Svobodné noviny na internetu

Zdá se, že není u nás nikdo, kdo by neslyšel o problémech okolo strmého nárůstu nakažených nemocí „covid-19“ ve Zlínském kraji, a to nejen v přeplněné nemocnici v Uherském Hradišti, ale i v ostatních velkých nemocnicích tohoto regionu (Zlín, Kroměříž, Vsetín). Přitom již před první vlnou pandemie „koronaviru“ na jaře letošního roku se právě nemocnice v Uh. Hradišti specializovala na infekční choroby.

Situaci ve Zlínském kraji, odkud pocházím a kde část roku pobývám na své chalupě, jsem měl možnost v létě a na začátku podzimu 2020 sledovat na vlastní oči a uši. Některé poznatky jsem již popsal ve svých starších článcích v SN. To dnešní blábolení, které předvádějí někteří naši politici, např. od lidovců či ze STAN, je jen mlácením prázdné slámy a honbou za politickými body před nadcházejícími volbami do PS, protože právě tito politici z tzv. opozice nemají šanci na zvolení. Proto dělají vlny a matou svými falešnými prohlášeními veřejnost. Celá pravda je jiná: hovoří v jejich neprospěch. To je celé.

V době, kdy jsem se vracel z chalupy do Prahy (před volbami do krajských zastupitelstev a do Senátu PČR), tedy na přelomu září a října 2020, byla situace v Praze stejná – jako přes kopírák: nekontrolovatelný nárůst nakažených, opožděné a nedostatečné trasování kontaktů potenciálně nakažených, jakož i pozdní zavedení protiepidemických opatření, která by šíření „covidu-19“ alespoň částečně zbrzdila. Výsledek všichni dobře známe: Praha i Uherské Hradiště se v té době potýkaly s největším počtem nejen nakažených, ale i zemřelých.

Informace o pozvolném, zpočátku nenápadném šíření této nebezpečné epidemie byly záměrně ze strany vlády i krizového štábu, který měl zvonit na poplach, až do voleb (2.-3. 10. 2020) tutlány, aby to náhodou na poslední chvíli tyto volby neohrozilo. Pouze některé strany koketovaly zpočátku s myšlenkou, že by se toho dalo využít a volby odložit – na příznivější dobu. Největší strach o jejich výsledek totiž měly „vládní“ strany: ČSSD a KSČM. Volby následně potvrdily, že tento strach byl oprávněný. Dostaly „nakládačku“, jaká tady ještě nebyla.

Nakonec z toho všeho bylo pouze rozhodnutí, týkající se odložení stranického sjezdu, z něhož by vzešlo nové stranické vedení pro příští parlamentní volby. Návrh na to, aby byly spojeny tyto troje volby dohromady, nebyl nikým podpořen: všichni dostali strach, že jim to voliči spočítají. To se ještě klidně může stát, protože naštvanost lidí je veliká: nejen kvůli epidemii a neschopnosti státu ji řešit, ale i kvůli zhoršující se ekonomické situaci. Když bylo po volbách, nebyl již důvod tajit před občany pravdu: kvůli volbám totiž naši politici (napříč politickým spektrem) oddálili vyhlášení včasných protiepidemických opatření, jimiž se nástup druhé vlny pandemie dal zpomalit. Následoval „raketový“ nárůst počtu nakažených a mrtvých.

Stalo se to, čeho se skuteční odborníci, nikoli ti užvanění amatéři z řad zubařů, kardiologů či lékařů jiných specializací, báli: kvůli pozdnímu vyhlášení potřebných opatření až od poloviny října 2020 se dlouhou dobu nedařilo zabránit exponenciálnímu nárůstu počtu nakažených i zemřelých: z desítek jich rázem byly stovky a tisíce. Náhle z toho dostali strach i samotní politici, kteří ještě v létě kritizovali nošení roušek, nebo ti „hrdinové“, kteří volali po rychlém otevření hranic, aby se už mohli opalovat na plážích u moře, či pořádat „rozloučení s covidem“ (ODS, TOP 09) na Karlově mostě v Praze. Když se posléze tato nemoc dotkla i některých politiků a umělců, bylo zřejmé, že to doopravdy není žádná „chřipečka“ ani „rýmička“.

Tváří v tvář těm desítkám a stovkám osob, jež možná zemřely zbytečně nebo předčasně, si mnozí naši spoluobčané, ale i politici, jimž šlo výhradně o volební hlasy, a to bez ohledu na zdraví a životy občanů, uvědomili, že nesmělé volání po znovuzavedení povinnosti nosit roušky bylo s odstupem času nutné. Pro nás pro všechny je to především draze zaplacená zkušenost: jednak obrovským státním dluhem, který budou splácet naši potomci, jednak těmi zbytečnými oběťmi této pandemie.

●●●

Nezavinil to pouze virus, ale hlavně konkrétní lidé, zejména politici

Protože jsem onen postupný, ale utajovaný nástup druhé vlny pandemie mohl sledovat z bezprostřední blízkosti své chalupy v obci Strání na Uherskobrodsku, vím, jaká zde byla situace. V měsíci srpnu ani v první polovině září 2020 nebylo ani vidu, ani slechu po nějakých protiepidemických opatřeních: lidé chodili bez roušek (nosily se pouze ve vnitřních prostorech), bezstarostně se shlukovali, ba i družili, aniž kdo tušil, že si tím „zadělává“ na obrovský problém.

Kromě toho se ještě v průběhu celého měsíce září konaly tradiční akce, kterým se v tomto kraji říká „hody“, jinde „posvícení“ nebo „dožínky“. Skvělá příležitost k setkávání osob, navštěvování rodinných příslušníků, k tomu plné stoly jídla a pití. Z několika týdnů bujaré zábavy se záhy vyvinula druhá vlna pandemie. Až později jsem se dozvěděl, že během těch několika týdnů na konci letošního léta, než začaly děti znovu chodit do školy, což byl další rizikový faktor, na který nikdo nemyslel, se jen v této obci nakazily „covidem-19“ celé rodiny – jeden od druhého.

Letní pauza, během níž se šíření nákazy jakoby zastavilo, byla jen jakýmsi oddechovým časem. Všechno nasvědčuje tomu, že od jarní vlny se zřejmě tato nemoc šířila mezi lidmi latentně dál, aby se v důsledku zvýšeného setkávání občanů (nákupy v obchodních řetězcích, hody v jednotlivých vesnicích) „rozjela“ naplno.. V této souvislosti stačí připomenout, že např. v Uh. Brodě se již na jaře 2020 rozšířila nákaza v některých částech města, ale krajská hygiena toto město z nepochopitelných důvodů neuzavřela (jako se stalo v případě Uničova a Litovle).

Již uprostřed léta, v pátek 17. 7. 2020, se nemoc objevila v obci Vlčnov (8 osob). O deset dnů později (27. 7. 2020) zde bylo již 29 nakažených a 150 osob se ocitlo v karanténě. Přesto se zpočátku zdálo, že se jedná jen o izolovaný ostrůvek. Jak jsem se dočetl později na internetu, jedna ze zastupitelek obce Vlčnova se následně dostala do nemocnice v Uh. Hradišti s velmi vážným průběhem nemoci. Jak vypadala situace v obci Strání v srpnu a na začátku září 2020, v čase příprav na krajské volby, jsem popsal v článku Lidovec O. Benešík už zase někam kandiduje?! (SN č. 9/2020, vloženo 14. 9. 2020, ZDE).

V té době již finišovaly přípravy na volby do zastupitelstva Zlínského kraje, od nichž si lidovecký hejtman J. Čunek sliboval, že obhájí svůj hejtmanský post. Nějaká protiepidemická opatření tehdy nikdo neřešil. Proč taky? Většina občanů, ale i politiků si žádné ohrožení nepřipouštěla. A tak se na krajské volby připravovali všichni: jak hejtman J. Čunek či poslanec O. Benešík, někdejší starosta obce Strání, tak i starosta Starého Města u Uh. Hradiště J. Bazala (KDU-ČSL), či starosta Uh. Hradiště S. Blaha (ODS) nebo poslanec P. Gazdík (STAN) ze Suché Lozi, který dokonce vytruboval do světa, že se chce stát novým krajským hejtmanem. U většiny těchto politiků byla vidina volebních zisků silnější než strach z možné nákazy „covidem-19“. O to větší bylo pak překvapení, když krátce po volbách nastal exponenciální růst počtu nakažených občanů právě na Uherskohradišťsku.

A ještě na jeden fakt nesmím zapomenout. Měl by si to uvědomit každý, kdo tohoto lékaře v říjnu a v listopadu 2020 skoro denně viděl v televizi, kterak informuje o počtu nových pacientů s „covidem-19“ v uherskohradišťské nemocnici. Také MUDr. Petr Sládek, ředitel této nemocnice, totiž začátkem října 2020 kandidoval ve volbách do Senátu PČR za ODS! Nakonec sice neuspěl a místo něho se novým senátorem (dalším „neviditelným“ lidovcem) stal již jmenovaný J. Bazala, starosta Starého Města u Uh. Hradiště. Kdyby se MUDr. P. Sládek během léta a začínajícího podzimu 2020 více věnoval protiepidemickým opatřením i přípravě nemocnice v Uh. Hradišti na možný zvýšený počet nových pacientů, nemusela být situace v „jeho“ nemocnici tak dramatická.

Ostatně – mohli jsme to vidět v televizi: dne 6. 11. 2020 došlo k převozu pěti pacientů z nemocnic ve Zlínském kraji (Uh. Hradiště, Zlín, Kroměříž) s nemocí „covid-19“, kteří byli odkázáni na umělou plicní ventilaci, do nemocnice v Praze-Motole. Právě touto „výpomocí“ řešily zdejší nemocnice problém přeplněnosti svých kapacit. Naštěstí byla motolská nemocnice jednou z mála velkých zdravotnických zařízení, která mohla těm menším pomoci. A udělala to velmi ochotně a bez zbytečných řečí a natřásání se před televizními kamerami. (V těchto dnech leží ředitel této nemocnice M. Ludvík ve své nemocnici s „covidem-19“. Někdo si možná řekne: za dobrotu na žebrotu.) Ještě před touto akcí odvážely sanitky několik pacientů ze Zlínského kraje do Brna, do Olomouce a do Havířova.

Každý z nás jsme v těch dnech, kdy se personál nemocnice v Uh. Hradišti potýkal s obrovskými problémy, vzali tato fakta na vědomí. Nic jiného se ani dělat nedalo. Jen málokdo se však zamyslel nad tím, kdo všechno nese odpovědnost za tento nebývalý nárůst počtu nemocných a zemřelých. Samozřejmě – kromě neopatrnosti a nedisciplinovanosti dotyčných osob, jež zůstaly odkázány na pomoc zdravotnického personálu nemocnic ve Zlínském kraji, to byli především starostové měst a obcí v tomto regionu a všichni politici (Prahou počínaje a Uh. Hradištěm konče), kteří dali přednost konání voleb před ochranou zdraví a životů svých spoluobčanů. Vždyť stačilo málo: odložit volby na příhodnější dobu a učinit včas potřebná protiepidemická opatření. Mohli jsme si ušetřit ty tisíce mrtvých, které si vyžádala podzimní vlna pandemie „covidu-19“.

V této složité době selhal i „Svaz měst a obcí“ v čele se starostou Kyjova a náměstkem jihomoravského hejtmana F. Luklem. (Jedná se o politického „převlékače kabátů“, který ještě nedávno sloužil M. Zemanovi v jeho straně SPOz, dnes posluhuje V. Rakušanovi ze STAN, jemuž jeho politické přeběhlictví zřejmě nevadí. Aspoň víme, na čem jsme.) Zmíněný „Svaz“ měl vydat důrazné varování před konáním různých obecních slavností, na nichž se setkávalo větší množství lidí. Lukl však neudělal nic a nechal to na rozhodnutí jednotlivých starostů. Skvělý alibismus! Co takhle tento „Svaz“ zrušit bez náhrady? Zbytečný úřad nikomu chybět nebude!

Největším viníkem špatného stavu ochrany obyvatelstva Zlínského kraje před „covidem-19“ byl samotný hejtman J. Čunek (KDU-ČSL). Ten místo toho, aby zajistil včas dostatečná opatření proti šíření nákazy (již na jaře 2020, kdy byly úmyslně kýmsi údaje o nakažených osobách utajovány, nemohli se k nim dostat dokonce ani starostové obcí), vedl až do voleb svou permanentní kampaň za nesmyslný projekt nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Svůj díl viny nesou i ředitelé nejpostiženějších nemocnic v Uh. Hradišti (MUDr. P. Sládek) a ve Zlíně (MUDr. R. Maráček).

Ze selhání v boji proti „covidu-19“ by měly být vyvozeny co nejpřísnější důsledky: nejen personální, ale i trestně-právní. Hejtman J. Čunek již potrestán byl: voliči si ho znovu do této funkce nevybrali. Svou funkci by měli opustit i oba jmenovaní ředitelé nemocnic. Co se týká nemocnice ve Zlíně, za její tristní stav nese zodpovědnost také její někdejší ředitel, pozdější primátor Zlína a dnešní náměstek primátora města Zlína ‒ MUDr. M. Adámek. Teď o něm není vůbec slyšet, jako by se propadl do země. V jeho případě bude stačit, když se vrátí zpátky do Vsetína – spolu s J. Čunkem. Zlín se bez těchto dvou přivandrovalců docela dobře obejde.

Hlavními viníky druhé vlny pandemie jsme však my – občané. Neměli jsme naletět na chlácholení politiků, kterým šlo jen o to, aby zvítězili nebo co nejlépe uspěli ve volbách. Ať to stojí, co to stojí! Odpovědnost za ty tisíce mrtvých padá nejen na hlavy těchto politiků, ale také na hlavy naše. Již nikdy nesmíme dopustit, aby se něco podobného mohlo zopakovat!

Komunistický novinář J. Fučík ve své „Reportáži psané na oprátce“ kdysi napsal: „Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!“ Měli bychom se tím řídit i dnes a nedovolit politikům, aby si dělali, co je napadne. K demokracii patří nejen práva, ale i povinnosti. A také kontrola moci ze strany občanů. Na tu mnozí z nás zapomínají. A někteří na ni doslova kašlou. Proto se politici chovají občas jako psi utržení ze řetězu. Musíme je znovu uvázat řetězem k boudě, aby si moc nevyskakovali a nedovolovali.

30. 11. 2020

‒ RJ ‒

─────

P. S.

Spolumajitel Penty je již ve vězení. Kdy tam skončí J. Čunek a jeho „kámoši“?

Právě včera (1. 12. 2020) přinesly sdělovací prostředky na Slovensku zprávu o tom, že do vazby byl vzat spolumajitel finanční skupiny „Penta“ Jaroslav Haščák, figurující v korupční kauze „Gorila“, do níž jsou namočeny politické špičky okolo expremiéra R. Fica a další slovenští „polomafiáni“. Na tom by nebylo nic divného, protože dnešní, postmečiarovské Slovensko je klasický „mafiánský“ stát. ‒ Mnozí z těchto problematických Slováků působili také u nás a někteří zde dokonce „podnikají“. (Další sem „natahal“ v posledních sedmi letech A. Babiš, za kterým se Slováci táhnou do Čech jako smrad.) To platí např. i o výše zmíněné finanční skupině „Penta“. Ta totiž měla zajišťovat celý projekt nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Úporná snaha J. Čunka, aby udržel tento projekt v „chodu“, tohoto politika nakonec prozradila. ‒ Asi nikoho nepřekvapí, že s těmito „mafiány“ a „polomafiány“ souvisí dva roky stará vražda novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky. Kdoví, čeho by byli schopni J. Čunek a jeho „kámoši“, kdybychom jim dovolili, aby se tady dál roztahovali a spřádali své polokriminální plány? Stále totiž platí, že J. Čunek patří do vězení – podobně jako J. Haščák. ‒  Odhalení a zatčení J. Haščáka je jen prvním krokem k vymetení Augiášova chléva, který po sobě lidovec J. Čunek a jeho „kámoši“ za čtyři roky svého „bačování“ ve Zlínském kraji zanechali. Navzdory tomu, že se J. Čunek dostal znovu do krajského zastupitelstva, měli by se občané Zlína zasadit o tom, aby byl vyhnán zpátky do Vsetína. Ať si sbalí svých pět švestek a vrátí se tam, odkud přivandroval! ‒ Hanba Čunkovi i všem lidovcům! Prohnilá a kolaborantská KDU-ČSL představuje dnes tu nejsmradlavější žumpu, jakou v naší politice máme. FUJ!

2.12.2020

‒ RJ ‒

─────

Příloha:

Počet nakažených nemocí „covid-19“ v obcích Zlínského kraje k 7. 11. 2020

Bánov – 33, Bojkovice – 75, Bohuslavice nad Vláří – 9, Brumov-Bylnice – 141, Březová u Uh. Brodu – 26, Bystřice pod Hostýnem – 117, Bystřice pod Lopeníkem – 21, Dolní Němčí – 60, Fryšták – 52, Hluk – 139, Holešov – 229, Horní Lhota – 16, Hulín – 122, Kroměříž – 513, Kunovice – 104, Lipová – 5, Lopeník – 0, Luhačovice – 88, Nedašov – 45, Nivnice – 57, Petrůvka – 0, Provodov – 7, Rudimov – 10, Sehradice – 5, Slavičín – 148, Slopné – 14, Strání – 138, Štítná nad Vláří – 66, Uherský Brod – 281, Uherské Hradiště – 429, Vizovice – 110, Valašské Klobouky – 134, Vlachovice – 58, Vlčnov – 58, Vsetín – 612, Zlín – 1214.

─────

Komunální politici, kteří se zúčastnili krajských voleb 2020 ve Zlínském kraji

Kandidáti STAN: P. Gazdík, poslanec; E. Olšáková, starostka Valašských Klobouk; M. Adámek, náměstek primátora města Zlín; M. Plesar, zastupitel Otrokovic; T. Pifka, místostarosta Vsetína; M. Zábranský, místostarosta Starého Města u Uh. Hradiště; T. Chmela, starosta Slavičína; Z. Vandame, radní Uherského Hradiště; P. Galatík, zastupitel Zdounek; V. Peštuka, místostarosta Kroměříže; M. Vykydal, starosta Nivnice; R. Macek, zastupitel Zlína; I. Kramář, zastupitel Otrokovic; J. Březina, místostarosta Ořechova; J. Žůrek, radní Vsetína; M. Horňáková, starostka Babic; D. Liška, radní Luhačovic; F. Hajdůch, starosta Dolního Němčí; E. Pšenčíková, zastupitelka Otrokovic; V. Bukovjan, zastupitel Otrokovic; V. Řezníček, starosta Pašovic; P. Simkovič, radní Zlína; J. Smažinka, starosta Litenčic; B. Landsfeld, náměstek primátora Zlína; O. Surala, starosta Huslenek; M. Pochylý, zastupitel Starého Města u Uh. Hradiště; J. Daněk, starosta Valašské Polanky; L. Vlachynská, starostka Sušic; J. Hutěčka, starosta Březnice; R. Čechmánková, starostka Kudlovic; H. Jamborová, starostka Koryčan; F. Hetmánek, starosta Nítkovic; P. Číž, starosta Lutoniny; P. Michálek, zastupitel Zlína.

Kandidáti KDU-ČSL:  J. Čunek, hejtman Zlínského kraje; J. Bazala, starosta Starého Města u Uh. Hradiště; Z. Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí; R. Teleky, radní města Vsetína; M. Blahová, radní Zlínského kraje; P. Botek, náměstek hejtmana Zlínského kraje; M. Kašný, radní Zlínského kraje; Š. Jelínková, senátorka; V. Volf, zastupitel města Zlína; P. Karhan, místostarosta města Holešova; O. Benešík, poslanec; J. Růžička, starosta Vsetína; F. Kubáník, starosta Uh. Brodu; A. Dufek, náměstek primátora Zlína; V. Ryza, starosta Lidečka; M. Křižan, starosta města Hluk; S. Hlaváčová, místostarostka města Vsetína; J. Machučová, starostka obce Štítná nad Vláří-Popov; D. Surý, radní města Uh. Brod; J. Šůstek, místostarosta Luhačovic; J. Kubrický, starosta obce Zašová; R. Mihel, starosta obce Drslavice; Č. Bouda, místostarosta Uh. Hradiště; K. Macek, starosta města Brumov-Bylnice; J. Kozubík, místostarosta obce Valašská Polanka; P. Kunčar, senátor.