Poslední sbohem ‒ František Růžička
Je sobota 14. prosince roku 2019, časně zrána. Z nástupiště 2S českobudějovického nádraží vyjíždí rychlíkový spoj národního dopravce ČD s označením R 1243 (R 26) po tratích č. 170, 171, 190, 200, směrem ku Praze. Čas podle jízdního řádu 7:12. Železniční trasa vede přes Písek-Příbram-Zdice. Na tom by jistě nebylo nic divného, vždyť touto trasou jezdí již pěknou řádku let. Nejen tento spoj, ale ještě řada dalších. Jedou do Prahy, v Berouně se vymění čety, v odpoledních hodinách se dle harmonogramu služeb a rozpisu jízdního řádu zase vracejí k jihočeské metropoli. Musíte ale bedlivě sledovat, jaké je datum, jaký je právě den. Některé spoje totiž jezdí jen v pondělí, některé v pátek a další jen v sobotu nebo v neděli. Hrůzná mašinérie hrdého „národního dopravce“. Hlavolamy a strasti cestujících.
Dnes je ale všechno jinak. Rád bych napsal sváteční, leč opak je pravdou. Ihned při nákupu zpáteční jízdenky se vás paní za neprůstřelným sklem zeptá, zda se budete vracet ještě dnes. Protože: pokud byste se vraceli až příští den, v neděli 15. prosince, tak bude všechno jinak a zpáteční jízdenka by byla neplatná. Na tuto trať totiž po výhře v loterii vyjede nový dopravce. Soukromý. Firma ARRIVA. O tom, jak si povede, si napíšeme zase až někdy jindy.
„Novodobá“ trať z Českých Budějovic navazuje na „původní“ trať Protivín-Zdice a byla vystavěna v letech 1874-1875, předána k všeobecné dopravě k podzimku 1875. Zpočátku fungovala jako soukromá společnost, později byla předána do státní správy. V roce 1919 byla dráha odevzdána do správy Ředitelství státních drah v Plzni… Ale zkraťme to! Stavba byla počátkem roku 1872 projednána na říšské radě a již 28. 6. 1872 povolena pro ni státní garance. Dne 8. 10. zadána stavební koncese spojenému konsorciu, v jehož čele stáli: Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu a Edmund hrabě Hartig.
První úsek v délce 101,6 km byl odevzdán do provozu 20. 12. 1875. Co tomu říkáte, soudruzi kapitalističtí inženýři? Slovutní mistři a ministři, geometři, docenti geologie a politologie, magnificence, naše VIP kulturní a podnikatelská inteligence? Další obsáhlé údaje lze najít v trilogii „Mirovice na prahu století“.
Pro srovnání a pochopení jen malé doplnění. Železniční stanice Mirovice se nachází zhruba na osmdesátém kilometru od jihočeské metropole. A současně asi 10 kilometrů od hranice Jihočeského kraje. Další železniční stanicí je Březnice, ležící již ve Středočeském kraji. Právě tato okolnost hraje v současnosti důležitou roli. Také k tomu někdy příště dojdeme. Z Mirovic do Českých Budějovic stávala svého času jízdenka 12 korun, posléze při obnově kapitalismu v „zemích Koruny české“ podražila na 24, 36, 48 až na ještě roku 2000 platných 60 Kč. A znovu dráha přitvrdila na 64, se vstupem do roku 2002 pak skokem na ekonomických 110. Dále to nebudeme rozebírat. Hlavně, že „senioři“ to už mají v poslední době se slevou. Dosti podstatnou. Takže jejich poděkování. Aspoň něco. Úpravami cen od 1. 9. 2018 se nebudeme zabývat, přineslo to i související změny pro držitele karet IN 25, IN 50, průkazů ZTP/P, aplikace IN Senior…
Cestující, který po dané trati jezdí delší dobu, nebo dokonce více desetiletí, by mohl vyprávět. Dlouze a obsáhle. Jenže to na podstatě věci nic nezmění, neboť konstatování, že v mnoha případech byl značně nespokojen, je bezpředmětné. Jen za několik posledních let byl podán bezpočet stížností. Na zpoždění, nevytápěné soupravy, technické závady, např. nefunkčnost otevírání dveří po zastavení vlaku ve stanici. Lze poskytnou i fotodokumentaci, kdy do vagonu padal sníh. Z počátku na vedení Jihočeského kraje (laskavý hejtman doporučil k řešení svého odborného poradce), potom na příslušné drážní ředitelství v Českých Budějovicích, nakonec přímo na ministerstvo dopravy, neboť právě jen v jeho kompetenci je provoz rychlíkových spojů.
Podávání stížností nabylo postupně kvalitativních parametrů. S vývojem techniky prostřednictvím „kontaktního formuláře“ po internetu. Vždy přišlo zpětně automatické potvrzení o „Přijetí stížnosti“. V návaznosti pak „Oznámení o přijetí podání“. Podle okolností ještě „Zpráva o předání stížnosti jinému subjektu“. Tedy SŽDC, což je Správa železničních dopravních cest“. Kapitalisticky výdělečná činnost. Někdo řídí mašinky, jiný maže koleje. Ale ono to klouže pořád stejným směrem. Neptejte se kam! A tak zprávy lítaly po internetu tam a zase zpět. Jak správně tušíte, nic se nevyřešilo. Ani za ta dlouhá léta provozu a bedlivé snahy „národního dopravce“, který se na mnoha vagonech holedbá nálepkou, že provoz je spolufinancován ze státního rozpočtu. Takže: daňovými poplatníky. Tak vám nevím, jak to dělali za První republiky, když „státní dráha“ měla tak dobrý punc, deputát i výsluhu pro vlastní zaměstnance. Dnes si budou muset zaměstnanci ČD, vracející se ze šichty linkou soukromého dopravce, také řádně zaplatit. No, co naděláte? Autobusáci se vlakem přece také zadarmo nevozili.
Nahlédněme pro úplnost ještě trochu pod pokličku hrníčku s vyřizováním stížností:
• Odpověď z 31. 8. ke stížnosti ze dne 29. 7. (R 1242). Došlo k závadě na zabezpečovacím zařízení v majetku SŽDC. V Písku bylo nutné přestoupit do jiné soupravy (nikoliv rychlíkové). Dojezd do Českých Budějovic se zpožděním 165 minut… Jako zlatá perla odkaz, že bylo možné použít spoj OS 7912/ s přestupem na R 657. Zapamatujte si tuto zlatou radu, neboť k ní byla podána další námitka.
• Odpověď automatu z 2. 10. – děkujeme, bude odpovězeno ve lhůtách dle Smluvních a přepravních podmínek.
• Odpověď automatu z 3. 10. – pokud podání obsahuje dostatečné identifikační údaje, důsledně prověříme…
• Odpověď automatu z 29. 10. – podání jsme přijali, prověříme, odpovíme do 30 dnů, eventuálně do 90 dnů…
• Odpověď z 1. 11. ke stížnosti ze dne 2. 10. Vraťme se k výše uvedenému. Udělali jsme chybu, při prověřování jsme zadali špatné datum. V daný den vlak opravdu nejel! Aspoň něco, i když to na podstatě věci vůbec nic nemění. Stejně vám nic nevrátí, protože jste neujeli nad sto kilometrů.
• Odpověď 8. 11. ke stížnosti ze dne 23. 10., kdy vůbec nejel rychlík z Českých Budějovic do Prahy: O aktuálním omezení provozu jste informováni na webu ČD a mobilní aplikaci „můj vlak“. Při technice 21. století si cestující musí na nádraží nosit takové technické zařízení, aby byl neustále v kontaktu s národním přepravcem. Ta paní, co chudinka, stála právě v Mirovicích před nádražím, si musela zatelefonovat domů, aby pro ni přijeli!
V druhé části odpovědi: Závada ve vlaku R 1242 byla předána ke zjištění a odstranění do SÚ Vršovice.
Týkalo se nefunkčního topení v rychlíku do jihočeské metropole… Jen dodatek, že bylo opakovaně uplatněno pravidlo – přestupte si do druhého vagonu, tam to topí. Jasně, nechá se to uskutečnit, ale až vlak zastaví v následující stanici, protože motorovou soupravou procházet nelze!
Nebudeme dále dráždit hada bosou nohou, nebo skomírající kobylky na kolejích. Ale ani ministerské úředníčky. Zachtělo by se mi pobírat jejich platy. Na dotaz, podaný dne 8. 12. 2019, jak tomu bude po revoluci na železnici (tedy od 15. 12. 2019), přišla odpověď 10. ledna roku 2020. Tak veselého Silvestra 2222.
František Růžička, České Budějovice, služebně nejstarší cestující na této trati (od roku 1956)
Vyjíždíme, vzorně uklizeno
Naposledy ku Praze