Vánoční stromy ‒ František Růžička
Jak jsem se doslechl, tak – údajně – v Liberci zažehli vánoční strom již týden před první adventní nedělí. Ostatně ono to není žádným zákonným pravidlem (byť u nás se i platné zákony stejně obcházejí), tak proč se podivovat. V době post-sametově-revoluční se nasvícení vánočních stromů opět stává součástí společensko-kulturního dění… Vraťme se ale do doby dřívější!
Historické záznamy uvádějí, že tato akce, jako charitativní pro potřebné děti, vznikla v Brně již roku 1924, a to na popud spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. Příběh, který se k tomu váže, je dosti smutný. Vypráví, že se svými kamarády objevili v lese, kam šli pro stromek, malé dítě, schoulené na rozbalené peřince a jen v tenkém kabátku. Bylo hned patrné, že děťátko tu bylo úmyslně odloženo, aby je nikdo zaživa nenašel. Spěchali s ním proto do Bílovic na četnickou stanici. To se událo v prosinci roku 1919. Matka byla záhy objevena, otěhotněla s ruským válečným zajatcem. Sama se na policii přihlásila, byla odsouzena a děťátka se ujali manželé, kteří nemohli mít vlastní děti.
Pan Těsnohlídek na tuto vánoční příhodu nemohl zapomenout a rozhodl se pro opuštěné děti vybudovat nový domov. Inspirací mu byla Kodaň, kde v roce 1914 rozsvítili velký strom jako poselství lidskosti světu zmítanému válkou. První vánoční strom u nás tak byl rozsvícen v roce 1924 a byl právě z onoho Bílovického lesa, kde děťátko našli. Následně byl v roce 1929 otevřen dětský domov Dagmar, postavený za vybrané peníze. Tak se zrodila tradice, která přetrvává dodnes. Nelze ale zapomenout, že byla dvakrát zakázána. V roce 1939 nacisty, po válce byla zase obnovena jako pomoc válečným sirotkům. Znovu pak v padesátých letech byla zakázána komunistickou zvrhlostí.
Ono by těch vánočních příběhů bylo jistě daleko více a jistě radostnějších. Ale i svátky vánoční mohou být zahaleny smutkem, žalem a bolem.
● Již v dřívějším článku jsem zmínil popravu rumunských komunistických pohlavárů 25. prosince 1989 (= N. Ceauşescu a jeho manželka – pozn. red.).
● Roku 1776 ve stejný den George Washington rozhodl o útoku 2400 vojáků přes řeku Delaware, kdy se schylovalo k jedné ze stěžejních bitev druhé americké války za nezávislost. Anály uvádí, že někteří vojáci neměli ani boty.
● V prosinci roku 1865 byl ratifikován dodatek americké ústavy, kterým bylo zrušeno otroctví. Na Štědrý den vzniká KKK (Ku-klux-klan), který ve své pozdější podobě měl téměř 6 milionů členů. Pronásledováni nebyli jen černoši, ale i Židé, katolíci, imigranti a levičáci.
● 24. prosince 1979 začala invaze Rudé armády do Afghánistánu, nebezpečné stádium studené války. V důsledku toho USA a další státy bojkotují OH v Moskvě.
● Jako nezapomenutelný se mi jeví „Strom republiky“ (Fond republiky) v roce 1968, kdy občané přinášeli skvosty na „Zlatý poklad republiky“. Kdeže zlaté sněhy jsou…???
● Mezi ty radostnější události patří z novodobé historie např. oblet Apolla 8 okolo Měsíce (1968); z dávnější historie pak například korunovace Karla Velikého (800) v Římě papežem Lvem III. V roce 1814 je 24. prosince podepsán tzv. Gentský mír.
Jako vánoční zázrak je uváděna situace na válečné frontě Velké války (1914), kdy utichají zbraně, objevují se zapálené svíčky a ozývá se zpěv Stille Nacht (Tichá noc). Zázrak ale netrval dlouho, znovu se začalo střílet. Krutě a dlouho. Píseň pak 24. prosince 1918 poprvé zaznívá v kostele… Tak si raději přejme: „Radostné a šťastné Vánoce“. Zvyklosti budou rozmanité.
V jihočeské metropoli adventní trhy rovněž započaly s předstihem. Kdo by si nechal ujít výdělek. Již při prvním nahlédnutím bylo zřejmé, že cenové relace šly opět o schod výše. Ještě že kluziště, které je kolem Samsonovy kašny už také hotové, bude zdarma. Denně od 10.00 do 22.00 hodin (malé omezení na Štědrý den a po dobu úklidu).
V Písku letos nedojde k tradičnímu odletu balónků nebeskou poštou. Balónky bývaly naplněné héliem a při odletu působily dojemně. Z důvodu ohleduplnosti k přírodě bude tato atrakce nahrazena tzv. Nebeským poštovním úřadem. Novinkou bude také žehnání adventních věnců v neděli 2. prosince přímo u vánočního stromku.
No, a když jsme obletěli svět a přistáli v okrese Písek, pak již v pátek před první adventní nedělí sérii rozsvěcování zahájili v Mirovicích. Za první chumelenice vystoupily děti ze ZŠ a dětské hudební školy SOLASIDO, zahrálo a zazpívalo se, prodávalo se vánoční občerstvení. Nový starosta Josef Vejšický krátce zahájil slavnostní náladu, které ubral na kráse tradiční výklad bývalé místopředsedkyně úřadu, kronikářky M. H., co vše se za uplynulý rok událo. Včetně fotbalových zápasů a jiných zbytečných událostí pod vánoční stromeček nepatřících. Naopak požehnání krásně nazdobeného stromu panem farářem Církve římsko-katolické M. Klimczukem a okouření kadidlem biskupem F. Štoidlem Církve čs. husitské umocnilo přicházející vánoční náladu.
V sobotu pak obdobné akce pokračovaly v obcích Sepekov, Kostelec, Horosedly, Tukleky, Paseky, Ostrovce… V neděli pak v Písku, Protivíně, Milevsku, Miroticích, Bernarticích, Ražicích, Zahoří…
Lze ještě doplnit, že v sobotu (1. 12.) ve Strakonicích předvedlo pravé peklo asi 120 Krampusáků z Horního a Dolního Rakouska… Cestujícím po silnici od Týna nad Vltavou do Českých Budějovic se naskytl neobvyklý pohled na jednu z chladicích věží JETE, na které byl nasvícen veliký vánoční strom se zlatou hvězdou na špici. (V době spouštění tam zářila a zcela vládla rudá).
František Růžička (Hlas svědomí)
Už září v parku před radnicí
