Svobodné noviny na internetu

Současně protlačovaný Nový světový řád (New World Order) je vějička, pod kterou se skrývá snaha o uzurpování světa vládou hrstky lidí s nekonečnou chamtivostí po majetku a nadvládě nad ostatními. Pro život na Zemi je skutečně třeba stanovit jistý řád, něco jako „Ústavu společnosti lidí na Zemi“, neboť neřízený život tak rozsáhlého a různorodého množství lidí zákonitě musí vést k dílčímu nebo dokonce k celkovému sebezničení takové společnosti. Příroda zná sice regulaci takových situací, jako morové rány či katastrofy, to však je pro společnost lidskou málo přijatelné.

Po staletí či možná tisíciletí se různé skupiny lidí snaží zavést jistý řád ve svých komunitách. Vytváří se třídní společnost, která je nakonec vzhledem k různosti jedinců i potřebám společnosti nutná. Ale také kastovní společnost, ve které jsou zneužívány schopnosti některých jedinců pro zotročení těch méně podnikavých. Může to být silou svalů, ale také silou duševní. Zkrátka: ti chytřejší až vychytralejší časem ovládnou své okolí, aby ti jim za jistých podmínek přenechali menší a později i velkou část výsledků své práce, tedy aby jim sloužili. V krajním případě jim i otročili.

Takové jednání však nemá mít v lidské společnosti místo. Součástí lidství je, že všichni lidé jsou si rovni. Každý má mít stejné možnosti k obstarávání své obživy a životních potřeb, pochopitelně úměrně své osobní rovině a možnostem. Tedy úměrně práci, kterou je schopen a ochoten vykonávat. Člověk jako takový je povinen nahradit svou prací to, co si od lidské společnosti bere. V míře, která je v současné době dána. Pochopitelně myšleno: v době pracovní aktivity. Nárok na dětství, vzdělání a zasloužený odpočinek i nárok na zdravotní péči má poněkud jiná hlediska.

K realizaci toho se vytvářejí různé zvyklosti, zákony, organizace i řády. Lidé s podobnými zájmy se sdružují, aby snáze své zájmy prosadili. To funguje a je to dobré, pokud to neomezuje ostatní. Od nepaměti se sdružují například zemědělci, řemeslníci, zahrádkáři či přepravci a ochránci jejich práv, včetně armády a policie. Ale také uzurpátoři a zloději, což už není samozřejmě žádoucí. A politické strany, které jsou velmi často především „výtahem k moci“ pro jejich funkcionáře. Jejich vliv je kladný, jen pokud prosazují oprávněné požadavky svých členů. Do jejich vedení se však zpravidla protlačí ti, jejichž zájmy jsou především osobní, a větší průbojnost organizací zneužívají ve svůj prospěch. O tom jsem již několikrát ve Svobodných novinách psal.

Velkou roli v tom hraje sdružování lidí do velkých celků ve městech a obcích. Pokud je komunita malá a všichni se osobně znají, najde se obvykle někdo, kdo je ochoten mluvit nejen za sebe, ale i za ostatní. Ve větších komunitách, čítajících desítky a více členů, se ustálila zastupitelská funkce. V nich se mluvčí jejich zájmů volí, aniž by jej všichni osobně znali. Tato funkce je snadno zneužitelná. Je to otázka kontrolovatelnosti takového zastupitele: zda mluví opravdu za své voliče, nebo zneužívá této funkce ve svůj prospěch.

To je velice široká záležitost, ovlivňovaná mnoha, často ne dobře viditelnými vlivy. Především jde o osobní vlastnosti, zda je volený opravdu „pan Čistý“, nebo to jen předstírá. Lidská povaha je křehká nádoba a lze ji těžko měnit. A zpravidla ne k lepšímu. Ve svých genech máme zakódován strojový prospěch, potřebný k úspěšnému životu v různé úrovni. Málokdo odolá tomu, aby si neutrhnul zralou třešničku ze sousedova stromu, když se nikdo nedívá. Rádi se zadarmo svezeme s někým, kdo má stejnou cestu. Nikdo ale nenechá napít se komára své krve, byť to je komárova životní potřeba. Je těžké pracovat s miliony a neusypat si trochu bokem.

Navíc zde funguje davová psychóza. Kdo ji umí šikovně využít, ví, že dav mu schválí nebo odhlasuje vše, co se mu hodí, byť by to bylo proti zájmu hlasujících. Tak nás vedou zkušení politici tam, kam chtějí, i na jatka války. Politici, a nejen oni, jsou strůjci našich osudů a my si to pro své pohodlí necháme líbit. Jen si (a rádi) zabrbláme. Pak se divíme, kam nás zavedli. „Jádro pudla“ je v tom, že nemáme do zastupitelských funkcí volit ty, kterým se tyto funkce jen líbí, ale takové, kteří jsou ochotni svým voličům sloužit, ač to může být občas i proti jejich vlastnímu zájmu. A je nutné důsledně své zástupce kontrolovat, neboť „moc kazí moc a absolutní moc kazí absolutně“.

V dnešní době pokročilé informační techniky by jistě nebylo obtížné realizovat počítačový systém, který by dokázal pomocí běžných nebo i speciálních, nepříliš nákladných mobilních telefonů, zajistit možnost elektronického referenda k rozhodnutím politiků v otázkách, jež se  týkají všech občanů, aby se mohli systémem „ano/ne“ vyjádřit odkudkoli k navrhovaným řešením, která jsou zveřejněna ve stanovený čas sdělovacími prostředky. Pokud by neschválení přesahovalo jistou mez (30 % ?, o nehlasujících se předpokládá, že souhlasí), musel by kontrolovaný činitel rozhodnutí změnit, nebo důkladněji zdůvodnit. Problémem by bylo jistě zajistit adresnost hlasujícího, neopakovatelnost hlasování nebo nezneužitelnost pro hackerské hrátky a falšování výsledků. Ten je však jistě již vyřešen při snahách o osobní sledování občanů.

Navrhovaný systém by umožňoval také další potřebnou změnu, týkající se kvalifikace volených funkcionářů. Ta vyvstala zejména po změně způsobu volby prezidenta. Do funkce se hlásí především ti, kterým se daná funkce líbí, ale občas si ji představují jako Hurvínek válku a spoléhají na to, že budou mít svého státem placeného asistenta, který je povede. Volené a zejména vládní funkce vyžadují po kandidátech odborné znalosti o práci, ke které se hlásí, nebo jsou vybíráni spříznění jednotlivci. Bylo by vhodné, aby kandidáti na funkce měli dostatečnou kvalifikaci, danou absolvovaným studiem a praxí ve funkcích na podobné úrovni. To předpokládá zřízení institutu pro studium vládních úředníků s velmi pečlivým výběrem a prověřováním i úspěchy v praxi v nižších funkcích. A tedy: vlády odborníků, kontrolované referendem. Mohlo by to také zamezit špatné řízení státu proti přání jeho občanů.

Je pochopitelné, že tak zásadní změny nelze realizovat rychle (co je to padesát let od socialismu) a na základě jednoho článku. Vždyť  kolik nezaměstnaných by vzniklo mezi politiky?! Na druhé straně ta stávající demokracie se zvrhla v něco horšího než zpotvořený socialismus a globální kapitalismus. Svět je veden skupinou bankéřů a průmyslníků (většinou rodově spřízněných), který jej udržuje pro zisky na pokraji třetí světové války. Ti a politici si na svou ochranu zřídili těžkooděnce. Právo je pro normální občany v mnoha případech nevymahatelné. Zvyšování platů (a s nimi i cen) vede k inflaci. Šetřit na stáří je prodělečné, protože hodnota vkladů klesá. Kam jste to, páni politici a bankéři, dovedli?

Proto by bylo velice nutné prosadit celosvětově nebo alespoň v jednotlivých státech něco jako „Ústavu pro rozumné jednání jejich vlád a obyvatel“, spočívající rámcově v zákazu výbojných válek i válek počasím, hromadění majetku jednotlivci i jejich skupin (nad padesát miliónů, zbytek provozovat jako podniky státní s vhodnou kontrolou), zdarma veřejnou dopravu v městech, zamezení plýtvání s jídlem a s technickými výrobky (opravovat ty ještě použitelné), minimalizovat odpad jeho důkladným tříděním. Omezit zbytečnou přepravu zboží jen kvůli cenám a ziskům. Nedávat lidem nic zdarma (dávky), i kdyby to znamenalo práci zbytečnou (viz „Hladová zeď“ Karla IV.). Podporovat rodinu regulovanou porodností a soukromou podnikavost řízeného rozsahu. Tvrdě trestat zlodějnu a poškozování druhých. Základem soužití musí být dobré sousedské vztahy a vzájemné respektování.

Omezení osobních majetků a velikosti soukromých firem může připomínat neúspěšný a zvrhlý socialismus, ale jeho rozumně uplatněné části mohou být také účinným prostředkem proti bujení nadvlády nad ostatními. Zavedení vlády odborníků, kontrolované (kvitované) referendem, je účinnější a méně zneužitelná forma vlády lidu. Veřejná doprava zdarma omezí emise a prostorové požadavky na individuální osobní dopravu, stejně jako zbytečné přepravování zboží přes půl zeměkoule, lze-li je vyrobit doma. Odečteme-li náklady na pak už ne tak potřebnou obranu, životní úroveň obyvatel se podstatně zvýší.

Toto je možná přemrštěný, ale dobře myšlený návrh na zlepšení soužití lidí na Zemi. Dejme si jej jako dárek pod stromeček!

12. 12. 2017

Ing. Vladimír Veselý