Svobodné noviny na internetu

Naše babička celý život říkala, že „kdo má chalupu, má prdelku v kalupu…“ No a není to snad rčení víc než pravdivé? Vypořádat se s tak rozsáhlým rodovým majetkem rodu Schwarzenbergů vědí historičtí badatelé více než dost. Především také to, že Alžběta Pezoldová se dlouhou dobu (od 90. let 20. století) domáhala získání části majetku tzv. „hlubocké větve“, která připadla panu knížeti Karlu Schwarzenbergovi. Ten zdědil ¼ majetku hlubocké větve po JUDr. Jindřichu Schwarzenbergovi, biologickém otci Alžběty (nevlastní sestra Karla), a to z důvodu, že neusiloval o navrácení majetku, zestátněného ve smyslu Lex Schwarzenberg, a tím ztratil své dědické právo.

Mohli bychom se teď dohadovat, zda obsah článku více souvisí se sakrálními stavbami, nebo se společensko-politickým děním. Přijměme jednu z posledních informací, podle které celý objekt kaple s kryptou Schwarzenberské hrobky v Domaníně nedaleko Třeboně (zámek i hrobka jsou ve správě zámku Třeboň) byly vloženy podle mimosoudní dohody do Nadačního fondu, který vytvořili pozůstalí: Alžběta (prvogenitura) a Karel Schwarzenbergových (druhogenitura). Jen v loňském roce si tuto významnou sakrální památku prohlédlo 28 tisíc návštěvníků.

Schwarzenberská hrobka je pozoruhodnou osmibokou novogotickou stavbou ve tvaru osmiúhelníku s předsunutou věží a oboustranným schodištěm, nacházející se uprostřed krajinářského parku na opačném břehu rybníka Svět, než se nachází historické jádro města Třeboně. Kolem ní se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Založení hrobky je datováno rokem 1874, jako nového místa posledního odpočinku rodových předků z iniciativy kněžny Eleonory, manželky Jana Adolfa II. Schwarzenberga, kdy z prostorových i hygienických důvodů již přestalo vyhovovat nedaleké pohřebiště s kostelíkem sv. Jiljí u Domanína. Před vlastní stavbou bylo nutné vybudovat kanál k odvodnění prostoru hrobky, která je zapuštěna pod úroveň okolního terénu. Stavbu dvoupodlažní budovy s monumentálním schodištěm navrhl knížecí stavitel, který byl také spolutvůrcem přestavby zámku Hluboká. Stavba probíhala v letech 1874-77 pod řízením knížecího stavitele Karla Kühnela. Vrchní kapli Božského vykupitele vysvětil v roce 1877 arcibiskup kardinál Bedřich. Novogotický oltář je zhotoven z bílého pískovce, sádry a mramoru a je dílem sochaře Josefa Pokorného.

Ve spodní části (hrobky) byly v zinkových rakvích postupně uloženy ostatky (též symbolicky) 27 příslušníků rodu, mezi nimi i kněžny Eleonory, která zemřela roku 1873, ale otevření hrobky se již nedočkala. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1939; až do roku 1948 se zde denně sloužily mše svaté. V dnešní době se tady rovněž konají koncerty a jiné kulturní akce. Každý z návštěvníků potvrdí, že je to pro ně vždy velký zážitek.

Hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně se nachází západně od neogotické hrobky s kaplí. Jedná se o jednolodní orientovaný kostel z 16. století s předsazenou věží. První zmínka o kostele pochází z roku 1515. Nejstarší dochovanou částí je spodní zdivo presbytáře se známkami patek dřívějšího klenutí. Roku 1574 dal Vilém z Rožmberka kostelík zvýšit a zvětšit, v červenci 1576 byl posvěcen, věž byla přistavěna v roce 1776. V letech 1784-1876 kostelík sloužil jako pohřební hrobka rodu Schwarzenbergů. Roku 1992 došlo k jeho restauraci. Jedná se o významnou památku rožmberského stavitelství. Objekt je památkově chráněn a stal se součástí městské památkové rezervace Třeboň. Nelze opomenout fakt, že jeden z hrobů patří rodině Ibsenových, ze které pocházela první manželka známého cestovatele Jiřího Hanzelky, která zemřela v roce 1965 a je zde také pohřbena. Protože Jiří Hanzelka měl k Třeboni a jižním Čechám velmi silný citový vztah, vybral si toto místo rovněž pro svůj poslední odpočinek.

Další zajímavou informací je záznam o tom, že obec pro novou kapli obdržela od třeboňského kláštera jako dar obraz české malířské školy, na jehož jedné straně je zobrazení „Kladení Krista Pána do hrobu“ a na straně druhé „Tři svatí otcové“. Pro značné ohrožení i vysokou cenu byl však odevzdán do majetku státní obrazárny. K tomu došlo v roce 1921 v Praze tehdejším starostou a dalšími zástupci. Současně byl získán příslib pro výstavbu nové kaple, do níž bude pořízena kopie, a to vše na náklady ministerstva.

Stavba byla postavena v roce 1924 a pamětní list uložen kronikářem spolu s podpisy několika místních rodin do zdiva v kapli na levé straně u vchodu za kropenkou. Stavba byla dokončena za pouhého dva a půl roku. Rovněž díky založení na mokrém podloží je technickým unikátem.

Třeboň

Zcela jistě by bylo nespravedlivé vynechat také ostatní významné informace k podobným stavbám v městské zástavbě. Z historických záznamů lze vyčíst, že plebanie byla založena pravděpodobně ve 13. století, s připomínkou již k roku 1255. Roku 1367 byl založen klášter augustiniánů, řeholních kanovníků a farní kostel povýšen na kolegiální; duchovní správa byla svěřena proboštovi. Kanonie byla zrušena v roce 1785, následujícího roku zřízena světská fara, děkanství roku 1788. V letech 1923-36 vedli duchovní správu dominikáni, matriky jsou vedeny od roku 1930. Kostel sv. Jiljí z doby před r. 1280 byl nově postaven v letech 1367-1380, roku 1491 konsekrován, roku 1607 provedena renovace a věž zastřešena renesanční helmicí… Stavba dalšího kostelního hřbitova sv. Alžběty je datována roky 1570-1576 s obnovou v letech 1649-1651. Děkanský kostel nese zasvěcení sv. Jiljí, opata.

Závěrem tohoto XV. seriálového dílu se zároveň omlouváme čtenářům za delší odmlku. Ne vždy vše vychází podle našich představ, možností a hlavně potřebných zdravotních podmínek pro cestování. Nadále se však budeme snažit o publikaci dalších dílů.

František Růžička, České Budějovice

Schwarzenberská hrobka

Kostelík v Domaníně

Hřbitovní kostelík sv. Anny

Dominanta kostela v Třeboni