Svobodné noviny na internetu

V těchto dnech si připomínáme 70. výročí zinscenovaného soudního procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s někdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským (1901-1952). Na počátku padesátých let, kdy vrcholila roztržka mezi sovětským vůdcem J. V. Stalinem a předsedou jugoslávských komunistů J. B. Titem, se jednalo mimo jiné o boj proti tzv. nacionální úchylce. Součástí tohoto ideologického zápasu se stali i tzv. slovenští buržoazní nacionalisté v čele s G. Husákem, předúnorovým předsedou slovenského Sboru pověřenců, který ochotně „sekundoval“ K. Gottwaldovi při jeho „únorovém vítězství čs. pracujícího lidu nad reakcí“.

Je podivnou hrou osudu, že právě G. Husák, V. Clementis a další „slovenští buržoazní nacionalisté“ byli postaveni na roveň českým „spiklencům“ (židovského původu) v čele s R. Slánským. A je rovněž paradoxem dějin, že právě G. Husák, který se pozvolna dostával „nahoru“ po dlouhých letech, jež strávil ve vězení, využil vývoje okolo Pražského jara 1968 a následné invaze vojsk Varšavské smlouvy k tomu, aby byl Moskvou „vyvolen“ coby nový vedoucí představitelem normalizační KSČ. V jeho osobě se tak snoubilo politické pronásledování za ideové pomýlení po r. 1948 spolu s posluhováním mocenským zájmům okupační mocnosti – brežněvovského Sovětského svazu a KSSS. Na to bylo třeba hodně „silného žaludku“.

V případě G. Husáka je pikantní to, že se po r. 1969, kdy se ocitl v čele KSČ po sesazeném krajanovi A. Dubčekovi, o němž L. Brežněv rád hovořil jako o „našem Sašovi“, musel spoluvládnout spolu s těmi, kteří na počátku 50. let 20. století i na něho a na jeho společníky dštili oheň a síru a přáli mu smrt na šibenici. Je dobré to vědět, protože právě tato skutečnost nejlépe dokresluje absurditu té doby: Vězeň komunistického režimu v jednom „šiku“ se všemi těmi Indry, Biľaky, Chňoupky, Lúčany či Faľťany! Lépe by to nevymyslel ani absurdní dramatik V. Havel!

Zde jsou některé z dobových ohlasů na přípravu soudních procesů s tzv. „nepřáteli lidu“, kteří se dostali do vedení KSČ, aby tam údajně škodili straně i celé společnosti.

─────

Štefan BAŠŤOVANSKÝ, generální tajemník KSS:

Pod zástavou proletárskeho internacionalizmu – proti zrade a úchylkám

„… A je zaujímave, že aj v tejto otázke sa všetci zradcovia, či už ide o Šlinga, Švermovú, Clementisa, Husáka, alebo Novomeského, dokonale shodli. Shodli sa v tom – podobne jako ich titovskí učitelia ‒, že JRD (= jednotná zemědělská družstva) treba a možno budovať s dedinskými boháčmi, s tzv. „dobrými gazdami“. Shodli sa na platforme triedneho nepriateľstva.

A tak isto je to s nimi aj v otázke nacionalizmu. Súdruh Slánský na zasadnutí Ústredného výboru KSS poukázal na to, že Šling a Švermová boli nacionalisti českí – Clementis, Husák a Novomeský naproti tomu nacionalisti slovenskí. Všetci škodili českého a slovenskému národu, všetci boli nepriateľmi výstavby socializmu a vlastního ľudu, no v spoločnej nenávisti proti ľudovodemokratickému režimu a strane  sa všetci stretli. A stretli sa tiež na spoločnej platforme nenávisti proti Sovietskemu sväzu…“ (Nové slovo, roč. VIII, 28. 6. 1951, č. 26, str. 505-506)

─────

Vasil BIĽAK, pracovník KV KSS v Bratislavě:

Skúsenosti z práce instruktorov závodných organizácií

„… Súdruh Gottwald na zasadnutí ÚV KSČ v súvislosti s odhalením zradnej bandy Šling, Švermová, Clementis a spol. ukázal na chyby v stranníckej práci na všetkých úsekoch, ktorých sme sa dopustili tým, že sme upustili od bolševických metód práce a skĺzli občas na metódu diktovania, rozkazovania. Aj na úseku práce inštruktorov sme sa s týmito škodlivými metódami stretávali…“ (Nové slovo, roč. VIII, 28. 6. 1951, č. 26, str. 516-517)

─────

Jan DRDA, předseda Svazu čs. spisovatelů a šéfredaktor Lidových novin:

Vítězství Února, vítězství míru

„… A přece geniální jasnozřivost Klementa Gottwalda i tehdy uměla odhadnout a rozbít nepřítele, a přece i tehdy československý lid pod Gottwaldovým vedením směle zúčtoval se zradou, jejíž byli Zenklové, Ripkové a spol. ne hlavní pákou, ale jedním převodovým kolečkem v mašinerii obludně obrovské a rafinované, v níž hrála úlohu celá internacionála zrádců, a na jejíž spoušti držel ruku světový imperialismus. Dnes už jsou karty jasné: Zenkl a Ripka ani v očích největšího naivky nevypadají jako zhrzení ministři, ale jako odhalení placení agenti v nečistém imperialistickém žoldu, jako bestie, ochotné prodat krev celého národa do poslední kapky, dnes už jsou před očima všech odhalení agenti daleko rafinovanější a hlouběji zamaskovaní, jako Slánský, Švermová a Clementis, a všechny zdánlivé rozpory a protiklady mezi nimi vysvítají v pravém světle, díváme-li se na celou komplikovanou a rafinovanou imperialistickou mašinerii zrady: ano, jednotlivá kolečka se zdánlivě točí proti sobě,  některá je pohání, je stejná, stejné je centrum, které zdánlivě protichůdné pohyby uvádí v život. Babický vrah, titovský hrdlořez i salonní pan Peroutka jsou všichni na jedněch drátcích, v jedněch principálských rukou. A hra, ve které vystupují, má pravý název: Vražedný útok proti lidstvu“. (Literární noviny, roč. 1, 23. 2. 1952, č. 3, str. 1)

─────

Samo FALŤAN, tajemník slovenského ÚV SČSP:

Za další zlepšení práce SČSP na Slovensku

„… Ale tento masový vstup nebyl po vůli buržoasním nacionalistům a zrádcům, jako Husákovi a Novomeskému, kteří právě před tím se postarali o to, aby z SČSP na Slovensku udělali jen bezvýznamný spolek. (…) Ale plány Husáka, Novomeského a všech těch hnusných a zarytých nepřátel našeho pracujícího lidu a Sovětského svazu, kteří všichni stejně nenáviděli SSSR jako Šling, Švermová a spol., byly zmařeny a rozbity díky ostražitosti naší strany…“ (Přítel SSSR, roč. VII, 15. 10. 1951, č. 12, str. 513-517

─────

Zdeněk HEJZLAR, předseda Československého svazu mládeže:

Referát na zasedání ÚV ČSM (6. ‒ 8. 4. 1951)

„Súdružky a súdruhovia!

Februárove zasadanie Ústredného výboru Komunistickej strany Československa stalo sa historickou udalosťou vo vývoji našej republiky. Jeho veľký význam spočíva predovšetkým v tom, že odhalilo a rozdrvilo skupinu zradcov a špionov predstavovaných Šlingom, Švermovou, Clementisom a ďalšími, a zbavilo tak Republiku nesmierneho nebezpečia, ktoré činnost týchto agentov zahraničních nepriateľov predstavovala. Odporní zradcovia, ktorí sa chceli zmocniť strany a vlády, odstrániť prezidenta Republiky Klementa Gottwalda, smerovali k likvidácii revolučních vymožeností nášho ľudu, k obnoveniu kapitalizmu, k odtrhnutiu Republiky zo sväzku mierumilovných národov, predovšetkým k rozbitiu spojenectva so Sovietskym sväzom a k zavlečeniu našej vlasti do náručia západných imperialistov. Ich zneškodnením bola zasadená ťažká rana americkým pripravovaťelom novej vojny a Republika stala sa ešte silnejšou baštou mieru a pokroku vo svete…“ (Smena, roč. IV, 11. 4. 1951, č. 29, str. 1)

─────

Mikuláš HUBA, slovenský herec, laureát státní ceny:

Na každom prázdnom mieste v divadle sedí triedny nepriateľ

„… Február 1948 znamená rozdrvenie reakcie v našej slobodnej vlasti, ale súčasne nás zaväzuje zvyšovať našu ostražitosť, lebo nepriatelia slobody nášho ľudu hľadajú všetky možné iné spôsoby poškodenia našej výstavby, jako o tom svedčí aj nedávny proces so Slánskeho bandou…“ (Novosti Bratislavy, roč., II, 20. 2. 1953, č. 9, str. 1)

─────

Bohuslav CHŇOUPEK, redaktor mládežnického týdeníku „Smena“:

Veľké poslanie delegátov krajskej konferencie ČSM

„… Kritika a sebakritika v našom hnutí je neobyčajne časová práve teraz. Prečo? Lebo práve dnes, v čase napätej situácie zahranično-politickej, v čase, keď boli likvidovaní imperialistami vyslaní a do strany nasadení agenti a špióni Švermová, Šling, Clementis a ďalší, keď boli odhalení škodcovia i v radách nášho hnutia, naše chyby a nedostatky nemôžeme precházať bez povšimnutia…“ (Smena, roč. IV, 17. 4. 1951, č. 31, str. 1)

─────

Alois INDRA, vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Gottwaldově:

Usnesení ústředního výboru KSČ do všech organisací!

„… Znovu zdůrazníme, že bychom u nás nemohli vybudovat socialismus bez bohatých zkušeností slavné VKS(b), bez přímé pomoci SSSR a velikého Stalina. Všechny stranické organisace, všechen pracující lid Gottwaldovského kraje při projednávání usnesení ÚV vyjádří svou nezlomnou věrnost soudruh Gottwaldovi, jeho spolupracovníkům, celému Ústřednímu výboru. Všechen lid vysloví své opovržení špionům a zrádcům, přisluhovačům imperialistických válečných štváčů, Šlingovi, Švermové, Clementisovi a jejich společníkům. Není nejmenších pochyb, že s posílenou stranou splníme všechny dané úkoly. Se soudruhem Gottwaldem půjdeme směleji vpřed, v boji za mír a socialismus!“ (Naše pravda, roč. IX, 3. 3. 1951, č. 9, str. 5)

─────

Peter KARVAŠ, slovenský spisovatel, dramatik a dramaturg:

O zdravú a statočnú dramaturgiu

„… Odhalenie skupiny špionov Šlinga, Švermovej a Clementisa a ich buržoázno-nacionalistických pomahačov Novomeského a Husáka, odhalenie vplyvu, ktorý mala skupina DAV na celú slovenskú kultúru, kritické a sebakritické aktivy a plenárky slovenských kultúrnych pracovníkov – toto všetko umožnilo postaviť do nového svetla i pomery v našej dramaturgii, ktoré vládly před jej reorganizáciou na jar t. r., a ktoré spôsobily vážnu trhlinu v umeleckom vývine našej dramatickej literatúry…“ (Nové slovo, roč. VIII, 13. 9. 1951, č. 37, str. 741-744)

─────

Ondrej KLOKOČ, pověřenec informací a osvěty slovenské vlády:

K Prvému máju

„… Slovensko pod vedením iniciátorky a organizátorky jeho krásného dneška a ešte krajšieho a šťasnejšieho zajtrajška, Komunistickej strany Slovenska, oslobodenej vďaka ostražitosti a prezieravosti gottwaldovského vedenia ÚV KSČ od buržoáznych nacionalistov a zapredancov buržoázie Clementisa, Novomeského a Husáka, pôjde  po ceste, naznačenej týmto zasadnutím ÚV KSS (= konalo se ve dnech 18.-20. 4. 1951), ešte somknutejšie a pevnejšie…“ (Nové slovo, roč. VIII, 26. 4. 1951, č. 17, str. 321-322)

─────

Matej LÚČAN, vedoucí tajemník OV KSS vysoké školy:

Smelšie a rýchlejšie povedieme naše vysoké školy cestou, vytýčenou ÚV KSČ

(Z projevu na okresní konfertenci ČSM na bratislavských vysokých školách)

„… Význam tejto okresnej konferencie je tým väčší, lebo sa tu schádzame po historickom zasadnutí ÚV KSČ, na ktorom tak jasne a konkrétne zhodnotil s. Gottwald naše úspěchy na poli budovania socializmu, domácu i zahraničnú politiku a vo svojich šiesti bodoch vytýčil ďalšie úkoly našej mierovej budovateľskej práce, ktoré potom podrobnejšie rozviedli na zasadnutí ÚV KSS s. Slánský, Dolanský, Kopecký a Bašťovanský. (…) Jeho význam spočíva v tom, že v napätej mezinárodnej situácii vytýčilo a ukázalo cestu rýchlejšieho budovania socializmu, že rozbilo a odhalilo v pravý čas triedneho a politického nepriateľa, že triumfovalo víťazným bojom proti zákerným nepriateľom Šlingovi, Švermovej, Clementisovi, Husákovi, Novomeskému a spol., ktorí útočili veľmi rafinovaným spôsobom na podstatu našej cesty k socializmu v mozgu nášho státu, v našej strane, ktorí chceli odstrániť násilím gottwaldovské vedenie a priamo súdruha Gottwalda, aby nás mohli po vzore zradcu Tita, Rankoviča, podobne jako Rajk, Trajčo Kostov i celý rad iných, zaviesť zpäť do kapitalizmu…“ (Smena, roč. IV, 24. 3. 1951, č. 24-25, str. 9)

─────

Ernest SÝKORA, pověřenec školství, vědy a umění a předseda SÚV ČSM:

Usnesenie ÚV KSČ – nerozlučná súčasť našej predsjezdovej kampane

„­… Súdruh Gottwald nás však súčasne učí, že čím bližšie sa dostáváme k socializmu, čím viac sa zostruje triedny boj a buržoázia stráca jednu pozíciu za druhou, tým je nepriateľ zúrivejší a snaží sa mobilizovať proti našej republike posledné svoje rezervy. Dôkladné štúdium případu Šlinga, Švermovej, Clementisa a spol. musí aj v našom hnutí byť príležitosťou pre zvýšenie bdelosti a ostražitosti. (…) Prípad Clementisa a jeho spoločníkov ešte jasnejšie ukazuje, že buržoázny nacionalizmus je najbližší spojenec imperializmu, odhaľuje jeho protinárodný charakter, odhaľuje ho jako odpornú masku, ktorú vojnoví štváči používajú na zastretie svojich špinavých, dobyvateľských, zotročovateľských a vykorisťovateľských cielov…“ (Smena, roč. IV, 3. 3. 1951, č. 18, str. 1)

─────

Po těchto dvanácti příspěvcích z doby vyšetřování kauzy R. Slánského přijdou na řadu další, mnohem útočnější a třídně „uvědomělejší“. Jako doklad toho, že papír se „nečervená“, byť by se jednalo o velmi „rudé“ soudruhy.

21. 11. 2022

‒ RJ ‒

P. S.

Život tropí hlouposti v každé době

Kdybychom nevěděli to, co o kauze tzv. slovenských buržoazních nacionalistů víme dnes, nejspíš by jen málokdo uvěřil tomu, že i někteří jeho představitelé byli především uvědomělými komunisty, kteří se vždy řídili pokyny ze svého ústředí. V tomto případě z Moskvy, kde sídlilo „Informační byro komunistických a dělnických stran“.

Ještě pár týdnů před svým zatčením a uvězněním jak G. Husák, tak i jeho blízký spolupracovník L. Novomeský publikovali na téma tzv. nacionální úchylky příspěvek ve stranickém časopise „Nová mysl“ (Revue marxismu-leninismu). Časopis redigoval Jaromír Dolanský (1895-1973), jeho odpovědným redaktorem byl P. Reiman (1902-1976).

Příspěvek G. Husáka měl tento název: O nacionalistickej úchylke v strane (Nová mysl, roč. IV/1950, č. 5-6, str. 516-525). Obdobná stať L. Novomeského nesla tento název: Za prekonanie nacionalistickej úchylky (Nová mysl, roč. IV/1950, č. 5-6, str. 526-532). Skupina tzv. slovenských buržoazních nacionalistů v čele s G. Husákem byla souzena v roce 1954.

21. 11. 2022

‒ RJ ‒