Přímo ve školním archivu si policisté sami kontrolovali, zda v tom příslušném roce bylo vydáno vysvědčení na jisté jméno údajného „absolventa“. Tehdy ta kontrola na „mé“ škole dopadla dobře, protože tamější učitelé byli skvělí profesionálové, kteří odváděli svou práci vždy poctivě a svědomitě.

Přesto jsem se v té době doslechl, že na jiných školách to tak dobře nedopadlo. Vedle podvodů čistě „počítačových“ se vyskytly i ty skutečné, kdy podvodně vydané vysvědčení na určité jméno nebylo zaevidováno ve zmíněné dokumentaci. Zkrátka: bylo vydáno jaksi „navíc“ – za nezjistitelnou finanční odměnu pro dotyčného ředitele.

Dnes již to napsat mohu, protože je to dávno promlčeno. V té době to byl velký malér, který vrhal špatné světlo na práci všech slušných a poctivých pedagogů. Něco podobného teď můžeme sledovat u politiků, např. u STAN, jehož představitelé rovněž svými excesy a skandály znehodnocují práci všech dobře a svědomitě pracujících starostů z více než 6 tisíc obcí u nás.

Protože čas se zastavit nedá, brzy se objevily další „vynálezy“ různých „vykuků“, kteří si chtěli usnadnit svůj život a ještě na tom vydělat. Snad největším problémem, o kterém jistě kdekdo slyšel, je opisování (či doslovné „kopírování“) z prací jiných autorů, např. ze starších, již obhájených diplomek absolventů vysokých škol napříč republikou.

Případy „plagiátorství“ zasáhly dokonce i do nejvyšších pater naší politiky. Opisovalo a falšovalo se ovšem i v jiných zemích, např. v Německu či na Slovensku. (Tam je situace dokonce tak špatná, že k plagiátorům patří jak poslední dva předsedové parlamentu, tak i minulý předseda vlády. U nás to tak „vysoko“ nešlo, ale přesto se jednalo o velkou ostudu.)  Z našich nejznámějších plagiátorů se do dějin zapsali tři politici: T. Malá (ANO 2011), proslavená svou diplomovou prací o králících, P. Krčál (ČSSD) a Z. Ondráček (KSČM). Ani jednomu z nich nebyl odebrán titul; pouze ti první dva museli rezignovat na svou ministerskou funkci v Babišově vládě.

Od té doby opět uplynul nějaký čas – a rozhostilo se „ticho po pěšině“.  Kdo by čekal, že se v kontrolách diplomových a dalších závěrečných prací bude pokračovat, musí být notně zklamán. Politické strany napříč Poslaneckou sněmovnou (PS) nenašly odvahu, aby tak učinily. Důvod je prostý: sami vedoucí funkcionáři musí dobře vědět, jak na tom jsou oni i jejich politici. Asi to nebude žádná sláva, není-liž pravda?

Já osobně jsem hluboce přesvědčen o tom, že až polovina těchto prací, obhájených před rokem 2010, kdy se objevily první počítačové programy na rozpoznávání „plagiátů“, mohla být „obšlehnuta“ podle již existujících starších prací. [Touto problematikou jsem se nedávno zabýval v jednom ze svých článků, který byl publikován pod názvem: Kdy začne kontrola „diplomek“ členů Fialovy vlády? (SN č. 1/2022, vloženo 18. 1. 2022, ZDE).

─────

Máme tu aféru jako hrom: s vysokoškolskými diplomy!

Už to vypadalo tak, že s podváděním a falšováním se v Čechách jednou provždy skoncovalo – a ejhle! Ukázalo se, že pravda je poněkud jiná, méně optimistická: Neskončilo to, ba právě naopak! Někdo z toho zřejmě má dobrý „byznys“. O co jde?

Právě včera byl zveřejněn zajímavý článek s titulkem: „V Rusku zadrželi auto s 200 diplomy ze soukromé VŠ v Česku. Byly už vyplněné včetně známek“ (Lidovky.cz, 30. 3. 2022, 18:36). Z něho se dozvídáme, že při rutinní celní kontrole na trase z Lotyšska do ruského Pskova zadrželi místní celníci auto (kamion), které převáželo celkem 204 diplomů (s již vytištěnými osobními údaji studentů včetně známek) z jisté soukromé vysoké školy, která má sídlo v České republice.

[Pokud ponecháme stranou fakt, že tato událost se odehrává uprostřed války mezi Ruskem a Ukrajinou, v níž se naši politici stavějí na stranu Ukrajiny, nikoli Ruska, pak je cílová destinace nepochybně velkým politickým překvapením. Ve skutečnosti však tomu tak nemusí vůbec být: mnozí naši politici to „hrají na obě strany“. Co kdyby Putin nakonec tu válku vyhrál, že ano?]

Již výše popsané skandály z polistopadové historie našeho školství nenechávají nikoho na pochybách o tom, že „kšeftování“ s diplomy a různými vysvědčeními dál nerušeně pokračuje. Jen to dnes již nikoho nevzrušuje – jako dřív. Nejen firmy a školy, ale už i novináři si údaje, s nimiž pracují, vůbec neověřují. Věří všemu, co jim lidé (a hlavně politici) „nakukají“. (Například v České televizi uvěřili D. Kroupovi, že je „politolog“, a poslanci ODS P. Žáčkovi zase to, že je „historik“. Ani v jednom z těchto případů to není pravda.)

Naši novináři, ale i politici jsou nejen hloupí, nevzdělaní a pologramotní, ale nadto i náležitě drzí a arogantní. Řídí se totiž heslem: Lepší drzé čelo nežli poplužní dvůr. Kdybyste se jich zeptali, co to je ten „poplužní dvůr“, troufnu si říci, že většina z nich to vědět nebude, protože jsou to v naprosté většině hlupáci a nedovzdělanci. Přesto se nestydí dřepnout si před televizní kameru a hrát si na „chytré“. Je to spodina společnosti, která předstírá, že je jakousi „elitou národa“. Bohužel – není!

Za této situace proto nemůže výše uvedená historka o diplomech z jedné pražské soukromé „vysoké“ školy nikoho překvapit, Je to jen smutný obrázek celkového, tristního stavu, do něhož se naše společnost dostala 32 let po zatím posledním politickém převratu.

Současný premiér, který si dlouhé měsíce hrál na „jediného spravedlivého“ a toho správného „slušňáka“, celou tu dobu dělal jen „fíkový list“ lumpárnám „kmotrovsko-tunelářské“ party ze staré ODS i všelijakým „vykukům“, kteří se natlačili do jeho vlády. Jeho smůlou bylo, že si tam tyto problematické osoby nechal vnutit. Tak se nechová chlap, ale baba. Proto je dnes P. Fiala, po sto dnech své vlády, „v loji“ a raději se skrývá v Brně, kde má strčenou hlavu do písku – jako pštros. Hanba by ho měla fackovat!

Jen pro zajímavost: Dotyčná soukromá „vysoká“ škola se nazývá: „Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky“. Zda tou „otevřeností“ je myšleno rovněž dodávání předtištěných a již vyplněných diplomů pro vybranou klientelu do putinovského Ruska, to z tohoto názvu zřejmé není. Více než samotný, nic neříkající, název školy nám jistě napoví jména „přednášejících“ pedagogů: I. Davida (SPD) a R. Jocha, známého proamerického aktivisty a ředitele jakéhosi „Občanského institutu“. Zkrátka: máme co dělat s další „obskurní“ soukromou „vysokou“ školou!

Zbývá se zeptat: Kdy bude tomuto podivnému „učilišti“ odebrána akreditace? Mělo by se tak stát co nejdříve. ČR si zase „utrhla“ pořádnou ostudu. Při tak vysokém počtu všelijakých „soukromých“ škol (prý „akademií“) se tomu nelze divit. J. A. Komenský by „koukal“, jaké „akademie“ si dnes hrají na vysokou školu. Kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to dozajista k pláči.

31. 3. 2022

‒ RJ ‒

─────

P. S.

Po rozpačitém tichu, které po zveřejnění výše uvedeného článku u nás zavládlo, se dnes objevily další, doplňující informace. Zprávu převzala z LN také Babišova „hlásná trouba“ – server „iDNES.cz“: prý zveřejnila řadu nepravdivých údajů. Zmíněná škola má zkratku: OEAEP. Je to údajně škola nikoli česká, ale ukrajinská. Předmětné diplomy měly patřit ruským absolventům, kteří si je nemohli převzít kvůli probíhající válce na Ukrajině. No – nevím. Co se týká těch dvou zmíněných učitelů (David, Joch), ti tam prý působili pouze v letech 2012-2014.

Ruští studenti na „ukrajinské“ škole, která sídlí v Praze, to mi moje hlava jaksi nebere! Ale budiž! Žijeme v zemi neomezených možností a brzy na tom budeme stejně dobře jako strýček „Joe“ z USA. Ať tak či onak, jedná se o velice zajímavou situaci, kterou by sotva vymyslel i známý autor absurdních dramat V. Havel. V každém případě se ukazuje, že s našimi vysokými školami, hlavně těmi soukromými, není všechno v pořádku. Je načase prověřit jejich akreditaci a většinu z nich zrušit. Na desetimilionovou zemi máme těch „vysokých“ škol, jako když máku naseje. Jestliže jich polovinu zrušíme, vůbec nic se nestane – jen to bude přehlednější.

Smůlu budou mít pouze různí „trafikanti“, kteří si na těchto školách „mastili kapsu“. Ať si jdou vydělávat někam jinam – třeba do fabriky nebo do stavebnictví, kde chybí pracovníci z Ukrajiny. Mohli by si vzít příklad z ukrajinských žen, které nepohrdly prací v lese – při obnově kůrovcem zničených porostů. Za to si zaslouží pochvalu: chtějí pracovat a berou jakoukoli práci. Na rozdíl od mnohých nafrněných čecháčků, kterým se pracovat nechce, ale rádi by se měli dobře z peněz daňových poplatníků.

Malér s ukrajinskou školou nemá s válečnými uprchlíky nic společného. Je výsledkem činnosti (a zřejmě i zákulisních čachrů) některých českých „vyčůránků“, kteří se snažili vydělat všude, kde to šlo. Teď to bohužel „prasklo“ a bude to vrhat špatné světlo na všechny Ukrajince. Je třeba jasně říci: mohou za to Češi, hlavně vykutálení politici, kteří na tom vydělávali. Jedná se o typické „vyžírky“ a nenažrance, kteří se rozlezli v české politice jako kobylky. Blížící se předčasné volby, které by se mohly konat již letos na podzim, jsou tou nejlepší příležitostí, abychom se těchto neužitečných jedinců, parazitů, jednou provždy zbavili.

2. 4. 2022

‒ RJ ‒

─────

P. P. S.

Navrhuji, aby byly prověřeny všechny diplomy členů Fialovy vlády. Tuším, že ani tam není všechno v pořádku. Začít by se mělo u ministra P. Gazdíka, jenž by měl jít příkladem. Diplomy ze soukromých vysokých škol neuznat a jejich držitele z vlády vyhnat!

2. 4. 2022

‒ RJ ‒