Svobodné noviny na internetu

„Kluci a holky z Aspen Institutu vyhráli volby!“ Radujme se!

Kdo sledoval výsledky letošních parlamentních voleb bez ideologických brýlí, ten již po dvou měsících od jejich konání musel pochopit, o co v nich vlastně šlo. Je totiž čím dál zřejmější, že k moci se dostala tzv. protibabišovská opozice (s programem „AntiBabiš“), která před volbami slibovala ZMĚNU. V okamžiku nečekaného vítězství se však ukázalo, že na skutečné vládnutí tato opozice připravena nebyla a není a že na to nemá ani ty „správné“ lidi.

Politická „loutka“ P. Fialy nám zatím nabídla jen neschopné komparsisty, osoby téměř bez předchozích zkušeností z řídící práce, zato jedince hodně namyšlené a užvaněné. Přesně tak se totiž chovají lidé, kteří nic neumí a kteří nic nedokázali – kromě jalového řečnění. V tom není výjimkou ani předseda „příští“ vlády P. Fiala: jen samé řeči, ale skutek utek’. (Vrcholem trapnosti, jak překvapivě zjistili i někteří naši vždy pohotoví, prorežimní novináři, bylo vystoupení J. Lipavského dne 7. 12. 2021 v České televizi.)

Daleko zajímavější než nepřipravenost a faktická neschopnost ujmout se vlády po Babišovi je něco úplně jiného. Politický „slepenec“, do jehož čela byl kýmsi ze zákulisí instalován „politolog na baterky“ P. Fiala, je nejen ideově nesourodý, a tudíž neživotaschopný (k „pachatelům“ z divokých devadesátek se „Piráti“ doopravdy nehodí), ale jeho účastníci navíc trpí špatnou pamětí. To platí jak pro tyto politiky „příští“ vlády, kteří většinou patří k mladší generaci oněch „tunelářů“, kmotrů a lobbistů (ti měli na svědomí rozkradení národního bohatství, tvořeného celými generacemi našich občanů, v řádu několika bilionů Kč), tak i pro voliče.

Jelikož se jedná vesměs o příslušníky z generace tzv. Husákových dětí, většina těchto politiků, ale i voličů, buď nezažila 90. léta 20. století, nebo se k nim informace o tom, co se tehdy u nás odehrávalo, vůbec nedostala. Jinak by totiž ten prapodivný spolek „včerejších pachatelů“, skrývající se pod označením SPOLU, nemohli volit. Leč – stalo se.

Letošní volby přinesly ještě jednu zkušenost. V celé nahotě se vyjevila jak ideová a programová vyprázdněnost některých politických stran, tak i jejich posun na škále: „pravice“ – „levice“. Potvrdilo se, že Fialova ODS již dávno nemá s politickou „pravicí“ nic společného: je to jen nostalgický spolek „uctívačů“ památky V. Havla. (Kromě bezobsažných frází většina těchto politiků o této postavě neví naprosto nic.) Z pravicových principů někdejší Klausovy ODS z 90. let 20. století nezbylo zhola nic. Jen vzpomínky těch „déle sloužících“ členů.

─────

M. Jurečka: Kdo chce důchod, musí hodně rodit!

Ještě horší je to však s tzv. křesťanskými stranami: z KDU-ČSL se pod vedením zvěrolékaře P. Bělobrádka stali „sociální demokraté, kteří chodí do kostela“. Občas zdůrazňovaný sociální aspekt lidovecké politiky (také v těchto volbách se o tom hodně hovořilo) je v pořádku, protože plně koresponduje s tím, co kdysi hlásal i bývalý předseda ČSL ‒ J. Šrámek.

Horší je však to, že pod vedením partičky kariéristů v čele s M. Výborným a M. Jurečkou se z někdejší „katolické“ partaje stala strana netolerantních, úzkoprsých, ideologických „zabedněnců“, kteří nebezpečně připomínají polskou vládnoucí stranu „Právo a spravedlnost“ (J. Kaczyńského). Zatím sice „jurečkovci“ nemají odvahu otevřeně požadovat zákaz potratů, ale jejich netolerance vůči homosexuálům („manželství pro všechny“) a prosazování výhod pro rodiny s více dětmi jdou přesně „polskou“ cestou.

Stranou nechávám výrok kteréhosi politika koalice SPOLU (M. Bendy?) o zákazu rozvodů! Kdo ví, v čí popletené hlavě se tento nesmysl zrodil? Občanské sňatky i rozvody totiž historicky souvisí s „výdobytky“ Velké francouzské revoluce (1789-94), a to hned vedle svobody slova či odluky církve od státu. Někteří politici by si měli zopakovat učivo dějepisu: hlavně absolventi z plzeňských práv.

Nejnověji nám tyto scestné názory představil kandidát na funkci nového ministra práce a sociálních věcí – traktorista z Rokytnice u Přerova M. Jurečka. Tento politik se rozhodl, že začne zvýhodňovat rodiny podle počtu narozených dětí a naopak „trestat“ osoby, žijící „single“, nebo bezdětná manželství. Nabízí se otázka: Budeme po nich žádat lékařské potvrzení o tom, že nemohou mít děti? Nebo je budeme trestat za to, že se nechtějí podílet na růstu naší populace?

Jak jistě uznáte, byl by to v demokratické zemi vrchol absurdity! Znamenalo by to popření všech platných principů liberalismu, k němuž se politický „slepenec“ P. Fialy hlásí. Chtělo by to „lekci“ z politologie pro tyto nedovzdělance z vlastní vlády! Že je to cesta, která by nás zavedla rovnou do pekel, to snad ani nemusím vysvětlovat. Je to jasné každému, kdo používá hlavu k přemýšlení, nikoli jen k tomu, aby mu nepršelo do krku. („Vepřové“ hlavy pasáčků těchto domácích zvířat do toho nepočítám.)

Ještě dál než lidovci zašli ve svých politických hrátkách po těchto volbách politici TOP 09, strany odpadlíků od KDU-ČSL. Protože se navzdory koketování s progresivismem (když se to momentálně hodí) stále ještě považují za „křesťany“, demonstrovali nám to názorně úsměvnou scénkou, k níž si pozvali pár spřátelených novinářů a která se odehrála v jedné z kanceláří nových poslanců. Byli to totiž právě zákonodárci TOP 09, kdo „zdědil“ kanceláře po poslancích za KSČM, jež z PS vypadla. Někteří upovídaní poslanci této strany se nechali slyšet, že po komunistech našli v šuplících a ve skříních prezervativy a jiné zajímavé rekvizity. O spisech Marxe, Engelse, Lenina ani Stalina neříkali nic.

Vrcholem všeho však bylo to, že si někteří poslanci TOP 09 (na zveřejněné fotografii jsem poznal akorát J. Jakoba) pozvali k přebírání těchto kanceláří po komunistech jistého katolického kněze (s polským jménem), aby jim tyto objekty vykropil svěcenou vodou. Pokud si dobře pamatuji, podobná „šaškárna“ se po r. 1989 v našich politických dějinách ještě neodehrála. Zdá se, že nikdo z pražských kněží se k tomu nechtěl propůjčit (což chápu), a tak si „topáci“ museli za tím účelem pozvat jednoho mimopražského. A aby nebylo pochyb o tom, kdo byl „duchovní“ inspirací tohoto převratného nápadu, měli dotyční politici ve své kanceláři umístěn obraz „knížete pána“ z Orlíku. Aspoň máme jasno, odkud vítr fouká a kdo TOP 09 řídí i z politického záhrobí.

Je s podivem, že nikdo z našich nevzdělaných a pologramotných novinářů nebyl schopen k tomu, co se odehrávalo při tom „vysvěcování“ kanceláří TOP 09, utrousit vlastní myšlenku. Novinářské texty jsou dnes ještě horší a suchopárnější, než kdysi bývaly úvodníky komunistického „Rudého práva“. Zkrátka: absolutní dno naší žurnalistiky. Neruda, Čapek i Peroutka by hořce zaplakali nad tím, kam jsme se to za posledních 32 let „propadli“: politicky i intelektuálně.

─────

Také „konzervativci“ by se měli řídit zdravým rozumem!

A teď ještě pár slov o tom, proč jsem se rozhodl o těchto věcech napsat. Všechno to, co se odehrává okolo podzimních voleb, je popřením principů parlamentní demokracie: počínaje volebním podvodem s tzv. koalicemi (Jednací řád PS žádný takový pojem nezná), přes podivné počty zvolených poslanců, jichž „slepenec“ pěti stran dosáhl v důsledku „kroužkování“, až po ideologické „hrátky“, jaké nám předvedli politici KDU-ČSL a TOP 09. (O těch ze STAN se raději ani nezmiňuji, protože to je zcela mimo rámec regulérní soutěže politických stran. Je to „negace“ všeho, co z politologické teorie i z politické praxe známe.) Zdá se, že některým politikům se z výsledků voleb zatočila hlava a začali blbnout.

Zde je ovšem třeba říci jasně: Ani po těchto volbách se nic nemění na základním konfliktu mezi politickou „levicí“ a „pravicí“. To, že momentálně v PS chybí zástupci „levice“, nic neznamená: po těch příštích, předčasných volbách, jež by se mohly konat již příští rok na podzim, tam dozajista zasednou, zatímco trosky Fialova „slepence“ zmizí v propadlišti dějin.

A stejně důležitá je ještě jiná věc: Někteří politici naší „pseudopravice“ si poněkud popletli pojmy: jejich údajný „konzervativismus“ s tím skutečným má jen málo společného. „Trestání“ jedinců, kteří nemají děti, zvýšením jejich daní spolu se zvýhodňováním těch, kteří se „množí jako králíci“, je jen nechutná forma „sociální diskriminace“ (možná až nepřijatelné segregace). Stejně tak odmítání „manželství pro všechny“ je zase pokusem o zavádění historicky překonaného náboženského tmářství.  Paradoxně v zemi, která je snad nejateističtější v celé současné Evropě.

Pokud tyto skutečnosti nejsou pro někoho z našich politiků jasné, měl by si doplnit mezery ve svém vzdělání. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby takoví jedinci v politice skončili a šli se živit nějakou jinou prací – nejlépe rukama. Od „prasečkáře“ z Hané žádné převratné myšlenkové plody neočekávám. U elitářů z „knížecí strany“ (se šábesdeklem i bez něho) bych však předpokládal trochu vyšší IQ. Bohužel – asi i tady platí: Kde nic není, tam ani čert nebere!

─────

Starostové nás nespasí! Potřebujeme skutečné osobnosti!

Letošní volby nám přinesly (tak trochu nečekaně) ještě jeden poznatek, který bychom neměli ignorovat. Týká se starostů: těch ze strany STAN, ale i těch ostatních, kteří v politice figurují pod názvem své „mateřské“ strany. Politici STAN jsou většinou bývalí členové oněch známých „tradičních“ stran: přeběhli jinam, aby se měli líp.

Představa řady našich politiků o tom, že až starostové měst a obcí obsadí všechny volené funkce, všechna „patra“ naší politiky (od parlamentu až po komunál), teprve pak u nás zavládne nebe na zemi, je zcela mylná. To není schopen zařídit žádný starosta, byť by se stal předsedou vlády či prezidentem republiky. Pro tyto funkce potřebujeme skutečné, autentické osobnosti, kterých se nám již delší dobu nedostává. I mezi zvolenými poslanci je těchto osobností, jsou-li tam vůbec nějaké, jako šafránu.

Asi nám nezbude nic jiného, než abychom se naučili tyto osobnosti vyhledávat – napříč celou společností. Nebojme se tyto jedince vyzdvihovat na piedestal moci, jsou-li toho hodni. Něčeho takového se bojí pouze neosobnosti, kterým hrozí, že budou muset v politice skončit. Vláda „pidimužíků“ a „pidižen“ by se měla stát minulostí. S nimi demokracii ani právní stát vybudovat nelze.  K tomu potřebujeme právě ony osobnosti, jež budou ochotny přinést na oltář vlasti rovněž nějakou tu oběť.

8. 12. 2021

‒ RJ ‒

P. S.

Text v uvozovkách u prvního mezititulku jsem si „vypůjčil“ od poslance J. Foldyny (SPD). Pronesl jej dne 7. 12. 2021 v pořadu „Události, komentáře“. Již dlouho jsem něco tak vtipného a výstižného zároveň neslyšel. Ostatní politici jen mlátí prázdnou slámu a melou jako „kafemlejnek“ pořád dokola ty své naučené fráze. Foldyna ‒ i bez vysoké školy, ale se zdravým rozumem, kterého se nám v politice jaksi nedostává ‒ uhodil hřebík na hlavičku. Jen aby si z toho ti, kterých se to týká, vzali náležité poučení!

‒ RJ ‒

Vyobrazení: H. Bosch: Peklo.