Svobodné noviny na internetu

Město v květu ‒ František Růžička

10. 2. 2018

Také v uplynulém roce vyhlásilo Statutární město České Budějovice ve spolupráci se Zahradním centrem České Budějovice (firma Ing. Petr Klíma) letní soutěž nazvanou „Rozkvetlé město“ pro občany českobudějovického katastru, kteří rádi pečují o květinovou výzdobu svého okna či balkónu.

Tohoto již IV. ročníku se zúčastnila dvacítka obyvatel, když se při hodnocení vycházelo z těchto kritérii: koncepční uspořádání, vhodnost výsadby, harmonie barev a celkový dojem. Vítězové byli přijati v obřadní síni náměstkem primátora Ing. Jaromírem Talířem, který jim předal kromě dárku od Zahradnického centra také vypsané odměny ve výši 7, 5 a 3 tisíce korun.

První cenu získala Eva Řeháčková za úpravu 3 oken v 1. patře obývaného domku; druhou Ivan Jirotka za výzdobu balkonu a třetí Lenka Adamová rovněž za výzdobu balkonu. Hodnocení soutěže probíhalo v době od května do července.

Zcela záměrně bylo s dopsáním tohoto článku vyčkáno až do podzimního období v očekávání, zda se v metropoli objeví nějaké příjemné překvapení. Dodejme, že díky příznivému podzimnímu počasí bylo téměř celé město uklizeno podstatně lépe, než tomu bylo v předchozích letech. Plán práce byl díky prezidentským volbám včas splněn. A díky odletu meluzíny i zimní královny do jiných končin země, byly dokonce bez problémů sjízdné městské i přilehlé komunikace. Takže se ušetřilo i za posypový materiál.

Lze dokumentovat, že květinové skupiny jsou dlouholetou tradiční zvyklostí v mnoha městech. Patří k tomu nejen celoročně zelená kompozice, ale také záhony s postupným obměňováním cibulovin za letničky a těch později za dvouletky. Několikrát za rok se tedy záhon promění, nejde-li zrovna o dlouhodobě osázené plochy růžemi (viz Senovážné a Mariánské náměstí). Nutno kriticky uvést, že v porovnání s mnoha jinými městy trpí jihočeská metropole nedostatečnou, rozmanitou kobercovou výsadbou. A v péči o přestárlé stromoví je letité zanedbání víc než viditelné.

V mnoha zámeckých zahradách obdivujeme různou ornamentální výsadbu. Bývalo zvykem, že města měla svého vlastního zahradníka a další personál. Všem záleželo na tom, aby ta jejich práce patřila mezi nejlepší. Z historie dále víme, že zahradník dostával k dispozici dům, odpovídající roční mzdu, případně i deputát ze zásobní zahrady a také otop. Případně mu městská rada vycházela vstříc i jinými výhodami. Ornamentální letničkové záhony byly prestižním řemeslem, ve kterém zahradník dokazoval své umění. Se vznikem městských sadů přicházely i v té době velice oblíbené květinové slavnosti, které bývaly významnou společenskou událostí. Takže vznikaly i hudební pavilony, taneční parkety a v parcích se čile korzovalo. Bývávalo.

Brigádnické nadšení organizované občanskými výbory v době reálného socialismu vedlo alespoň k tomu, že občané měli zájem na upraveném a kulturním vzhledu svého nejbližšího okolí. Budovatelské závazky plněné především s ideovým zaměřením na různá politická výročí ponechme stranou. Tato aktivita v době polistopadové byla onálepkována jako drahý komunistický přežitek.

Věřme, že nově vznikající firmy v oboru zahradnictví a nový přístup městských institucí budou v dalším období zárukou pokračování dávné tradice. V závěru navozuji krátký dovětek k pořízené fotodokumentaci. Byl to právě záhon na Mariánském náměstí, kde se konečně objevilo něco nového. V jarním období osázení nízkými jarničkami, poté sice delší mrtvé období, ale nakonec krásný koberec, který hýřil barvami až do pozdějších podzimních dnů. Až na ty nešťastné stromy.

František Růžička, České Budějovice