Svobodné noviny na internetu

Psal jsem o tomto problému docela nedávno v článku: Hloupých novinářů neubývá (SN č. 3/2022, vloženo 28. 3. 2022, ZDE). Problém spočívá v tom, že si někteří novináři pořádně nepřečtou, co předtím napsali, a bez kontroly to nechají zveřejnit. Správně by to po nich měl ještě kontrolovat editor, šéfredaktor či jiná osoba, která to má v popisu práce. (A po nich ještě „korektor“, mají-li to tam vůbec.) Když se na to všichni vykašlou, dopadne to přesně tak, jak se to dnes stalo v „Lidovkách“.

Občas se totiž stane, že titulek článku je v příkrém rozporu se sdělením v řádcích pod ním. Právě to se přihodilo mladé redaktorce z kdysi prestižního „disidentského“ deníku „Lidové noviny“, který stál u zrodu naší svobodné žurnalistiky po roce 1989.

Jak časově vzdálená je tato doba, to nejlépe potvrzuje zbídačelý stav naší současné „novinařiny“. Ta s někdejší „žurnalistikou“ nemá doopravdy nic společného. Tam, byly osobnosti, kdežto dnes v redakcích většiny médií dřepí jen cháska polovzdělanců a pologramotů. Na názvu příslušného média nezáleží: je to všude stejné ‒ jako „přes kopírák“.

Magazín LN dnes (6. 5. 2022) uvedl ve své internetové verzi rozhovor s mladým, 26letým hercem Markem Lamborou, který je již nějakou dobu nově vzešlou hvězdou televize, filmu i divadla. Autorka Martina Oplatková dala tomuto rozhovoru titulek: „Nohama na zemi mě drží máma, je totiž lehké podlehnout slávě, říká herec Martin Lambora“. (lidovky.cz, 6. 5. 2022, 12:00) Tato autorka zřejmě podlehla tomuto lákadlu: Když já jsem Martina, proč by Lambora nemohl být taky Martin.

Se jménem výše jmenované novinářky se setkávám vůbec poprvé, ač jsem pravidelným čtenářem LN. Její chybu si vysvětluji jejím mládím a nedostatkem profesních zkušeností. Jako bývalý učitel češtiny této novinářce vytknu nejen záměnu křestního jména „zpovídaného“ herce, ale také to, že v titulku spojila do jednoho souvětí dvě věty, kterým by „slušelo“, kdyby každá z nich stála samostatně. Takto: „Nohama na zemi mě drží máma. Je totiž lehké podlehnout slávě.“ Jak je zřejmé, každá ta věta je o něčem jiném: čili o voze a o koze. Až bude M. Oplatková starší a zkušenější, jistě se podobných chyb dopouštět nebude.

Jakou chybu v titulku autorka udělala, pozná každý pozorný čtenář (ten nepozorný nepozná nic) – i bez mého upozornění ‒ hned z první věty „perexu“: „Marek Lambora je nejmladším mužským členem ansámblu (lépe by bylo napsat: divadelního souboru; není vhodné sklouzávat k profesní „hantýrce“ divadelníků) pražského Divadla na Vinohradech…“

Ano, jedná se o záměnu křestního jména „Marek“ za „Martin“ Lambora. Někdo si řekne, že je to banální chyba a mávne nad tím rukou. Pro dobrého novináře, který má svou práci rád, je to chyba, za kterou by si měl nafackovat. A protože dívky a ženy se fackovat nemají, dám mladé novinářce z LN následující radu: Příště si raději po sobě přečtěte, co jste napsala! A neuškodí si to přečíst opakovaně, třeba i desetkrát.

Jen si tak říkám: co by tomu řekli naši elitní novináři, kteří kdysi začínali svou novinářskou dráhu v „ilegálních“ Lidových novinách a po „sametové revoluci“ 1989 dovedli tento deník ke stejné slávě, jak se to podařilo za První republiky K. Čapkovi a jeho nejbližším spolupracovníkům. Troufám si říci, že by se jim ta dnešní úroveň „novinařiny“ příliš nezamlouvala. A co teprve V. Havel, jehož památkou se dnes ohánějí mnozí pologramotní politici z Fialova „slepence“? Zřejmě spoléhají na to, že je Havel již déle než 10 let po smrti, a že se o jejich zakopávání o český pravopis nedozví. Jen aby se nemýlili!

Připouštím, že podobných chyb, jako je ta dnešní v podání M. Oplatkové, máme všude okolo sebe plno. Dochází k nim vinou nepozornosti autorů těchto textů. Jinak se tomu říká takto: „Když levá ruka neví, co dělá ta pravá…“

6. 5. 2022

‒ RJ ‒

P. S.

O mnoho hodin později někdo z redakce LN chybu v titulku rozhovoru opravil. V 19.45 hod. tam již správně bylo uvedeno: Marek Lambora. Ale trvalo to, soudruzi! Článek přesto zveřejňuji. Jako varování před špatnou prací některých novinářů, ale i jejich šéfů. Měli by si společně nafackovat a jejich šéfové by jim měli navíc snížit plat – jako trest za mizerně odvedenou práci. Styďte se!

6. 5. 2022

‒ RJ ‒