Státní smutek ‒ František Růžička
Prázdninové vydání týdeníku 5+2 (č. 27) připravilo pro své čtenáře obsáhlý článek pod názvem „Abeceda osmdesátníka Gotta: Od Aerovek po milované ženy“ s úvodní větou, že Česko nemá větší hudební hvězdu než Karla Gotta. S tím, že v neděli 14. července oslaví své narozeniny. Tento úvod netřeba dále rozebírat. Ten, kdo měl zpěváka rád, jistě sledoval jeho vystoupení i zmíněnou oslavu. A to s mnoha komentáři jiných umělců či vzpomínek bezpočtu jeho příznivců… Jsem rád, že i já jsem měl možnost vidět některá jeho vystoupení, zejména pak ta počáteční, např. v kavárně Alfa nebo Vltava, kde začínal i s Vlastou Průchovou, ale také v předvečer jedné protivínské pouti, kde jej na scénu místní sokolovny uváděl Karel Vlach jako „vycházející hvězdu džezového nebe“.
Další obsáhlý článek přineslo vydání č. 37. Tedy následně, kdy bylo oznámeno, že Karel Gott krátce před půlnocí 1. října zemřel v kruhu své rodiny. Den jeho pohřbu, sobota 12. října, byla vyhlášena Dnem státního smutku. Přestože nebyl katolík, dostalo se mu výsady státního pohřbu v katedrále sv. Víta. Tolik jen v krátkosti, neboť není záměrem těchto řádek blíže přibližovat jeho život a dílo.
Záměr je zcela jiný. Na mnoha místech postupně vznikala pietní místa, kam si lidé přicházeli znovu připomenout jeho památku. Byla místa, kde se objevila díla, která by zde nikdo ani nečekal. Jedním z nich je i zeď podél cyklostezky, vedoucí od nábřeží (Pražské předměstí) řeky Vltavy k sídlišti Vltava v jihočeské metropoli. Ta snad od svého postavení slouží pro výtvory umělců ‒ graffiti. Portrét legendárního Karla Gotta na ní vydržel asi dva měsíce. Byl vytvořen pod pseudonymem Jack Reyes.
Jak uvedl, byla poničena i jiná jeho díla, takže se nejspíše jednalo o osobní zášť. Opakovaně rád připomínám nápis „Závist horší vraždy“. Rodák z Římova předpokládá, že se mu původní obraz podaří opravit: má schované šablony a zapsané i odstíny barev. Přejme si, ať zde nový obraz dlouho vydrží jako trvalá vzpomínka.
Lidská zloba, vandalská i osobní, je neomluvitelná…
František Růžička (Hlas svědomí)
Poškozený obraz
