Stříkala krev ‒ František Růžička
Omlouvám se a připouštím, že to může být poněkud zavádějící. Ať chceme, nebo nechceme, v roce, kdy u nás vzpomínáme významné 100. výročí vzniku ČSR, na jiných místech se slaví zase jiné významné události. Teď, když nám sdělovací prostředky předkládají pohotové (snad i varující) reportáže o událostech v Paříži, si připomeňme, že právě na stejných místech se v červenci 2011 připomínalo „kulaté“ 222. výročí pádu Bastily (14. 7. 1789). Kdo z nás, starších, by si nevzpomněl na ikonické ztvárnění francouzského vlastenectví jako začátek Francouzské revoluce… Snad předzvěst další „významné“ revoluce (VŘSR) – 25. 10. 1917 podle juliánského a 7. 11. 1917 podle gregoriánského kalendáře… Pokud si následně T. G. Masaryk uvědomoval potřebu vlastního vojska, tak spíše proto, aby krev nestříkala. Ale stříkala. A hodně. A nejspíše ještě bude, jak nás o tom současná Paříž znovu přesvědčuje. A to se raději neohlížejme se za bitvou u Petrovaradína (srpen 1716) proti přitáhnuvším hordám Osmanů…
Jako by nás ta krvežíznivost neustále opájela. Jako by nám nestačilo, kolik jí zcela zbytečně vyteče na našich silnicích. Českobudějovický deník své čtenáře informoval přímo novinářsko-investigativní ukázkou. Ale pro objasnění… V plně zaplněné českobudějovické aréně Gerbera se uskutečnil zápas, kde na Gladiators Night borec Jan Mraček rozparádil celý sál, když bleskově hned v prvním kole zasypal sprškou tvrdých úderů svého srbského soupeře. „Jakmile jsem jednu trefil, tak jsem ucítil krev a šel jsem po něm…“ „Byl to pořádný fofr. Srbský bojovník Luka Koledar se nestačil v ringu ani pořádně rozkoukat a už z něj stříkala krev…“
Jan Mraček je několikanásobným mistrem Evropy v taekwondu. Přestože je mu již 34 let, oplývá skvělou fyzickou kondicí, trénuje státní reprezentaci. Thajský box je pro něj nadále zajímavý a cítí potřebu se udržovat a zdokonalovat.
Pak se divme počítačovým a tabletovým hrám pro naše nejmenší. Válka, válka, válka. Nikdo z nich neví, že kdosi dávno prohlásil, že „Válka je vůl“. Zase jako příslušník postarší generace musím zavzpomínat na velice pěkné zážitky v českobudějovické sokolovně, kde se v ringu představovali nezapomenutelní borci, jako Bohumil Němeček nebo Josef Němec a mnozí další. Pod asistencí rovněž nezapomenutelného „táty Němce“. Nikdy nechtěl, aby tekla krev.
Jen tak na závěr. Sál Gerbery zůstane navždy spojen s palácem Jihočeského KV KSČ. Dnes slouží nejen pro milovníky boxu, bojových umění se stříkáním krve, ale i pro výprodejní akce nejrůznějšího druhu.
František Růžička (Hlas svědomí)
Vstupní brána pro gladiátory
