Svobodné noviny na internetu

Pod tímto názvem vyšel na počátku roku 2010 článek v inzertní příloze Charity ČR „CARITAS“ jako součást tehdejšího katolického tisku s postní úvahou a prosbou o postní almužnu. Tehdy olomoucký arcibiskup a předseda ČBK dodal, že Postní almužna je zvlášť vhodným nástrojem pro rodiny při prožívání postní doby s dětmi. Kdo z věřících by neměl pochopení pro lásku k bližním v těžké situaci.

Jelikož jsem krátce nato obdržel do své poštovní schránky více než deset žádostí o finanční příspěvek, zareagoval jsem mimo zaslání příspěvku na vybraný kontakt také prověřením některých adres. Všem zasilatelům jsem pak odeslal článek nazvaný „Dar vdovy“. Odezvu našel pouze u jednoho zasilatele, který se vyznal z upřímnosti. Stručně okomentováno: dosti žalostné.

Jelikož do obdobné situace jsem se dostal v posledním období znovu, opisuji úvodní odstavec z tehdejšího článku.

Nemohu jinak, než toto dnešní malé, přesto veliké a tíživé zamyšlení začít jinak, než připomínkou Markova evangelia (Mk 12,41n): „Sedl si (Ježíš) naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho. Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák. Zavolal své učedníky a řekl jim: Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“

Tehdy u poslední zásilky nechybělo upozornění, že fond a společnost Fundrasing s. r. o., zpracovávající údaje, zcela jistě působí v souladu se zákonem a pořádání veřejné sbírky je povoleno (…) příslušným Magistrátem. Právě proto jsem se tehdy snažil některé kontakty ověřit a věřte, bylo to velice poučné.

Dnes, s odstupem času, na podporu uvedených, alespoň touto cestou, dále uvádím:

● HELPPES – je škola pro spolehlivé pomocníky. Centrum výcviku psů pro postižené je OPS, které již více než 15 let pomáhá lidem s postižením žít spokojenější život navzdory překážkám, které je potkaly. Jejich psi pečují, asistují, chrání i zachraňují…

● DIAKONIE – vyslovuje srdečný dík za pomoc dětem s postižením, seniorům a dalším klientům. Podporuje domovy pro děti s autismem, nebo domov pro seniory, aby mohli žít plnohodnotně a důstojně, pomáhá dětem v pěstounské péči…

● KONTO BARIERY – léty prověřená nadace, která pomáhá těm, kterým život na jejich cestu za štěstím položil nějakou překážku. Například vypomáhá při dlouhodobé rehabilitaci, která není hrazena pojišťovnou…

Bez jakéhokoliv zpochybňování si dovolím uvést, že jako pracující jsem dlouhé roky ze svého měsíčního platu odesílal příslušnou podporu právě pro tuto posledně uvedenou nadaci. V současné době jako důchodce též dlouhodobě podporuji jiné organizace, které jsem si sám vybral (např. hospic, ÚMON). To vše, jak se domnívám, je zcela bez okázalosti a další zbytečné diskuse.

Zaráží mne však, že s pokrokem doby, technického rozvoje a digitalizace, již docházejí poštovní poukázky předem vytištěné na jméno i s plnou adresou. Jak vidno – databáze lze získat velice jednoduše. No a dárcům je tak usnadněna práce s vyplňováním. To ani nezmiňuji telefonáty, kde se nejdříve zeptají, zda se správně dovolali na vaše jméno! (Call centra)

Bohužel, kritickou připomínku si nechávám až na závěr. Kdykoliv jsem poskytl jakoukoliv charitativní pomoc, nežádal jsem, ani neočekával žádnou odměnu. Snad doklad pro případnou daňovou evidenci. Je-li součástí žádosti o poskytnutí podpory obrázek, kalendářík či jiná drobnost, může to způsobit radost. Je-li však přiložena např. propisovací tužka s potiskem osobního jména, pak to již vyvolává spíše úvahu, kolik tato organizace spotřebuje na krytí provozních nákladů? Obdobně pak různé tretky, které se v běžné domácnosti naprosto k ničemu nehodí. Obvykle se po čase vyhodí.

Jsem dalek toho, že bych odsuzoval charitativní činnost. Nicméně se domnívám, že neziskových organizací, působících v této značně rozsáhlé sféře, je tolik, že je to spíše na škodu.

Co na závěr?

Plaťte, občané ze svobodné země!

Na co?

Plaťte na učitele a celé zaostávající školství! Plaťte na doktory a celé nevyspělé zdravotnictví! Plaťte na hasiče, možná je budete také potřebovat! Plaťte na policajty, budou vás ochraňovat jako andělé strážní! Plaťte na seniory, třeba jimi také budete a někdo z dnešních mladých vás potom také podpoří!

Plaťte, protože moderní, postsocialistický stát na to nemá! Musí platit například odvody zahraničním matkám. Musí platit především na přizpůsobivé, kteří třeba celý život ani nebyli v zaměstnání, nepracovali, ale přísluší jim veškeré náležitosti sociálně právního státu: podpora v nezaměstnanosti, na bydlení, na stravování, na zdravotnictví včetně léků… A mnohé další benefity. Proč mají ale jezdit autem, když si na něj nevydělali a nemají ani na benzín? Nebylo to spravedlivější, když se fasovalo na textilní body a potravinové lístky???

František Růžička (Hlas svědomí)