Svobodné noviny na internetu

Přísloví

11. 11. - Hus o Martině nejpěkněji zpívá. (České přísloví) - Na svatého Martina kouřívá se z komína. (České přísloví) - Má se jako husy o Martině. (České a polské přísloví) - Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně. (České přísloví) - Půjde-li hus přes led o Martině, bude se po něm dlouho ještě koupati. (Polské přísloví)

23. 11. - Kliment zimu oblibuje, ji svatý Petr ucezuje. (České přísloví)

25. 11. - Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. (České přísloví) - Ať Kateřiny, nebo Kříže, kdy mrzne, tehdy topte chýže. (Slovinské přísloví)

26. 11. - Co u vlka v zubech, co mu Jiří dal. - Avšak přijde zase Jiřího. (Ruské přísloví)

Pranostiky

1. 11. - Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o sv. Martině se vší mocí. Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.

2. 11. - Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.

9. 11. - Svatý Theodor - mrazy lezou z hor.

11. 11. - Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě. Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.

21. 11. - Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.

22. 11. - Svatá Cecilie sněhem pole kryje.

25. 11. - Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.

30. 11. - Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje. Když na svatého Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží. Svatý Ondřej tichý, nebude len lichý. Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.

***

Lidové obyčeje

11. 11. - svatý Martin Tourský: voják v Galii, který založil mnišskou osadu u Poitiers, pak biskup tourský a apoštol Galie; zemřel roku 397 nebo 399 po Kr.

Na den sv. biskupa Martina / milý hospodář a jeho družina / husy jedí, víno k tomu pijíce, / štědrého Martina chválíce; / páni, žáci a kněží se radují, / neb se jim koledy přibližují. / Pacholci a dívky svobodu mívají, / a u jiných pánův se zjednávají. (Selská pranostika z r. 1710)

Sv. Martina bylo tradiční datum, kdy čeleď opouštěla sjednanou službu, dostávala mzdu a hledala si nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu se stávájícím. Toho dne se velmi slavilo.

Na sv. Martina se konaly posvícenské hody, jejichž neodmyslitelnou součástí byla pečená husa (martinská). O „tučnú hus“ žádali žáci o martinských hodech již v 15. století. Při společném obědě dostával od hospodyně čeledín křídlo, aby celý rok „lítal“. Někdy se z husí kosti zvané kobylka předpovídalo počasí: bílá kobylka znamenala tuhou zimu. Rozšířeno bylo také zvláštní svatomartinské pečivo - rohlíky, rohy, podkovy sv. Martina. Martinskými rohlíky obdarovávala někdy děvčata své milé. Veliké buchty s povidly nebo mákem se pekly jako dar odcházející čeledi.

25. 11. - svatá Kateřina: alexandrijská křesťanka, umučená v r. 307 po Kr.

Na den sv. Katriny platil podle lidové víry zákaz práce se vším, co mělo kola (mlýn, povoz, kolovrat atd.). O jejím výročí se konaly rozpustilé taneční zábavy, v mnohém podobné masopustním. Po sv. Kateřině začínala adventní doba, v níž byly tanec, zpěv a zábava zakázány. Proto si lidé chtěli ještě naposledy užít. Během většiny kateřinských tanečních zábav platilo „ženské právo“: ženy si vybíraly tanečníky, staraly se o občerstvení, platily hudbu. Jen o půlnoci byla mužům dopřána volenka. Často se tancovalo až do bílého rána.

30. 11. - svatý Ondřej: jeden z apoštolů Ježíše Krista, umučený v roce 70 po Kr.

Sv. Ondřej byl v lidové tradici považován za patrona nevěst. Toho dne prováděla děvčata různé praktiky, jimiž hádala svého ženicha. Podobné úkony dělali i mládenci. Třáslo se stromem, který měl naznačit, kdo bude nastávajícím partnerem. O půlnoci před sv. Ondřejem se klepalo na kurník. Pokud se dívce ozval jako prvý kohout, měla se do roka vdát, pokud slepice, zůstala svobodná. O půlnoci bylo také možno spatřit obraz nastávajícího ženicha na hladině vody ve studni či díži, v zrcadle nebo dokonce v komíně. V severovýchodních Čechách odevzdávaly toho dne děvečky hospodyním napředenou přízi a odměnou dostávaly peníze, za něž pak hostily mládence v šenku.

Zpracoval: - RJ –

Použitá literatura:

F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, Čs. spisovatel, Praha 1978, str. 278; V. Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, 2. vydání, Nakladatelství Dona, České Budějovice 2005, str. 41-42, 75-77.