Svobodné noviny na internetu

Přiznám se, že mě již přestalo bavit neustálé opravování chyb, kterých se dopouštějí nevzdělaní a pologramotní zaměstnanci České televize (ČT). Nejen všelijací namyšlení a „namistrovaní“ redaktoři a údajní moderátoři, které bych já sám nikdy nepustil k maturitě z českého jazyka, ale i další personál, jenž se stará o provoz této finančně nákladné, leč nekvalitní televize.

Že je ČT již dlouhou dobu na štíru s českou gramatikou a pravopisem, toho si musel v posledních týdnech všimnout kdekdo. Není téměř dne, abych nezaznamenal alespoň jednu chybu ve vysílání této „veřejnoprávní“ televize. Přitom tam prý mají „jazykovou korektorku“, jak mně sdělila moderátorka M. Augustová poté, když jsem jí vytknul chybu ve tvaru „u Valašských Klobouků“ – místo správného tvaru: „Klobouk“. Namísto přiznání chyby a následné omluvy – jen samé lhaní a výmluvy. Tak dnes vypadá práce naší „elitní“ televize. Oni přece dělají svou práci dobře, stejně jako neschopná vláda P. Fialy, že ano?!

ČT24 den co den „jede“ ukrajinskou propagandu (už zase dostává přednost před tou izraelskou), ale aby si dala pozor na jazykovou úroveň, to tam nikoho ani nenapadne. A nejen to: Nejenže se množí případy nespisovného vyjadřování pozvaných hostů, ale dokonce i jména moderátorů/moderátorek či zpravodajů/zpravodajek jsou uváděna v „domácké“ podobě. To už je hodně velký „sešup“, vážení přátelé!

Dnes, v pátek 23. 2. 2024, jsem to zaznamenal v případě zpravodajky na Ukrajině – Barbory Maxové. Její jméno bylo uvedeno takto: Bára Maxová. Co tomuto šlendriánu říká ředitel J. Souček? Nejspíš nic.

─────

Když to neumí, ať to nedělají!

Včera, 23. 2. 2024, to bylo jakési „zahřívací“ kolo ke dvoudennímu maratonu na téma: Dva roky války na Ukrajině. A aby ty dva roky náležitě připomněli, předháněli se redaktoři, moderátoři, ba i obyčejní „předčítači zpráv“, v tom, jak to výročí správně pojmenovat. Nejen po celý den 23. 2. 2024, ale ještě i o den později (24. 2. 2024) jsme mohli mnohokrát z ČT24 zaslechnout tento chybný tvar: „dvouleté výročí“.

Jako bývalý učitel češtiny se to pokusím těmto nevzdělancům z ČT vysvětlit. Správně to má být takto: „druhé výročí“ (2. výročí). Ne že by tvar „dvouletý/á/é“ neexistoval, avšak v souvislosti s historickým výročím je přípustný pouze tvar řadové číslovky: „druhý/á/é“. Chybně použitý tvar slova „dvouletý“ se spíše hodí v těchto případech: dvouletý chlapec/dvouletá dívka, dvouletý odklad, dvouletý pobyt, dvouletá lhůta, dvouletá dovolená atd.

V souvislosti s tímto výročím nám ČT24 zprostředkovala i setkání prezidenta republiky se skupinou ukrajinských občanů, kteří našli po 24. 2. 2022 domov v České republice. Ač se jednalo o setkání pouze s omezenou skupinou hostů (okolo deseti osob) v reprezentačních prostorách Pražského hradu, rozhodl se P. Pavel pronést k těmto návštěvníkům krátkou řeč. Čistě formálně se nejednalo o politický projev, nýbrž o proslov či zdravici v délce trvání zhruba deseti minut.

Vzhledem k tomu, že tento mluvený projev hlavy státu vysílala ČT24 v přímém přenosu, jednalo se o projev veřejný, politický. Z toho důvodu měl P. Pavel zvolit jinou formu, než pro jakou se rozhodl. Zdá se, že lidé z „protokolu“ jej nepoučili o tom, co má dělat a jak to má být správně. Prezident republiky opět, již opakovaně, sklouzl od oficiálního projevu k jakési improvizaci, za kterou byl již mnohokrát v minulosti kritizován jak médii, tak i veřejností. Neuvěřitelně „odfláknutý“ byl již jeho novoroční projev, který zvládl jen díky technice (čtecí zařízení, práce televizních střihačů). Tentokrát to bylo na úrovni „pouťového řečníka“ kdesi na venkovské návsi. (Improvizaci si může dovolit zkušený řečník. To ovšem není případ P. Pavla.)

Potvrzuje se, že P. Pavel nemá okolo sebe profesionální tým. Rovněž bývalá kancléřka J. Vohralíková patřila spíše k typu „pavlačové ženy“ ze Žižkova než k profesionálním státním úřednicím. Nový kancléř, jak jsme se dozvěděli z jeho vyjádření pro média, „je ztotožněn s hodnotami pana prezidenta“. Proto zatím do těchto záludnosti veřejného vystupování (jeho oblíbenou frází je: „jsem pracoval“) nepronikl. Snad někdy příště.

Ať tak či onak: Stále platí, že každý projev hlavy státu, který je přenášen veřejnoprávním rozhlasem či televizí, je oficiální. Proto by měl být čten, nikoliv přednášen spatra ve stylu, jaký nám „PePa“ z Hradu předvedl: co mu slina na jazyk přinesla. To je absolutně nepřípustné. Jedná se o naprostou degradaci úřadu prezidenta republiky. P. Pavel by si měl za to nafackovat a příště raději mlčet.

Rovněž předseda Senátu PČR M. Vystrčil a předsedkyně Poslanecké sněmovny M. Pekarová-Adamová neodolali a dne 24. 2. 2024 pronesli krátké projevy u sochy ukrajinského spisovatele T. Ševčenka na náměstí Kinských v Praze 5. Oba vysocí ústavní činitelé svou řeč pronesli improvizovaně. Jak se dá předpokládat, jistě se to předtím dlouhé hodiny učili nazpaměť, aby vypadali jako dobří řečníci, kterými ovšem nejsou.

Jediný, kdo se z té skupinky tří osob zachoval správně, byl zástupce Ukrajinců, pravděpodobně pracovník ambasády. Ten po několika větách v ukrajinštině přečetl svůj napsaný projev česky. Za to si zaslouží pochvalu. Nebylo to sice úplně dokonalé, ale upřímně se snažil. Tento Ukrajinec se zachoval přesně podle „protokolu“, a to na rozdíl od našich předsedů obou komor Parlamentu ČR. Zkrátka: amatérismus u nás v politice jenom kvete. Ještě by to chtělo nějakého zahradníka, aby se o ty květiny staral. Také tyto projevy od Ševčenkovy sochy na Smíchově byly vysílány „živě“ na ČT24.

─────

T. Řezníčková si spletla jubileum války s varieté nebo s cirkusem?

Jak již bylo uvedeno, ČT24 zahájila svou připomínku 2. výročí ruské agrese na Ukrajině (24. 2. 2022) v pátek 23. 2. 2024 v 10.00 hodin. Průvodkyní dopolední částí tohoto pořadu („Dva roky války na Ukrajině“) byla moderátorka T. Řezníčková. Všechno nasvědčuje tomu, že si neuvědomila, při jaké příležitosti se před televizní kamerou ocitla. Zdá se, že v ČT nemají ani jazykové korektory, ani vizážisty či stylisty. Moderátorka totiž zvolila zcela nevhodné oblečení pro tuto příležitost. Kdyby si na sebe navlékla pytel od brambor, bylo by to lepší.

Proto by mě zajímalo, kdo jí doporučil, aby si na sebe vzala ty křiklavé šaty s velkými barevnými květy. Ty by se hodily docela dobře na nějakou prvomájovou procházku s milencem po Petříně nebo k návštěvě cirkusu. Naopak zcela nevhodné, ba neuctivé, byly pro tento typ vzpomínkového pořadu k oné tragické události. Na pohřeb si taky neoblékneme křiklavé šaty ze „sekáče“!

─────

Řediteli ČT J. Součkovi se stále nedaří bránit „češtinářským“ excesům!

O přetrvávajících problémech se skloňováním číslovek jsem psal již mnohokrát. Skoro nikdo z redaktorů a moderátorů ČT to neumí. Jedinou světlou výjimkou je J. Železný, který momentálně v ČT nepracuje (ze zdravotních důvodů). Mohl by těm „nedoukům“ dávat lekce z českého jazyka.

Dne 23. 2. 2024 se ČT24 opakovaně „vyznamenala“ nejen chybným tvarem „dvouleté výročí“, nýbrž i podivným souslovím, které je ještě horší: „výročí dvou let“. Oba tyto případy dokládají, jak je na tom ČT bídně, když si nemůže dovolit zaměstnávat kvalitní redaktory. (O tom „sbiraniku“, které sedí u klávesnic v tzv. newsroomu ani nehovořím. Tito jedinci by měli dostat okamžitě „padáka“.)

Nový ředitel ČT J. Souček nastoupil do své funkce (po předchozím působení v čele brněnské redakce ČT) dne 1. 10. 2023. Doba jeho „hájení“ již mezitím uplynula. Proto ho šetřit nebudu. Není k tomu žádný rozumný důvod. Naopak. Jen za poslední tři měsíce jsem J. Součka několikrát písemně upozornil na množící se chyby v mluveném projevu, ale i v odvysílaných titulcích na obrazovce. Nejedná se však zdaleka jen o gramatické chyby. Daleko závažnější jsou věcné, faktografické omyly, které ČT odvysílala, ale nikdo tyto chybné údaje neopravil a ani se za jejich odvysílání neomluvil. Z ČT se díky tomu stal ten nejhorší „bulvár“.

Z chybných tvarů slov upozorním v tomto rekapitulačním článku alespoň na některé: Dne 7. 12. 2023 odvysílala ČT24 tento gramaticky nesprávný titulek (chybné slovo je vyznačeno červeně): „Smogová situace v Moravskoslezským kraji“. Týž den (7. 12. 2023) moderátorka T. Řezníčková uvedla tento chybný tvar číslovky: „dvěmi“. Jedná se o častou chybu při skloňování číslovek „dva“ a „oba“. Této chyby se běžně dopouští před televizními kamerami mnoho politiků, kteří v ČT vystupují.

Klasickým případem neznalosti české gramatiky je i epizoda, v níž dne 13. 12. 2023 „zazářila“ jinak zkušená novinářka a moderátorka M. Augustová. Dopustila se tohoto „přebreptu“: „u Valašských Klobouků“. Její argument, že jí to „schválila“ jazyková korektorka, je doopravdy k smíchu. Pokud to tak bylo, měla by dotyčná dáma vrátit diplom té škole, která jí ho dala, a najít si jiné zaměstnání, kde češtinu nebude potřebovat. Je to doopravdy velice úsměvná historka, která jen potvrzuje, za jaké „blbce“ nás, diváky, ti „géniové“ a „všeználkové“ z ČT považují. Měli by se nad sebou zamyslet, ale hlavně: zastydět!

Zatím poslední chyba, kterou jsem dne 12. 2. 2024 při nahodilém sledování ČT zaznamenal, je tato: malé písmeno v označení (jedná se o vlastní jméno) „orlická přehrada“. Správně má být: „Orlická přehrada“ nebo „přehrada Orlík“.

Někomu se může zdát, že se zabývám „blbostmi“, ale není tomu tak. Péče o jazyk a jeho kultivaci totiž patří k povinnostem veřejnoprávního média. Není-li tomu tak, pak je něco ve velkém nepořádku. Připouštím nicméně, že zaregistrovat gramatické chyby v živém vysílání ČT nemusí být pro většinu diváků snadné. U mluveného projevu to vyžaduje maximální pozornost. Učitelé češtiny v tom mají výhodu: těm nesprávný tvar „zazvoní“ v uších. Ostatní diváci nabydou maximálně dojmu, že tam něco „zaskřípalo“. Co se týká odvysílaných chybných titulků, ty se dají snadno dohledat v televizním archivu. Totéž sice platí o chybách v mluvených projevech, ale tam by to hledání bylo pracnější a zdlouhavější.

Mnohem větším problémem jsou věcné chyby ve vysílání ČT. Ve sledovaném období jsem zaznamenal dva takové případy. Dne 16. 1. 2024 v pořadu „Události, komentáře“, který moderovala J. Peroutková, zazněla nesprávná informace bývalého předsedy Senátu PČR P. Sobotky (původní profesí lékaře) o tom, že „Jan Palach zemřel ve Vinohradské nemocnici.“

Popáleninové centrum se dnes doopravdy nachází v této nemocnici, avšak v roce 1969 tomu bylo jinak. J. Palach byl dne 16. 1. 1969, po svém pokusu o sebeupálení, převezen z Václavského náměstí do tzv. Borůvkova sanatoria v Legerově ulici v Praze 2. Tam dne 19. 1. 1969 zemřel. Moderátorka tuto chybu neopravila, protože nejspíš o této problematice nic nevěděla. Navíc se mohla spoléhat na to, že lékař P. Sobotka si nebude vymýšlet a diváky mystifikovat.

Druhou věcnou chybu jsem zaregistroval dne 15. 2. 2024 v dopoledním vysílání „Studia 6“ na ČT24. Této chyby se dopustil pozvaný host – kreativní producent J. Lekeš, který hovořil o letošních výročích hudebního skladatele B. Smetany. Správně vzpomněl 200. výročí narození (*2. 3. 1824), avšak nesprávně uvedl výročí úmrtí (†12. 5. 1884). Řekl, že si připomínáme 160. výročí úmrtí tohoto skladatele. Nebyla to pravda. Nejspíš neumí počítat. Správně totiž měl uvést toto: 140. výročí. Jen tak na okraj poznamenávám, že právě v den onoho výročí úmrtí, 12. května, je každoročně zahajován mezinárodní hudební festival „Pražské jaro“.

Aby k těmto chybám nedocházelo, od toho tam jsou jazykoví korektoři a příslušní redaktoři či moderátoři. Oni to mají hlídat. A nad nimi by měl jako ostříž všechno sledovat vedoucí pracovník: v tomto případě šéfredaktor zpravodajství M. Kubal. Místo toho, aby se „cpal“ do večerního vysílání hlavní zpravodajské relace „Události“ nebo do „Událostí, komentářů“ coby řadový moderátor, má sedět na zadku někde v režii a tam to hlídat! Ukazuje se, že tuto funkci evidentně neplní, a proto by v ní měl skončit. Jistě se najde nějaká vhodná náhrada.

V ČT nepotřebujeme „meloucháře“, kteří si přivydělávají moderováním, nýbrž pracovité zaměstnance, kteří plní své povinnosti. Zdá se, že bývalému válečnému zpravodaji M. Kubalovi stoupla jeho „ukrajinská sláva“ příliš do hlavy. Potřebuje vystřízlivět. Vyhazov bude tím nejlepším prostředkem k nápravě.

─────

Dezinformace na pokračování?

Jak se potvrzuje, ČT je zatím u nás tím největším a nejvýkonnějším prostředkem pro šíření dezinformací a nesprávných údajů. Kromě ustavičně vysílané propagandy (ukrajinské i izraelské) je v ní prostor akorát na vysílání neúplných, zkreslených nebo zcela mylných informací.

Při současném personálním složení se jako „nejúspěšnější“ den pro šíření těchto dezinformací jeví 21. červen 2023. Tehdy se chtěla ČT24 „blýsknout“ a ohromit diváky novými údaji o popraveném div. gen. H. Píkovi. Jeho 74. výročí popravy připomínali „předčítači zpráv“ po celý tento den. Obzvláště se pak vyznamenali tito dva moderátoři: O. Topinka a K. Radilová. Jeden hloupější než druhý/á.

Od moderátora O. Topinky jsme se tehdy dozvěděli, že prý byl H. Píka dne 21. 6. 1949 „odsouzen za vlastizradu“. Předpokládám, že tento údaj neměl ze své hlavy, ale že mu to kdosi z televizního štábu pouze nechal přečíst. Kdyby si totiž příslušná osoba nastudovala potřebná fakta, zjistila by, že k trestu smrti provazem byl Píka odsouzen kvůli „vojenské zradě“ a „zneužití úřední moci“. Byl tehdy souzen podle vojenského zákona z doby starého Rakouska, protože komunistický režim ještě nový trestní zákon neměl zpracován. (Zpočátku se soudilo podle tzv. Zákona na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb.)

Podobně nesprávné údaje uvedla týž den v pozdější zpravodajské relaci na ČT24 K. Radilová. Ta zase tvrdila, že Píka byl „odsouzen k smrti dne 21. 6. 1949“. Ani to není pravda. Rozsudek nad div. gen. H. Píkou vyl vynesen po třídenním soudním přelíčení dne 28. 1. 1949. Poprava oběšením byla vykonána ve věznici v Plzni na Borech dne 21. 6. 1949.

V tomto případě se jednalo o jeden z nejkřiklavějších případů dezinformování (kvůli neznalosti dané historické problematiky) ze strany ČT. Jak se následně ukázalo, nikomu to nevadilo: ani řediteli P. Dvořákovi, ani Radě ČT. Tak pracuje naše „veřejnoprávní“ televize! TGM by hořce zaplakal, kdyby to viděl a slyšel.

─────

„Bezkonkurenční“ byl rok 2020

Abych byl spravedlivý, musím uvést, že množství chyb, gramatických i faktografických, sice ve vysílání ČT neubývá, avšak intenzita šíření těchto nesprávných nebo nepravdivých informací z oblasti našich dějin se od roku 2020 do dneška mírně snižuje. Dobře bude teprve tehdy, až ČT podobné dezinformace a polopravdy přestane šířit úplně. Stačilo by ji zakázat a rozpustit zbytnělý personál. Ať se jdou tito břídilové živit něčím užitečnějším!

Aby se čtenáři SN mohli sami přesvědčit o tom, že tomu tak je, uvádím odkazy na již publikované články, kde se o tom vcelku podrobně píše. Nejhorší již máme zřejmě za sebou, ale ještě z toho nejsme venku. Až budou ti nejhorší dezinformátoři z ČT vyhozeni, teprve pak bude líp. Jako první by měli zmizet: M. Kubal, M. Řezníček, N. Fridrichová atd. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na dezinformátora „par excellence“ – moderátora pořadu „Historie.cs“ P. Čecha. Ten měl být vyhozen kvůli zničení tohoto pořadu již před několika lety. Teď už se nic z toho napravit nedá.

Odkazy na články o dezinformacích z oboru českých dějin, které šířila ČT:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2023/heliodor-pika-nebyl-odsouzen-za-vlastizradu-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-11-2020/---flasinet----zvany-ceska-televize--1.-cast-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-12-2020/---flasinet----zvany-ceska-televize--2.-cast-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2023/zacina-se-blyskat-se-na-lepsi-casy--kez-by-.html

https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/omluva-prof-judr-helene-valkove-csc

─────

Kdy skončí „rodinkaření“ v České televizi?

Aktuálně největším problémem v už tak špatné práci ČT je nešvar, který u nás přetrvává ještě z doby komunistického režimu. V polistopadovém období, jak se zdá, dostal tento problém zcela novou podobu. Rozbujelo se tady nejrůznější protekcionářství, klientelismus, nepotismus, „rodinkaření“ i docela obyčejné „službičkování“.

Všechny tyto jevy se staly za bývalého televizního ředitele P. Dvořáka, předlistopadového člena KSČ, který kvůli své kompromitující minulosti neměl dost sil ani autority k tomu, aby si v ČT udělal pořádek. Zdá se, že tento trend pokračuje i za nového ředitele J. Součka. Bez toho se z ČT nikdy seriózní veřejnoprávní televize nestane. Chce to nové lidi a nový styl práce! Je třeba začít na „zelené louce“, nikoli pokračovat v této dosavadní „zatuchlině“.

Omezím se pouze na několik jmen dotyčných osob, kterých se to týká:

● Martin Řezníček – Tereza Řezníčková: Nebudu pátrat po tom, o jaký příbuzenský vztah se v tomto případě jedná. Stačí si porovnat fotografie těch dvou – a všechno je jasné. Oba jsou drzí a arogantní, až to přesahuje všechny meze. Zmizet musí oba dva.

● Michal Kubal – Aneta Kubalová: Drzý M. Kubal, kterého si J. Souček vybral do čela redakce zpravodajství, by měl být mezi prvními vyhozenými redaktory. Situace je o to horší, že jeho instalací do současné funkce nový ředitel fakticky umožnil, aby Kubalova slovenská manželka mohla dál pracovat v ČT a aby tam dokonce mohla moderovat slovensky. To je neuvěřitelný skandál, který nemá v civilizovaném světě obdoby. V České televizi se hovoří slovensky! To není špatný vtip, nýbrž tvrdá realita za současného vedení. Doporučuji J. Součkovi, aby se probudil a aby začal konat. V opačném případě je i on zralý na odvolání z funkce. Jistě k tomu brzy dojde. Další slovenskou moderátorkou České televize je jedna z těch hloupých „televizních husiček“ jménem J. Ďuďáková. S takovým jménem by ji žádný podnikatel do své firmy nepřijal. Proto by mě zajímalo, kdo toto podivné individuum do ČT „přitáhl“. Ať se vrátí na Slovensko! My ji tady nepotřebujeme! Stejně tak by měli skončit všichni režiséři a další personál slovenského původu. Fico je jistě rád zaměstná, když jsou to takoví špičkoví odborníci.

● (Zdeněk Šámal) – Barbora Šámalová: Jedná se o dva bývalé zpravodaje v Rusku. Šámal mezitím skončil jako jeden z televizních šéfů z týmu bývalého ředitele P. Dvořáka. Za „odměnu“ dostal nové teplé místečko: ředitele Náprstkova muzea v Praze. Jeho sestra pokračuje dál jako zpravodajka na Dálném východě v jednostranném informování o Číně. I ona by měla urychleně skončit a najít si nové zaměstnání.

● Milan Fridrich – Nora Fridrichová: M. Fridrich zůstal i za nového ředitele ve vedení ČT. Moje kritika není směřována na něho, protože dlouhá léta odvádí vcelku dobrou práci. To se ovšem nedá říci o jeho bývalé manželce (= N. Fridrichová, dříve Nováková, dnes partnerka R. Záruby; to je jako ze špatného dílu „Červené knihovny“). Ta je natolik „profláknutou“ figurkou, že by měla být exemplárně z ČT vyhozena – bez odstupného. Již včera bylo pozdě. Připomenu ještě, že se velice neblaze zapsala do povědomí veřejnosti i do dějin „pokleslé české žurnalistiky“ svou účastí na dehonestační kampani vůči političce ANO 2011 – H. Válkové („aféra Válková-Urválek“). Poslankyně Válková se obrátila na soud, který prohlásil tuto mediální kampaň na vyfabulovanou a zkreslující skutečnost. Měli by být potrestáni všichni, kdo se na tom podíleli, nejen bývalý šéfredaktor M. Půr ze serveru „Info.cz“. (Ten byl odsouzen k omluvě i k zaplacení vysoké částky za újmu na dobré pověsti této političky.)

●  František Lutonský – Jan Lutonský: Lutonský senior je členem managementu ČT. Jeho synáček již několik let působí jako sportovní redaktor ČT. Opravdu si máme zvykat nato, že z ČT se kdosi pokouší udělat „rodinný podnik“ za peníze koncesionářů? To je úplné chucpe, soudruzi!

● Petr Vichnar – Martin Vichnar: Tady bych se pouze opakoval. Osobně proti P. Vichnarovi, který letos dovrší sedmdesátku, nic nemám. Měl by jít do důchodu a uvolnit místo mladším – třeba svému synovi. Toho jsem nedávno zaregistroval jako sportovního zpravodaje na mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě. (Daleko víc mi vadí ten další podivný zpravodaj s ještě podivnějším příjmením: Ščurkevič. To je Rus nebo co? Kdo toto individuum přivedl do televize?)

● Nora Fridrichová – Robert Záruba: Jedná se o „klasický“ případ „rodinkaření“. Oba by měli být na hodinu vyhozeni. Jak se lze dočíst na internetu, mají diváci tohoto „namistrovaného“ frajírka již plné zuby. Je nejvyšší čas, aby skončil.

Nesmím zapomenout ani na jiného protekčního synáčka, „záložního“ zpravodaje ČT odkudkoliv – L. Mathého. Myslím, že se všichni shodneme v tom, že dost bylo už jeho „pantáty“, který v ČT „kraloval“ několik let v době prezidentování V. Havla (pak i jako jeho kancléř). Dědictví havlistické ČT nám tady straší již tři desítky let. Je nejvyšší čas to ukončit. Zmizet by měl jak starý I. Mathé, tak i ten jeho plešatý a brýlatý synáček-oškliváček.

Ředitel J. Souček má o čem přemýšlet. Pokud nebude schopen uvedený problém vyřešit, udělá nejlépe, když sám na funkci rezignuje a uvolní ji pro někoho, kdo tu odvahu najde. Jinak se ČT postupně utopí ve „sra*kách“, do nichž se za 34 let polistopadového režimu propadla.

26. 2. 2024

‒ RJ ‒