Svobodné noviny na internetu

Kdo jsou oni „nacisté“, o nichž se zmiňuje zpravodajství ČT?

Blíží se 80. výročí osvobození Československa od fašismu a nacismu v květnu 1945. Těchto pár řádků píšu jen krátce po komickém vystoupení „myslitelky“ Danuše Nerudové z „dozimetrického“ STANu v diskusním pořadu V. Moravce „Otázky V. M.“ dne 16. 3. 2025. Tam se této europoslankyni podařila řečnická „perla“, kterou musela jistě vylovit z temných vod Mariánského příkopu. Jak známo: čím větší hloubka, tím vzácnější perla. Jinak ani nelze.

Naše politická scéna zažívá velice krušné časy. Politici Fialovy koalice již začínají vážně konkurovat bývalému generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ M. Jakešovi. Jeho „brojleři x bojleři“ jsou úplné nic proti nejnovější hlášce této političky. Ona i její výrok nepochybně vstoupí do dějin nikoli proto, že je „mladá a krásná“ (o obojím by se dalo s úspěchem pochybovat), ale kvůli tomuto vážně míněnému „výplodu“ jejího chorého mozku v politické debatě, která mívala až dosud docela dobrou úroveň. (Moravcovi lze vytknout cokoliv, zejména nevyváženost při výběru hostů, přesto tento moderátor stále patří k tomu lepšímu, co u nás máme.) Dotyčný výrok D. Nerudové zněl: „Tuto zemi osvobodili Američané.“

Až do odvysílání tohoto pořadu jsem nezaznamenal takovou dávku lidské hlouposti. S tím se člověk musí narodit, musí to mít v genech. Moderátor ČT V. Moravec se dopouští chyby v tom, že si nechává vnucovat, koho má do pořadu pozvat. O tom zřejmě nerozhoduje on, ale někdo jiný. Tomuto moderátorovi vytknu něco jiného: v poslední době začal být nepozorný. Já sám jsem ho „nachytal“ při tom, že vůbec nezareagoval na evidentní nesmysl, který pronesl v „Otázkách V. M.“ dne 19. 1. 2025 ministr práce a sociálních věcí M. Jurečka (KDU-ČSL), když tvrdil, že M. Horáková byla členkou Čs. sociální demokracie.

Moravec měl z pozice moderátora upozornit na to, že se tento politik zmýlil. Vím, že to není snadné, protože u nás máme samé „geniální“ politiky, byť Jurečka patří k těm největším hlupákům a „pologramotům“ z Fialovy vlády. (Ostatně – P. Fiala sám na tom není o moc líp.) To však Moravec zřejmě ze strachu z vládní koalice, která ho drží (i proti řediteli Součkovi) v jeho pozici „elitního“ moderátora, neudělal. Z toho plyne jednoduchý závěr: že totiž tento pořad není jen politicky a názorově nevyvážený, ale že se v něm vyskytují i faktografické chyby, jež nikdo neopravuje. Politici říkají, co jim slina na jazyk přinese, a moderátor „veřejnoprávní“ televize, který to má hlídat, raději mlčí, aby si nerozhněval mocné. Již kvůli tomu by měl být V. Moravec z ČT s hanbou vyhnán. Co se týká M. Horákové, ta totiž patřila k političkám jiné levicové strany – Čs. strany národně socialistické.

Nebudu pátrat po tom, kdo to této nedoceněné političce, která si troufla vnucovat se občanům tohoto státu jako prezidentka republiky (je to nejen nebetyčná drzost, ale i známka nesoudnosti a absence zdravého rozumu), poradil a jak se k tomu postavil její otec Oldřich Peslar, člen předlistopadové KSČ. Reakce většiny občanů a čtenářů na internetu jsou zatím zcela jednoznačné: odmítavé. Z toho soudím, že jako národ na tom ještě nejsme tak špatně.

Teď už jenom čekám, kdy nás překvapí nějakou podobnou „moudrostí“ synáček paní europoslankyně – Filípek. Ten momentálně mlčí – na rozdíl od manžela-právníka, který by rád okřikoval kritiky své hloupé a nevzdělané ženy místo toho, aby jí zakázal cpát se při každé příležitosti před televizní kamery. „Televizní půst“ je to jediné, co v tomto případě pomáhá. Doporučuji půst až do konce volebního období této „geniální“ europoslankyně.

[Filip Neruda doopravdy nezklamal. V rozhovoru pro CNN Prima News dne 25. 3. 2025 v reakci na prohlášení K. Konečné o tom, že nepovažuje Rusko za bezpečnostní hrozbu, syn naší europoslankyně D. Nerudové řekl toto: „Vypovídá to o tom, že je orientovaná prorusky. Kdyby do Česka – nedej Bože – přijely ruské tanky, vítala by je s otevřenou náručí a skákala by radostí. Je vidět, že opravdu nehájí české zájmy.“ Ocenit na tomto prohlášení lze jediné: že se v něm nevyskytují vulgární slova – jako v případě jeho matky nebo starosty Řeporyjí P. Novotného. Bude-li Filípek takto pokračovat, mohl by „zdědit“ toto výnosné „koryto“ po mamince, až za čtyři roky v Evropském parlamentu skončí.]

Na rozdíl od roku 2020, kdy Česká televize (ČT) prováděla u příležitosti 75. výročí osvobození neurvalou protiruskou propagandu, je letošní mlčení o účasti Rudé armády při osvobozování našeho území v r. 1945 zatím tou nejmírnější podobou. Když už nelze říkat pravdu, tak se o ní raději mlčí. To v ČT umí na jedničku. Nemají v tom konkurenci.

Aby se i čtenáři SN mohli seznámit s fakty, jež jim ČT z neznámých důvodů zamlčuje (asi jí to kdosi zakázal), uvádím odkaz na dva články z roku 2020, z nichž se dozvědí o průběhu osvobozování ČSR v r. 1945, jakož i o tom, jak ČT manipulovala s informacemi k tomuto tématu na jaře 2020. Je to velká ostuda a potvrzení špatné práce této televize, která o sobě tvrdí, že je „veřejnoprávní“. Je pouze manipulativní, prolhaná a propagandistická. Dnes o něco méně než v onom roce 2020. Zde jsou příslušné odkazy:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2020/osvobozeni-ceskoslovenska-v-kvetnu-1945.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-11-2020/---flasinet----zvany-ceska-televize--1.-cast-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-12-2020/---flasinet----zvany-ceska-televize--2.-cast-.html

─────

ČT „zapomněla“, že součástí osvobozovaného území bylo i Slovensko

Na rozdíl od předešlých let zařadila letos ČT do svého vysílání i připomínku tohoto osvobození v roce 1945. Téměř každý den uvádí (spolu s příslušnými filmovými záběry), jaký byl postup osvoboditelů, který nakonec vedl k porážce nacistického Německa v květnu 1945. Zatím je to více než skromné a obsahově velmi nevyvážené. Soudě podle výběru odvysílaných filmových záběrů, jedná se hlavně o osvobozování území Německa, např. o postup anglo-amerických spojeneckých vojsk od hranic Německa s Francií směrem k Berlínu. (Součástí byly i záběry z bitvy u Remagenu a zničení známého mostu přes řeku Rýn dne 7. 3. 1945.)

Z toho, co jsem měl možnost sledovat na obrazovce ČT24, nepadla zde jediná zmínka o účasti jednotek Rudé armády (v ní bojovali jak Rusové, tak i Ukrajinci proti společnému nepříteli – Němcům). Nic jsme se nedozvěděli ani o osvobozování území Slovenska oddíly 2. a 4. ukrajinského frontu Rudé armády od podzimu 1944 až do jarních měsíců roku 1945. Dne 6. 10. 1944 překročily jednotky 38. armády, která byla součástí 4. ukrajinského frontu, Dukelský průsmyk. Dne 26. 11. 1944 osvobodily jednotky 1. gardové armády, patřící rovněž k 4. ukrajinskému frontu, tato města: Michalovce, Sninu a Humenné, dále Prešov (19. 1. 1945), Bardějov (20. 1. 1945), Spišskou Maguru i Starou Ľubovňu (25. 1. 1945) a Spišskou Starou Ves (27. 1. 1945).

Souběžně s tím jednotky 18. armády, která byla rovněž součástí 4. ukrajinského frontu (funkci náčelníka politického oddělení zde vykonával genmjr. L. I. Brežněv) osvobodila tato města a obce: Veľké Kapušany a Čierna pri Čope (23. 11. 1944), Kráľovský Chlmec (26. 11. 1944), Trebišov (1. 12. 1944), Košice (20. 1. 1945), Levoča, Spišská Nová Ves, Kežmarok a Spišský Štvrtok (27. 1. 1945), Poprad (28. 1. 1945), Liptovský Mikuláš (4. 4. 1945), Ružomberok a Dolný Kubín (5. 4. 1945), Martin a Vrútky (11. 4. 1945), jakož i Žilinu a Kysucké Nové Mesto (30. 4. 1945).

Jednotky 2. ukrajinského frontu, který postupoval od jihu (spolu s vojáky Rumunska), osvobodil tato slovenská města: Rimavská Sobota (21. 12. 1944), Lučenec (14. 1. 1945), Banská Štiavnica (7. 3. 1945), Zvolen (14. 3. 1945). Banská Bystrica (25. 3. 1945), Podbrezová (26. 3. 1945), Komárno, Nové Zámky a Šurany (30. 3. 1945), Nitra, Galanta a Šaľa (31. 3. 1945), Trnava a Hlohovec (1. 4. 1945), Topoľčany, Modra, Pezinok a Vajnory (2. 4. 1945), Kremnica, Sv. Jur a Veľké Kostoľany (3. 4. 1945), Bratislava, Handlová, Piešťany a Prievidza (4. 4. 1945), Malacky, Bánovce a Bojnice (5. 4. 1945), Nové Mesto nad Váhom, Čachtice a Kostoľná (7. 4. 1945), Myjava (8. 4. 1945), Trenčín (10. 4. 1945), Trenčianská Teplá, Skalica. Vrbovce a Holíč (12. 4. 1945).

Výše uvedený přehled uvádím z toho důvodu, že v ČR žijí tisíce Slováků. Také oni si zaslouží, aby byli pravdivě informováni o historii své země.  Že to nedělá prolhaná a propagandistická ČT, ač by měla, nejlépe svědčí o pokrytectví politických komediantů, kteří stojí v čele této televize, a to ve vztahu k našim bratrům ‒  Slovákům. Dlužno ještě dodat, že na osvobozeném území Slovenska, v Košicích, se dne 4. 4. 1945 ustavila první poválečná vláda Národní fronty Čechů a Slováků v čele se sociálním demokratem Z. Fierlingerem, který byl za války naším velvyslancem v Moskvě.

Nesmím zapomenout ani na otázku z mezititulku. Těmi „nacisty“, okolo nichž se již několik let cudně mlčí, aby si naši politici nepohněvali sousedy na západ od našich hranic, byli němečtí okupanti, kteří obsadili dne 15. 3. 1939 zbytek území bývalého Československa, Čechy a Moravu ‒ bez odtržených pohraničních oblastí tzv. Sudet (s většinovým německým obyvatelstvem). ČT ráda hovoří o jakýchsi anonymních „nacistech“, kteří zřejmě neměli žádnou národnost. Jenže: pravda je úplně jiná. Byli to Němci, jejichž potomci dnes řídí struktury Evropské unie. Proto si s nimi naši „náckové“ z „fialového hnusu“ tak dobře rozumí.

A jelikož nechci být neobjektivní ani nespravedlivě kritický vůči ČT, napíšu i toto: Dne 21. 3. 2025 ČT24 uvedla ve svém vysílání informaci, že právě před 80 lety (21. 3. 1945) byly osvobozeny první obce na Osoblažsku, a to ještě před zahájením Ostravsko-opavské operace jednotek 4. ukrajinského frontu, které postupovaly na území bývalého Československa z polského území směrem na jih. Jejich součástí byli i vojáci 1. čs. tankové brigády v SSSR.

Dodnes se mohou naši občané přesvědčit o krutosti ustupujících německých jednotek, které bránily postupu sovětských vojsk doslova brutálním způsobem. Velmi známý je případ umučeného ukrajinského průzkumníka ze zmíněné 1. čs. tankové brigády, která osvobozovala obec Štítinu na Opavsku. (Zde se v r. 1897 narodil slavný účastník I. a II. odboje – div. gen. H. Píka, kterého po válce, 21. 6. 1949, komunisté nechali popravit v Plzni na Borech.) 

Zmíněný průzkumník, 22letý Ivan Kubinec, který se narodil v r. 1923 v obci Novoselice na Podkarpatské Rusi, padl do zajetí a byl umučen Němci. Ti jej dne 18. 4. 1945 přibili zaživa na vrata zemědělského statku ve Štítině a nechali ho tam zemřít. Jeho památku dodnes připomíná náhrobek na zdejším hřbitově. K pohřbu tohoto hrdiny došlo hned po skončení bojů na Opavsku.

Nejen Ukrajinci, ale i Rusíni, žijící v letech 1919-1938 ve svazku Československé republiky, společně bojovali proti Němcům za svobodu své vlasti. Dnešní Ukrajinci na tato historická fakta rádi zapomínají a s potomky německých nacistů se bratříčkují. Dějiny nás učí, že podobné chování nekončívá dobře.

●●●

„Pirát“ V. Votápek: antikomunista a rusofob s legitimací KSČ!

V řadě politických stran, které se zformovaly až po Listopadu 1989, mají desítky, možná i stovky bývalých členů předlistopadové KSČ. Bezprostředně po „sametové revoluci“ 1989 to byla běžná praxe, nad kterou se nikdo nepozastavoval. Vždyť touto stranou po Únoru 1948 prošlo více než čtyři miliony občanů ČSR, někteří i opakovaně.

Starší členové ODS nebo Babišova uskupení ANO 2011 to dobře vědí. Tito „transformovaní“ komunisté mezitím nalezli do většiny nových stran a hnutí, aniž by se ke své politické minulosti před rokem 1989 příliš hlásili. Nebylo se totiž čím chlubit. Většina z těchto jedinců našla útočiště v ODS nebo ČSSD; po r. 2011 pak někteří z nich zamířili k Babišovi – do jeho strany/hnutí ANO 2011.

Zkrátka: předlistopadoví komunisté nikam nezmizeli, nikam se „nevypařili“, nýbrž zaneřádili celou naši „demokratickou“ politickou scénu. Proto když se občas ozývají hlasy, jež kritizují dnešní KSČM či předvolební formaci „Stačilo!“, působí to velice úsměvně. Bývalí komunisté totiž pokřikují na dnešní komunisty, kteří se stále ještě hlásí ke své značce – KSČM. (Na rozdíl od rozvědčíka z Hradu, agenta „Pávka“, který by nás rád učil „demokracii“, jsou tito členové spíše důkazem toho, že hlásit se hrdě ke své straně nemusí být charakterovou vadou – na rozdíl od „převlékání kabátů či uniforem“.) 

Jedním z těchto pravověrných, polistopadových kritiků KSČ i putinovského Ruska je i bývalý generální konzul v Petrohradě (správně: „Sankt Petěrburgu“), Vladimír Votápek. Jedná se o člena KSČ před rokem 1989, který navíc ještě studoval v Sovětském svazu (to mohli pouze mimořádně uvědomělí soudruzi) a následně přednášel marxismus-leninismus (vědecký komunismus) na vysoké škole.

Votápkovo jméno znají dobře i televizní diváci z jeho častých vystoupení, v nichž komentuje poměry v Rusku nebo na Ukrajině. Samozřejmě – zcela jednostranným způsobem, který nepřipouští žádné pochybnosti o tom, že by tomu mohlo být jinak. (Podobně se chová i „rusista“ Libor Dvořák, působící v ČRo, který rovněž za minulého režimu vystudoval ruštinu, ale dnes si hraje na velkého kritika všeho ruského. Tito malí lidičkové mají dveře do ČT vždy otevřené, aby tam mohli hlásat své „překabátěné“ názory.) Co však muselo překvapit snad úplně každého, je drzost, s níž se Votápek vnutil „Pirátům“ jako jejich expert na bezpečnostní otázky. To je, jako byste udělali kozla zahradníkem.

Tento „převlečený komunista“, z něhož se přes noc stal antikomunista a rusofob, patří k mimořádně odpudivým postavám na naší politické scéně. Tváří se jako „demokrat“, ale je to ta nejhorší lidská špína a politická „žumpa“. Proto se divím „Pirátům“, že se tímto způsobem kompromitují. To jim bezesporu nové voliče nezajistí. Spíše naopak. Brzy budou z politické mapy vymazáni, třebaže jim různé agentury přisuzují poměrně vysoká čísla volebních preferencí. Jaká je skutečná pravda, to ukáží teprve volby.

Ne všichni „Piráti“ však smýšlejí stejně jako současné vedení v čele se Z. Hřibem. Obzvláště kritičtí jsou v tomto směru bývalí členové této strany. Ti, kteří odešli nedávno (Peksa, Wagenknecht), nebo v těchto dnech (Šípová). Na kontroverzního Votápka upozornil právě bývalý europoslanec M. Peksa. Je pozoruhodné, že komunistická minulost tohoto 65letého „převlékače kabátů“ nijak nevadí poslanci J. Michálkovi, který patří rovněž ke kritikům všeho komunistického. Hlavně toho, co nějak souvisí s A. Babišem. Ale s tím vším se budou muset „Piráti“ popasovat sami, chtějí-li politicky přežít. Přesto pochybuji o tom, že se jim to podaří.

Proč se tomu vlastně divím? Podobných „exemplářů“ chodí po světě víc. Stačí se podívat na to, kdo sedí na Hradě: komunistický rozvědčík a jeho politručka, které náš lid přezdívá: „První vyžírka“. Jedincům, kteří tohoto „převlékače kabátů a uniforem“ v r. 2023 volili, by měli odebrat hlasovací právo. Nezaslouží si jej.

Zkrátka: „Piráti“ už nevědí, co mají dělat, aby zůstali v politice u plných žlabů a koryt. Přitom o ně nikdo nestojí, ale jejich politici se chovají tak, jako by se s nimi počítalo i nadále pro vládní angažmá, třebaže byli Fialou z vlády vyhozeni. Nad tím zůstává rozum stát. Pouze několik odvážných kritiků pochopilo, že tato strana ve vrcholné politice končí. Poté, co v ní nepředvedla vůbec nic – kromě touhy po korytech a nadstandardních platech.

O případu V. Votápka viz články s tímto odkazem:

https://x.com/roman29898317/status/1822588792789737788

https://cnn.iprima.cz/exodus-u-piratu-a-komunisticka-minulost-jednoho-z-lidru-zvracel-bych-priznal-zakladatel-strany-469449?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1459701&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

●●●

ČT se topí v problémech, které si vytváří sama

Třebaže si naše/vaše Česká televize (ČT) prosadila prostřednictvím koaličních poslanců zvýšení koncesionářských poplatků, již nyní je zřejmé, že její problémy to nevyřeší. Ne všechno je pouze o penězích. Tím hlavním problémem ČT je evidentní nehospodárnost. Natáčejí se tam pořady, které téměř nikoho nezajímají a nikdo je nesleduje. Je tomu tak proto, aby pár zbytečných jedinců, kteří jsou přisáti ke kase ČT, mělo z čeho žít. Existenci tohoto problému nepřímo přiznal samotný ředitel J. Souček tím, že bezprostředně po odhlasování onoho zvýšeného koncesionářského poplatku dočasně pozastavil financování šesti pořadů: týdeníků, čtrnáctideníků a občasníků. Měl k nim přidat i obnovený pořad „Historie.cs“, jehož restart s J. Železným se žalostně nepovedl. To se dá řešit jedině zrušením takového pořadu.

V poslední době se ukazuje, že „slepou uličkou“ je rovněž natáčení filmů a nových seriálů. Zrovna dnes (sobota 22. 3. 2025) jsem v dopoledním „Studiu 6“ na ČT24 sledoval rozhovor s jakousi dramaturgyní a „spisovatelkou“, kterou ze svých televizních poplatků živíme my, televizní koncesionáři. Tato nesympatická osoba v růžových šatech (jako z „Perlovky“) nám tam vypravovala cosi o dlouhých přípravách a neméně dlouhém natáčení seriálu „Děcko“.

Podle toho, co jsem stihl zhlédnout, se jedná o naprosto zbytečný seriál. Tato země má mnohem větší problémy, než jsou příběhy zmatených mladých matek, které se zaobírají problémem, co s dítětem, jež se ještě nenarodilo, ale které po narození čeká stejně adopce. Bohužel – podobných zbytečných „seriálů“ se v ČT natáčí velké množství. Jejich sledovanost není velká: jedná se o „kšeft“ pro pár kamarádů a kamarádek těch, kteří se již dlouhá léta za naše peníze roztahují na Kavčích horách. Já bych je všechny poslal na Úřad práce. Ať se jdou živit něčím užitečnějším!

ČT by se měla soustředit nikoli na „uměleckou“ tvorbu, nýbrž primárně na zpravodajství, z něhož se za posledních dvou ředitelů stala doslova žumpa a nepřetržitý proud propagandy na úrovni té nacistické, geobbelsovské. Je třeba zastavit rovněž předražené projekty typu „StarDance“. Tento typ pořadů by si měli platit pouze ti, kteří se na to chtějí dívat. Proč by tyto pořady nemohla vysílat nějaká komerční televize? Ušetřit by se dalo i na zbytnělé redakci sportu. Není přece nutné, aby se tam živilo tolik „borců“, kolik jich tam momentálně je. Na základní zpravodajství stačí maximálně tři redaktoři v rámci zpravodajství na ČT24. Samostatnou redakci sportu zrušit!

Vedle těchto zástupných problémů, jež si ČT fakticky vytváří sama, aby si mohla hrát na chudinku, které koncesionáři nechtějí přidat další korunky, aby měla z čeho rozhazovat na své zbytečné pořady (např. výlet V. Piskaly do Vatikánu kvůli komentování zdravotního stavu papeže Františka), existují v ČT skutečné, reálné problémy, které však současné vedení okázale neřeší, ba ignoruje. O co se jedná?

Tak předně: úroveň práce jednotlivých redaktorů (moderátorů, „předčítačů zpráv“, reportérů z regionů) je velmi bídná. Jen v redakci zpravodajství je těch zbytečných postaviček „nadúroda“: desítky. Kromě těch stávajících, kteří se občas objeví na obrazovce, ale po většinu roku o nich nic neslyšíme, provádí ČT i nadále nábor dalších zcela zbytečných lidí, z nichž někteří neumí ani pořádně mluvit nebo nedokáží přečíst text ze čtecího zařízení, tabletu či mobilu, aniž by se nepřeřekli nebo nezakoktali. I cvičená opička nebo robot Emil by si s tím poradili líp.

Zkrátka: nedostatků je tolik, že denně registrují i několik chyb v „živém“ vysílání, odkud se to nedá „vystřihnout“, a to jak ve skloňování číslovek (většina redaktorů a redaktorek to nezvládá), tak i v mluveném projevu jako takovém. (Ti starší jsou na tom líp, ale mladí nejen nic neumí, ale ani na sobě „nepracují“, aby se to zlepšilo.) Novým oblíbeným pojmenováním se v těchto dnech stalo slovo „zejména“.

Velkým, podceňovaným problémkem, hlavně u začínajících redaktorů ČT, je „improvizace“: Pokyny, jež dostávají z režie na mobil, nejsou někteří z nich schopni pohotově aplikovat ve větách: blábolí, přeříkávají se a jsou z toho evidentně zmatení. Je to důsledek chybějící přípravy na samotné vysílání. I improvizaci je nutno se naučit. Občas to vypadá tak, jako by dotyčná osoba šla do televizního studia rovnou z hospody nebo nočního klubu. Nedávno jsem u kterési televizní „hvězdy“ zaznamenal tento chybný tvar číslovky: „sedum seti padesáti“.

Na úroveň M. Jakeše se dnes dostávají jak někteří politici (mnozí z nich již jen blábolí v předtuše příští volební porážky), tak i redaktoři ČT. Dne 14. 3. 2025 před 10.00 hod. odvysílala ČT24 rozhovor redaktora J. Zouly (z vědecké redakce ČT) s jistým J. Šestákem z TSK Praha o kontrole pražských mostů. V něm tento redaktor použil nespisovný tvar slovesa: „Kouknu a vidím…“. I já „koukám“ a vidím, jak to s tou televizí jde z kopce: od pěti k nule…

Stále se nezlepšuje ani práce těch „šmudlů“, kteří v tzv. newsroomu ťukají texty do klávesnice. Zdá se, že těmto pologramotným jedincům nikdo ve škole nevštípil pravidlo, na které jsem já sám během učitelské dráhy vždy upozorňoval své žáky a studenty: Pokaždé je nutno si zkontrolovat, zda se pisatel nedopustil nějaké chyby. Je třeba si to po sobě přečíst alespoň jednou, případně i několikrát. Nikdo z nás není génius a chyb se dopouštíme všichni – včetně mne.

To se mimo jiné podařilo dne 14. 3. 2025 v 16.50 hod. na ČT24 v souvislosti s avizovaným dokumentárním filmem o E. Benešovi. V pravém horním rohu obrazovky umístila ČT tento text: „Záběry z cesty E. Beneš[e] do USA v roce 1939“.  U jména „Beneš“ chyběla koncovka „e“. Tento nesprávný tvar tam byl opět několik minut, než tato reportáž skončila. A samozřejmě, jak jinak: nikomu z režie to nevadilo a nikdo tu chybu neopravil. (Teprve večer, při repríze této reportáže, to již bylo správně – po několika hodinách.) Tak totiž již dlouhou dobu lajdácky pracuje ČT, která na druhé straně požaduje vyšší koncesionářské poplatky. Až začne odvádět skutečně kvalitní práci, budu rád souhlasit se zvýšením poplatků. Do té doby však nikoliv.

Pro dokreslení celkové atmosféry, na níž se v ČT podílejí i ti mladí, začínající, redaktoři ČT (mají aspoň maturitu, nebo přicházejí na Kavčí hory rovnou z ulice?), uvedu ještě jednu „perličku“. Zdá se totiž, že „jazykové brusičství“, o němž jsem v loňském roce několikrát psal, a to v souvislosti s excesy, jaké se v ČT objevily, stále kvete. Tak např. redaktor M. Martinovský na ČT 24 dne 13. 3. 2025 v 12.05 hod. použil toto podivné slovní spojení: „padne na přetřes“. My, starší občané, kteří již něco pamatujeme a kteří jsme zažili ještě lepší úroveň našeho školství, než jaká je dnes, jsme se ve škole učili, že existuje toto úsloví: „padne kosa na kámen“, nikoli „padne na přetřes“. V tomto druhém případě to má správně vypadat takto: „dostane se na přetřes“ (= začne se o něčem hovořit).

A tak si tady žijeme – vedle toho nevykydaného Augiášova chléva na Kavčích horách. Vy necítíte ten příšerný smrad? Nejenže se nechce nikomu bojovat za vlast, ale dokonce se nikdo ani nehlásí jako dobrovolník, jenž by byl ochoten pomáhat při odklízení tohoto nahromaděného hnoje v ČT. To jsme dopadli! Čekat, že nám s tím budou pomáhat migranti nebo někdo jiný, to je velice úsměvná představa.

●●●

Pozor na „recyklované“ politiky! Jde jim jen o „koryta“!

S tím, jak se blíží termín podzimních parlamentních voleb (září‒říjen 2025), vyvstávají tyto naléhavé otázky: Kdo bude vládnout? Kdo s kým složí povolební koalici? A kdo zasedne v příští vládě? O „pravici“ ani o „levici“ tentokrát nepůjde. Primárně se bude jednat o to, aby měl vůbec kdo vládnout. Opakování „fialové“ taškařice z podzimu 2021 tentokrát doopravdy nehrozí. Nikdy nelze zopakovat dvakrát tentýž trik nebo podvod. Proto je třeba si dávat dobrý pozor na to, aby se některé profláknuté politické figurky nepokusily protlačit do příští vlády. A protože A. Babiš nemá ve své straně ANO 2011 téměř žádné skutečné osobnosti, probíhá v médiích jakýsi neoficiální „předvýběr“ těch jedinců, kterým by mohlo být nabídnuto křeslo v této příští vládě.

Již se mluvilo a psalo o staronovém ministru zdravotnictví A. Vojtěchovi, který stále ještě pobývá ve Finsku jako velvyslanec ČR. Nic proti němu: po jeho odchodu seděli v tomto ministerském křesle mnohem horší „odborníci“. (Dnešní ministr V. Válek z TOP 09 je za několik desetiletí vůbec to nejhorší, co se tam mohlo dostat. I ten J. Stráský z ODS byl v divokých „devadesátkách“ na tom lépe, třebaže se zdravotnictvím neměl nikdy nic společného.)

V médiích problesklo i jméno J. Landovského (dříve ČSSD, nyní bezpartijní), který skončil ve funkci velvyslance u NATO a momentálně stojí v čele „Aspen Institutu“ pro ČR. V tomto případě u A. Babiše zafungoval instinkt: tohoto „recykláta“ raději ne! Bude proto lépe si počkat, jaká jména přinesou příští týdny a měsíce.

Po volbách bude nutno dávat si dobrý pozor na to, aby se část politiků ODS nepokusila vnutit se Babišovi do vlády. Totéž před nedávnem hrozilo v případě „dozimetrického“ STANu. Blíží se soudní přelíčení s těmito zločinci. Již i ministr spravedlnosti P. Blažek (ODS) tuší, že to bude velký malér, který může „fialovcům“ pořádně uškodit. Soudci to prý nechtějí soudit, protože již teď je v této kauze 5 mrtvých. Kam se na takový malér hrabe „Čapí hnízdo“? To mělo sloužit jen k odvádění pozornosti od mnohem větších průšvihů politických stran.

Babiš správně identifikoval Rakušana a jeho politickou stranu STAN (říká o ní, že je to „organizovaný zločin“) jako největší hrozbu pro naši demokracii. Nijak nepřehání. Přesto je nutno počítat s tím, že tito zoufalci se budou snažit uchytit alespoň drápkem výnosného „koryta“. Viditelně zmatená a vyplašená V. Kovářová (23. 3. 2025 v pořadu „Partie Terezie Tománkové“ na CNN Prima News) je potvrzením velkého pnutí uvnitř této strany. Vedle „Dozimetru“ mají „stanaři“ další problém: střet zájmů poslance J. Laciny (ohledně televizních poplatků). S takovým „materiálem“ se nelze ucházet ani o místo „haj*lbáby či haj*ldědka, natož o post ve vládě.

Potenciální vítěz příštích voleb (agentury pro výzkum preferencí budou další měsíce manipulovat s čísly, aby otřásly důvěrou voličů a nahrály pár hlasů těm zoufalcům od P. Fialy) bude mít po volbách na výběr: Buď nabídne pár ministerských křesel „levicové“ formaci „Stačilo!“, nebo naopak „pravicovým“ Motoristům či SPD (s kandidáty Trikolóry, Svobodných a Rajchlovy strany PRO). Dalo by se to poskládat tak i tak. Po tom všem, co předvedl beznadějně neúspěšný premiér P. Fiala se svou vládou „odborníků na všechno“, musí být lepší kdokoliv.

Přesto bych rád A. Babiše varoval před tím, aby nepodceňoval hrozící rizika. V žádném případě by neměl přijímat do vlády nikoho ze SOCDEM ani pohrobky bývalých dvou koalic (SPOLU, PirSTAN). Ti všichni jsou a zůstanou „toxičtí“ na mnoho let dopředu. Byť jen jediný člověk z této skupiny politiků by příští vládu mohl dlouhodobě rozkládat nebo posléze zničit. V takovém případě bude lepší, když příští premiér vytvoří vládu menšinovou s lidmi, na které se může spolehnout, a to s podporou některých menších parlamentních stran napříč celým politickým spektrem. Pokud si Babiš na tato rizika bude dávat pozor, má šanci, že uspěje. I tak tuto vládu čeká velmi složité období – po skončení války na Ukrajině, která změní rozložení politických i vojenských sil ve světě a v Evropě zvláště.

V nadcházejících volbách je proto šance, že onen milion hlasů, který v roce 2021 propadl, tentokrát nebude promarněn, ale naopak posílí vítěze voleb. Od posledních parlamentních voleb totiž došlo k jistému posunu u občanů ve vnímání politické reality: Strany na „levici“ i na „pravici“ pochopily, že budoucnost má pouze „integrace“, nikoli „sólo akce“ malých, marginálních stran. Každý volič, který je znechucen nebo znepokojen současným stavem na naší politické scéně, si může vybrat, komu svůj hlas dá, aniž by se musel obávat toho, že jeho hlas propadne. Předvolební uskupení na „levici“ („Stačilo!“) i na „pravici“ (SPD, Motoristé) skýtají záruku, že tyto volby posunou naši společnost vpřed. S pokračováním koalice SPOLU bychom brzy skončili v propadlišti dějin.

●●●

Politici opouštějí své „rodné“ strany.  Konec se blíží…

Také já jsem zaznamenal fakt, že některé politické strany aktuálně řeší vážné personální problémy. Přesněji: odchod kdysi vážených osobností, které tyto strany zakládaly, ale nyní se s nimi názorově rozešly.

Když totiž po volbách z října 2021 nezasedly v PS dvě strany, o jejichž levicovosti nikdo nepochyboval, ČSSD a KSČM, nastal „úprk“ bývalých politiků, kteří byli s těmito stranami do té doby propojeni pupeční šňůrou. Samozřejmě – šlo hlavně o peníze. Byli jsme tehdy svědky až dojemných, teatrálních, scén, kdy i bývalí poslanci a ministři s lehkostí sobě vlastní „pokládali“ stranické legitimace – podobně jako PePa v Listopadu 1989 průkaz KSČ. To se děje pokaždé, když končí jedna vývojová etapa. Dnes se blížíme mílovými kroky k dalšímu podobnému politickému divadýlku.

V uplynulých třech letech, kdy Babišova parta skončila na politické „střídačce“, jsme se jen tak mimochodem z médií dozvídali o tom, že ze SOCDEM (dříve ČSSD) odešlo mnoho politiků, např. J. Landovský (= velvyslanec u NATO), J. Kulhánek (= ministr zahraničí, pak velvyslanec u OSN) atd. Nejnověji začali utíkat zhrzení politici od „Pirátů“. Kromě M. Peksy ohlásila v těchto dnech svůj konec ve straně rovněž senátorka A. Šípová. Před ní totéž udělal i L. Wagenknecht, jenž před několika měsíci kandidoval na předsedu strany.

S tím, jak se bude přibližovat termín voleb, lze očekávat podobný masový odchod i ve stranách, které tvoří koalici SPOLU. Odchod z ODS po 34 letech členství ohlásil i bývalý europoslanec J. Zahradil, na kterého před mnoha měsíci velice ostře útočila poslankyně a dnešní místopředsedkyně ODS E. Decroix.

Ano, do této strany, kterou k obrazu svému přetvořil P. Fiala v partaj probruselskou a neomarxistickou, politici typu J. Zahradila již nepatří. Je to stejné, jako kdyby z KSČ před rokem 1989 odcházeli její zakládající členové. Tehdy i dnes je to stále věc naprosto nepředstavitelná. V ODS ovšem představitelná je, dokonce je to pro někoho žádoucí. Nedivme se proto, že tato strana „mele z posledního“. Brzy po ní ani pes neštěkne. A je rovněž příznačné, že na Zahradilovo oznámení na sítí X zareagoval Fialův kamarád z Řeporyjí – hulvát a žumpa P. Novotný. Ten na této sociální síti napsal: „Čau kryso…“ Měl by vědět, že oslovení ve větě se odděluje čárkou. Nejspíš ho to ve škole nenaučili.

A když už jsme o těch stranických odchodů a rozchodů: K prvním politikům, kteří se po letech práce pro svou stranu rozhodli odejít kvůli ideovým i politickým neshodám, byl za ODS V. Klaus a za ČSSD M. Zeman. Oba „otcové-zakladatelé“. I to cosi vypovídá o situaci na naší vnitropolitické scéně. A věřte – není to nic hezkého.

Každý přece vidí, že strany tohoto podivného „slepence“ nikdo nevolí, protože se zpronevěřily svým programům a nemají již co voličům nabídnout. To je pro každou takovou stranou „konečná“. Podobná nejistota panuje i ve STANu, jehož preference jsou evidentně nadhodnocené, kdežto reálné vyhlídky na úspěch u voleb malé. Proto někteří poslanci za toto uskupení již nechtějí znovu kandidovat. Uvědomili si, že vládnoucí koalice se znemožnila do té míry, že většina ze současných poslanců zvolena stejně nebude. Dá se tedy předpokládat, že až dvě třetiny dnešních poslanců budou obměněny. Doporučuji proto v PS po volbách pořádně vyvětrat a všechny budovy pro jistotu deratizovat.

Jediný bývalý ministr, který má naději na to, že by mohl úspěšně navázat na svou předchozí práci, je R. Plaga, bývalý ministr školství. Po Gazdíkovi, Balašovi a Bekovi to bude doopravdy pozitivní změna. Nikoli „změna“, kterou nám sliboval P. Fiala.

22. 3. 2025

‒ RJ ‒

─────

P. S.

Demonstrace proti rasismu a fašismu v Praze dne 22. 3. 2025

V sobotu dne 22. 3. 2025 se konala na náměstí Jana Palacha v centru Prahy demonstrace, kterou zorganizovala iniciativa „Společně proti rasismu a fašismu“. Na 200 účastníků této akce se rozhodlo upozornit na nárůst těchto tendencí v některých částech světa (Gaza v Izraeli, Turecko).

Na transparentech demonstrantů jsme mohli číst i jména podporovatelů zjevně fašistických výstřelků ze strany autoritářského premiéra B. Netanjahua, a to i z řad českých politiků, kteří tak moc milují Izrael, že jsou hluší a slepí vůči zjevnému násilí a bezpráví, jež je pácháno na civilním obyvatelstvu – včetně žen a dětí. Těmito „hrdiny“ jsou: P. Fiala, J. Lipavský a J. Černochová.

Zdá se, že klapky na očích mají obě strany, kterých se tento protest týká. Škoda, že si demonstranti nestačili všimnout toho, že i u nás zvedají hlavu někteří (dosud dobře zakonspirovaní) vyznavači ideologie fašismu a nacismu. Až tato vláda skončí, jistě se mnoha naivním podporovatelům „fialového hnusu“ otevřou oči. Vždyť podpora války byla vždy spojena s militarizací a fašismem. Nejinak je tomu i dnes.

22. 3. 2025

‒ RJ ‒

─────

P. P. S.

Ředitel ČT J. Souček měl již dávno ve funkci skončit!

Dne 12. 3. 2025 udělila Rada České televize výtku řediteli J. Součkovi. (České noviny, 12. 3. 2025, 18:32) ČT o tom vůbec neinformovala a z ostatních sdělovacích prostředků jsme se o prohřešcích tohoto ředitele příliš nedozvěděli. V podstatě je to stále stejné. I tento ředitel se rozhodl krýt stará „svinstva“ svého předchůdce, týkající se přemrštěných platů některých „vyvolených“ redaktorů a moderátorů. Teď s tím bude mít další problém, protože již existuje nařízení, které mu ukládá povinnost výši těchto platů zveřejnit. Avšak ani to není jediný malér tohoto neschopného ředitele.

Z Deníku N jsme se v těchto dnech dozvěděli, že si Souček po vynesení tohoto verdiktu Radou ČT začal hrát na ukřivděného. Dokonce prý rozeslal jistému okruhu lidí e-mail tohoto znění: „Dnešní jednání Rady byl předem připravený proces s Miladou Horákovou.“ Přirovnat výtku za špatnou, lajdáckou, práci jak tohoto ředitele, tak i jeho podřízených, za něž nese zodpovědnost vyplývající z výkonu této funkce, k soudnímu procesu s JUDr. M. Horákovou, to lze hodnotit jedině jako tu nejodpornější „prasárnu“, jakou si z celého polistopadového období pamatuji. 

Takového výroku je schopen výhradně jedinec, který o tehdejší politické situaci na počátku období „rudého teroru“ nic neví. Už jen při vyslovení jména této statečné a odvážné ženy by se měl tento „nýmand“ a politická loutka dnešních mocných hluboce uklonit, nikoli se s ní srovnávat. Vždyť této političce nesahá ani po podrážky jejích bot. To se to žvaní a plácá, když naši politici a další „vyvolení“ nemají ani páru o tom, o čem hovoří nebo píší. A není to jen případ J. Součka, ale i dalších nevzdělaných, neschopných a pologramotných hlupáků, kteří se u nás v posledních letech dostali omylem k moci.

K informaci o tomto zatím nejnovějším „výkřiku do tmy“ od ředitele J. Součka, kterého kritizuji za jeho špatnou práci v čele ČT již mnoho měsíců, jsem se dostal teprve poté, kdy se k tomuto incidentu vyjádřili již mnozí jiní pisatelé. Nebudu proto rozšiřovat řady těch, kteří by si taky rádi přiložili své polínko. Výjimečně se totiž ztotožňuji s názorem bývalého redaktora ČT M. Wollnera, který před nějakou dobou z ČT odešel.

Wollner, jenž spolupracuje s novinářskou žumpou zvanou „Forum24“, napsal na sociální síti na adresu J. Součka toto: „Když se někdo přirovná k Miladě Horákové, není zřejmě jeho vnímání světa úplně v pořádku. Pokud se k ní přirovná ředitel televize, který má za sebou jen špinavosti, podrazy a katastrofální výsledky, prokazuje totální ztrátu soudnosti a měl by být co nejrychleji odvolán…“ (PL, 23. 3. 2025, 9:24).

O tragické úrovni českého jazyka v této „veřejnoprávní televizi“, kde je vysílacím jazykem právě ona čeština, píšu v řadě svých článků z posledních týdnů a měsíců – včetně celého loňského roku. Namísto snahy o zlepšení nám Součkova ČT nabízí pouze další pokračování divadelního představení s „fialovými strašidly“ před televizní kamerou. Až skončí řádění tohoto „fialového moru“ na Kavčích horách, pak se možná dočkáme i toho, že ČT začne konečně plnit úkoly, jež jí ukládá Zákon o ČT. I tak by měl J. Souček z ČT zmizet co nejrychleji. Měl by být poslán nikoli do Brna, na své původní působiště, nýbrž rovnou k lopatě, aby si mohl vyzkoušet, co to je skutečná práce.

23. 3. 2025

‒ RJ ‒