Svobodné noviny na internetu

Motto: „Ať jdou Pekarová i s Adamovou do pihele. Proč se novináři stále ptají této dvojjediné osoby na kdeco, když její strana je pod hranicí volitelnosti?“ (Názor čtenáře z internetu)

Nejdůležitější jsou politici z tříprocentních stran?

Byl bych nerad, aby to někdo bral jako šíření „poplašné“ zprávy. Tak to doopravdy myšleno nebylo. Jedná se pouze o zdvořilé upozornění spoluobčanům, aby si dávali dobrý pozor na to, komu hodí na podzim svůj hlas do volební urny. Za pár měsíců půjde bez nadsázky o mnoho, ne-li o všechno. V každém případě o to, že volbou zcela nevhodných osob „zavaříme“ jak sobě, tak i našim potomkům.

Nepříznivý demografický vývoj (v souvislosti s neexistující penzijní reformou) bude mít totiž za následek, že po roce 2030 pojedeme již jen „z kopce“ dolů. A nelze opomenout ani to, že z ekonomických potíží, způsobených „koronavirovou“ pandemií, se budeme vzpamatovávat mnoho příštích let. Zda to celé skončí v pekle zapomnění, to bude záležet jen na nás a na naší zodpovědnosti.

Po tomto, poněkud rozvláčném úvodu se konečně dostávám k „jádru pudla“. Otázka v titulku tohoto článku totiž není vtip, nýbrž tvrdá politická realita. V případě, že by se „politologovi na baterky“ P. Fialovi podařilo vyhrát na podzim 2021 parlamentní volby a na společné kandidátce koalice „SPOLU“ by se do Sněmovny „prosmekla“ předsedkyně levičácké „pidistraničky“ TOP 09, možné by to bylo. (Nepíšu „probojovala“, protože o žádný boj tady nepůjde: pouze o umístění této političky na prominentní, spolehlivě volitelné, první místo na kandidátce.)

Vždyť to dobře známe. Také lidová moudrost našich předků pamatuje na tyto situace: „Když Pánbůh dopustí, i motyka spustí.“ No – nechtěl bych touto motykou dostat po hlavě, ale některým zabedněným politikům by to mohlo prospět: aspoň by se jim v té jejich „makovici“ rozsvítilo.

Ale pojďme hezky po pořádku. Dne 21. 1. 2021 prezident republiky M. Zeman poskytl jeden ze svých rozhovorů, a to Babišovu deníku MF Dnes. Pan prezident si pečlivě vybírá, koho rozhovorem poctí a koho nikoliv. Důsledně ignoruje jak Českou televizi (ČT), tak i Bakalova média (Hospodářské noviny, Aktuálně.cz atd.). Do nemilosti mezitím upadl i šéf Televize Barrandov J. Soukup. Ten zůstal po zrušení pravidelného pořadu „Týden s prezidentem“ odkázán na to, aby si zval do studia jen samé politické nýmandy a další problematické osoby (Zdechovský, Benešík, Gazdík).

Zemanův rozhovor pro MF Dnes byl obvyklou přehlídkou témat, která pana prezidenta zajímají. Právě jejich otevíráním se M. Zeman snaží „dělat politiku“, protože stále je to onen známý „homo politicus“. Není to sice to, co se za První republiky označovalo pojmem „politika Hradu“, ale jistou účinnost to má. Zemanovi se totiž pokaždé podaří nadzvednout ze židlí některé politiky (koaliční i opoziční) a novináře, do nichž si nikdy nezapomene „kopnout“, aby je to bolelo. (Naposledy si tak zchladil žáhu ve svém vánočním poselství z 26. 12. 2020 na Bakalově komentátoru P. Honzejkovi z Hospodářských novin, šéfredaktoru „Respektu“ E. Taberym a novinářském „turistovi“ J. Štětkovi.)

Pár týdnů poté, kdy se začala formovat předvolební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 (s názvem SPOLU) a kdy I. Bartoš (Piráti) a V. Rakušan (STAN) představili koaliční smlouvu obou těchto uskupení, na základě níž chtějí jít společně do podzimních voleb, se na adresu těchto, po mém soudu „upachtěných“, podomácku „uklohněných“ koalic, vyjádřil i M. Zeman. A hned zkraje vylil kbelík studené vody na ty rozpálené hlavy „příštích premiérů“ (P. Fiala, I. Bartoš). Prohlásil, že pro jmenování tohoto premiéra bude daleko důležitější počet získaných hlasů (mandátů), a to nikoli pro účelově poskládanou koalici, nýbrž pro tu kterou politickou stranu či hnutí.

Jak se dalo tušit, reakce na tato slova nedala na sebe dlouho čekat. Nejpatrnější to bylo právě u předsedkyně TOP 09, M. Pekarové-Adamové, jež si v posledních týdnech vyvzdorovala na pražském vedení ODS, že nakonec souhlasilo s její kandidaturou v čele společné kandidátky v Praze – přes protesty a nesouhlas místních organizací ODS. Pro tuto stranu, která svého času suverénně vítězila ve všech typech voleb v Praze (dodnes nepřekonaný byl výsledek P. Béma s 60 procenty hlasů), je to potupa jako hrom, protože Praha bývala vždy „baštou“ ODS, byť také „knížecí“ TOP 09 dosahovala v hlavním městě lepších výsledků než kdekoli jinde po celé republice.

TOP 09 a KDU-ČSL již delší dobu nejsou stranami „celorepublikovými“, nýbrž jen „regionálními“. Mají své voliče pouze v některých krajích, TOP 09 především v Praze. Tuto „elitářskou“ pidistraničku z nepochopitelných důvodů podporují mladí lidé, hlavně zmanipulovaní studenti, ačkoliv její program na jejich budoucnost nemyslí. Je to právě naopak. S tím se trvale udržet v PS nedá. Vedení těchto stran to dobře ví, a tak se snaží „propašovat“ do PS aspoň pár svých poslanců, aby jim na další čtyři roky zajistilo obživu. Jinak by tito „trafikanti“ skončili na Úřadu práce.

Zemanova slova vyprovokovala předsedkyni TOP 09, jež po odchodu M. Kalouska zůstala v PS v pozici „kůlu v plotě“ či „dveří od WC, s nimiž nikdo nehovoří“, aby je okomentovala několika větami na Twitteru. I v tom krátkém textu stačila tato nedostatečně vzdělaná politička udělat pravopisnou chybu, za kterou by ji nepochválil žádný češtinář. Proto ji nebudu chválit ani já.

Nervozita této opoziční političky den ode dne narůstá. Nedokáže to zakrýt ani rouška, přes niž do sněmovního mikrofonu často hovoří. Zdá se, že jí kdosi z politického zákulisí (nebo snad ze záhrobí?) slíbil nějakou lukrativní ministerskou „sesli“. Přesto si myslím, že vzhledem k jejím minimálním politickým a profesním zkušenostem se bude muset spokojit s obyčejným poslaneckým „verpánkem“ za 100 tisíc Kč měsíčně (bez příplatků a náhrad). I ona již delší dobu patří k „chlebařům“, jak je trefně pojmenoval její stranický kolega M. Kalousek. Bude jí stačit to, že si pobude ve Sněmovní ulici č. 4 ještě další čtyři roky. I ona se totiž začala chovat stejně jako ti ostatní „vysedávači“ na vypolstrovaných sedadlech v PS. Zkrátka: Každý den dobrý, jen když se penízky sypou…

Dotyčný text předsedkyně TOP 09 na sociálních sítích zní: „Pan Zeman ví, že si teď může dělat[,] co chce. Kryje premiéra a ten kryje jeho. – V předstihu proto deklaruje, že bude chtít držet Andreje Babiše všemi prostředky u moci. Jsem ale přesvědčena [o tom], že ten (= Babiš) prohraje volby a [že] nová většina v PS už senátní žalobu na prezidenta [republiky] nebude blokovat.“ (Twitter, 21. 1. 2021, 12:05)

O nízké úrovni „vzdělání“ této političky svědčí jak ona pravopisná chyba (vyznačená červeně), tak i další nedostatky v jejím textu (vyznačené žlutě), za něž by jí učitel češtiny na kterékoli škole dal minimálně „trojku“, ne-li horší známku. Pro ty, kteří jsou již ze školy delší dobu, připomínám, že chybějící nebo nadbytečná interpunkční čárka se hodnotí jako hrubá pravopisná chyba. Přesto máme u nás tisíce nositelů vysokoškolských diplomů, kteří mají v používání těchto čárek v textu doživotní „guláš“. Ti chytřejší si to nechávají zkontrolovat od zkušenějších kolegů, ti úplně natvrdlí se tím netrápí, ale naopak se chovají jako „mistři světa“. Já sám jsem ve svém životě potkal bezpočet těchto pologramotných inženýrů a dalších „vysokoškoláků“.

Jistě se mnou budou mnozí čtenáři souhlasit, když napíšu, že budoucnost národa nelze tvořit s pologramoty a polovzdělanci. Již J. A. Komenský (1592-1670) říkával: „Uč se, synu, moudrým býti!“ (Pro předsedkyni TOP 09 by se to dalo parafrázovat takto: „Uč se, děvenko, moudrou býti!“ To uvádím proto, aby to bylo „genderově“ vyvážené. Naše potrhlé feministky by mi to jistě vyčítaly.)

Zůstaňme však ještě u výroku M. Pekarové-Adamové. Této političce (s vytetovaným arabským nápisem na paži) totiž vadí, že prezident republiky M. Zeman a premiér A. Babiš kryjí jeden druhého. To zločinci obvykle dělají: nejen při obyčejné trestné činnosti, ale i v politice, kde se jedná o aktivity vysoce „sofistikované“, jak se tomu učeně říká. Rozdíl v tom většinou není: lump jako lump.

Do rozplétání všelijakých personálních propletenců se nikomu nechce. Proto většina těchto kauz končí „u ledu“. Víc než stíhání politických zločinců baví naše policajty, když si mohou vozit zadky v nových autech, které jim ochotně kupuje z peněz daňových poplatníků ministr vnitra s diplomem z „vysoké školy života“. (To se to „naděluje“, když to platí někdo jiný!)

Co se týká onoho „krytí“: koaliční KDU-ČSL (v čele se „Slovákem“ M. Jurečkou; rovněž předsedkyně TOP 09 má za manžela Slováka) zase kryje trestnou činnost svého poslance O. Benešíka, někdejšího starosty pohraniční obce Strání na Uherskobrodsku. („Učitel národů“ J. A. Komenský, který pocházel z tohoto regionu, by nejspíš zíral, jací „vykukové“ se dnes pohybují v politice: od komunální až po tu vrcholnou.)

Napadá mě otázka: Jak „komfortně“ se paní předsedkyně TOP 09 cítí v této „polokriminálnické“ koalici s lidovci? Je to ještě „in“, nebo už je to „fuj“? Nepředpokládám, že by o trestné činnosti tohoto lidoveckého poslance, který sedí o pár lavic dál, v té „nejpravější“ části sálu Poslanecké sněmovny, dosud neslyšela ani o ní nečetla. To sotva. Píšu o tom i o dalších malérech lidovců na internetu již od podzimu 2018. Vědí o tom jak mnozí politici, tak i většina médií. Jen ta Policie ČR a státní zastupitelství s tím nic nedělají.

─────

Arogantní, pologramotná, bez profesních zkušeností…

Ale vraťme se ještě k textu onoho tweetu předsedkyně TOP 09. Je v něm chyba v interpunkční čárce. (Každý češtinář vám vysvětlí, že chybějící nebo nadbytečná částka v jednoduché větě či v souvětí se posuzuje jako hrubá pravopisná chyba a hodnotí se o stupeň horší známkou.) Kromě toho je v tomto textu ještě další nedostatek, namísto spojky „ale“ má být „však“ nebo „avšak“. To už jsou jen takové nuance, kterým rozumí každý dobrý stylista, nikoli politický propagandista. Jemu jazyk slouží výhradně jako nástroj k prosazování vlastních politických či jiných zájmů.

Musím konstatovat, že úporná snaha M. Pekarové-Adamové, být neustále „vidět a slyšet“, je až dojemná, ale občas kontraproduktivní. Toho úsilí a času, které tomu obětovala! Zdá se, že tato politička zřejmě vůbec netuší, že většině občanů v naší zemi je její osoba zcela lhostejná. Nezajímá je a její asociální názory a nápady už vůbec ne. Proto jí doporučuji, aby si našla chvilku času a přečetla si, co o ní lidé na internetu píší. Není to nic hezkého. Možná by se pak nad sebou trochu zamyslela a občas se i začervenala. Být na jejím místě, nechal bych se buď vystřelit na Měsíc, nebo zahrabat dvacet metrů pod zem, aby nebyla lidem na očích.

A nyní k obsahové stránce „twitterového“ sdělení M. Pekarové-Adamové. Předně není jasné, o jakém „panu Zemanovi“ tato politička z generace „Husákových dětí“ (je to ten nejhorší „odpad“ v naší politice) píše. Dobrý voják J. Švejk by jí to mohl vysvětlit. Přesto se obávám, že by to byla ztráta času – pro oba. Vždyť Zemanů je v této zemi skoro tolik jako Nováků. Mohl by je přehazovat vidlemi z jedné hromady na druhou. Také Adamů bychom v telefonním seznamu Prahy i dalších měst našli desítky.

Zřejmě proto si paní Markéta, pocházející z Litomyšle v Pardubickém kraji, pořídila ještě druhé příjmení. Asi proto, aby si ty dvě ženštiny mohly občas poklábosit, když není manžel doma. A protože jsou naši občané pohotoví a vtipní, vymysleli pro tuto neoblíbenou političku trochu „nekorektní“ označení ze světa zvířat: „pekari“. Zvířátko s pojmenováním „Pekari bělobradý“ je středně velký savec, vypadající jako prasátko, který žije v deštných pralesích Latinské Ameriky. Prý má špatný zrak, ale zato dobrý sluch. Jistá podobnost s paní předsedkyní by tu přece jenom byla: také ona některé věci v naší politice vidí dost rozostřeně a dává přednost tomu, co slyší okolo sebe, byť by to byly sebevětší nesmysly.

[Kdoví, zda se tato mladá politička stane stejně slavnou, jako byli dva nejznámější rodáci z Litomyšle, kteří tady mají své sochy? V tomto městě se narodil hudební skladatel Bedřich Smetana (1824-1884) i „rudý děd“, muzikolog a komunistický politik Zdeněk Nejedlý (1878-1962). Krátce zde žila s manželem a prvorozeným synem Hynkem naše slavná spisovatelka Božena Němcová (1820-1862). Tady se 16. 10. 1839 narodil její druhý syn Karel, který se později vyučil zahradníkem. V Litomyšli působil jako gymnaziální profesor a známý autor historických próz Alois Jirásek (1851-1930), dále spisovatel Alois Vojtěch Šmilovský (1837-1883), historik August Sedláček (1843-1926) či spisovatelka Tereza Nováková (1853-1912). Zde se narodil i její syn ‒ literární historik Arne Novák (1880-1939). ]

Chabé znalosti českého pravopisu, to je dnes bolavé místo většiny našich mladších politiků, kteří patří ke generaci „Husákových dětí“. Kritizuji to již dlouhou dobu ve svých četných článcích v SN. Negramotnost se šíří jako lesní požár i v médích: v ČT, ČTK a ve většině tištěných a elektronických denících a časopisech. Rekordmany jsou v tomto směru např. M. Jurečka (KDU-ČSL), „Slovák“, který se pořádně česky nikdy nenaučil, jakož i jeho spolustraník – europoslanec T. Zdechovský.

Podobně „vzdělaných hlupáků“ (s bezcennými vysokoškolskými diplomy) je mezi našimi politiky víc než dost. Jen se divím tomu, že když jsou na tom tak zle, že je stále vidíme exhibovat před televizními kamerami. Je to až perverzní: Předvádějí nám, obyčejnému plebsu, svou domýšlivost, důležitost, nepostradatelnost a nekonečnou intelektuální bídu.

Být na místě předsedkyně TOP 09, vrátil bych se zpátky do školy nebo bych si zajistil nějaké doučování z češtiny. Od svého manžela ze Slovenska se sotva dočká nějaké pomoci. Ani českému premiérovi, který rovněž pochází ze Slovenska, se dosud, bezmála po třiceti letech pobytu v české kotlině, nepodařilo češtinu zvládnout. Holt – je to mnohem těžší jazyk než slovenština, která má výrazně jednodušší gramatiku i pravopis. Zkrátka: starého psa novým kouskům nenaučíš. Byla by to jen ztráta času.

Budu upřímný: Neumím si představit, že by něco takového, jako je „trojlístek“ stranických předsedů předvolební koalice „SPOLU“ (P. Fiala, M. Jurečka, M. Pekarová-Adamová) mohlo sedět v příští, pobabišovské vládě. Stačí, že tu současnou vede pologramotný Slovák, který si střídavě hraje na „ředitele zeměkoule“, na „krizového manažera“ a na „vrchního očkovatele proti COVIDU-19“. Jako by nám nestačilo to panoptikum, které sedí ve „Strakovce“ již nyní.

Po Čtvrté pražské defenestraci už bude úplně jedno, kdo se tam posadí. Budeme na tom jako po pětileté vládě „Braniborů v Čechách“ (1278-1283) či po mongolsko-kumánském vpádu na Moravu (1241-1253). Nevím, zda si naši politici vůbec uvědomují, u čeho nyní asistují a čemu dělají „fíkový list“. Jednou se ocitnou na pranýři dějin a dost možná i na lavici obžalovaných.

Osobně jsem dychtivý dozvědět se konečně, co že to chce řídit ten „opoziční“ spolek, v němž je plno „pologramotů“, jako např. zmíněná předsedkyně TOP 09 či „pasáček vepřů“ od lidovců. Pouze P. Fiala je na tom se všeobecným vzděláním o něco líp. Bude to nejspíš proto, že chodil do školy dříve než tito dva nedouci. Brno, odkud „fialový Péťa“ pochází, mívalo vždy velmi dobrou úroveň školství – od škol základních až po ty vysoké. Své vědomosti o králících načerpala na zdejší „hnojárně“ také poslankyně a několikadenní ministryně spravedlnosti T. Malá.

Právě na předsedkyni TOP 09 můžeme vidět tu nedočkavost a špatně skrývanou touhu po moci. Už aby byla v té „Strakovce“! Co by tam ovšem chtěla dělat, to je i pro mě velká záhada. Vystudovala sice jakési dvě školy, ale de facto nikdy nikde v trvalém pracovním poměru nebyla. Ví to u nás každý, kdo má už něco za sebou, že bez praxe v oboru je absolvování jakékoli školy k ničemu. Je to studium pro studium, aby dotyčná osoba dostala „papír“ a mohla si před své jméno napsat nějaký titul.

„Titulování“ a „služebníčkování“ zůstalo i sto let po zániku Rakouska-Uherska dědictvím po několikasetleté nadvládě Habsburků. Ne náhodou tyto jevy kritizoval jak K. Havlíček Borovský, tak i T. G. Masaryk. Ty dva snad nebude nikdo podezírat z toho, že by chtěli podkopávat základy naší dnešní „demokracie“. Byli většími demokraty, než jsme my dnes!

Aby si paní předsedkyně TOP 09 mohla na vlastní kůži vyzkoušet, jak je na tom její strana i ona sama, doporučuji jí, ať svolá na svou podporu politický mítink (při respektování protiepidemických opatření). Mohl by se konat např. na Staroměstském náměstí. I já se tam půjdu podívat, protože mě zajímá, kolik lidí se tam sejde. A třebaže je Praha již delší dobu politickou „baštou“ TOP 09 (díky Karlovi „s čírem“), nevěřím tomu, že by se tam sešlo víc než padesát podporovatelů této pidistraničky. Stejně většina z těch přítomných budou jen „čumilové“, kteří tuto akci navštíví ze zvědavosti, aby viděli na vlastní oči ten debakl.

Zkrátka: něco jiného je přemrštěné sebevědomí některých našich politiků a něco úplně jiného ochota občanů tu kterou stranu podpořit. Po tolika zklamáních za posledních třicet let se tomu sotva kdo může divit. Jsem si jist, že až se M. Pekarová-Adamová sama přesvědčí o tom, že o TOP 09 voliči nestojí, zruší společný „projekt“ s ODS a KDU-ČSL a půjde se živit něčím poctivějším a užitečnějším, než je politika.

Zoufalý stav, do něhož se tato strana dostala, nakonec pochopil i její spoluzakladatel – M. Kalousek. Ten po 22 letech ukončil svou poslaneckou kariéru. Říká se, že odejít včas patří u politiků k velkému umění. Daleko víc však máme těch „přesluhujících“ či vyslovených „politických mrtvol“, které se k odchodu nikdy neodhodlají. Jejich kariéru ukončuje nezájem voličů – a pak funebráci. Bohužel – politické i osobní konce těchto jedinců bývají smutné.

─────

Polistopadová demokracie prožívá svou nejhlubší krizi

Když se u nás po r. 1992 formovala Česká republika (po rozdělení ČSFR), nikdo z tvůrců nové ústavy ani nejvyšších orgánů státu nepředpokládal, že se politika zvrhne v přebory politických vyžírek a trafikantů z různých stran. Nebo že se např. Senát stane zbytečným odkladištěm nepotřebných politiků, kteří po několikaletém působení v politice jsou již neschopni vrátit se ke své původní profesi. A jsem přesvědčen také o tom, že nad tímto neradostným stavem by se rmoutil i exprezident V. Havel, který svého profesního „restartu“ schopen byl – navzdory špatnému zdravotnímu stavu. Svědčí o tom jeho účast při natáčení filmu „Odcházení“‒ pár měsíců před smrtí. To dnešní politické panoptikum ve vládě či v zákonodárných sborech by dozajista pranýřoval ve svém dalším „rudolfinské“ projevu, kdyby mu to bylo umožněno.

A zmíním se ještě o něčem, co s tím vším souvisí. Podezírám totiž naše „opoziční“ politiky z toho, že už i jim to došlo. Že to všechno, co se dnes odehrává před televizními kamerami, je jen velká mediální hra a účelové vypouštění „mlhy“. Když se začali tito politici vymezovat vůči A. Babišovi po ustavení jeho druhé vlády (s ČSSD), sešli se dne 17. 11. 2019 všichni předsedové těchto stran (včetně I. Bartoše) u Havlova hrobu na Vinohradském hřbitově. Vloni v týž den, 17. 11. 2020, již pokládali kytice květin pouze jednotliví předsedové sami za sebe a za své strany. Proto demonstrativní natřásání se před televizními kamerami není ničím jiným než velkým politickým divadlem. Naši občané nemají čas sledovat od rána do večera tyto dobře naaranžované politické tanečky. Musí chodit do práce, aby uživili rodinu, a dbát na to, aby je „covid-19“ nezahubil.

Předsedkyni TOP 09 její situaci upřímně (není v tom nic postranního ani škodolibého) nezávidím a nikdy bych s ní neměnil. Nejhorší věc, s níž se v politice můžeme setkat, jsou „těšínská jablíčka“, která vám v nestřeženém okamžiku někdo jiný (včetně politických přátel) očeše! To teď aktuálně hrozí tzv. trojkoalici s názvem „SPOLU“. Když se tento podivný, nesourodý opoziční spolek ustavoval, tvrdili předsedové těchto stran toto: „Spolu to zvládneme!“ Již teď si troufnu odhadnout, že nezvládnou. Varovných signálů je příliš mnoho, než abychom si mohli dovolit něčemu takovému uvěřit.

2. 2. 2021

‒ RJ ‒

─────

P. S.

V Televizi Barrandov (2. 2. 2021, 21:00), v pořadu „Týden s J. S.“, už zase kváká beznadějně profláknutý lidovec O. Benešík. Ředitel a univerzální moderátor J. Soukup dělá již nějakou dobu KDU-ČSL medvědí službu tím, že dává slovo právě podobným hlupákům. Výsledek se již dostavil. Projevilo se to mimo jiné v poklesu dnes zveřejněných preferencí tzv. trojkoalice. Brzy budou na 10 procentech, jak jsem jim to nedávno v jednom svém článku předpověděl. Copak na to říká paní předsedkyně TOP 09? Měla by si už konečně uvědomit, že profesionální žvanil a vesnický podvodník ze Strání, O. Benešík, svým mlácením prázdné slámy u Soukupa prohrává ty příští volby také jí a její straně. Zajímalo by mě, kolik lidovci platí ze své stranické pokladny za to, že si je tam J. Soukup pořád zve. Asi se mu to vyplácí. Když už nemá ty pořady s M. Zemanem, mohl by časem dopadnout tak, že v té „své“ televizi nakonec zůstane sám a bude tam muset vést monolog jen sám se sebou.

2. 2. 2021

‒ RJ ‒

─────

P. P. S.

Dnes (3. 2. 2021) vyhlášené rozhodnutí Ústavního soudu ČR je tak trochu zašmodrchané klubko, jež budou právní experti, politici i politologové dlouho rozplétat. Až se jim to podaří, zjistí, že toto polovičaté rozhodnutí, které je zároveň jakousi „labutí písní“ končícího předsedy ÚS P. Rychetského, naší demokracii rozhodně nepomůže. Naopak jí velmi ublíží. ‒ Každému musí být přece jasné, že při současném rozložení politických sil k žádné dohodě stran a hnutí nemůže dojít. A bez konsenzu napříč stranami smysluplné řešení nalezeno nebude. Jako nejschůdnější varianta se proto nabízí zavedení jednoho volebního obvodu pro všechny strany, čímž by nerovnost mezi 14 volebními okrsky mohla být odstraněna. ‒ Co je však nejdůležitější: „iniciátoři“ stížnosti k Ústavnímu soudu ČR z řad politiků malých stran a hnutí si tím nijak nepolepší, nýbrž naopak spláčou nad výdělkem. Povede to jedině k rozpadu oněch narychlo splácaných předvolebních koalic. Namísto stabilizace politických poměrů tady zavládne kýmsi účelově naplánovaný chaos: před volbami i po nich. ‒ Tuto akci nelze hodnotit jinak než jako „politickou sabotáž“, jako zlovolné podminování základů „budovy“ naší polistopadové demokracie. To bude jediný výsledek této „bomby“, kterou do našeho právního systému vhodil hlavní z tvůrců původního volebního zákona. Tato protiústavní „prasárna “ vznikla totiž v dílně tehdejšího předsedy legislativní rady vlády M. Zemana (1998-2002) ‒ P. Rychetského. ‒ Připomnělo mi to jeden jev, s nímž se setkávali bývalí vězni komunistického režimu: po r. 1989 je rehabilitovali titíž soudci, kteří je v době „rudého teroru“ posílali na dlouhá léta do vězení. Zákon, jenž dvacet let všem vyhovoval, najednou začal vadit. Proč asi? A hlavně: komu?

3. 2. 2021

‒ RJ ‒