Svobodné noviny na internetu

V roce, kdy oslavíme sté výročí založení Československé republiky (1918), ale i milénium od připojení Moravy k českému státu (1018) a Slovenska k uherskému státu (1018), není na škodu připomenout si také poučná slova staročeského politika, „vůdce národa“ – JUDr. Františka Ladislava Riegra (1818-1903), zetě historika F. Palackého. Od jeho narození uplyne v prosinci letošního roku rovných dvě stě let.

Tento rodák ze Semil, vystudovaný právník a aktivní politik z doby před nástupem Bachova absolutismu a znovu po jeho pádu od počátku 60. let 19. století, upozornil na sebe již v mladém věku, okolo třicítky, neobyčejně podnětnými myšlenkami na zrušení trestu smrti za politické trestné činy. Pronesl je na půdě vídeňského říšského sněmu a také na Kroměřížském sněmu krátce předtím, než byl tento zákonodárný sbor po porážce revoluce ve Vídni rozehnán. Zde jsou jeho slova z roku 1849:

● „Při zločinech politických je trest smrti na jisto ukrutným a nepřiměřeným, neboť tu obrací se často proti lidem nejšlechetnějším, a kdekoli stát uvaluje trest smrti na politické zločiny, nejeví se nám jako nestranný vykonavatel spravedlnosti, jenž by vážil práva obou stran váhou stejnou. (…) Je-li idea, pro kterou muž v boj se pouští, ideou pravou, je-li potřeba, pro kterou zápasil, skutečnou potřebou jeho národa, pak bylo by to zločinem státu, kdyby jej měl odsouditi jako zločince k trestu smrti… (Prosloveno v říšském sněmu v Kroměříži v r. 1849.)

● „Svoboda myšlenek však nemá žádné ceny, není-li spojena se svobodou projevu.“ (Prosloveno v říšském sněmu v Kroměříži v r. 1849.)

● „…Chcete-li zbudovati svobodě bránu vítězoslavnou, pomněte, že spočívá na dvou mocných sloupech: jedním jest soud porotní, druhým svoboda tisku. Uvažte to dobře, prve než připustíte výjimky, jimiž se sloupy tyto zeslabují, aby snad celá velkolepá budova svobody nezřítila se nad hlavou naší.“ (Prosloveno v říšském sněmu v Kroměříži v r. 1849.)

● „…Kdo naše dějiny zná, ten zajisté ví, že po všechny časy, kdy svoboda se v naší vlasti povznesla, i naše národnost a naše národní literatura mohutně pokročily, a kdykoli u nás vlády se zmocnil absolutismus, tu šly za ním i germanizace a potlačování národnosti.“ (Projev v říšské radě v r. 1861.)

● „…Zkušenost nás učí, že vyjma některé zvláštní poměry nebývá ani radno, ani potřebno národům, aby dobývaly práv svých násilnými cestami, ježto morální tlak jejich inteligence a materiální moci obyčejně dostačuje, aby obhájili jich cestou míru a zákona, anebo bojem, toliko duchovním.“ (Publikováno v listu „Národ“ v r. 1864)

● „…Bratrům Slovákům přejeme vroucně, aby i jim se dostalo rovnoprávnosti a důstojného postavení v mezích království uherského. (…) Přejme si, aby zachováno bylo i budoucně spojení naše se Slováky, zakládající se ve společném literárním a vědeckém jazyku. (…) Jakož pak Čech pokládá Slovana za bratra, Slováka za blížence svého, je nám Moravan takořka alter ego – sám druhý Čech. Moravan rodem a krajinou, Čech národem! Jejich sláva je naše sláva, jejich utrpení naše neštěstí. Jakož jsme z velebného Velehradu přijali křesťanství pospolu, jakož jsme od věků žili a bojovali pospolu, jakož na Bílé hoře klesla samostatnost naše pospolu: tak povzneseme čest a blahobyt svůj zajisté, jen když opět pevně stát budeme pospolu. Neznajíce dosah událostí budoucích, přejeme si, aby spojení naše založené na právu historické a národním stávalo se vždy bližší a jako vniternější…“

(Program deníku Národní listy 1. 1. 1861 sepsaný F. L. Riegrem; v té době tento politik nemohl vědět, že jednou vznikne Československá republika, ale možná to podvědomě tušil.)

─────

A ještě nadčasová „Politická závěť“ F. L. Riegra:

„Národu svému přeji z té duše, aby se sám nikdy neopouštěl v malomyslnosti, ani nezpýchal v domýšlivosti. Přeji si dále, aby se národ můj nikdy nespouštěl snah ideálních a křesťanských, věčných pravidel cti a pravé lidskosti. Konečně si přeji, aby národ náš všemožně dusil, ba mrtvil v sobě hřích závisti.

Budou-li věrní synové a dcery národa našeho podle těchto zásad vždy horoucně a svorně, bez závisti pečovati o všestranné zvelebení jeho, pak důvěřuji, že jej zesílí duševně, mravně i hmotně, takže odolá všem událostem a všem převratům politickým, jejichž směr a tlak napřed vyměřiti anebo podle své vůle obrátiti národu, zvláště malému, jako náš, není dáno.“

(Citace pocházejí z knihy: „Politické výroky a zásady F. L. Riegra o poměrech a budoucnosti naší v Rakousku“. Sestavil Jan J. Langner, Praha. Tiskem a nákladem J. Otty, 1898)

24. 4. 2018

Vybral: ‒ RJ ‒