Svobodné noviny na internetu

V návaznosti na jmenování nového biskupa českobudějovické diecéze jsem článkem „Nový biskup“ (SN č. 3/2015) přiblížil postavu prvního z biskupů jmenovaného do tohoto úřadu a jeho dalších následovníků až po současného biskupa Mons. Vlastimila Kročila.

Českobudějovické biskupství se svým 230. výročím od založení připojilo k oslavám města, které je o trochu starší a slavilo letos s velkou slávou svých 750 let. Rozhodně nelze říci, že by historie biskupství byla nějak chudá či možná k opomenutí. Ke zřízení v roce 1785 však vedla dlouhá a nelehká cesta. Již první pokusy o ustavení do poloviny 17. století vedly k nezdaru, když budějovická městská rada se obávala, že by vznik biskupství mohl znamenat oslabení dosavadních starobylých práv a svobod. Takže ke vzniku došlo až o sto let později, a to jako jeden z důsledků tereziánsko-josefínských církevně správních reforem. Dvorský dekret císaře Josefa II. o zřízení nové diecéze je datován 5. 12. 1783 spolu se jmenováním nového biskupa s ročním platem 12 tis. zlatých. Papež nejprve schválil oddělení od pražské arcidiecéze a bulou ze dne 20. 9. 1785 slavnostně vyhlásil zřízení nového českobudějovického biskupství.

S odstupem mnoha let nelze říci, že by budova „Biskupské rezidence“ byla nějakým honosným sídlem. Stojí na místě původních měšťanských domů, které vykoupil řád piaristů a přestavěl je na latinské gymnázium a kolej. V roce 1784 museli piaristé budovu opustit, protože byla určena jako sídlo nového biskupa. První biskup hrabě Schaaffgotsche nechal na vlastní náklad upravit zahradu mezi hradbami do romantické podoby. Krátce po založení biskupství vznikla i biskupská knihovna. Vždyť pan biskup byl velký bibliofil a milovník knižního umění. Od roku 1950 jsou seminární i biskupská knihovna v péči dnešní Jihočeské vědecké knihovny. Současně vznikla i vlastní tiskárna. Vznikaly zde nejen knižní tituly, ale i různé letáky, plakáty. Také první česky psaná kniha v roce 1821 „Historie biblická“ od Šimona Bernarda Vrány. Tisknout se zde přestalo v roce 1924. Je zcela pochopitelné, že ke knihovně a tiskárně musel patřit také archiv. V roce 1954 převzal písemnosti z doby před rokem 1945 do své páče Státní archiv Třeboň. Archiválie jsou přístupné na základě souhlasu biskupství.

K popisu historie bezesporu patří i zřízení kněžského semináře, který měl zajistit dostatek nových kněží. Současně vznikl tříletý teologický ústav a dvouletý ústav filozofický. Významným biskupem Jirsíkem byl založen Diecézní ústav pro hluchoněmé jako teprve páté zařízení toho druhu v českých zemích. V roce 1950 byl zestátněn a školské sestry jej musely opustit. Speciální škola pro sluchově postižené zůstala zachována. V roce 1893 bylo také zřízeno diecézní muzeum. Bohužel vzhledem k pozdějším nevhodným podmínkám na uskladnění došlo k převezení do českobudějovického muzea, ale také k poškození některých děl. Velmi cenné materiály zůstaly v majetku diecéze. Mnohé exponáty jsou dodnes ukryté v depozitářích. Neodmyslitelnou součástí diecéze je katedrální chrám sv. Mikuláše, ale to už je jiná kapitola.

Českobudějovická diecéze má dnes rozlohu 12 500 km², 10 vikariátů, 354 farností, 511 kostelů a kaplí. Počet obyvatel čítá 751 722 osob, z toho 21 984 katolíků, počet kněží značně nízký – pouhých 131.

Prostřednictvím několika snímků nahlédněme do budovy biskupství, kde byla soustředěna část vystavených exponátů v rámci oslavy „230 let biskupství českobudějovického“.

František Růžička, České Budějovice

První biskup českobudějovický - Jan Prokop říšský hrabě Schaaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu

Ukázka z pokladnice

Biskup Mons. ThDr. Josef Hlouch a jeho klerika

Poutač k výstavě