Svobodné noviny na internetu

Omlouvám se čtenářům za poněkud expresivní vyjádření obsažené v titulku tohoto článku. Lepší příměr mě nenapadl, protože v dosavadních dějinách od roku 1989 jsme dosud neměli tak tragickou politickou reprezentaci, jaká se sešla u koryt ve Strakově akademii a v obou komorách našeho parlamentu. Tatíček TGM by hořce zaplakal, kdyby to viděl a slyšel! A „otcové zakladatelé“ Československé republiky, jejíhož 104. výročí se v těchto dnech dovolávala většina těchto politických „kašparů“, by je všechny hnali svinským krokem, že by nestačili utíkat.

Ano, až tak hluboko jsme klesli za těch bezmála 33 let „nového“, postkomunistického režimu. To slovo „postkomunistický“ obzvláště zdůrazňuji, protože tento údajně demokratický režim není nic jiného než pokračování toho předlistopadového – jen s jinými figurkami. (Případ prezidentského kandidáta gen. P. Pavla to jasně potvrzuje.) Zkrátka: „Mlčoch“ a jeho melody boys/girls.

Politické výstřelky mnohých „ministrů“ a „ministryň“ Fialova kabinetu jsou již takového charakteru, že by se za to mělo začít konečně zavírat do vězení. Navrhuji proto umístit všechny tyto osoby na hrad Mírov a držet je tam o chlebu a o vodě nejméně deset let, aby tito „politici“ přišli na jiné myšlenky a srovnali si hodnoty ve své hlavě. Až z té hladomorny vylezou zpátky na svobodu, nebudou již nikoho zajímat. Stanou se z nich jen „lidé minulosti“.

O Vítu Rakušanovi jsem v posledních dvou letech psal již několikrát. Naposledy jsem mu věnoval dost místa ve svých dvou článcích: S Vítkem Rakušanem do „pekla“ a ještě dál… (SN č. 8/2022, vloženo 9. 8. 2022, ZDE) a Politické střípky z Fialo-Babišistánu, léto 2022 (SN č. 8/2022, vloženo 9. 8. 2022, ZDE). Již tam bylo konstatováno, že Rakušan je představitelem velmi natěšené skupiny mladých politiků, kariéristů, které si „loutkovodiči“ ze Západu vybrali proto, aby jejich prostřednictvím mohli uskutečňovat v naší zemi své politické hry ‒ včetně pokusů o zatažení ČR do války s jadernou mocností (Ruskou federací). Vyslovil jsem i názor, že z Fialovy vlády je Rakušan nejambicióznější a časem by mohl svého „šéfa“ vyhodit ze sedla.

Nechci přeceňovat význam svých slov, ale toto varování zřejmě nebylo přeslechnuto. Jsem tomu rád. Ne že bych neschopného brněnského žvanila a jalového pseudointelektuála P. Fialu nějak zvlášť miloval, ale považuji ho za přijatelného „tlumiče“ nejrůznějších výstřelků nedočkavých eurosvazáků z jeho vlády. To nicméně nijak nezmenšuje jeho vinu a zodpovědnost za celkový propad naší společnosti: ekonomikou počínaje a mezinárodní prestiží, na jejímž budování měl nemalou zásluhu exprezident V. Havel, konče. Fiala je „hrobař“ jak naší polistopadové demokracie, tak i bořitel všeho, co se nám na naší cestě za svobodou a demokracií od roku 1989 podařilo uskutečnit. Takto to bude jednou zapsáno v letopisech naší moderní historie. Tím jsem si naprosto jist.

Sledujeme-li účinkování P. Fialy v horních patrech naší politiky za posledních několik let, nemohlo nám uniknout, že z neslaného a nemastného představitele skomírající partaje (ODS), která dostala v r. 2013 takovou „nakládačku“, že se z ní dodnes nevzpamatovala, se „vyprofiloval“ pasivní a od praktického života zcela odtržený akademický pisálek a řečník nudných projevů. Kdyby se nepodařilo s pomocí předsedkyně EK a s aktivním podílem E. Marcona uspořádat onen neformální summit v Praze, nikdo z evropských obyvatel by ani nezaregistroval, že nějaký premiér P. Fiala existuje – dokonce jako osoba v čele Rady EU. Přesto mu nechci upírat aspoň ten zbytek „zásluh“, které ještě nestačil „prohospodařit“. Za dva měsíce bude jeho účinkování v čele EU minulostí a pak se snad dají věci do pohybu i u nás. Další setrvávání tohoto neschopného, neužitečného, nažehleného panáka ve vedení státu si už nemůžeme dovolit. Rok je maximum pro tolerování tohoto politického nýmanda.

Nejsem jistě sám, komu vadí celková pasivita, nerozhodnost a vyčkávací taktika tohoto třetiřadého „politika“. Kdyby aspoň druhořadého, ale ono je to mnohem horší, než se doposud zdálo!  Ztráta každého měsíce je pro naši zemi smrtící! Čím dříve tohoto „panáka“ vyženeme ze Strakovy akademie, tím lépe pro nás pro všechny. Nejsme na tom tak dobře, abychom si mohli dovolit ono politické panoptikum, jež se v důsledku zmanipulovaných voleb z října 2021 uhnízdilo v historické budově Úřadu vlády ČR na nábřeží Dr. E. Beneše (nedaleko Klárova), dál uměle udržovat na „přístrojích“. Tak bohatí nejsme, abychom tento luxus financovali z našich daní.

Kdyby P. Fiala měl všech pět pohromadě – jakože evidentně nemá ‒, sám by podal demisi a nevyčkával by, jak to celé dopadne. Pro něho určitě špatně. A pro ten spolek politických vyžírek, které se roztahují na ministerstvech, obdobně. Možná se časem dočkáme stejného soudního procesu, jaký museli absolvovat členové protektorátní vlády po skončení Druhé světové války. Jako historik nevylučuji ani obnovení trestu smrti a veřejných poprav těch osob, které se zpronevěřily službě občanům. Obří, třípatrová šibenice pro Jana Roháče z Dubé a jeho obránce hradu Sionu by měla být pro naše politiky varováním. (P. Fialovi doporučuji, aby se zamyslel nad letošním, 150. výročím Národního soudu nad K. Sabinou.)

Vina za všechno, co se odehrává ve Fialově vládě a co souvisí s nejrůznějšími politickými výstřelky členů tohoto kabinetu diletantů a pologramotů, padá plně na hlavu P. Fialy. Měl by si to uvědomit dříve, než skončí v propadlišti dějin. Tam skončí v každém případě a nic s tím nenadělají ani jeho podporovatelé z Bruselu či z Washingtonu. Platí to rovněž o hlavních „autorech“ těchto politických výkřiků: V. Rakušanovi, J. Černochové, J. Lipavském či M. Pekarové-Adamové. O nich jistě v budoucnu ještě uslyšíme, až se po pádu Fialovy vlády začne uklízet všechen ten „svinčík“, který po této vládě zůstane.

Tomu, kdo sleduje náš vývoj po roce 1989 s otevřenýma očima a ušima a kdo nežije v iluzích o „pravdě a lásce“ či o „světlých zítřcích“, které nám politici celých těch 33 let „ordinují“, nemohlo uniknout, že období od října 2021 je zatím tím nejhorším dějinným úsekem, jaký zažíváme. Nejen co se týká politiky jako takové, ale hlavně osob, jež tuto politiku provádějí. Je to hrůza všech hrůz, jakou naše moderní dějiny nepamatují. Fialova garnitura je ten nejhorší „hnůj“, jaký jsme tady měli od r. 1918. Někteří představitelé tohoto spolku jsou ještě horší, než byli svého času němečtí nacisté a komunističtí vládci. Klesli jsme tak hluboko, že hlouběji už to nejde. Brzy nás všechny pohltí peklo.

─────

Předpokládám, že není u nás nikdo, kdo by nezaregistroval několik protiputinovských výstřelků z „dílny“ členů Fialovy vlády. Ne přímo P. Fialy, který jen pasivně vyčkává a mylně se domnívá, že se tím nějak „promlčí“. To mu nesmíme dovolit. Naopak.  Musíme trvat na tom, aby zaujal jasné stanovisko k tomu, co někteří ambiciózní členové jeho vlády vyvádějí.

V první řadě je to tričko s urážlivým nápisem, který má být vzkazem J. Černochové ruskému prezidentu V. Putinovi. Zatím posledním výstřelkem je vyvěšení české a ukrajinské vlajky v den státního svátku 28. 10. na budově Ministerstva vnitra ČR. Nejde zdaleka jen o tyto dvě vlajky, i když státní svátek se týká pouze naší republiky. Daleko horší je onen „pytel na mrtvoly“ s hlavou V. Putina. To není jen vrchol nevkusu a projev toho nejvulgárnějšího způsobu politické prezentace státu. Je to absolutně nepřijatelný způsob chování politika, jenž byl demokraticky zvolen a který by se měl chovat jako důstojný představitel spořádané, demokratické, civilizované země.

Netajím se svým názorem, že již v této chvíli bylo povinností premiéra P. Fialy oba tyto politiky odvolat z vlády. Pokud tak dosud neučinil, padá vina za tyto výstřelky a jejich případné politické následky na jeho hlavu. To se „promlčet“ nedá, Petře Fialo! Někdo to šeredně odskáče!  Není těžké uhodnout, kdo to bude.

Opakovaně vytýkám neschopnému premiéru P. Fialovi, že si nechal do své vlády vnutit osoby, které se tam nikdy neměly dostat. Není to jen případ výše zmíněných ministrů. Podobných „kašpárků“ je Fialova vládní a parlamentní koalice plná. Proto není schopna řešit problémy tohoto státu. A proto by měli všichni její členové, až ve vládě skončí, což je jen otázkou krátkého času, dostat způsobené škody k úhradě – do posledního haléře! A pak rovnou do vězení!

Jako přílohu k tomuto článku připojuji dvě fotografie. Máme-li politiky, kteří nás „reprezentují“ tímto způsobem, nelze se divit, že obnova svobody a demokracie po pádu Fialovy vlády bude trvat velmi dlouho. O napravování ekonomických škod ani nemluvě. A protože v dějinách bývají nejen světlé okamžiky, nýbrž i ty tragické, měla by se zkušenost z období Fialovy vlády stát trvalým poučením o tom, jak se vládnout nemá a nesmí. Mějme to všichni na paměti!

Nastal čas, abychom tuto prohnilou, nenažranou bandu politických vyžírek co nejdříve vyhnali od koryt!

30. 10. 2022

‒ RJ ‒

─────

P. S.

Chápu strach J. Bartoška ze ztráty „koryta“! A co kolaborace ČSL s KSČ?

Po napsání článku jsem zhlédl debatu „Partie T. Tománkové“ na CNN Prima News (30. 10. 2022). Musím konstatovat, že KDU-ČSL se dopouští (jako malé, nerozumné dítě) stále stejné chyby: Neměla by posílat do televizních debat takového hloupého člověka, jako je arogantní tlučhuba J. Bartošek. Tento bezskrupulózní demagog, který nezná dějiny ani slušné chování, ignoruje prostý, nicméně nepřehlédnutelný fakt: Předchůdkyně jeho strany, Československá strana lidová (ČSL), v letech 1948-1989 kolaborovala s tehdy totalitně vládnoucí KSČ.

Z tohoto titulu nese plnou spoluzodpovědnost za smrt hrdinů protikomunistického odboje, např. gen. H. Píky, JUDr. M. Horákové, ale i katolických kněží (V. Drbola, F. Pařil, J. Bula) a bývalých politiků ČSL (R. Sochorec, S. Broj), kteří byli zavražděni nebo popraveni v letech 1948-1960. To jsou fakta, jež nelze oddiskutovat. Platí dnes a budou platit i za sto let.

Nemá-li KDU-ČSL nikoho jiného, než je J. Bartošek, M. Výborný či M. Jurečka, měla by to v politice „zabalit“ a jít se živit něčím užitečnějším. O úloze KDU-ČSL jsem psal již dost a odkazuji raději na své dříve publikované články. Pokud lidovci neumí číst, ať se vrátí do základní školy. Tam je číst a psát naučí.

Přesto je mi líto slušných a poctivých členů KDU-ČSL, že nejsou schopni zbavit se svého dosavadního vedení. Bohužel k tomu tato strana nenašla dostatek odvahy ani poté, kdy se ocitla pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do PS. Tato historická partaj, která je již politicky „mrtvá“, navíc totálně prohnilá a neschopná další existence, bude ještě nějakou dobu „hnít“ na krajské a komunální úrovni. Do té doby, než ji voliči přestanou volit úplně. Nebude to dlouho trvat. Proto strach J. Bartoška a jemu podobných politických vyžírek ze ztráty dobře placeného koryta chápu. Dějiny se však zastavit nedají. A to je dobře.

30. 10. 2022

‒ RJ ‒

─────

Zájemce o účinkování „kolaborantské“ ČSL na naší politické scéně po r. 1948 odkazuji na články, na něž uvádím následující odkazy:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2019/kterak-lidovci-a-socialiste-kolaborovali-s-ksc--1.-cast-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2021/kterak-lidovci-a-socialiste-kolaborovali-s-ksc--2.-cast-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2022/kdu-csl-ma-pouhych-2-5---preferenci-.html