D. Nerudová: „Tuto zemi osvobodili Američané!“
Motto: Vzkaz politikům „fialového hnusu“: Smrt je pouhý okamžik, kdežto hanba trvá navěky.“ (R. J.)
My, starší, máme ještě v živé paměti, jak se v některých částech naší, tehdy ještě nerozdělené, republiky, děti ve škole učily o tom, že celý náš stát (od Aše až po Humenné) osvobodili příslušníci Rudé armády (později přejmenované na Sovětskou armádu).
Aby to tito učitelé a tyto učitelky mohli s čistým svědomím tvrdit, drželi nad nimi ochrannou ruku mocní ideologové z okresních a krajských sekretariátů KSČ. Tam seděli samí důležití soudruzi, velcí přátelé Sovětského svazu a jejich nejvyššího představitele (Stalin, Chruščov, Brežněv, Andropov, Černěnko, Gorbačov). Dlouhá desetiletí se u nás cudně mlčelo o tom, že část západních a jižních Čech osvobozovali rovněž američtí vojáci.
Přesto: alespoň někteří předsedové místních národních výborů věděli, že i ta jejich vesnička vděčila za svou svobodu Američanům, ale mluvit a psát se o tom nesmělo. Kdo to pravidlo porušil nebo byl moc hlasitým kritikem stávajícího režimu, ten si většinou „vykoledoval“ to, že ho šoupli do vězení. Na tak dlouho, dokud mu horká hlava „vychladla“.
Dnes, 35 let a pár měsíců po památném Listopadu 1989, kdy jsme si na náměstích našich měst a na návsích našich vesnic dostatečně ujasnili, jak to u nás po roce 1945, ale hlavně po Únoru 1948 všechno bylo, by nás nemělo překvapit, že se stále ještě vyskytují lidé, kterým to nejen není jasné, ale kteří tvrdí něco, co je ve zjevném nesouladu s nejnovějšími poznatky historické vědy. Vím, že pojem „historická věda“ může někoho mást. Proto použiju výraz srozumitelnější: co se děti učí ve škole.
Zdi našich škol, zejména těch starších, toho již pamatují hodně. Po válce se děti učily, že všechno tady osvobodil veliký a neomylný sovětský generalissimus J. V. Stalin-Džugašvili, kterého obdivovatelé ze SSSR označovali za „strojvůdce lokomotivy dějin“. Oslavovali ho i v obcích a městech v západních Čechách, kam noha sovětského vojáka nikdy nevstoupila – před 21. 8. 1968. A stejné děti, které četly oslavné básničky o velikém Stalinovi, za pár let nato vytrhávaly (na pokyn soudružky učitelky) z učebnice fotografii tohoto soudruha, protože mezitím upadl v nemilost a soudruzi z ÚV KSČ usoudili, že by nebylo dobré, kdyby se ze stránek učebnic na naše děti díval a pletl jim hlavu svou již nevyhovující ideologií.
Je dostatečně známo, že tomu, kdo nic o dějinách své rodné země neví, lze „nakukat“ cokoliv. A ten, kdo chodil do školy, ale nic kloudného se tam nenaučil, se ocitá v ohrožení kdykoliv. Nevěřte tomu, že k výraznému zhoršení znalostí a dovedností našich školáků došlo až po roce 1989. Znám z vlastní učitelské zkušenosti dost případů, kdy již od počátku tzv. normalizace docházelo k razantnímu zhoršení úrovně znalostí české gramatiky a pravopisu na všech typech škol. Souviselo to tehdy s politickými čistkami během stranických prověrek z let 1969/70, kdy muselo ze škol odejít mnoho do té doby úspěšných a profesně zdatných učitelů a učitelek, protože ztratili důvěru jim nadřízených soudruhů ze stranických sekretariátů, ba i ze samotného ÚV na nábřeží L. Svobody v Praze. (Zdravím moderátora J. Železného!)
Je proto zákonité, že v zemi, kde znalosti o mateřském jazyce jdou tak rapidně po desítky let dolů (nikoli až po r. 1989, ale dávno předtím), působí v údajně veřejnoprávních médiích (hlavně v České televizi, kde je situace již mnoho měsíců doslova alarmující) pologramotní hlupáci a nevzdělanci. Nikdo s tím nic nedělá a „bezzubé“ Rady, které nad tím mají bdít, jen bezradně krčí rameny. Nikdo totiž nepočítal s tím, že záplava pitomců tato média časem dostane až na úplné dno. Na televizi, kde se denně vyskytují pravopisné chyby nebo kde hovoří nespisovně i politici nebo vybraní hosté, kteří se živí dramatickým uměním, se doopravdy nedá dívat, natož to blábolení poslouchat.
Naše média mají momentálně největší problém s tím, že velký počet všelijakých politických diskusí či debat, u nichž se hlídá nikoli názorová vyváženost, nýbrž rovnocenné zastoupení „koalice“ a „opozice“, devalvuje úroveň výměny názorů mezi politiky stran a hnutí, které jsou zastoupeny v Parlamentu ČR. Naše „demokracie“ byla v posledních letech zredukována nejen na pouhou zastupitelskou demokracii, nýbrž výhradně na politické subjekty parlamentní. Co je mimo, to nikoho z televizních ani rozhlasových šéfů nezajímá.
Tato nepřirozená „zploštělost“ a jednostrannost nikomu nevadí, zároveň však ani nic nového nepřináší. Debaty se točí v kruhu, díváme se stále na tytéž „obličeje“ (lépe: ksichty) a tváříme se, že je všechno v nejlepším pořádku. Samozřejmě – není. Tento stav se skutečnou demokracií nemá nic společného. Žijeme v silně deformovaném světě. Navíc se bojíme podívat do zrcadla, abychom v něm nespatřili svůj pokřivený obličej.
V médiích, kde se jen mlátí prázdná sláma proto, aby bylo možno prokázat, jak „vyváženě“ naši politici diskutují před zraky diváků, i přes tu celkovou nudu občas zazní nějaká trochu poslouchatelná myšlenka. Hlavně jsou to však nejrůznější výroky, které politici „vystřelují“ od pasu ‒ jako zkušení kovbojové. Argumentuje se tím způsobem, že každý řekne, co mu slina na jazyk přinese. Co na tom záleží, že je to lež nebo údaj vycucaný z prstu?
Ano, to všechno devalvuje naši politickou kulturu – vedle nejrůznějších „nálepek“, urážek či dehonestací politických odpůrců. Politika se v posledních letech stala nebezpečnou arénou, kam není radno vstupovat pro jedince se slabšími nervy. Kdo si pamatuje vcelku kultivované politické diskuse v dávných „devadesátkách“, ten se buď na tyto dnešní debaty vůbec nedívá, nebo je sleduje jen jedním okem a jedním uchem, a to s velkou nedůvěrou. Za víc to totiž nestojí.
O europoslankyni Danuši Nerudové (STAN) píšu nikoli poprvé. Pokaždé to bylo v souvislosti s jejím vystupováním v médiích. Když si pak čtu reakce diváků na internetu, většina z nich se shoduje v tom, že tato osoba (zdráhám se v jejím případě použít slovo „politička“) se do naší politiky dostala omylem. Zatím však nepochopila, že s tím dlouhodobě uspět nemůže. Dříve nebo později bude voliči vyhozena z kola ven.
Chybějící sebereflexe jí totiž brání v tom, aby pochopila, v jak nezáviděníhodné pozici se ocitla. A protože si evidentně není jistá ani tím, co do televizních kamer říká, ani svými znalostmi, dost často jen plácá, co jí slina na jazyk přinese. To dnes dělá většina politiků. Kvůli neobyčejné a zcela zbytečné vytíženosti těmito diskusemi nemají tito jedinci čas, aby na sobě pracovali, aby se kultivovali a aby politicky „rostli“. Proto se z většiny stávají jen politické „zákrsky“.
Zatím nejnovější výrok D. Nerudové, který vyvolal negativní reakci u televizních diváků, ale rovněž u voličů, zazněl ve vysílání diskusního pořadu „Otázky Václava Moravce“ v neděli dne 16. 3. 2025. O tom, co se během této diskuse čtyř politiků (Lipavský, Vondráček, Foldyna, Nerudová) odehrávalo, nás informuje článek s titulkem: Nerudová u Moravce: Tuto zemi osvobodili Američané (Parlamentní listy, 16. 3. 2025, 15:40).
V příslušné části této diskuse se řeč dotkla rovněž války na Ukrajině i současného vývoje na diplomatickém poli. A nebyla by to D. Nerudová (STAN), aby nevypustila z úst uštěpačnou poznámku na adresu poslance J. Foldyny (SPD). Jako vždy se jednalo o pouhý výstřel od pasu. Tento poslanec jí nicméně pohotově odpověděl: S „Nočními vlky“ z Ruska, kteří pravidelně navštěvují pietní místa, kde jsou pohřbeni padlí ruští osvoboditelé ČSR i dalších zemí Evropy, jezdí právě kvůli tomu, aby uctil jejich památku. Ze strany D. Nerudové to byl zase jeden z těch „výstřelů od pasu“, který se minul cílem.
Na Foldynovu poznámku, že s „Nočními vlky“ jezdil uctít památku oněch 140 tisíc padlých vojáků Rudé armády, kteří zahynuli při osvobozování naší země v r. 1945, Nerudová vykřikla toto: „Tuto zemi osvobodili Američané!“ Foldyna na to odpověděl sice velice trefně, avšak bez šance na to, aby u Nerudové uspěl. Ta to totiž vůbec nechápe. Poslanec SPD na to zareagoval takto: „140 tisíc vojáků Rudé armády u nás padlo, ale zachránili nás Američané?“
Europoslankyně D. Nerudová si nakonec uvědomila, jaký nesmysl vypustila ze svých úst, a proto se pokusila tu hrůzu zamaskovat tímto nesmělým dodatkem: „Osvobodili Plzeň.“ Ani Foldyna nemlčel: „Ale já mluvím o celé zemi, nejen o Plzni“. Tím debata o historii našeho osvobozování v roce 1945 skončila. Výsledek může posoudit každý žák základní školy.
Podle dosavadních statistik činily ztráty amerických pozemních sil (3. armáda gen. G. Pattona) na našem území 116 mrtvých, 360 zraněných, 55 zajatých a 11 nezvěstných vojáků. Naproti tomu je počet obětí Rudé armády odhadován na 144 000 osob a vojáků Rumunska na 33 000 osob. K tomu je třeba připočíst i oběti českých bojovníků proti německým okupantům: z řad příslušníků 1. čs. armádního sboru v SSSR zahynulo 3500 osob; během Pražského povstání padlo 2898 osob.
To podstatné bylo již řečeno. Netřeba to rozmělňovat dalšími tlachy. Máme jen takové politiky, jaké jsme si zvolili. Pokud nám to bude i nadále jedno, sami se dobrovolně zbavíme práva rozhodovat o své budoucnosti. Je nejvyšší čas, aby si naši občané a voliči uvědomili, že do čela státu se dostala velice podivná partička absolventů „Aspen Institutu“, která hájí zájmy někoho úplně jiného, než jsou čeští občané. Tito politici nám již déle než tři roky jenom škodí a škodí.
Nevíte-li, kdo k těmto „výtečníkům“ patří, přečtěte si jeden z přiložených článků, kde se o tom píše. Ale hlavně: příště volte lépe a zodpovědněji než posledně! Jinak se těch bezcharakterních prevítů a nenasytných vyžírek nikdy nezbavíme.
Na shledanou v lepších časech – bez „fialového hnusu“!
17. 3. 2025
‒ RJ ‒
─────
Odkaz na původní článek a další texty o D. Nerudové:
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2020/osvobozeni-ceskoslovenska-v-kvetnu-1945.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-9-2024/ma-smysl-komentovat-hloupe-vyroky-danuse-nerudove-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-2-2025/---komunismus-je-svinstvo--bolsevici-jsou-svine------.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-2-2021/kdo-jsou-cesti----pratele----aspen-institutu-.html
