Svobodné noviny na internetu

Motto: „Jsme v rukou gangsterů, kurev a bezcharakterních vymaštěnců.“  (J. Hřebejk)

Pozor na lidi „bez minulosti“!

Kdybych napsal hned v úvodu, že tyto zájmy nehájí nikdo nebo že těch jedinců je tak málo, že by mně na jejich spočítání stačily prsty obou rukou, byla by to jen částečná pravda. Nikdy totiž není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Toho se obávám, sleduji-li, jaké prapodivné postavičky, doslova figurky a loutky, se derou vpřed na naší vnitropolitické scéně, aby uchopily moc.

V 90. letech 20. století, kdy se u nás obnovovala svoboda a demokracie a kdy se tu provozoval „český Klondike“ pod pláštíkem „ekonomické transformace a restrukturalizace“ té původní, komunisty vybudované struktury národního hospodářství, zakopávali jsme v politice na každém kroku o nejrůznější osoby a osůbky s komunistickou nebo estébáckou minulostí. (Do této kategorie patří i „hrdina naší doby“ – A. Babiš, který k nám zabloudil ze sousedního, mečiarovského Slovenska, kde se právě v „devadesátkách“ rozbujel onen známý „mafiánský kapitalismus bez přívlastků“ v režii bývalých komunistů a estébáků.)

Dnes jsme přece jen o kousek dál. V politice se nám „rozlezli“ jako švábi ti jedinci, o nichž ve skutečnosti nevíme, co jsou zač a kam je máme zařadit. Nemají jasně definovanou a dohledatelnou osobní ani profesní minulost. Nejsou sice již přímo spojeni s dobou před rokem 1989, ale přesto nemáme jistotu, že někdo z jejich příbuzných tyto vazby neměl nebo nemá. Vždyť čilých osmdesátníků či devadesátníků, jimž to v hlavě stále ještě „šrotuje“, žije v této zemi víc než dost. A platí i jedna úměra: čím větší „prevít“, tím se dožívá vyššího věku.

Bez důkladné, nezmanipulované bezpečnostní prověrky všech aktivních politiků nebudeme mít nikdy jistotu, že se do politiky nedostane někdo s vazbami na cizí zpravodajské služby: východní i západní. Po mém soudu sedí v současné Poslanecké sněmovně (PS) hezká řádka těchto neodhalených agentů a rezidentů, případně double agentů. BIS to ve svých veřejných zprávách naznačuje, avšak jejich jména zveřejnit nesmí.

Proto musíme být ostražití a nanejvýš opatrní my, občané a voliči, abychom neuváženou volbou takto nedůvěryhodných jedinců neohrozili bezpečnost této země. To jsou záležitosti, v nichž nebudeme mít nikdy jistotu, že kdosi v naší politice nehraje s „cinknutými“ kartami. Co však ovlivnit můžeme a musíme, je to, že nebudeme volit ty osoby, o nichž víme, že představují potencionální nebezpečí.

Tisícileté dějiny českého národa přinášejí svědectví o tom, že dějinné zvraty či přípravy státních převratů bývaly vždy opřeny o hrstku podivných, nemravných jedinců, zrádců a zbabělců (Prkoš Bílinský, Milota z Dědic, Rudolf Mrva, Karel Čurda), kteří za mrzký peníz ochotně a rádi nadbíhali nepřátelům i vládcům z okolních zemí, zavdávali jim záminky k zasahování na našich vnitřních záležitostí a po provedených vojenských akcích jim pomáhali „pacifikovat“ obyvatelstvo a legitimizovat vnitropolitické převraty (nitranský kníže Svatopluk v r. 870, K. Henlein v r. 1938, K. Gottwald v r. 1948, V. Biľak a A. Indra v r. 1968).

Bohužel – se zasahováním západních sousedů a s „paktováním“ s nimi (Franky, Bavory, Sasy, souhrnně: Němci) máme přebohaté zkušenosti – od nepaměti. Soužití středoevropských Germánů a Slovanů, vyplněné vzájemnými konflikty, trvá v tomto regionu déle než 1500 let.

●●●

Ani dnešní „nadbíhači“ cizím zájmům nejsou bezejmenní…

Tolik k historickému kontextu toho, o čem budu psát. Také dnes v naší zemi žije dost jedinců, kteří by se rádi dostali po zádech svých spoluobčanů a za peníze daňových poplatníků „nahoru“, do nejvyšších pater politiky, kde lze přijít k lepším penězům, než je ten „pakatel“ od 100 000 Kč do 200 000 Kč. Penězům, které naši zákonodárci dostávají za své vegetování v Poslanecké sněmovně, Senátu či Evropském parlamentu. Hlavní motivací některých našich politiků je totiž mocichtivost a nenažranost (= to se týká peněz).

Příkladů najdeme dost a dost. Stačí se občas podívat na televizní záznamy ze zasedání těchto „úctyhodných“ institucí. K těmto jedincům patří všichni ti Rakušanové, Pekarové-Adamové, Jurečkové a Výborní, ale i vesničtí „hlupáčci“ typu P. Gazdíka či O. Benešíka, jakož i veledůležité „dámy“ z lepšího světa: H. Langšádlová, V. Kovářová či J. Černochová. U nich to vidíme od prvního okamžiku, kdy napochodují k mikrofonu u řečnického pultíku PS.

(Do „panímámy od trpaslíků“, jak čtenáři na internetu možná nespravedlivě přezdívají O. Richterové od Pirátů, se strefovat nebudu. Ta je doopravdy z úplně „jiného těsta“. Dokonce jí věřím, že to myslí upřímně. Jinak, než to bylo v případě „mašinfíry“ S. Grosse.)

Bojechtivost, arogance, nesoudnost, zloba, zášť, natěšenost na moc a na peníze s ní spojené. Ano, to jsou ty vlastnosti, které můžeme pozorovat u dnešních „vyvolenců“, jež se snaží zákulisní hráči („loutkovodiči“) ze zahraničí protlačit do naší politiky. Kape to z nich jako z cedníku. (V případě V. Rakušana „vyvalenců“, protože tyto vlastnosti u něj způsobují, že mu jeho oči začaly vylézat z důlků. Jen vypadnout na zem. Pak by si musel pořídit nové, skleněné.)

Když nechcete být celí mokří, musíte se před těmito osobami chránit alespoň deštníkem, nebo se rovnou obléci do „neoprenu“, či si na sebe navléknout obří prezervativ. A nechcete-li chytit tu jejich „infekci“, pak vám pomůže jedině již zmíněný prezervativ a následná koupel ve vaně s dezinfekcí. To vše v rámci boje proti pandemii „koronaviru“. Také oni jsou „infekční“, a proto se musíme před nimi mít na pozoru.

Až se budete zase podivovat nad tím, proč jsou někteří politici „imrvére“ v televizi, kdežto jiní nemají šanci se tam dostat, níže připojený seznam osob, které si globalisté pečlivě vybrali z každé země, aby mohli lépe ovládat místní obyvatelstvo, vám teprve otevře oči. Pak pochopíte, proč dělají v ČT neplacenou reklamu všem těm „opozičním“ politikům, „příštímu prezidentovi“ gen. P. Pavlovi, „lepšímu premiérovi“ P. Fialovi atd. Nebo proč se do televize neustále tlačí všelijací Pirkové, Dlouzí, Fajtové, Kroupové, Pithartové, Půtové a další výtečníci.

Naše doba, éra internetu a nekontrolovatelného šíření „fake news“, změnila i pravidla, jež ještě donedávna platila v politice. Kdysi mohl být úspěšným panovníkem jedině ten, kdo se nebál postavit do čela vojsk a porazit nepřítele nebo zemřít v boji. (Jedním z těchto hrdinů byl i sv. Václav, na jehož kostech zjistili antropologové rány způsobené sečnými zbraněmi.)

Ještě ve 20. století byl úspěch té které politické strany nemyslitelný bez osobní politické agitace jejího předsedy a dalších vysoce postavených funkcionářů. Tuto éru ostatně zažili oba naši prezidenti, V. Klaus i M. Zeman, kteří byli současně lídry svých politických stran. (Na rozdíl od nich V. Havel v čele žádné strany nestál: byl vynesen nahoru „revolucí“.)

Politici 21. století již nepotřebují svolávat na svou podporu shromáždění svých příznivců a vysvětlovat jim program, který hodlají realizovat. Dnes stačí politikům z generace „Husákových dětí“, kteří momentálně „okupují“ všechna patra naší politiky (od komunálu až po parlament a exekutivu), získat kontrolu nad celostátní televizí (nejlépe tou „veřejnoprávní“ z peněz koncesionářů) a tam se producírovat od rána do večera – za aktivní spolupráce nadstandardně placených presstitutů v čele s exkomunistou P. Dvořákem. Je to ten nejhorší hnus, jaký se v našich médiích vyskytuje.

Jak nedávno prohlásil prezident republiky M. Zeman, Česká televize (ČT) se stala součástí tzv. opozice. A dlužno dodat, že se činí, seč může. Například permanentním strašením veřejnosti ohledně pandemie „koronaviru“, ale i jednostranným informováním o politických „podrazech“ ze strany tzv. opozice: P. Rychetský a jeho „rošáda“ okolo volebního zákona, nebo neprodloužení nouzového stavu.

Je to stejné, jako když na konci září 1938 tehdejší zbabělý prezident E. Beneš nařídil demobilizaci naší armády, aby A. Hitler mohl odtrhnout pohraniční regiony ČSR po rozhodnutí velmocí na Mnichovské konferenci. Podobnou „demobilizaci“ provedli nyní naši poslanci dne 11. 2. 2021. Krátce po svém „státnickém“ činu E. Beneš realizoval svůj „plán“: odletěl „aeroplánem“ na Západ. Kam uletí naši neméně stateční politici z „opozice“, až je jejich rozhořčení spoluobčané začnou lynčovat a věšet na kandelábry? Opravdu si někdo myslí, že je budou lidi zachraňovat před spravedlivým hněvem „ulice“? Jsem si jist tím, že nebudou!

●●●

Co je a jaké úkoly plní „Aspen Institute“?

A ještě pár informací o inkriminované organizaci, která si během posledních desetiletí stačila i u nás vybudovat početně zastoupenou klientelu. Příští „politickou třídu“, s jejíž pomocí chce ovládat obyvatelstvo této země.

„Aspen Institute“ je mezinárodní nezisková organizace, jež hájí zájmy globalistických elit USA. Tuto organizaci založil v r. 1950 podnikatel s německým jménem: Walter Paepcke. (Že by to byl potomek nepotrestaných německých nacistů?) Otevření středoevropské pobočky v Praze (Aspen Institute Central Europe) bylo výsledkem aktivity české rodačky (kritikové ji označují za „Krvavou Madlu“), bývalé ministryně zahraničí USA M. Albrightové; ta i nadále zůstává čestnou funkcionářkou vedení této organizace.

Hlavním iniciátorem a financiérem pražské pobočky se stal známý „tunelář“ z OKD, vyučený „krejčí“ Z. Bakala, žijící dnes ve Švýcarsku. V čele této pražské pobočky stál od r. 2016 J. Schneider (= další „krejčí“), bývalý velvyslanec v Izraeli a pozdější první náměstek ministra zahraničí M. Stropnického (= dnešní velvyslanec v Izraeli). Ejhle, jaká náhoda!

„Aspen Institute“ pořádá školení pro „mladé kádry“, s nimiž globalisté počítají pro uplatnění své nadvlády nad světem při uskutečňování „Nových pořádků“. Mezi těmito frekventanty je zhruba 500 českých občanů (= „nová elita“), z nichž mnozí zastávají významné funkce. Patří k nim členové exekutivy, předsedové politických stran, představitelé justice a bankovních institucí, jakož i osoby z oblasti kultury a médií.

Zde jsou jména některých z nich. Je dobré si je zapamatovat, abychom věděli, koho již nikdy nesmíme volit. Jsou to „hrobaři“ naší svobody a demokracie, kterou naši občané začali znovu budovat po „sametové revoluci“ 1989.

●●●

Čeští „spolupracovníci“ Aspen Institutu:

Pavel BĚLOBRÁDEK, bývalý předseda KDU-ČSL; Lenka BRADÁČOVÁ, vrchní státní zástupkyně, Praha; Tomáš BURSÍK, bývalý politik Strany zelených; Martina DLABAJOVÁ, europoslankyně (ANO 2011); Vladimír DLOUHÝ, bývalý politik ODA, předseda Hospodářské komory; Vladimír DZURILLA, vládní zmocněnec pro IT; Jiří FAJT, bývalý ředitel Národní galerie, Praha; Jan FARSKÝ, poslanec (STAN); Pavel FISCHER, politik a diplomat, senátor (bez politické příslušnosti), neúspěšný prezidentský kandidát; Štefan FÜLLE, diplomat, bývalý velvyslanec ČR při NATO, před r. 1989 studoval v SSSR; Ivan GABAL, sociolog; Jan HAMÁČEK, místopředseda vlády, ministr vnitra, předseda ČSSD; Jan HARTL, sociolog, ředitel agentury STEM; Karel HAVLÍČEK, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu, ministr dopravy; Radko HOKOVSKÝ, zakladatel think-tanku „Evropské hodnoty“; Radek HOLUB, herec; Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně (ANO 2011); Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničních věcí; Jan CHVOJKA, poslanec (ČSSD); Ivo IŠTVAN, vrchní státní zástupce, Olomouc; Roman JOCH, politik (ODA, Konzervativní strana), ředitel Občanského institutu; Bohumil KARTOUS, politický aktivista zabývající se vzděláváním (Scio, EDUIN) a bojem proti „fake news“; Tomáš KLVAŇA, „Pan Radar“, komentátor, pedagog (New York University Prague); Lukáš KOVANDA, ekonom; Daniel KROUPA, filozof, chartista, bývalý politik (ODA), vedoucí katedry filozofie a politologie UJEP Ústí nad Labem; Ondřej KUNDRA, redaktor „Respektu“ (kauza „ruského agenta s ricinem“); Oldřich KUŽÍLEK, bývalý politik (ODA), Open Society Fund, Praha; Jakub LANDOVSKÝ, bývalý náměstek na ministerstvu obrany (ČSSD), velvyslanec ČR při NATO; Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně (TOP 09); Jan LIPAVSKÝ, poslanec (Piráti); Jiří MÁDL, herec a režisér, politický aktivista („Přemluv bábu, přemluv dědka…“); Jana MALÁČOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD); Aleš MICHL, člen Bankovní rady ČNB; Jiří NANTL, bývalý náměstek na MŠMT (ODS), od r. 2020 náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, jeden z brněnských „pučistů“ po krajských volbách 2020; Petr PAVEL, generál, bývalý komunistický „lampasák“, kandidát „opozice“ na příštího prezidenta republiky; Jiří PEHE, politolog a komentátor, New York University Prague; Markéta PEKAROVÁ-ADAMOVÁ, poslankyně, předsedkyně TOP 09; Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničních věcí; Petr PITHART, bývalý předseda vlády ČSR, předseda Senátu PČR, známý politický „turista“ (KSČ, OF, OH, KDU-ČSL) a autor legendárních výroků („Slyším trávu růst“, „dvojdomek“); Jan PIRK, lékař-kardiolog (IKEM); Robert PLAGA, ministr školství (ANO 2011); Tomáš POJAR, diplomat a bezpečnostní analytik (CEVRO Institut); Martin POVEJŠIL, diplomat a bývalý velvyslanec ČR při NATO, náměstek ministra zahraničních věcí; Martin PŮTA, hejtman Libereckého kraje (Starostové pro Liberecký kraj); Vít RAKUŠAN, poslanec, předseda STAN; Zuzana ROITHOVÁ, lékařka, politička a manažerka (KDU-ČSL); Tomáš SALOMON, generální ředitel České spořitelny; Jiří SCHNEIDER, bývalý velvyslanec v Izraeli, pak první náměstek ministra zahraničních věcí; Emma SMETANA, novinářka a moderátorka; Josef STŘEDULA, předseda největší odborové ústředny (ČMKOS); Jiří ŠEDIVÝ, politik a odborník na oblast obrany, bývalý náměstek ministra obrany, velvyslanec ČR při NATO, šéf Evropské obranné agentury; Vladimír ŠPIDLA, bývalý předseda vlády a předseda ČSSD, český eurokomisař; Zdeněk TŮMA, bývalý guvernér ČNB;  Marek „Orko“ VÁCHA, římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog, skaut; Petr VIZINA, novinář, hudebník, vedoucí kulturní redakce České televize; Adam VOJTĚCH, bývalý ministr zdravotnictví (ODS, ANO 2011); Jan ZAHRADIL, europoslanec (ODS); Eva ZAMRAZILOVÁ, ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady; Michael ŽANTOVSKÝ, politik a diplomat, ředitel Knihovny Václava Havla, Praha; Marek ŽENÍŠEK, politolog, politik (KDU-ČSL, TOP 09), bývalý poslanec a místopředseda TOP 09.

12. 2. 2021

‒ RJ ‒

Vyobrazení:

Nejznámější členové „Aspen Institutu“ z ČR. V horní řadě zleva: J. Hamáček, K. Havlíček, J. Maláčová, T. Petříček, R. Plaga. V dolní řadě zleva: P. Bělobrádek, M. Pekarová-Adamová, P. Pithart, V. Rakušan, V. Špidla.

─────

P. S.

Právě když dokončuji tento článek, „kváká“ na ČT24 (13. 2. 2021, 14:15) v rámci telefonického rozhovoru s B. Kroužkovou (nevím, zda ji mám zařadit mezi „ohořelé větve“, nebo ještě mezi „přestárlé svazačky z líhně soudruha J. Varholíka“) liberecký hejtman M. Půta, jehož nedávno „uzavřená“ trestní kauza byla znovu otevřena. Daleko důležitější však je to, že tento pán s podivnou minulostí si hraje na „výkvět“ politiků Rakušanova „hnutí“ STAN a že i on figuruje (spolu s V. Rakušanem) na seznamu osob, spjatých s aktivitami „Aspen Institutu“. Dávejme si proto pozor na tyto jedince! Čí zájmy skutečně hájí, to se dozvíme až za pár desítek let. V době, kdy už to nikoho zajímat nebude, protože o našich osudech budou dávno rozhodovat úplně jiní lidé, než jsou občané tohoto státu.

13. 2. 2021

‒ RJ ‒