Svobodné noviny na internetu

„Malí“ Babišové ze Strání – náš vzor?

Před pár dny jsem se vrátil z každoročního, několikaměsíčního pobytu na chalupě ve Zlínském kraji. Z tohoto regionu pocházím a vždy se tam rád vracím. Znám nejen tento kraj, ale již půl století se zabývám i jeho historií. Rovněž tentokrát se mi podařilo blíže nahlédnout do problémů, které, jak se zdá, připadají místním obyvatelům jako normální, třebaže normální nejsou.

V loňském roce (2018) se mi podařilo v samém zárodku odhalit neuvěřitelně drzý, do té doby neslýchaný, podvod, k němuž se za zády spoluobčanů propůjčili volení zástupci obce Strání na Uherskobrodsku. Jeho podstata spočívala v tom, že svévolně zorganizovali oslavy údajného, avšak falešného 700. výročí nejstarší písemné zmínky o této vesnici. Tyto podvodné oslavy se následně měly stát součástí pokusu o dotační podvod.

Ale jak už to u nás bývá, pravda nakonec vyšla najevo. Časem se všichni obyvatelé obce o tomto protiprávním jednání dozvěděli a zbyla jen grandiózní ostuda. Přesto to nestačilo k tomu, aby se starosta obce spolu se zastupiteli a poslancem O. Benešíkem (KDU-ČSL), který tuto politickou šaškárnu „zastřešil“, poroučeli a rezignovali na své veřejné funkce. Patrně čekají na přílet mimozemšťanů, kteří to všechno zařídí. Morální otrlost a okoralost srdcí některých jedinců jsou bez hranic. Leč – Pán Bůh to vidí a dějiny to nepochybně spravedlivě zhodnotí…

Třicet let od Listopadu 1989 jsme se dožili doby, kdy je lidem opět všechno jedno, kdy přestávají přemýšlet o tom, co dělají, a kdy si odmítají uvědomovat rizika, jež s jejich chybnými rozhodnutími souvisí. Obyvatelé pohraniční obce Strání si svým nezodpovědným konáním nevědomky zatarasili cestu k lepší budoucnosti: sami sebe odsoudili k životu na periferii společnosti. No řekněte: Kdo by finančně podporoval (= dotoval) prokazatelné podvodníky?

Rok od spáchání podvodu ve Strání to v této vesnici vypadá tak, jako by se tam zastavil čas. Polorozpadlé objekty z doby před rokem 1989 stále chátrají a nikdo se o ně nestará. Vesnice se dále vylidňuje, protože mladí lidé hledají práci a bydlení jinde. Jedině stavební firma, která dříve patřila zdejšímu starostovi (připomíná A. Babiše, jako by mu vypadl z oka), prosperuje, protože místním stavebníkům zajišťuje všechno, co potřebují. (Některé jedince dokonce v této firmě zaměstnává. Kdo by se proti němu stavěl a posílal ho do vězení, že ano?)

Zkrátka: starosta obce Strání, Antonín Popelka, by mohl posloužit jako učebnicový příklad „malého Babiše“. Jednoho z těch šesti tisíc místních samovládců, jak o nich píše dnešní premiér A. Babiš ve své knize „O čem sním, když náhodou spím“. To uvádím jen na dokreslení, aby bylo jasné, jak složitá, zašmodrchaná, je realita v této vesnici.

Ale protože se zeměkoule točí dál a slunce vychází a zapadá každý den, je zřejmé, že i tato vesnice bude žít dál svým životem. Její obyvatelé jsou spokojeni (nebo se tak tváří, i když to není pravda) sami se sebou a je jim šumafuk, že obec vloni utrpěla nebetyčnou ostudu, do níž ji dostalo minulé zastupitelstvo obce (spolu se starostou A. Popelkou a poslancem O. Benešíkem). Co na tom záleží, že již rok tvrdím, že ti všichni patří do vězení za spáchání dvou trestných činů?

A k dovršení všeho: Policie ČR stále tento případ evidentního podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby (= zastupitelstva obce a poslance O. Benešíka) neřeší, ačkoli v právním státě by to musela mít již dávno vyšetřené i s návrhem na podání obžaloby. Bohužel, nejedná se pouze o tento případ. Takových jsou u nás mraky: Orgány činné v trestním řízení z principu chrání politiky před stíháním, protože oni jsou de facto jejich nadřízenými. Je to Kocourkov, který s právním státem nemá nic společného!

[Domnívám se, že příčinou „nezájmu“ o vyšetřování trestné činnosti starosty a zastupitelů obce Strání, jakož i poslance O. Benešíka, by mohla být korupce. Podivné chování policejních úředníků, kteří dělali všechno pro to, aby kauzu „zametli pod koberec“, tomu nasvědčuje. Ministr vnitra J. Hamáček a policejní prezident J. Švejdar by proto měli prověřit, proč policisté z Uh. Hradiště nekonají, třebaže o případu podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby vědí již tři čtvrtě roku. Jsem toho názoru, že výměna na postu ředitele územního pracoviště v Uh. Hradišti, případně krajského ředitele Policie ČR ve Zlíně situaci „odblokuje“. Noví ředitelé se toho jistě rádi ujmou, aby dokázali, že ČR je stále ještě právním státem. Nebo není?]

A aby toho nebylo málo, nenormální poměry, které u nás zavládly po volbách z října 2017, kdy se k moci dostal oligarcha ze sousedního státu (!), se navenek projevují v takových „detailech“, jako jsou například již několik let zamalované směrovky původního orientačního systému pro turisty a další návštěvníky obce. (Tak trochu mi to připomnělo rok 1968, kdy občané zamalovávali směrovky na křižovatkách silnic a tabulky s označením ulic, aby tím zmátli sovětské okupanty. Koho chtějí zmást Straňáci?)

Tento nelichotivý stav obce, doprovázený poházenými papíry, plechovkami od nápojů či dalším odpadem (v obci nejsou z neznámých důvodů rozmístěny koše na odpadky), zdá se, nevadí nejen současnému, staronovému starostovi (hlavně že prosperuje firma „Vastap7“!), ale ani poslanci O. Benešíkovi, za jehož starostování byl onen informační systém nainstalován.

A ještě jedna doplňující poznámka k loňským podvodným oslavám 700. výročí obce Strání. Jak známo, u příležitosti „kulatých“ jubileí bývají vždy mezi pozvanými hosty významní činitelé političtí, kulturní a církevní. Na religiózní Moravě je zvykem, že se jich účastní samotný olomoucký arcibiskup. Tentokrát nebyl pozván ani Mons. Jan Graubner, ani hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), ba ani starosta okresního města Uh. Hradiště – Ing. Stanislav Blaha (ODS). Proč asi?

Přesto nikomu ze zdejších občanů nepřišlo divné, že žádná z těchto osob se té „slávy“ nezúčastnila. Nejspíš nebyli pozváni proto, že organizátorům bylo předem jasné, že tyto „oslavy“ se konají „jen jako“ – k ohlupování zdejšího, příliš důvěřivého obyvatelstva, které se prý rádo baví. Dál to nemá smysl komentovat. Názor nechť si udělá každý sám.

Opravdu si tito „organizátoři“ mysleli, že nikdo na tento podvod nepřijde a že jim to jen tak beztrestně projde? Svatá prostoto! Na celé věci je ovšem nejsmutnější fakt, že zdejší „věrchuška“ takto hloupým způsobem dala najevo, že považuje místní obyvatele za stádo pitomců, kteří si nedokáží udělat vlastní názor a věří všemu, co jim někdo nabulíkuje. Je to hanebné a ponižující chování!

Straňáci, co s tím budete dělat? Kdy už konečně vyženete svého starostu a jeho „podržtašky“ z obecního úřadu? A kdy předseda KDU-ČSL M. Výborný přinutí poslance O. Benešíka, aby složil poslanecký mandát? Stane se tak v tomto století, nebo až v tom příštím?

●●●

Exstarosta J. Čunek nezná dějiny svého města?

Také letošní pobyt na Moravě mne obohatil o nové poznatky. Zjistil jsem totiž, že někteří komunální politici doslova kašlou na dědictví minulosti: ignorují historické události i osobnosti spjaté s minulostí jejich regionu. Je to nicméně jev všeobecný, i když ne všude je to tak špatné, jako ve městech a obcích, v jejichž čele stojí politici lidovců.

Pánbíčkáři z KDU-ČSL sice na jedné straně nezapomínají navštívit u příležitosti státního svátku 5. 7. staroslavný Velehrad, ale to je asi tak všechno. Dějiny jejich obce jsou jim zcela lhostejné. Výjimkou, jež potvrzuje pravidlo, je již zmiňovaná obec Strání, kde falešné oslavy 700. výročí údajné nejstarší písemné zmínky byly součástí „sofistikovaného“ podvodu.

Příkladem dvou měst, do jejichž čela se po posledních komunálních volbách dostal politik KDU-ČSL, je Vsetín a Uherský Brod. Rovněž Krajský úřad ve Zlíně vede lidovec – hejtman Jiří Čunek. V jeho případě platí moje konstatování dvojnásob. Čunek je jak exstarostou Vsetína, tak i hejtmanem kraje, který je tvořen několika mikroregiony. Tvoří rozhraní tří národopisných oblastí: Hané, Slovácka a Valašska. O to větší je (nebo by měla být) Čunkova zodpovědnost za to, aby si ohlídal i kulturní dědictví našich předků.

Abych jen nekritizoval: Hejtman J. Čunek si zaslouží ode mne i pochvalu za to, že dal Krajskému úřadu ve Zlíně za úkol obnovu památníku na Ploštině. (Tuto pasekářskou osadu vypálili dne 19. 4. 1945 nacističtí okupanti.) Bude to nepochybně hezký dárek obyvatelům tohoto kraje k blížícímu se 75. výročí osvobození naší vlasti od nacismu.

Za co naopak J. Čunka pochválit nemohu, je celkové nakládání s kulturním dědictvím města, odkud pochází a kde dělal dříve starostu – Vsetína. Třebaže jsem v tomto městě krátkou dobu působil jako muzejní historik (1974-75), zdejší situaci po celá uplynulá desetiletí sleduji a osud tohoto města mi není lhostejný. Vsetín totiž je jedním z mála měst na jihovýchodní a východní Moravě, kde si lidovci dokázali udržet funkci starosty. Novým lidoveckým starostou Vsetína se v r. 2018 stal Mgr. Ing. Jiří Růžička.

Není důležité, jak se tento lidovecký „trafikant“ jmenuje. Jako občana tohoto státu mě spíše zajímá, jak se stará o odkaz našich předků. Nedalo mi to, abych si pořádně neprohlédl webové stránky města Vsetína. A následovalo nepříjemné překvapení. Ukázalo se, jak na tom ve skutečnosti toto město je. Stačilo kliknout na rubriku „Osobnosti a slavní rodáci města“ – a byl jsem „v obraze“.

Uvedená rubrika bohužel obsahuje pouze několik málo jmen. Naopak chybí jména většiny starostů města z 19. století (např. J. Černocký), ale není tam uveden ani místní podnikatelský rod Bubelů. Chybí i jméno Jaroslava Klvače, který byl ředitelem Okresního muzea ve Vsetíně v letech 1953-59. Další jména raději ani uvádět nebudu. Seznam by byl několikanásobně delší, než je počet jmen v této rubrice zastoupených. Někdo by se měl zamyslet nad svou prací. A ti, kteří ho platí z peněz daňových poplatníků, zase nad tím, jestli to nejsou vyhozené peníze.

Na jedné straně je tam uvedeno jméno Záviše Kalandry (1902-1950): ten se sice ve Vsetíně narodil, ale v dalším životě s tímto městem již neměl nic společného. Na straně druhé zde chybí jména jiných slavných rodáků, např. prof. Josefa Válka (1871-1937) či historika Karla Koblihy (1900-1956). Nenajdeme zde ani jména některých komunistických funkcionářů, např. Julia Donátha (KSČ) či Evžena Erbana (původně soc. dem.). O nějaké obsahové či politické vyváženosti nemůže být ani řeč. V každém případě je to „vizitka“ všech polistopadových starostů tohoto města – včetně J. Čunka.

To, co mě šokovalo nejvíc, byl fakt, jak se město Vsetín postavilo letos k 50. výročí sebeupálení jedné z nejvýznamnějších osobností – historika a muzejního pracovníka – RNDr. Bohumila Peroutky (1926-1969). Zatímco jiná města si výročí svých „živých pochodní“ z roku 1969 důstojně připomněla (Praha, Všetaty, Vítkov, Jihlava aj.), město Vsetín se k této věci postavilo tak, že se rozhodlo o tomto výročí mlčet. Tak trochu to připomíná svérázné historické „vzpomínání“ prezidenta M. Zemana. Je to stejná ostuda – nic víc.

Nejen starosta města Vsetína J. Růžička, ale i exstarosta Vsetína a hejtman Zlínského kraje J. Čunek, jakož i zastupitelé tohoto valašského města, by se měli stydět. Je mně hanba za ně. K tomu dodávám, že Peroutkovo jméno není uvedeno ani v oné zmíněné rubrice „Osobnosti a slavní rodáci města“. Peroutka se sice narodil v Bratislavě, ale ve Vsetíně (nejprve v Rokytnici) žil od dětských let až do smrti. V každém případě byl významnější osobností než J. Růžička či J. Čunek. (Po nich brzy neštěkne ani pes.)

Poměry ve Vsetíně připomínají to, co bývá vyjádřeno obratem: „Když levá ruka neví, co dělá ta pravá.“ Názorným potvrzením oprávněnosti tohoto vyjádření je fakt, že na webových stránkách města Vsetína je zveřejněno celkem 127 (!) fotografií z dějin města. Je to zcela nepatrný zlomek všech dochovaných historických fotografií. Něco o tom vím, protože většina z nich prošla mýma rukama.

Jako pracovník tehdejšího Vlastivědného ústavu Vsetín (dnešního Muzea regionu Valašsko) jsem v listopadu a prosinci 1974 pořizoval strojopisný soupis těchto fotografií. Byly součástí příručního fotoarchivu zdejšího muzea: obsahoval téměř tři tisíce inventárních položek. Význam tohoto fotoarchivu byl obrovský, protože sloužil jako podklad k přípravě historicko-politických výstav. V době komunistického režimu to bylo „politikum“ číslo jedna.

Tak bohatým fotoarchivem se mohla v té době pochlubit jen málokterá instituce tohoto typu v celé republice. O to větší je můj údiv nad tím, co webové stránky města Vsetína nabízejí. Je to naprostý amatérismus v digitální éře. Jako byste dnes jezdili místo autem s hybridním pohonem na kostitřasu.

Část fotografií z historie města Vsetína byla v SN publikována jako příloha k mému vzpomínkovému článku o učiteli a spisovateli Matouši Václavkovi. (Viz „Valašský spisovatel, historik a národopisec Matouš Václavek“, SN č. 12/2017, vloženo 27. 12. 2017, ZDE;  obrazová příloha k tomuto článku se nachází k rubrice „Fotoalbum“: „Vsetín v době Matouše Václavka“, ZDE.)

●●●

Je město J. A. Komenského ve správných rukách?

Podobnou kritiku jako starosta Vsetína si zaslouží rovněž nedávno zvolený starosta Uherského Brodu – Ing. Ferdinand Kubáník (KDU-ČSL). Začnu kousavou otázkou: Který rodič může dát svému dítěti jméno Ferdinand? Že by se i v tom zračil onen stranický konzervatismus lidovců? Zkrátka: Když katolicismus, tak rovnou ten ortodoxní, nejlépe s Ignácem z Loyoly a svatou inkvizicí! Přeháním, ale jen proto, abych nastavil zrcadlo dnešnímu vedení KDU-ČSL. Soudruzi lidovci, takhle ne! Byla by to cesta rovnou do pekla.

Budu upřímný. Nějaký lidovecký „trafikant“, který předtím dělal ředitele Městské nemocnice v Uh. Brodě a příště půjde tam, kam ho „strana“ pošle (trochu to připomíná poměry v KSČ před rokem 1989), mě doopravdy nezajímá. Proč by měl, že ano? Na jeho jméno jsem narazil čistě náhodou, když jsem se od jistého pracovníka Policie ČR v Uh. Hradišti dozvěděl, že právě na Městský úřad v Uh. Brodě, jemuž tento pán s „konzervativním“ jménem šéfuje coby starosta, poslali k vyřízení trestní kauzu starosty obce Strání, o níž se píše na začátku tohoto článku, a to v rámci přestupkového řízení (!). (Zdá se, že se někdo zbláznil, nebo mu v policejní škole nevysvětlili rozdíl mezi občansko-právním a trestně-právním řízením.)

Na mnou zaslanou informaci o tom, co se ve skutečnosti v r. 2018 ve Strání stalo a že se jedná o dva trestné činy, mně tento pán (= starosta Uh. Brodu) poslal zmatený e-mail, v němž uvádí, že mě nezná a cože to vlastně po něm chci. Nechtěl jsem nic. Pouze jsem ho informoval, aby věděl, do čeho se jej kdosi snaží „namočit“. Dělalo to na mě dojem, že se něčeho bojí. A tak jsem se díky tomu dozvěděl, s kým mám tu čest a jaká „osobnost“ stojí v čele Uh. Brodu. Obyvatelům tohoto města doopravdy nezávidím, ale sami si ho zvolili. Dobře jim tak!

Ať tak či onak – jedno je jisté: Tento politik KDU-ČSL stojí v čele Uh. Brodu od komunálních voleb z října 2018. Tehdy jen o pár hlasů zvítězil nad předchozím starostou – Ing. Patrikem Kunčarem (rovněž členem KDU-ČSL), který současně zastává funkci senátora. Jeho jméno zmiňuji úmyslně, protože jsem si práce tohoto komunálního politika vždycky vážil (navzdory tomu, že patří k onomu lidoveckému „klubku zmijí, křiváků a podrazáků“) a považoval jsem všechny jeho veřejné aktivity za přínosné. Na rozdíl od jiných politiků této strany.

P. Kunčar na sebe upoutal pozornost téměř před pěti lety (24. 2. 2015), kdy došlo v Uh. Brodě k masové vraždě, při níž šílený střelec usmrtil osm osob. Starosta tehdy vzniklou situaci zvládl bravurně a s noblesou (to jen M. Zeman navštívil místo tragédie, oblečený v „džínách“) a podařilo se mu prosadit v městském zastupitelstvu vybudování důstojného památníku pro oběti tohoto hrůzného činu.

Není to jediná zásluha tohoto starosty. Oceňuji u něho rovněž to, že za dobu svého starostování nechal opravit hlavní uherskobrodské náměstí, na němž stojí zdejší dominanta, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, a že po celém obvodu byly na chodnících tohoto náměstí osazeny mosazné destičky s uvedením letopočtu a události, k níž tenkrát došlo. Jedná se o velice originální řešení práce s historickými fakty – na způsob „zlatých“ cihliček se jmény obětí holocaustu.

Kromě vybudování pěší lávky přes frekventovanou silnici u vlakového nádraží byl během Kunčarova mandátu v čele radnice ještě vybudován dopravní terminál. Součástí těchto úprav okolí budovy nádraží ČD bylo opraveno také kamenné schodiště, jež vede od silnice před nádražím až k budově Gymnázia J. A. Komenského.

Také tady bylo použito naprosto originálního řešení – jako poselství předků našim současníkům: na jednotlivých schodech jsou vytesána jména významných postav z dějin města Uh. Brodu. Najdeme tu jak jména P. Kyrmezera či A. Komenského, tak i obětí nacistické perzekuce za 2. světové války, jakož i dalších osobností (R. Luža, J. Renner atd.). Pochopitelně nechybí ani jméno zakladatele zdejšího Městského muzea J. Kučery či pozdějšího ředitele Muzea J. A. Komenského J. Pavelčíka. Je to přesný opak toho, co jsem kritizoval v případě naprosto diletantského přístupu pracovníků Městského úřadu ve Vsetíně.

Proč tyto zásluhy lidoveckého starosty P. Kunčara zmiňuji? Proto, že jeho současný nástupce, F. Kubáník, v jím započatém díle nepokračuje. Jen se uvelebil ve svém křesle a to mu stačí. Něco jiného je šéfovat vcelku nevýznamné nemocnici, zvláště když dotyčná osoba není lékař, avšak šéfovat městu, to je úplně jiný „level“! Starosta Kubáník sice naskočil do rychlíku, ale zatím se ještě nestačil zorientovat, kam že to vlastně ten vlak jede.

Novému starostovi mám za zlé to, že nedodržuje kontinuitu s předchozím vedením města a jeho aktivitami. V případě Uh. Brodu, města J. A. Komenského, je to o to viditelnější. Ačkoliv si Uh. Brod měl letos na jaře (1. 4.) připomenout sté výročí úmrtí zakladatele zdejšího muzea, Jana Kučery (1860-1919), nestalo se tak. Asi na to všichni zapomněli, protože měli jiné starosti. U politických „trafikantů“ to tak bývá, protože ti si výhradně hlídají židli, na které momentálně sedí, aby jim ji někdo neukradl nebo nezasedl. Pak by museli sedět na zemi, což moc pohodlné není.

Celá záležitost je o to smutnější, že si na výročí učitele, amatérského archeologa a muzejníka J. Kučery nevzpomnělo ani Muzeum J. A. Komenského. Také tam totiž došlo nedávno k personálním změnám: namísto etnografa P. Popelky se v r. 2015 novým ředitelem stal archeolog M. Vaškových. (Ředitele, který je členem KDU-ČSL, jmenoval na základě výběrového řízení lidovecký ministr D. Herman. Inu, náhody se stále ještě dějí!)

Je škoda, že uherskobrodské muzeum nevyužilo této příležitosti k tomu, aby uspořádalo na počest tohoto prvního ředitele jubilejní výstavu – s použitím jeho sbírek, které kdysi této instituci věnoval. Zároveň je s podivem, že nikdo z občanů Uh. Brodu na toto výročí neupozornil. Že by i zdejším obyvatelům už bylo jedno, co se okolo nich odehrává?

9. 11. 2019

‒ RJ ‒

Seznam vyobrazení:

1. RNDr. Bohumil Peroutka (1926-1969).
2. Jan Kučera (1860-1919).

─────

P. S.

Aby to nevypadalo tak, že kritizuji pouze politiky KDU-ČSL, nemohu se nezmínit o tom, že rovněž ve Zlíně v roce 2017 zástupci tohoto statutárního města „zapomněli“ na dvojí výročí zdejšího významného rodáka – historika prof. Karla Stloukala (1887-1957). Tento „kiks“ má na svědomí ještě stará „městská“ koalice, zvolená v roce 2014 (primátor MUDr. M. Adámek). Také tento pán by se měl chytit za nos a spolu s J. Čunkem se vrátit do Vsetína. Tam jim oběma bude líp.

‒ RJ ‒