Svobodné noviny na internetu

Informaci o kontroverzním tweetu „Kostěje Nesmrtelného“ naší politické scény, M. Kalouska (TOP 09), přinesly některé zpravodajské weby krátce před Vánocemi, např. deník „Echo24.cz“ dne 23. 12. 2020. Těsně před koncem roku se k němu vrátil ve svém komentáři na stránkách jiného internetového deníku, „Forum24“, někdejší tiskový mluvčí zatím posledního premiéra z řad ODS (= P. Nečase) – J. Sezemský.

Článek tohoto novináře má poněkud rozvleklý titulek: „Piráti a STAN nezruší celé EET a chtějí trestat justiční excesy. Kalousek přirovnal Michálka k Urválkovi“. (Forum24, 29. 12. 2020) Pryč jsou časy, kdy novináři dokázali opatřit svůj článek výrazným titulkem – bez použití sloves. Šéfredaktor P. Šafr by měl dát svým redaktorům školení o tom, jak se to má dělat. Doporučuji inspirovat se u K. Čapka, který to na rozdíl od nich uměl.

Šafrova novináře J. Sezemského, který patří ke snaživým mediálním poskokům tzv. opozice, doslova vylekala formulace z nedávno podepsané koaliční smlouvy Pirátů a STAN pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021. (À propos: nejen J. Sezemský, ale i další Šafrovi redaktoři, např. J. Bican, zřejmě netuší, že v dvojslovném pojmenování „Poslanecká sněmovna“ se píše velké „P“.) Jedná se o to, že chtějí „uplatnit odpovědnost za justiční excesy“. Podle J. Sezemského (v tom jen papouškuje obdobný názor z Kalouskova tweetu) to prý příliš zavání politickými zásahy do nezávislé soudní moci.

Jistě nejsem sám, kdo tvrdí, že s naším státem a s jeho justiční soustavou, která je málo funkční a nevýkonná, to ani po třiceti letech nesmělých pokusů o jakousi reformu nevypadá nejlépe. V zemi, kde neexistuje vynutitelnost práva a kde se občané dlouhá léta marně pokoušejí domoci spravedlnosti ve svých vlastních kauzách, lze sotva hovořit o právním státě. S jeho budováním jsme teprve na samém začátku. Svůj díl viny, že jsme na tom tak špatně, má první polistopadový prezident V. Havel, který byl takový „humanista“ a „lidumil“, že zajistil našim soudcům (většina z nich začínala svou kariéru ještě v dobách hluboké totality) doživotní výkon těchto funkcí.

Proto stěžovat si na malou pracovitost některých soudců, na průtahy v soudních kauzách, jež se táhnou dlouhá léta, případně na přehazování „horkých brambor“ z jedné soudní instance na druhou, je zcela zbytečné. Mocenská přetahovaná mezi výkonnou a soudní mocí je jen dalším ze zákonitých „zádrhelů“ naší špatně fungující (přesněji: zabetonované) polistopadové demokracie. Přesto i nadále platí, že Boží mlýny melou, i když pomalu, ale zato jistě. Příkladem z poslední doby je rozhodnutí soudu o potrestání některých příslušníků StB v kauze „Asanace“, v rámci níž byly desítky nepohodlných disidentů nuceny k nedobrovolné emigraci.

Jakkoli jsme jako občané nespokojeni se stavem naší demokracie a právního státu, je třeba popravdě konstatovat, že jsme na tom neporovnatelně lépe než naši východní sousedé – někdejší spoluobčané ze Slovenska. Tam jsme svědky toho, že ani dvacet let po pádu V. Mečiara není tento stát schopen vymanit se z moci kriminálních struktur, jež prorostly až do nejvyšších pater politiky. Slovensko je dnes mafiánský stát, jaký nemá v celé Evropě obdoby.

Nejen vražda novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky, jež vedla k pádu Ficovy vlády, ale také dokonaný pokus o sebevraždu bývalého policejního prezidenta M. Lučanského (†30. 12. 2020), potvrzují, že očistný proces od všech komunistických, estébáckých a mafiánských struktur je teprve na samém začátku. Proticovidová opatření dnešní Matovičovy vlády (ve stylu „papežštější než papež“) slouží pouze k odvádění pozornosti od tragického stavu věcí na Slovensku.

I přesto všechno je nutno konstatovat, že „právní stát“, který se po r. 1989 mnozí demokraticky smýšlející politici, ale i právníci z povolání, pokoušeli u nás budovat, dostává od r. 2013, kdy se na politické scéně objevilo hnutí/strana „ANO 2011“, pořádně zabrat. Náš právní stát je od té doby paralyzován a postupně demontován.

Není to ovšem jen „zásluha“ A. Babiše, tohoto politického a ekonomického predátora ze Slovenska, ale i těch osob, jež mu dobrovolně sloužily a slouží: policistů, státních zástupců i soudců. Podobně jako za minulého režimu, dopouštějí se tohoto nečestného jednání buď lidé kvůli politické poslušnosti, či jen z obyčejné lidské zbabělosti. Nebo také proto, že jsou někým vydíráni. Pověstné estébácké „složky“, jimiž Babiš údajně disponuje, nemusí být jen výmyslem jeho pomlouvačů.

─────

Jak již bylo uvedeno výše, formulace o „justičních excesech“ vyvolala mediální spor mezi dvěma „opozičními“ politiky: J. Michálkem (Piráti) a M. Kalouskem (TOP 09). Ve svém tweetu o zamýšleném, příštím ministru spravedlnosti J. Michálkovi napsal M. Kalousek toto: „Pro lidi mé generace jste Urválek i Dzeržinskij v jednom. Kdybyste někdy převzal výkonnou moc, opustím svoji zemi, byť ji miluji.“ (Forum24, 29. 12. 2020) [Zlí jazykové tvrdí, že Kalousek hodlá emigrovat, aby mohl být blíž svým zahraničním kontům, až budou po pádu Babišovy vlády odblokována.]

Šafrův novinář J. Sezemský, který se snaží, seč mu síly stačí, aby vylepšil bídný obraz naší „opozice“ v očích veřejnosti, přistoupil dokonce k tak neobvyklému kroku, že zasáhl přímo do Kalouskova textu – a ten ve svém článku „vylepšil“: opravil totiž chybně napsané jméno někdejšího šéfa obávané „Čeky“ (předchůdkyně NKVD a KGB) – F. E. Dzeržinského (1877-1926). V původním Kalouskově tweetu je toto jméno napsáno takto: „DZERDŽINSKIJ“. Že tomu tak skutečně bylo, lze si ověřit např. v příslušném článku na serveru „Echo24.cz“ ze dne 23. 12. 2020.

A není to jediná věcná chyba, které se v souvislosti s touto výměnou názorů mezi politickým matadorem M. Kalouskem a politickým „klukem“ J. Michálkem expředseda TOP 09 dopustil. V dalším tweetu M. Kalousek – opět z nepozornosti – udělal jinou chybu: přisoudil J. Michálkovi akademický titul „Dr.“, třebaže je tento pirátský poslanec pouhým „Mgr.“ (dokonce: „Mgr. et Mgr.,“ jak se lze dočíst na Wikipedii, ale i jinde).

Chyby M. Kalouska, na něž v tomto článku upozorňuji, aby nebyly přehlédnuty a zapomenuty, osobně považuji za méně závažné. Jsou to chyby, způsobené nedostatečnou soustředěností na jedné straně a přeceňováním sebe sama na straně druhé, zejména intelektu. Daleko horší je to s některými politiky z tzv. opozice, kteří mají vážné problémy se zvládáním českého pravopisu (M. Jurečka, T. Zdechovský, M. Pekarová-Adamová, P. Gazdík aj.).

V těchto případech je řešení jediné: vypakovat tyto mocichtivé jedince z politiky a poslat je zpátky do základní školy, aby se pořádně naučili česky. Mohli by si to dát jako novoroční předsevzetí.

30. 12. 2020

‒ RJ ‒