Svobodné noviny na internetu

Zdena Mašínová se dožívá devadesátky

12. 11. 2023

Není jasné, za co byla Z. Mašínová vyznamenána!

Tento článek není gratulací, nýbrž jen pouhým připomenutím životního jubilea nedávno vyznamenané „protikomunistické bojovnice“ Zdeny Mašínové z Olomouce. Není totiž co oslavovat. Lidé, kteří se nestydí přijmout vysoké státní vyznamenání od komunistického „rozvědčíka“, si žádnou gratulaci ani bujarou oslavu nezaslouží. Měli by se spíše do konce svého života stydět a vyhýbat se pobytu ve veřejném prostoru.

Pro mě je skutečnou hrdinkou kterákoli manželka politického vězně komunistického režimu, která se musela starat o děti a zároveň zajistit chod hospodářství (na vesnici) nebo domácnosti poté, kdy živitel rodiny skončil na dlouhá léta ve vězení či v uranovém lágru. Smutný životní příběh jiné oběti tohoto nespravedlivého režimu, Z. Mašínové, je z trochu jiného „soudku“: nedá se s tím srovnávat.

O Mašínově rodině jsme na stránkách SN (tištěných i internetových) psali od 2. poloviny 90. let 20. století až dodnes mnohokrát: nejen já, ale i moji redakční kolegové. Naposledy jsme takto připomínali významné životní jubileum Z. Mašínové u příležitosti jejích 75. narozenin v roce 2008 (SN č. 4/2008, str. 8). Zveřejněná fotografie jubilantky pochází z té doby.

Přiznám se, že mi trvalo několik dní, než jsem se odhodlal k napsání tohoto článku. Je proto přirozené, že v připomínce aktuálního, devadesátého, jubilea Z. Mašínové mě některá média předběhla. Nebylo jich však zdaleka tolik, kolik jsem původně očekával. Vzhledem k masivní mediální „masáži“, jež doprovázela přípravy na udělení Řádu T. G. Masaryka této nové oblíbenkyni prezidenta republiky, by se dalo předpokládat číslo mnohem vyšší. Možná mezitím komusi došlo, že se stalo něco, co se nikdy stát nemělo. Tím to nejspíš bude.

Brzy tomu bude rok, co jsem se na jednom pražském zpravodajském webu dočetl o tom, že během pobytu ve Střešovické nemocnici uzrálo v hlavě Z. Mašínové rozhodnutí, že v prezidentské volbě dá svůj hlas P. Pavlovi. Všechny červené „kontrolky“ v mé hlavě se tehdy rozsvítily. Bylo jen otázkou času, co se z toho „vyvrbí“. Dopadlo to tak, že nově zvolený prezident republiky se rozhodl této ženě udělit vysoké státní vyznamenání. Ani tehdy, ani dnes mně nebylo/není jasné, za co vlastně ono vyznamenání dostala. Zda to byl pouhý rozmar hlavy státu, nebo naopak rozhodnutí, vycházející ze znalosti problematiky protikomunistického odboje u nás.

Ano, paní Zdena Mašínová se dne 7. 11. 2023 dožila devadesátky. Jako vůbec první na toto jubileum upozornil server „Aktuálně.cz“, který se Mašínově rodině věnuje často a dlouhou dobu – na rozdíl od jiných zpravodajských webů. Článek na uvedeném serveru má této titulek: Nacisté jí popravili otce, matku utýrali komunisté. Nezlomná Zdena Mašínová slaví 90 (Aktuálně.cz, 7. 11. 2023). Sluší se dodat, že se nejednalo o klasický „jubilejní“ článek, nýbrž o seriál 45 fotografií z rodinného alba jubilantky.

Autory tohoto materiálu jsou tito novináři: Dan Poláček (pro mne zcela neznámé jméno zřejmě mladého, začínajícího novináře), Barbora Doubravová (tuto slečnu jsem nedávno kritizoval za její článek o Ficově vládě na Slovensku) a Jan Gazdík (toto jméno mi utkvělo v paměti již z doby před rokem 1989: osoba téhož jména a příjmení tehdy patřila ke kmenovým zaměstnancům redakce/nakladatelství „Naše vojsko“; muselo se jednat o mimořádně uvědomělého soudruha, protože jiného by tam nezaměstnali).

Jako druhý v pořadí připomněl jubileum Z. Mašínové redaktor Zbyněk Petráček z „Lidovek.cz“. Autor svůj článek opatřil tímto titulkem: Zdena Mašínová: symbol slavného rodu slaví jubileum (Lidovky.cz, 7. 11. 2023, 15:30). Čekal jsem až do konce dne, zda toto výročí připomene i Česká televize (ČT), která nás okolo 28. 10. 2023 od rána do večera upozorňovala na to, že Z. Mašínová dostane na Pražském hradě vyznamenání. Dokonce ještě den po onom udělování těchto ocenění ČT24 odvysílala předtočený rozhovor D. Takáče s laureátkou Řádu T. G. Masaryka.

Od té doby ČT o Z. Mašínové zarytě mlčí: jako by s ní nikdy neměla nic společného. Bezprostředně po odvysílání tohoto rozhovoru jsem totiž moderátoru D. Takáčovi zaslal e-mail, v němž jsem ho upozornil na některá fakta, týkající se Z. Mašínové, o nichž v ČT24 nezaznělo ani slovo. Od té doby panuje „ticho po pěšině“, na které jsme ostatně u prolhané ČT zvyklí. Trapnému mlčení této údajně „veřejnoprávní“ televize, která ráda manipuluje s fakty nebo o některých raději mlčí, rozumím: žít s tou ostudou nebude snadné.

Do třetice připomněl životní jubileum Z. Mašínové mladý a málo zkušený novinář z webu „Info.cz“ – Michal Borský. Ten nabídl čtenářům narychlo „spíchnutý“ rozhovor se Z. Mašínovou, který se odehrál v blíže neurčené době v Olomouci. Z něho se čtenáři dozvídají jak o členství v KSČ Z. Mašínové starší, tak i jejího bratra C. Nováka, jakož i o tom, že samotná Z. Mašínová mladší měla za manžela komunistu. Škoda jen, že tato fakta nebyla zveřejněna ještě před 28. 10. 2023. Vyjít s pravdou ven až po udělení onoho vyznamenání představuje neuvěřitelnou PRASÁRNU!

[Rozhovor novináře M. Borského se Z. Mašínovou byl publikován pod tímto předlouhým titulkem (dnešní novináři neumí psát titulky, protože nemají pořádnou žurnalistickou průpravu): Zdena „Nenda“ Mašínová vypila všechnu hořkost osudu odbojářské rodiny. S bratry jsme si po revoluci už ale nerozuměli, říká v rozhovoru (Info.cz, 8. 11. 2023, 17:10). Také odkaz na tento rozhovor je uveden na konci tohoto článku.]

Přesto musím popravdě konstatovat, že já sám jsem na tyto skutečnosti upozornil již v červnu t. r. v jednom ze svých článků na téma: Mašínové. Měl tento titulek: Další „bitva“ politiků ohledně Mašínovy rodiny (SN č. 6/2023, vloženo 11. 6. 2023; odkaz na něj je uveden na konci tohoto článku). Prostřednictvím tehdejší tiskové mluvčí prezidenta republiky, M. Řehákové, jsem zaslal příslušné články o Mašínech do prezidentské kanceláře. Zda se to dostalo až k P. Pavlovi, netuším. Jediné, co jsem v té době zaznamenal v médiích, bylo personální „zemětřesení“ na Hradě, v důsledku něhož pár osob z nejbližšího okolí hlavy státu odešlo.

Další skutečnost, kterou nebylo možno přehlédnout, byl fakt, že Pavlův blízký spolupracovník, pohybující se rovněž okolo „první dámy“ E. Pavlové, plk. Eduard Stehlík, jenž zřejmě stál za návrhem na vyznamenání Z. Mašínové, jakož i za neúplnými a zavádějícími informacemi o této „protikomunistické bojovnici“, taky „zmizel“. Asi se „vypařil“. Nezaregistroval jsem jeho přítomnost ani mezi účastníky shromáždění ke státnímu svátku 28. 10. 2023 ve Vladislavském sále.

─────

ČT se zcela znemožnila. Navrhuji: zrušit a personál „rozprášit“!

Pravdivost tvrzení o tom, že Česká republika je zemí neomezených možností, kde i nemožné se stává skutkem, se opět potvrdilo. Právě před několika dny jsme se stali svědky paradoxu naší doby: za protikomunistickou činnost byla vyznamenána žena, která mnoho let žila se členem KSČ: zprvu aktivním stoupencem komunistického režimu, po roce 1968 ze strany exkomunikovaným psancem.

To nevymyslíš! Na to by člověk musel mít mozek jako A. Einstein. Logiku to může mít jedině v „porevolučních“ Čechách, kde se na největší bojovníky proti komunismu „pasovali“ bývalí komunisté. Ti, kteří likvidovali po Únoru 1948 svobodu a demokracii, a poté, kdy byli ze strany vyhozeni, si doživotně hráli na oběti pronásledování ze strany normalizačního režimu. Čili: podobných „šmejdů“, k nimž předtím patřili i oni sami.

To, co se stalo v ČT v souvislosti s letošním státním svátkem 28. 10., není jen obyčejný trapas, který občas prožívá každý z nás. Jedná se o fatální selhání této instituce, které má gigantické rozměry. ČT si totiž neověřila informace o Z. Mašínové a s velikou pompou propagovala cosi, o čem nic nevěděla – kromě dojemného povídání této čekatelky na státní vyznamenání.

V práci ČT je to chyba, která se opakuje periodicky: např. v r. 2016 tato „televize veřejné služby“ (!) podporovala demokratickou kandidátku na funkci prezidenta USA, H. Clintonovou, tak moc, až nakonec zvítězil D. Trump. Zkrátka: nic se nemá přehánět! Teď tato televize opakuje tutéž chybu, a to v případě J. Bidena, i když je zřejmé, že vyhrát nemůže. Od této „umanutosti“ je jen krok k onomu fatálnímu selhání v případě Z. Mašínové.

Řešení je jediné: Nový ředitel ČT J. Souček musí provést „očistu“ této televize tak, že tam nezůstane kámen na kameni. Pokud toho nebude schopen, udělá nejlépe, když sám na svou funkci rezignuje. Ani on není „nepopsaným listem papíru“: působil v brněnské redakci ČT dost dlouho, aby věděl, co všechno se v této televizi odehrávalo. S „veřejnoprávností“ to nikdy nemělo nic společného.

─────

Web „Info.cz“ se vydal ve šlépějích propagandistů z ČT?

Obdobnou cestou opakování týchž chyb se vydal i zpravodajský web „Info.cz“. V roce 2020 zveřejnil neověřenou informaci jednoho kariéristy z generace Husákových dětí, historika Petra Blažka z nechvalně známého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která se týkala bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO 2011). V lednu 2020 tak byla rukou společnou a nerozdílnou „odpálena bomba“: kromě P. Blažka se na tomto „statečném“ činu podílel i tehdejší šéfredaktor webu „Info.cz“ – Michal Půr.

Tento skandál zaměstnával naše tehdejší média dlouhé týdny, než se přišlo na to, že je to jen „nafouknutá bublina“. Dostal označení: „Aféra Válková-Urválek“. Bývalá ministryně to tehdy „odskákala“ tím, že musela opustit některé své funkce. Soudila se sice, avšak výrok prvoinstančního soudu vyzněl v její neprospěch. Teprve odvolání, které se táhlo neúměrně dlouhou dobu, přineslo pozitivní výsledek. Na jaře letošního roku rozhodl odvolací soud o tom, že oba pánové, kteří za vznikem tohoto skandálu stáli, publikovali informace, které nebyly pravdivé. V rozsudku odvolacího soudu se uvádí: „Uvedená tvrzení nejsou pravdivá, případně se jedná o nepřípustné hodnotové soudy.“

Za to, že dotyční pánové zveřejněním těchto informací poškodili čest jmenované političky, se nejen museli písemně omluvit na stránkách webu „Info.cz“, ale dotyčný web byl povinen uhradit částku ve výši asi 800 000 Kč. Brzy nato M. Půr ve funkci šéfredaktora skončil. O této ostudě se sice nikde nemluvilo ani nepsalo (snad z falešné „solidarity“ podobných šiřitelů nenávisti v duchu „fialového hnusu“), ale H. Válková se kupodivu začala opět objevovat i v pořadech ČT. Byla to jakási „satisfakce“, jelikož do této aféry se naprosto nechutným způsobem zapojila i ČT, zejména její moderátorky N. Fridrichová a S. Witowská. Nikde jsem nezaznamenal, že by se tyto dvě „štěkny“ H. Válkové omluvily. To se v ČT zatím zvykem nestalo. A nic v tomto směru nedělá ani nový ředitel J. Souček. Je z téhož „hnízda“, proto by nás to nemělo překvapit.

K profesní kariéře M. Půra, který pak působil jako moderátor na „CNN Prima News“, doplním ještě to, že nějakou dobu se pohyboval v blízkosti P. Pavla a podílel se na jeho mediální prezentaci před prezidentskou volbou. Zajímalo by mě proto, zda se P. Pavlovi pochlubil tím, co měl na svědomí ve spojitosti s H. Válkovou. Zatímco Půr na webu „Info.cz“ skončil, historiku P. Blažkovi, který to celé „spískal“, protože tu informaci „vyšťoural“ na H. Válkovou on, se nestalo vůbec nic. Dál si chodí po světě, jako by se nechumelilo. Ředitel ÚSTR L. Kudrna si tohoto „kariéristu“ a „dobrodruha“ dokonce vybral za svého náměstka! Druhou půlkou svého zadku sedí P. Blažek na židličce v „Muzeu XX. století“. Tam mu dělá „parťáka“ další z našich „veleodborníků“ v oboru historie – Petr Koura, kterého jsem před čtyřmi lety kritizoval za totální neznalost problematiky, týkající se JUDr. M. Horákové. A tento diletant učí na Pedagogické fakultě UK! Pak se nedivme, že naši žáci nic nevědí!

Co se týká webu „Info.cz“, tam sice došlo v posledních měsících k tolik potřebným personálním změnám, nejsem si však jist tím, že to tomuto webu pomůže. Ukazuje se, že „duch“ předchozího vedení tam přetrval. Nasvědčuje tomu „malér“, do něhož tento web „zatáhl“ jeden mladý a snaživý redaktor jménem Michal Borský. Zdá se, že zatoužil po tom, aby skončil jako M. Půr. Jedná se totiž o jeho rozhovor se Z. Mašínovou, který byl zveřejněn až týden po jejím vyznamenání prezidentem republiky. Obsahuje překvapivá fakta ze životopisu jak této ženy, tak i dalších příslušníků Mašínovy rodiny. Tyto skutečnosti totiž vnášejí do celého případu zcela nové světlo, než jak to bylo prezentováno veřejnosti před 28. 10. 2023. U vědomí těchto faktů by Z. Mašínová žádné vyznamenání nemohla dostat.

Přesto si myslím, že se kvůli touze jednoho mladého a málo zkušeného novináře, jenž o solidní žurnalistice nikdy v životě neslyšel, protože se ji neměl kde přiučit, nikdo soudit nebude. Zůstane tu pouze pachuť, podobná té, kterou po řadě měsíců pociťují bývalí voliči P. Pavla. Svou chybu již napravit nemohou. Přesto si budou pamatovat, koho příště volit nemají.

11. 11. 2023

PhDr. Rostislav Janošík, historik a šéfredaktor „SN na internetu“

P. S.

Případem vyznamenání Z. Mašínové se budu zabývat v samostatném článku, který bude publikován v nejbližší době.

‒ RJ ‒

─────

Články o Z. Mašínové a její rodině:

https://www.info.cz/magazin2/zdena-nenda-masinova-vypila-vsechnu-horkost-osudu-odbojarske-rodiny-s-bratry-jsme-si-po-revoluci-uz-ale-nerozumeli-rika-v-rozhovoru

https://blisty.cz/art/116102-rozhovor-britskych-listu-634-bratri-masinove-se-hlasili-ke-studiu-na-komunisticke-vojenske-skole.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2022/dostane-skupina-bratri-masinu-vyznamenani-.html

https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=78420

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2021/snemovna-odmitla-vyznamenat-protinacistickeho-odbojare-.html