Svobodné noviny na internetu

Deník METRO, který se již jistou dobou netřpytí hrdým titulem „největší deník“ na titulním záhlaví (ono nic netrvá věčně, nebo si to někdo nepřál, anebo je to stejně všechno v jedné, rozvětvené a ideologicky spřízněné rodině), ve svém pidisloupku nazvaném „Dopisy a vzkazy“, vyčleněném pro mnohde marně čekající čtenáře, otiskl pláč věrné čtenářky Ing. Ireny H. (pondělí 11. 2. 2019). Pod názvem „Toulavé kočky“ navazuje na nosný článek z předchozího týdne „Nekastrované kočky ohrožují další zvířata“, jehož autorem byl redaktor deníku Pavel Hrabica.

Konec konců, proč ne. Plakat můžeme kdekoliv, kdykoliv a také na nesprávném hrobě. Právě tak tomu tady je. Soudný čtenář nemusí článek ani dvakrát číst, aby seznal, že jeho autor vypsal pouze to, co se dozvěděl od jistých činovníků, aktivistů nebo i milovníků tohoto druhu živočišstva. Záměrně nepíšu zvířectva, aby to zase někoho přeútlocitlivělého neurazilo. I když na druhé straně nemám vůbec žádnou obavu, že by to náš milý deník uveřejnil v plném znění. Přestože paní truchlící o autorovi předestírá, že evidentně není milovníkem koček.

On totiž v daném článku uvedl, že město Boršov se zapsalo do historie tím, že v roce 1924 nechali zastupitelé pochytat 1027 toulavých koček, z nichž některé pokousaly místní obyvatele, a zplynovali je v popelářských vozech. Nevím, který Boršov měl pan redaktor na mysli. Faktem je, že jistý Boršov se nalézá nedaleko Českých Budějovic, kde se tato likvidační akce uskutečnila. Ono se totiž nic jiného dělat nedalo. A dalším faktem je, že ty kočičky toulavé jsou skutečně ohrožujícím faktorem pro mnohé další „živočišstvo“. I další živočišné soukmenovkyně.

Usuzoval bych, že paní autorka žije někde u Václaváku české metropole a nemá (po)tuchu, jak jsou na tom na venkově. Koček stáda, houfy nebo jiné množiny. Chytit se nedají, ukrádají na cizím, vybírají ptačí hnízda, kálí do záhonů se zeleninou, která se pak vozí do Prahy jako farmářský výpěstek. Jako úplně obyčejný člověk, venkovan, se slzami v očích sledují na TV obrazovkách, jak se mnohá zubožená zvířata odvážejí do útulků, kde je jim věnována větší pozornost než onkologicky nemocným pacientům v nemocnicích nebo přestárlým osobám v různých domovech. Už vůbec nezmiňuji ty postižené osoby (také živočišstvo, přežívající někde ve křoví, pod mostem či pod trubkami teplovodních rozvodů. Nerad bych předestíral, že pí autorka nemá ráda dětičky zobrazované v TV šotech „Člověk v tísni“. O přelidněnosti jistých světových oblastí se raději ani nezmiňuji.

Paní Ing. nejspíše rovněž nemá ani tušení o tom, co znamenaly cedule, umístěné před vjezdem do mnohé české či moravské obce, kde bylo napsáno – stručně a jasně: „Kontumace psů a koček“. Víte, co to znamenalo? Odstřel každého volně pobíhajícího zvířete. Tehdy to ještě nebyli domácí mazlíčci. Takže snad ani nemusím dodávat, že v každé vsi byl ras, který věděl, co je jeho záslužnou povinností. Otázku „nuceného výseku“ již ponechávám stranou, abych se dostal k redakčnímu závěru.

Zmíněný autor deníku Metro Z. H. mi podal vysvětlení, že ve stati ze dne 22. 1. 2019 „Obchod ze strachem“ nebyla jeho neznalost češtiny, ale závada při editaci stránky, už bez jeho přičinění. Proč ne, vždyť takových šotků jsou plné noviny (nejen). Jenže – o pár dní později (28. 1.) jsem upozornil na další chybu v popisu fotografie… To už bylo ale nad sebereflexi pana redaktora a obratem mi sdělil: „Vaším celoživotním krédem je zřejmě hledat chyby druhých. To je smutný život.“

Protože jsem již vskutku na konci svého života, zazpívám si: Zvesela, jen zvesela…

A přečtu si k tomu výtisk Metra ze dne 30. května 2018, kdy ještě nesl titul „Největší deník v ČR“. Hned na druhé stránce v článku „Soud s Weissem je odložen“ napočítáte chyb jako máku. Já jich napočítal 23, ale třeba jsem už dementní. Čest a volnou cestu mladým novinářům, kteří nevyrostli přes fakultní výbory Socialistického svazu mládeže!

František Růžička (Hlas svědomí), České Budějovice

Poznámka redakce SN:

Děkuji autorovi toho článku, že upozornil na naprosto žalostný stav jazykové úrovně některých našich tiskovin (včetně těch rozdávaných zdarma).  Redaktoři některých periodik (včetně MF Dnes či LN) by se měli vrátit na první stupeň ZŠ a naučit se základům českého pravopisu. (Neměli by se však „inspirovat“ komunistickým návrhem zákona proti „prznění“ češtiny.) Až pak by měli dostat šanci, aby vůbec něco psali. Tento neuspokojivý stav je umožněn tím, že ve většině redakcí nemají korektory, kteří texty kontrolují. V SN tuto neoblíbenou práci po celá léta vykonávám já sám a dobře vím, jak náročná tato práce je. (Chyby opravuji nemilosrdně – i za cenu, že se na mne kvůli tomu mnozí přispěvatelé zlobí.) Rok od roku je to horší a horší…

‒ RJ ‒

Tak si nás chyť