Svobodné noviny na internetu

V České televizi zvítězilo hlupáctví a amatérismus…

1. 4. 2025

Známe to všichni: Jaký pán – takový krám. To doslova platí o poměrech v České televizi (ČT), kde rok a půl šéfuje od deseti k pěti (spíše však od pěti k nule) ředitel Jan Souček z Brna. Možná i on uvěřil tomu, že když většina členů neschopné Fialovy vlády pochází rovněž z Brna, že by se s těmi „nemehly“ mohl „svézt“, aniž by si toho kdokoli všiml. Zkrátka: že ho budou i nadále držet nad vodou.

Bohužel – v tom se tento poskok momentálních mocných šeredně zmýlil. Občané ho začali mít díky patologickému lháři P. Fialovi plné zuby a stejně jako ostatním Brňákům, ani jemu nic neodpustí. Je tomu tak i proto, že Pražáci odjakživa nesnášejí Brňáky. A už vůbec ne ty, kteří se chovají jako „ředitelé zeměkoule“. Právě k nim se totiž J. Souček nedávno zařadil. I on se začal chovat tak, jako by mohl všechno. I on naivně uvěřil tomu, že by mu to nakonec mohlo projít. Neprojde!

Nejen popletený král z filmové pohádky „Pyšná princezna“, jehož roli v r. 1952 ztvárnil herec Stanislav Neumann, syn slavného levicového básníka S. K. Neumanna, ale nejnověji i J. Souček se zařadil k těm jedincům, kteří se začali chovat jako onen král: „Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil.“

Aby čtenáři tomuto televiznímu zmatku na Kavčích horách správně porozuměli: Souček nejprve zrušil asi šest pořadů, aby vzápětí, když se podařilo v Poslanecké sněmovně odhlasovat zvýšení televizních poplatků (tzv. velká mediální novela bude nejspíš schválena i v Senátu, ale může narazit na předpisy EU), prohlásil, že tyto pořady mohou být v budoucnu znovu obnoveny. Čili: Souček se začal chovat jako D. Trump v otázce cel na zboží z dovozu.

Jak jsem uvedl v jiném svém textu, zatím nejnovější „exces“, jehož se tento hodně zmatený ředitel ČT dopustil, bylo přirovnání Rady ČT, která mu udělila výtku za chaotické působení v čele ČT, k vykonstruovanému soudnímu procesu s M. Horákovou. A protože tomuto „borci“ z generace tzv. Husákových dětí, jež si odnesla z dětství tu nejhorší komunistickou výchovu, kdosi poradil, aby si posypal hlavu popelem a šel „odprosit“ nebožku M. Horákovou k jejímu hrobu na Vyšehradském hřbitově, nechal se Souček u toho „klanění“ památce této představitelky protikomunistického odboje vyfotografovat. A tuto fotku pak pohotově umístil na sociální sítě, aby každý věděl – i bez ČT ‒, že svoji vinu odčinil a že bude zase „sekat dobrotu“.

Tak se to dnes dělá. Souček se sice mohl omluvit přímo z televizní obrazovky, ale to by musel okamžitě rezignovat. Když to udělá takto „fikaně“, většina lidí si toho ani nevšimne. Jde přece hlavně o ta „koryta“, že ano, soudruzi? Nějaká morálka je až na úplně posledním místě. Kdyby doopravdy o nic nešlo, nechal bych to bez povšimnutí a věnoval se jiným záležitostem. Ale protože neutichají hlasy, jež volají po Součkově odchodu z čela ČT, dopadne to nejspíš tak, že tento neschopný a zároveň všehoschopný ředitel brzy skončí – tak jako tak. Nejpozději po volbách si nová politická reprezentace dosadí ředitele „svého“, který jí bude více vyhovovat. Ten současný nevyhovuje nikomu.

Proslýchá se sice, že Souček je „Babišův člověk“, ale ve skutečnosti jej ve funkci drží ti členové Rady ČT, kteří hájí zájmy Fialovy koalice. Nenechme se proto mýlit tím, že Z. Šarapatka nejnověji na Součka „vyšťoural“ to, že pár „trafikantů“, kteří získali lukrativní místečka v ČT, jsou osoby napojené na „šedou eminenci“ Babišova uskupení ANO 2011, J. Faltýnka, bývalého člena ČSSD.

Před časem, krátce po instalaci J. Součka do čela ČT, to byl právě Z. Šarapatka (býval členem Rady ČT za TOP 09, ale nakonec jej tato strana hodila přes palubu), kdo upozornil na to, že Souček měl ve svém brněnském domě ubytovaného jistého Rusa. (Tato informace byla sice vodou na mlýn všech možných rusofobů, avšak po prvotním Šarapatkově rozčilení následovalo hrobové ticho. Buď se jedná o něco „super tajného“, nebo šlo jen o dalšího z milenců tehdejšího šéfa brněnského studia ČT.)

Jak to tedy s J. Součkem v čele ČT dopadne, na to si budeme muset ještě počkat. Výsledek se jistě brzy dozvíme, protože čekatelů na dobře placenou „sesli“ na Kavčích horách bude víc než dost. Taky proto, že nespokojenost se Součkovou prací den ode dne narůstá. Ani zdaleka se nejedná jen o „začerněné“ smlouvy pro některé „elitní“ novináře (V. Moravec a spol.), nýbrž i o celkově špatnou, neprofesionálně odváděnou a lajdáckou práci redaktorů televizního zpravodajství. Neodpovídá za to náhodou M. Kubal a jeho nadřízený P. Mrzena? Oba měli již dávno dostat „padáka“!

─────

„Dopadli jak sedláci u Chlumce…“

Že se v tomto směru nezměnilo vůbec nic, o tom nejlépe svědčí drobná epizoda z vysílání na stanici ČT24 v pátek 28. 3. 2025. Třebaže tento den každoročně vzpomínáme na 28. březen jako na datum narození J. A. Komenského, z toho, co jsem týž den (28. 3. 2025) na ČT24 viděl, nic toto výročí nepřipomínalo. Přesto ČT24 „zabodovala“ a překvapila i mě. Abych to poněkud „korigoval“: výročí z roku 1775, o němž budu psát v následujících řádcích, připomnělo nejprve regionální zpravodajství, odkud to bylo převzato i do toho celostátního – na ČT24.

Moje pochvala tedy patří těmto reportérům, kteří si všímají i toho, co se děje v jednotlivých obcích a městech jejich regionu. Nezahálejí ani místní milovníci historie. Mimo Prahu a velká města stále ještě po celé republice funguje spolková činnost: kterou svou ignorancí a propagandou doslova ničí právě Česká televize. Mimo jiné i tím, že o těchto místních aktivitách mlčí. Jeden pořad (Regiony ČT24) to nezachrání; navíc právě tento pořad má být zrušen. (Asi to nebude náhoda.) Jak známo, v jednotlivých obcích si totiž občané hlídají sami tato výročí a nepotřebují k tomu žádné Součky ani Kubaly. Obejdou se dokonce i bez drzých „televizních všeználků“ a hloupých „televizních husiček“, které se rády převlékají do fialových šatů.

V dopoledním zpravodajském bloku (Studio ČT24, 28. 3. 2025) ČT24 připomněla jiné výročí, na které shodou okolností „zapomněla“ všechna média tištěná i elektronická. Dokonce i já jsem o tom chtěl znovu psát (naposledy jsem této události věnoval článek před čtvrt stoletím), ale ČT24 mě předběhla. Na druhé straně ovšem musím uvést, že tato televizní informace nebyla příliš obsáhlá: Bylo pouze uvedeno, že v těchto dnech si připomínáme 250. výročí od porážky selského povstání z roku 1775, jež vstoupilo do dějin díky známému úsloví: „Dopadli jak sedláci u Chlumce…“

Díky aspoň za tuto stručnou informaci. Přesto je nutno toto sdělení doplnit, protože jen málokdo z televizních diváků ví, co to byla nevolnická povstání, proč k nim docházelo a jaký význam v dějinách jim přísluší. O tom nás ČT již mnoho let neinformuje. Má sice „staronový“ pořad „Historie.cs“, ale ani tam se o této události nemáme šanci nic dozvědět. Ředitel ČT J. Souček totiž vůbec netuší, k čemu tento pořad původně sloužil – ještě za časů moderátora V. Kučery. Chtělo by to zapátrat v televizním archivu, ale na to jsou dnešní „papaláši“ z Kavčích hor příliš líní.

Ano, účastníci této, do té doby největší rebelie nevolníků doby pobělohorské (A. Jirásek dal tomuto období příznačné pojmenování: doba temna) táhli z Náchodska na Prahu a byli poraženi dne 24. 3. 1775 u bývalého Velkochlumeckého rybníka při hlavní silnici z Chlumce nad Cidlinou do Hradce Králové. Při této bitvě bylo dvanáct sedláků zabito, okolo 40 zraněno (někteří zemřeli v následujících dnech na svá zranění) a 400 účastníků, jimž se nepodařilo před vojskem uprchnout, bylo zajato. Zúčtování s organizátory této „rebelie“ bylo důsledné: „větší“ provinilci si pobyli tři týdny v těžkém žaláři, kdežto ti „méně“ provinilí byli potrestání padesáti ranami holí.

Později, když už bylo povstání potlačeno na celém území Čech, nechala císařovna Marie Terezie prostřednictvím zemského gubernia připravit nový robotní patent, který reagoval na právě skončené nevolnické povstání. Nejednalo se sice o zrušení roboty, po němž sedláci volali, nýbrž o částečné zmírnění těchto povinností. A protože úřední mašinérie pracovala pomalu, ještě dříve, než došlo k potrestání hlavních viníků, byl z rozhodnutí panovnice dne 9. 4. 1775 vyhlášen tzv. generální pardon pro povstalce.

Jelikož bylo nutno celou záležitost formálně uzavřít, hlásil koncem dubna 1775 nejvyšší kancléř Karel Egon z Fürstenberka císařovně tento aktuální stav, týkající se potrestání povstalců: Ze zatčených osob bylo 7 oběšeno, šest potrestáno „špinhausem“ (= pražská donucovací pracovna) na delší dobu, 117 osob dostalo výprask karabáčem (50 ran) a 366 bylo propuštěno s pouhým varováním. Ve vězení v té době čekalo na rozsudek ještě dalších 567 provinilců.

Navzdory porážce sedláků u Chlumce se část povstalců v počtu asi 15-20 tisíc osob rozhodla pokračovat ve svém tažení až do Prahy. Na Invalidovně se pak střetli s oddíly nejvyššího pražského purkrabího – již zmíněného knížete Fürstenberka. Většina sedláků se dala na útěk, přesto okolo osmi set povstalců bylo zajato a uvězněno.

V rámci „zúčtování“ s organizátory selské rebelie byly vyneseny přísné tresty. Přitom hlavní iniciátoři dopadli relativně nejlépe. Například vůdce tzv. selského guberna (= prozatímní selská vláda), rychtář a svobodník ze Rtyně na Náchodsku, Antonín Nývlt (zvaný Rychetský), byl původně odsouzen k trestu smrti, avšak následně mu byl tento trest změněn na tři roky nucených prací. Nejradikálnější člen guberna, Adam Koliska z Havlovic, dostal rovněž trest smrti, který byl po amnestii změněn na deset let vězení. Vůdce vzbouřenců z Chlumce nad Cidlinou, mladý a studovaný sedlák Matěj Chvojka z Roudnice (nebyl členem guberna a zastával umírněný postoj v povstání) vyvázl dokonce bez trestu.

Dne 13. 8. 1775 byl vydán nový robotní patent (v tištěné podobě měl 40 stran textu), který sice nezrušil robotu, jak si mnozí nevolníci přáli, nýbrž pouze zmírnil povinnosti poddaných vůči vrchnostem. Nový robotní patent pro Moravu byl vydán dne 7. 9. 1775.

V upomínku na bitvu u Chlumce nad Cidlinou vytvořil v r. 1938 na hrázi Velkochlumeckého rybníka sochař Jakub Obrovský plastiku nazvanou „Selský rebel“. Mezi objekty, které chtěli povstalci rovněž vyplenit, patřil i zdejší barokní zámek Karlova Koruna, patřící šlechtickému rodu Kinských. Tento objekt je dílem proslulého architekta italského původu – J. B. Santiniho-Aichla. Jeho projekt z let 1721-23 provedl až po Santiniho smrti jiný pražský architekt – F. M. Kaňka. Chlumec je rodištěm řady významných osobnosti, např. dramatika a spisovatele V. K. Klicpery (1792-1859) nebo historika Jaroslava Golla (1846-1929).

Zmínka o „sedlácích u Chlumce“ je jen drobným příkladem toho, že v ČT24 se sice kdosi pokouší o vylepšení celkově pochmurné atmosféry, avšak moc se mu to nedaří. Hlavním nedostatkem oné informace o nevolnickém povstání z roku 1775 je totiž to, že toto sdělení se k divákům dostalo až několik dní po tomto výročí: 250. výročí totiž připadlo již na pondělí 24. 3. 2025, kdežto informace na ČT24 byla odvysílána teprve v pátek dne 28. 3. 2025.

Jak se můžeme přesvědčit každý den, v práci ČT převládá naprostý chaos. Zřejmě tam nemají žádný seznam historických výročí, jež připadají na ten který kalendářní rok. Kalendária kdysi mívaly všechny zavedené redakce před rokem 1989. Dnes nesleduje nikdo nic. Podle toho taky vypadá vysílací plán pořadu „Historie.cs“. Jinak v práci řadových redaktorů stále přetrvávají problémy se skloňováním číslovek. To se projevilo i v tomto případě. ČT24 odvysílala v souvislosti s informací o selském povstání z roku 1775 tento titulek v dolní části obrazovky: „250 let od selského povstání v Chlumci“. Správně ta informace o výročí měla být napsána takto: „Dvou sté padesáté výročí…“ (250. výročí).

I to je samozřejmě nepřesná informace: povstalecké oddíly pocházely z nejrůznějších částí Čech: z Teplicka, ale i z Náchodska, Smiřicka, Hořiněveska či Chlumecka. Na aktivity „Selského guberna“ reagovali například rychtáři z Trutnovska, Chvalkovicka, z okolí Poličky, Broumovska, Vrchlabska, Opočenska nebo Novoměstska. Zkrátka: selská rebelie z roku 1775 doopravdy zasáhla celé území Čech.

─────

Na pár slov s Klárou Radilovou a s „Janem Macháček“

S nedostatky v práci s českým jazykem se setkáváme převážně u mladých, málo vzdělaných, nezkušených a špatně vychovaných redaktorů a redaktorek ČT neustále. Není snad jediného dne, aby se nevyskytl nějaký problém. Pokud se vedení ČT domnívá, že se to jaksi automaticky zlepší samo od sebe, pak je na velkém omylu. Když někdo léta „flákal“ výuku mateřského jazyka, samo mu to do hlavy „nenaskáče“. Jako bývalý učitel ČJ o tom něco vím.

Svou do očí bijící neschopnost zacházet správně s českým jazykem na odpovídající úrovni nám nejnověji předvedla hloupá a namyšlená „svazačka“ z „líhně“ ušatého propagandisty M. Kubala – Klára Radilová. Tuto bývalou „televizní husičku“, která se toho zatím moc nenaučila, ale jež se chová, jako by byla absolventkou některé z prestižních amerických univerzit (Harvard, Stanford či Princeton), nekritizuji poprvé. Bohužel – k žádné sebereflexi dodnes nedošlo. V jejím případě je to stále stejné: hloupost a arogance na pokračování. Na to existuje jediná „medicína“: okamžitý vyhazov.

V případě jmenované moderátorky došlo k této trapné příhodě, a to na ČT24 dne 28. 3. 2025 v 18.10 hod. Radilová se během rozhovoru s novinářem J. Macháčkem dopustila tohoto blábolu. Použila chybný tvar jeho jména a příjmení: „s Janem Macháček“. Stali jsme se nechtěně a v živém vysílání svědky toho, kterak další televizní „nána“, která se ve škole nenaučila skloňovat vlastní jména, ničí už tak špatnou pověst této televize.

ČT24 nám znovu dokázala, že zaměstnává osoby, které tam nemají co pohledávat. Před časem jsem kritizoval jiného namyšleného „borce“, který se mylně domníval, že snědl veškerou moudrost světa. Jmenuje se Daniel Takáč a je to zdatný poskok současného režimu „fialových příšer“. Přitom tento hlupák a nedovzdělanec neuměl ani vytvořit pátý pád příjmení hostů, které si zval do pořadu „Interview ČT24“. Tomuto problému jsem věnoval samostatný článek (viz odkaz za tímto textem). Takáč se od té doby aspoň trochu umírnil a dává si dobrý pozor na oslovování hostů ve svém pořadu.

U Radilové je to ovšem jiné a horší: Ta se chová stále stejně, jako by to byla ta nejchytřejší a neomylná „hvězda“ první velikosti. Jak je tomu ve skutečnosti, to nám předvedla v pátek 28. 3. 2025. Bylo mi líto J. Macháčka. Opravdu si nezasloužil, aby ho ztrapňovala tato „televizní husička“, která nic neumí. Podobných pitomců je ČT plná: šéfuje jim J. Souček. Hanba jim! V případě J. Macháčka se jedná o poradce prezidenta P. Pavla, který mnoho let předtím (od r. 2014) byl i předsedou think-tanku ANO 2011, zvaného „Institut pro politiku a společnost“. (K jeho zakládajícím členům patřil rovněž dnešní senátor – egyptolog M. Bárta.)

Bývalý novinář Jan Macháček, který patří k signatářům Charty 77, přijal onen „přebrept K. Radilové s nadhledem: ani nehnul brvou a neřekl jediné slovo kritiky. Život ho, zdá se, naučil velké toleranci. Ke škodě takových novinářských nedouků, jako je Radilová a spol. Ty je třeba z ČT vyhodit mezi prvními. Ještě než k tomu dojde, zasloužila by si tato hloupá a arogantní zaměstnankyně ČT pár výchovných pohlavků. Pak by se jí možná v hlavě rozsvítilo. A k tomu aspoň rok bez mimořádných odměn.

Ale čemu se vlastně divím? Ředitel ČT J. Souček chodí na Vyšehrad odprošovat M. Horákovou (prozradím mu, že onen údajný hrob je fiktivní; tělo popravené protikomunistické odbojářky bylo sice zpopelněno začátkem července 1950, avšak urna se v následujících měsících a letech komunistického teroru „ztratila“), a proto nemá čas sledovat „výkony“ svých podřízených. Spoléhat na to, že to v této televizi „poběží samo od sebe“, je vrchol naivity. Pokud tito jedinci neuvidí, že nad nimi někdo stojí s karabáčem, sami od sebe řádně pracovat nebudou. Proto se tam ty chyby neustále vyskytují. Zkrátka: s „materiálem“, jaký tam „natahal“ P. Dvořák a který není schopen „ukočírovat“ ani ušatý M. Kubal, se dá dělat jediné: všechnu tu sebranku vyházet a založit novou televizi „na zelené louce“. Bez lidí, kteří jsou zatíženi minulostí.

Všechno to, o čem jsem psal v předchozích řádcích, se odehrálo přibližně tři týdny po mém upozornění na to, že redaktorka J. Peroutková uvedla v upoutávce na pořad „Události, komentáře“ (4. 3. 2025, 22:00) chybný tvar příjmení náměstka ministra zahraničí – Eduarda Hulicia. Dotyčná redaktorka použila nesprávný tvar genitivu: „Huliciuse“. Zdá se, že ve škole se tato novinářka neučila o tom, že latinská jména mají jiné skloňování než jména česká.

Na tento případ jsem upozornil písemně (e-mailem) jak J. Peroutkovou, tak i jejího kolegu M. Řezníčka, protože nebylo jasné, kdo z těch dvou bude večerní pořad moderovat. Nakonec to „padlo“ na Řezníčka, který následně v televizním studiu předvedl takovou šaškárnu, že něco podobného jsem již dlouho neviděl. Poté, kdy několikrát za sebou užil nesprávného tvaru pátého pádu (= oslovení) „pane Huliciusi“, začal Řezníček najednou, zničehonic, používat jiné oslovení: „pane náměstku“.

Ona náhlá změna mohla být způsobena tím, že moderátorovi kdosi do sluchátka, které měl v uchu, řekl, že jeho tvar oslovení tohoto politika je chybný. A on, „televizní všeználek“ Řezníček, protože je profesionál (to mu neupírám ani já), okamžitě věděl, jaký „ekvivalent“ onoho chybného oslovení má použít. Čili: na mou radu nedal. Musel mu to kdosi pošeptat do sluchátka. Tímto způsobem se dnes pracuje v ČT!

O tomto trapném případu jsem bezprostředně informoval (opět formou e-mailu) i ředitele Součka. Pořádek v ČT bude zřejmě nastolen teprve tehdy, až všichni tito „géniové“ budou odesláni na Úřady práce – spolu se Součkem.

29. 3. 2025

‒ RJ ‒

─────

P. S.

Do třetice všeho dobrého a tentokrát snad naposledy…

Nezastírám, že jsem po kritice dvou dílů pořadu „Historie.cs“ čekal, jak se moderátor J. Železný zachová. A opět jsem se nezmýlil: Kritika po dotyčné osobě stekla jako po teflonu a nestalo se vůbec nic. Moderátor J. Železný si tentokrát zvolil námět svého třetího dílu ještě bizarnější: „Mezi světlem a stínem“. Tento pořad uvedla ČT24 dne 29. 3. 2025 po 22.00 hodině.

Nebudu se raději ptát, jak tento námět souvisí s historií, přesněji s původním zaměřením tohoto pořadu na historická výročí. Nijak, protože námětem bylo umělecké fotografování v období První republiky. Na rozdíl od dvou minulých dílů tam sice nějaké fotografie byly, dokonce i část dokumentárního filmu o legendárním fotografovi Josefu Sudkovi, ale většina času, který byl pořadu vyhrazen, byla věnována pouhému mluvení: opět se jen plácalo, plácalo a plácalo…

I tentokrát jsem čekal, že si J. Železný zvolí některé z aktuálních historických výročí. Přímo se nabízelo 250. výročí selského povstání z roku 1775. A znovu jsem se nedočkal. Spolu se mnou se nedočkali ani další diváci, kteří na sledování tohoto pořadu ještě nezanevřeli. Jakub se mylně domníval, že to tentokrát zachrání českou vlaječkou v levé klopě svého saka. Bohužel ‒ nebylo co zachraňovat.

Bylo to slabé, slabé, slabé. Příště už raději ne! Ti, kdož se domnívali, že by se mohl pořad „Historie.cs“ ještě zachránit a zvednout na původní úroveň, jsou oprávněně zklamáni. Od této chvíle budu již jen čekat, kdy J. Železný raději sám skončí a najde si jinou „hračku“.

─────

Chaos na ČT24 pokračuje…

Další důkaz o tom, jaké poměry vládnou v České televizi, hlavně na zpravodajské stanici ČT24, přinesl dnes (31. 3. 2025, 10:34) moderátor (spíše však „předčítač zpráv“) Jakub Musil. V posledních dnech je tento hoch na roztrhání, jako by ČT nikoho jiného neměla. Střídá jednu fialovou kravatu za druhou, aby se svým šéfům zavděčil, a pak udělá takový „kiks“, jako dnes! Všechno to předchozí snažení jde rázem do háje.

Na začátku naplánovaného rozhovoru s historikem J. B. Uhlířem, který se zabývá problematikou našich vězňů a popravených z doby tzv. Protektorátu, přivítal J. Musil svého hosta tímto pozdravem: „Hezký večer.“ Možná to bude tím střídáním zimního a letního času, kdo ví? V každém případě je to ostuda.

Co k tomu dodat? Raději nic. S tímto „materiálem“ to doopravdy nikdy lepší nebude. Přesto se jedno řešení nabízí: dobrovolně to rozpustit a začít si hledat nové zaměstnání. Samozřejmě – méně náročné, méně stresující i méně placené.

31. 3. 2025

‒ RJ ‒

─────

P. P. S.

Zahájení kampaně předvolebního hnutí „Stačilo!“

Dnes, v pondělí 31. 3. 2025, byla odstartována kampaň před podzimními parlamentními volbami. Jejich termín ještě nebyl vyhlášen, dokonce ani přesněji určen (konec září – začátek října 2025). Již tato skutečnost prozrazuje, jak netrpělivě jsou tyto volby očekávány ze strany občanů a voličů. Ne tak u současné vládnoucí koalice, která si naplánovala v roce 2021, že chce zůstat u moci osm let. Vyslepičil to na ně hloupý vesnický pasáček M. Jurečka, který půjde brzy z kola ven. Přivedl svou stranu k nulovým preferencím, ale přesto se nestydí znovu kandidovat. Vrátit se zpátky na traktor se mu nechce, ale bude to lepší, než kdyby šel rovnou do vězení.

Dokonce ani komunisté v dobách „rudého teroru“ neposílali své třídní odpůrce do vězení, pokud se rozhodli, že půjdou fárat na šachtu. Režim potřeboval pro vybudování těžkého průmyslu kvalitní černé uhlí a koks na výrobu železa a oceli. Bez toho se nedají vyrábět ani tanky, ani děla, ani náboje. „Deindustrializovaná“ Evropa pod vedením „zelených“ politiků z Bruselu nedokáže nejen nikoho porazit, ale ani vojensky ohrozit. Je k smíchu každému, kdo něco ví o vojenském umění. Když to budete dnes vypravovat těm mladým, uvědomělým bruselským „svazákům“, budou na vás koukat s otevřenou hubou. To jim na školení v Aspen Institutu nikdo neřekl.

Koaličníci poté, kdy budou poraženi regulérně ve volbách, nemohou počítat s žádnými ohledy ani přehnaným humanismem. Jednoduše si to nezaslouží, protože se k lidem chovali jako prasata. Falešně si hráli na jakousi „elitu“ národa, ale pro skutečný národ nedělali vůbec nic: pouze čtyři roky škodili, kde se dalo. Za to je doživotní trest vlastně odpovídající „odměnou“.

Poté, kdy svou předvolební „barevnou“ kampaň s vyčpělým programem, o němž nikdo nic neví, uspořádala minulý týden beznadějně prohnilá, kmotrovská a tunelářská ODS, dlouho očekávaný „start“ levicového uskupení „Stačilo!“ přišel v hodině dvanácté. Konečná, Vidlák i Bobošíková nejsou žádným překvapením. Tak trochu vyčnívají z řady, ale na kandidátkách zaujímají stejnou pozici jako mnozí z těch zcela neznámých „lídrů“ z jednotlivých volebních krajů. Některá jména slyším vůbec poprvé. Pozor na to! Na tom by celá koncepce tohoto uskupení mohla ztroskotat. Lídr, kterého nikdo nezná, není žádný lídr. Naštěstí se i tady bude „kroužkovat“.

Z toho, co proniklo z dnešního zahájení kampaně do médií, považuji za velmi realistický odhad dvouciferného volebního výsledku. I když: nedělejme účet bez hostinského! Kdyby kandidovala samostatně pouze KSČM, nedostala by se do Sněmovny. Výsledek krajských voleb z podzimu loňského roku to jasně prokázal. Proto je na místě zdrženlivý optimismus.

Teprve po volbách se dozvíme, zda projekt „Stačilo!“ byl jen kamufláží, pokusem o vytažení komunistické mrtvoly z hrobu, nebo je tomu jinak. Politici KSČM sami svou stranu „pohřbili“ a proměnili ji v nevolitelnou „mumii“. Za to mohou poděkovat V. Filipovi, P. Kováčikovi a dalším politickým „vykopávkám“. KSČM i SOCDEM jsou spolehlivě „mrtvé“ strany. Zahynuly v důsledku arogance svých vrcholných funkcionářů a kvůli jejich papalášství. Nová levice proto musí vzejít ze zcela odlišných základů: ideových i sociálních.

Dnešní datum je symbolické, a tudíž skýtá naději, že by všechno mohlo dobře dopadnout. Právě dnes totiž odchází ze své funkce jedna z nejproblematičtějších osob v čele Nejvyššího státního zastupitelství: Igor Stříž. Koalice tak dlouho váhala s jeho odvoláním, až všechno prováhala. Tím si vykopala vlastní hrob. Stala se nedůvěryhodnou a pro většinu občanů nevolitelnou. Potichu, bez pozornosti médií se dozvídáme i o tom, že plk. O. Foltýn je „popotahován“ kvůli svému angažmá (samozřejmě nezákonnému) na Ukrajině. V demokracii a v právním státě platí zákony pro každého: nikdo nestojí nad nimi. Mějme to na paměti!

Citát z nadpisu k obrázku nad posledním mezititulkem tohoto článku jsem si „vypůjčil“ od Vidláka. Připomnělo mi to situaci, kterou jsem zažil ještě jako student těsně před maturitou na jaře 1968. Tehdy se část bývalých „skalních stalinistů“ z Února 1948 představila naivním občanům, kteří uvěřili myšlence „socialismu s lidskou tváří“ na bombastické tiskové konferenci ve Slovanském domě na Příkopech v centru Prahy. Bylo to v březnu 1968, ještě před volbou nového prezidenta republiky, kterým se na konci března 1968 stal gen. L. Svoboda. Tuto akci pohotově přenášela v přímém přenosu Československá televize.

Na tribuně tehdy zasedli ti novopečení stoupenci myšlenky socialismu „s lidskou tváří“, kteří před dvaceti lety posílali do vězení jiné spolustraníky. Vedle stalinistického básníka P. Kohouta nebo antisionisty A. J. Liehma tam seděla i M. Švermová, vdova po národním hrdinovi Janu Švermovi. Ona sama byla odsouzena k doživotnímu trestu vězení; nakonec byla amnestována v r. 1956. Doba byla tak zmatená, že manželka popraveného R. Slánského neodmítla pomoc P. Kohouta při sepisování svých pamětí.

Legraci si i z toho dělal i „krásný Tony“, v březnu 1968 sesazený prezident republiky A. Novotný. Ten totiž nemohl pochopit, jak se může dát dohromady manželka popraveného generálního tajemníka KSČ s propagandistickým pisálkem P. Kohoutem. Ten totiž v době procesu s R. Slánským šéfoval satirickému časopisu „Dikobraz“, v němž byly zveřejňovány dehonestující články a karikatury, týkající se Slánského skupiny.

To všechno bylo nejen o ztrátě jakýchkoliv morálních zásad, nýbrž i docela obyčejného lidského vkusu. Josefa Slánská se vyjevila jako prostoduchá ženština bez jakékoli morálky. Nic jí nepomohlo, že byla pronásledována režimem ona i její děti. Skončila ve stejném zapomnění jako její muž, který byl a zůstal komunistickým zločincem.

[O této problematice viz články, na něž uvádím odkaz za tímto textem.]

31. 3. 2025

‒ RJ ‒

─────

Odkazy na články o situaci po Únoru 1948 a problémech v ČT:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-11-2024/---zemrel-jan-opletal-a-jeste-jeden------.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2023/heliodor-pika-nebyl-odsouzen-za-vlastizradu-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-4-2023/patym-padem-volame--danieli-takaci-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-11-2022/pologramotni-blbci-dal----kraluji----v-ct-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2022/---vy-jste-hovoril--ze-jste-hovoril------.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2022/festival-prostorekosti-a-blaboleni-v-ct-nekonci----.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2022/ct-potrebuje----zestihlit-----zpravodajstvi----rozprasit----.html