Svobodné noviny na internetu

Motto: „Všichni sníme o společnosti, ve které nebude nutné dělat coming outy.“ (Youtuber Kovy, Deník N, 3. 11. 2022, 8:26)

V této verzi nebo s poněkud pozměněným slovosledem se objevilo výše uvedené prohlášení tohoto lidoveckého poslance na internetovém serveru „Echo24.cz“, ale i jinde, např. na „Seznamu Zprávy“. „Coming out“ právě u tohoto nenápadného zástupce KDU-ČSL, jenž se až do loňských parlamentních voleb pohyboval většinou jen na komunální a regionální úrovni, čekal málokdo.

Ze všeho nejpodivnější na tom je to, že tato událost přichází v době, kdy dotyčná politická strana sice ještě pobývá v obou komorách parlamentu, ba i ve Fialově vládě, avšak každému, kdo sleduje naši vnitropolitickou scénu, musí být jasné, že tato tradiční strana na celostátní úrovni politiky končí – bez šance dostat se tam někdy v budoucnu zpátky. Její konec je neodvratný: Stranu, jež opustila svůj původní program i voličstvo, již v posledních letech skoro nikdo nevolí. Kdyby nebylo triku s předvolební koalicí SPOLU, byla by už dávno „ze hry ven“.

Poslanec Jiří NAVRÁTIL (*1976) je zároveň i náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje a místostarostou obce Mořkov na Novojičínsku, která leží nedaleko Hodslavic, kde se narodil náš nejslavnější historik – F. Palacký (1798-1876). Ačkoliv je J. Navrátil stejně starý jako známá partička politických „vyžírek“ v čele s M. Jurečkou (*1981), M. Výborným (*1976) či J. Bartoškem (*1971), ani po roce od svého zvolení poslancem PS se netlačí před televizní kamery – na rozdíl od drzého a nesoudného M. Výborného a jemu podobných politických komediantů.

Nebýt onoho zbytečného „coming outu“, který neprospěl ani jemu, ani jeho straně, by veřejnost nadále netušila, kdo J. Navrátil je. To je někdy v politice spíše výhoda. Křiklouni a skandalisté typu T. Zdechovského, kteří trpí zvláštní potřebou neustále se vyjadřovat v médiích nebo aspoň na sociálních sítích ke každému „prdu", nebo dělat si PR úplně na všem, obvykle v politice končí neslavně. Někdy tak, že jsou zcela ignorováni svým okolím.

Abych však byl vůči J. Navrátilovi spravedlivý: motivací jeho „coming outu“ prý byla vražda dvou gayů v baru „Tepláreň“ v Bratislavě. Dodnes je tato tragická událost z 12. 10. 2022 velmi živá a vyvolává velké pnutí na slovenské politické scéně. Obzvláště poté, kdy vešlo ve známost, že pachatel tohoto ohavného činu chtěl původně sprovodit ze světa slovenského premiéra E. Hegera.

[Právě dnes (5. 11. 2022) se velice neprofesionálně obořil na slovenskou Policii předseda Národní rady SR B. Kolár, a to kvůli vyjádření trnavského biskupa ohledně zmíněné vraždy v dotyčném gay baru. Kolár vzkázal těmto policistům, aby „si svoje kecy strčili do zadku.“ Čemu se vlastně divíme? Vždyť právě o Kolárovi je známo, že má s deseti ženami 11 dětí. (Chlapi v hospodě by tohoto politika nejspíš označili za „kurevníka“. Čeští politici si na podobné věci raději dávají pozor, protože tuší, jak „tenký led“ to je.)

Již delší dobu (nejen od vraždy novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky) je situace na Slovensku doopravdy „nestandardní“: někteří zdejší politici se o prezidentce Z. Čaputové vyjadřují s velkým despektem jako o „vlastizrádkyni“. A nejen to. Naproti tomu se do vrcholných funkcí dostávají osoby, které by v ČR nemohly dělat ani vrátného na ministerstvu: Heger má problémy s pravopisem, Matovič a Kolár jsou zase prokazatelní „plagiátoři“. Ze Slovenska se stal „polomafiánský“ stát, z něhož si rozhodně nelze brát příklad.]

Domnívám se, že J. Navrátil o ničem z toho, o čem píšu v předchozích řádcích, neví nebo to netuší. Jinak by se sotva mohl při svém „coming outu“ inspirovat Slovenskem. Méně tolerantní jsou (mimo muslimské země) snad už jen v putinovském Rusku. Tím ovšem není řečeno, že není na místě odsoudit to, co se ve vztahu ke komunitě LGBTQ+ na Slovensku odehrává. Češi jsou mnohem tolerantnější než Slováci. Přesto i tady došlo ke zbrždění ve vývoji, jak dokládají odmítavé reakce některých politických klubů v PS při hlasování o „manželství pro všechny“. Nejednotné stanovisko má v tomto směru i Fialova koalice (včetně samotného premiéra).

To všechno je dáno historicky: Především náboženskou „vlažností“ kacířských Čechů i celkovým zklamáním z politických změn po roce 1989. Vývoj na Slovensku byl a je i nadále jiný: V období tzv. socialismu došlo k vzestupu životní úrovně původně zaostalého Slovenska; dokonce ani v Čechách nenáviděný kolaborant a vlastizrádce G. Husák není na Slovensku vnímán tak negativně. I to má své historické zdůvodnění: normalizace dopadala tíživěji na Čechy než na Slováky, kteří se k sobě nechovali jako hyeny.

A ještě něco: ono velké množství Slováků, kteří se v období tzv. normalizace usadili v českých zemích (většina z nich tady „dřepí“ dodnes) bylo dáno jejich prospěchářstvím a nejrůznějšími výhodami, jichž se dostalo politicky uvědomělejším Slovákům, které si do Čech „natahal“ právě Husák. Představovali totiž „pátou kolonu“, jež mu měla pomáhat při jeho vládnutí nad Čechy, které upřímně nenáviděl a pohrdal jimi.

Budu upřímný: Z toho, co jsem za dobu pobytu J. Navrátila v Poslanecké sněmovně (PS) stačil zaregistrovat, vyplývá, že se tam nijak výrazně neangažuje. Jen jednou ho Česká televize ukázala ve zpravodajství, když se zabydloval ve své kanceláři v PS. V pátek 4. 11. 2022 nám ho ukázali znovu, kterak dělá „stafáž“ M. Jurečkovi během tiskové konference, na níž předseda KDU-ČSL informoval o opatřeních, jež se týkají posunutí hranice odchodu do důchodu pro záchranáře a krácení důchodů pro prominenty komunistického režimu.

Zdá se, že nejen M. Jurečkovi, ale ani J. Navrátilovi a V. Kaňkovskému, který u té šaškárny asistoval rovněž, není nic známo o tom, že předchůdkyně KDU-ČSL, Československá strana lidová (ČSL), v letech 1948-1989 kolaborovala s KSČ v Národní frontě, a tudíž se podílela na všech svinstvech, spojených s komunistickou diktaturou. Na místě by spíše bylo, aby si všichni tři pánové „pánbíčkáři“ před televizními kamerami nafackovali – v přímém přenosu. Škoda, že se mezi novináři nenašel nikdo, kdo by jim tento „hřích“ připomněl. Inu, naši novináři jsou jen hloupá a nevzdělaná telata, která slouží pokaždé tomu, kdo je momentálně u koryt.

Napsal jsem to již mnohokrát, ale pro tyto poloslepé a nahluchlé členy KDU-ČSL to raději zopakuji: Lidovci představují tu nejsmradlavější žumpu mezi našimi politickými stranami. Současné vedení v čele s „kejdákem“ M. Jurečkou, falešným „pánbíčkářem“ M. Výborným a odpudivým demagogem J. Bartoškem vrací naši společnost hluboko do středověku. Nenajdeme u nás reakčnější politické uskupení, než jsou dnešní „lidovci“, kteří s křesťanstvím již dávno nemají nic společného. Je to pouze účelový spolek mocichtivých jedinců, kteří by si rádi nahrabali, dokud to jde. Dříve, než tato země zcela zbankrotuje.

To, co teď napíšu, není nic osobního. „Přiznání“ J. Navrátila přichází ve velmi nevhodné chvíli. Není to tak dávno, kdy se podobný „coming out“ odehrál dokonce u vysokého představitele Policie ČR – šéfa „dopravky“ J. Zlého, který rovněž pochází z Ostravska. Tento policista se nebál zapojit ani do natáčení pořadu „Výměna manželek“ na TV NOVA. Vyšel z toho se ctí a nijak mu to lidsky ani profesně neublížilo. Něco podobného absolvovala nedávno i dvojice: M. Stropnický a D. Krejčík. (Žijí na zámku Osečany na Příbramsku, kde poskytli útočiště ukrajinským běžencům.)

Být na místě poslance J. Navrátila, vážně bych se zamyslel nad tím, zda KDU-ČSL je tím pravým politickým „přístavem“. Právě protikladná stanoviska, jež vydávají jednotliví členové vedení této strany ve věci „manželství pro všechny“ (Výborný proti, Jurečka zastává neutrální postoj: ani ryba, ani rak) potvrzují, že tento problém nebyl v této straně demokraticky prodiskutován. Ani nemohl být: nástupem P. Bělobrádka se začala KDU-ČSL ubírat cestou omezování vnitrostranické demokracie; ve straně již delší dobu rozhoduje omezená skupinka lidí, a to zcela autoritativním, kabinetním způsobem, který s demokracií nemá nic společného. KDU-ČSL je strana kolaborantská, „náckovská“, nevolitelná a politicky „mrtvá“.

Zdá se, že J. Navrátil ani netuší, v jak prohnilé a hlavně zbytečné partaji se ocitl. Ale nevylučuji ani to, že to dobře ví, ale věří tomu, že by to s těmi „černoprdelníky“ mohl nějak do důchodu doklepat. V politice to bez stranického „krytí“ jde velmi obtížně: málokterý nestraník tam vydrží v konkurenci bezskrupulózních kariéristů, jichž je tam naprostá většina. Proto dám J. Navrátilovi dobrou radu: Nenechte se oklamat farizejskými úsměvy svých spolustraníků! Je mezi nimi spousta „šmejdů“, lhářů, podvodníků, podrazáků, křiváků a lidí „umazaných“ a nečestných. Obzvláště dobrý pozor si dávejte na „nácka“ Ondřeje Benešíka, všeobecně proslaveného vesnického podvodníka a vykutáleného „pánbíčkáře“ z obce Strání na Uherskobrodsku!

Jmenovaný poslanec totiž nemá rád „buzeranty“, zejména ty z Prahy. Ve vesnici, kde kdysi dělal starostu, se těší velké přízni zdejších obyvatel právě lháři a podvodníci typu O. Benešíka. A protože tato vesnice, ležící na hranici se Slovenskem, „zamrzla“ ve středověku, troufli si hloupí a arogantní členové zdejšího obecního zastupitelstva (včetně O. Benešíka) v roce 2018 zorganizovat oslavy neexistujícího, zcela vymyšleného 700. výročí údajné nejstarší písemné zmínky o této obci. Skutečné, historickými prameny doložené výročí připadá až na rok 2053! Zdá se, že nedočkaví zastupitelé nechtěli tak dlouho čekat!

Pro dokreslení celkové úrovně tohoto lidoveckého poslance ještě doplním, že v r. 2018 se (snad z euforie nad „úspěchem“ oněch oslav 700. výročí) sám novinářům pochlubil tím, že v Praze chodí na pivo s jistým poslancem za SPD – Lubomírem Volným. Jedná se o onoho známého parlamentního výtržníka a skandalistu, který dnes již poslancem není, avšak svými ostudami stále plní stránky bulvárních médií. Naposledy se vnutil mezi účastníky demonstrace na Václavském náměstí v Praze ze dne 28. 10. 2022. Čili: svůj k svému! Pozor na to, vrábelovci!

Rád bych věřil tomu, že si J. Navrátil svým „coming outem“ nijak neuškodil. U lidovců totiž nikdy nevíte, jak to dopadne. Jsou jako klubko hadů – po vzoru „hada na tři“ (= J. Luxe). Přesto si myslím, že J. Lux by dnešní vedení „své“ strany nepochválil. Za posledních deset let toto vedení dokázalo prohospodařit i poslední zbytky důvěry svých voličů. Proto tuto partaj dnes již nikdo nevolí. A proto má již jen 2,5 procenta preferencí.

Z KDU-ČSL se stala další zbytečná strana plná zbytečných politiků. Nastal čas tento podivný spolek rozpustit a vypustit!

5. 11. 2022

‒ RJ ‒